Komu přináší nenávist prospěch?

obrazek
13.4.2012 10:07
Nemohu mlčet k nenávistné kampani některých odborových předáků vůči OSVČ. Komu to přináší prospěch? V prvé řadě bych chtěl upozornit na to, že samotné odbory svými kroky přispěly k situaci, že oproti minulosti, kdy bylo v odborech skoro 5 milionů zaměstnanců, nyní jich je v odborech pouze deset procent. Tam, kde byly silné odbory, které měly přemrštěné požadavky, aniž by přihlížely ke změněné ekonomické situaci, došlo k tomu, že bohužel samy přispěly ke krachu firem či celých odvětví. Uvedu několik příkladů – krach polských loděnic v Gdaňsku, ČKD Praha, České aerolinie. Asi každý z nás zná další obdobné případy.

O tom ale psát nechci... Chci se zmínit o něčem jiném. Obrátilo se na mne několik mých známých podnikatelů, kteří jsou názory některých odborových předáků zhnuseni. Jeden podniká už více jak 15 let a myslí si, že pokud nějaká firma chce v dnešní složité době alespoň trochu fungovat, musí existovat nějaká vyvážená situace mezi majiteli firem a jejich zaměstnanci. Další můj kolega přišel během několika měsíců skoro o polovinu zakázek. Jestli si někdo myslí, že když nějaká firma přijde o delší stálé zakázky, tak dostane tříměsíční odstupné, jako musí dostat pracovníci firmy, které pro ztrátu zakázek musí majitel firmy propustit, tak jste na velkém omylu. Kolega to vyřešil tím, že se domluvil se svými pracovníky, že jim zkrátí pracovní úvazky včetně platu o dvacet procent, aby je nemusel propouštět a nemusel jim tak vyplatit odstupné, na které samozřejmě neměl, protože by ho to zruinovalo a už by se nikdy z toho nevzpamatoval. Drtivá většina jeho pracovníků s tímto řešením souhlasila, část ale trvala na svém zákonném právu na odstupné. Když tuto situaci jakžtakž vyřešil, začal hledat nový výrobní program a po dvou letech jeho podřízení postupně najeli na plné úvazky a plné platy a firma pomalu najíždí na tržby, které měla před vypuknutím krize. K firmě se začali hlásit i ti, kteří odešli s odstupným. Někteří totiž marně hledali od té doby práci jinde a nikde ji nenašli. Samozřejmě že to s jejich návratem bylo složitější, ani pracovníci, kteří překonali dva roky se sníženým platem, je totiž zpátky nechtěli a majitel firmy se přiklonil k jejich názoru.

Nyní k samotnému životu OSVČ. Jestli si někdo myslí, že je to lehký život, ať to také zkusí. Další známý podniká více jak dvacet let, za tu dobu dal práci několika stovkám lidí. Pro ProMoPro nikdy nedělal, proto za dvacet let neměl nikdy delší dovolenou než jeden týden v roce a to ani ne každý rok. Pro jistotu musel být i v době dovolené na telefonu, o zahraniční dovolené mohl jenom snít. Svého času dělal pro jednu firmu, která mu nakonec dlužila přes dvěstě tisíc a šla do likvidace. Po skončení likvidace mu likvidátor vyplatil 1200,- korun, protože na něho více nezbylo. Své pracovníky musel platit z úvěru, protože z něčeho museli žít, propustit je nechtěl ani nemohl, protože neměl na jejich odstupné. Když se zpozdíte o pár dnů při placení zdravotního či sociálního pojištění za sebe či své zaměstnance, tak máte hned na krku penále. Odvést DPH také musel , i když nedostal od zkrachované firmy vůbec za své služby zaplaceno. Vítejte v Česku, tak to u nás fungovalo a funguje.

Další z mých známých, který pracoval ve státní správě a myslel si, že je špatně placený, ze svého místa odešel a šel podnikat. Jeho první zakázka skončila tak, že na ní pracoval tři měsíce a dostal za to zaplaceno po urgencích až po půl roce. Aby přežil, vybral ze svého účtu všechny své peníze, které měl ještě z předešlého pracovního poměru naspořené a vzpomínal, jak to bylo hezké, když každého patnáctého měl na svém účtu výplatu. I takové je podnikání OSVČ. Jeden přispěvatel vašeho portálu, když jsem mu řekl, že OSVČ musí chodit do práce soboty i neděle, aby se uživil, mi poradil, že když se mi to nelíbí, ať toho nechám. Hezká rada, ale když máte věk, kdy vás už nikdo do práce nechce vzít a do důchodu máte daleko, tak mi ta jeho rada je platná jako zimník mrtvému. Měl by raději poradit, jak mají OSVČ podnikat tam, kde lidé po zaplacení nájmu a potravin už nemají na nic jiného. A že je takových podnikatelů požehnaně, mi můžete věřit. Proto si myslím, že šířit nenávist mezi OSVČ a odbory je nemístné. OSVČ potřebují své pracovníky, pracující u soukromých firem potřebují své zaměstnavatele. Proto na rozdíl od některých odborových předáků si řady podnikatelů vážím. To je má filozofie.

ondrej-masek
Administrativní pracovník zajímající se o politiku a její dopady na obyvatelstvo České republiky, ať už dobré či špatné, které kvůli současné vládní koalici převažují. Čekám na možnost volby strany, která nebude jen mluvit či chtít do toho mluvit, ale bude opravdu pracovat pro lidi.
Klíčová slova: odbory

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

heriot

Pane Mašku, Vaše poslední slova je třeba podepsat. Nicméně jsou v příkrém rozporu se zněním vlastního článku, který obsahuje vyložené lži. Např. o důvodech krachu uvedených podniků. Ty byly přece především vytunelovány, či ke krachu přivedeny neschopnými majiteli, to  snad ví každý kdo nežije na měsíci. Svádět to na odbory je vrchol demagogie.

Nejsem odborář, ale výroky odborářských předáků také sleduji. Nikde v nich nevidím žádnou "nenávistnou kampaň" vůči OSVČ, ale pouze  upozorňování na neudržitelnou situaci v rozdílném  daňovém a odvodovém zatížení.

Uvádíte příklady údajně ze života, no budiž. Já zase znám mnoho podnikatelů, kteří vidí dále než na špičku vlastního nosu a nenechají se  pravicí koupit tím, že je jim odpuštěno pár desítek tisíc ročně. Ale dobře vědí, že to co potřebují především jsou zakázky. Takže potřebují, aby tu byla nějaká kupní síla. A pokud je kupní síla významné části občanů  podvazována mj. tím, že je na ně neustále převáděno břemeno odvodové a daňové povinnosti za ty co je neplatí, pak vědí, že na to ve finále doplatí oni sami...

 

rku

jistě by bylo zajímavé podívat se, jak se změnila struktura odborů. Myslím, že většinu odborářů dnes zaměstnává stát a jistě velká část pracuje v administrativě.