Levice zvítězila v Lotyšsku i v Berlíně

obrazek
19.9.2011 09:30
Lotyši šli po roce znovu k (předčasným) parlamentním volbám, ve kterých dali největší důvěru proruské opoziční levicové straně Centrum shody. Ta ovšem zřejmě se svými 30 % dopadne stejně jako ČSSD nebo slovenský Smer, protože postrádá koaličního partnera pro sestavení kabinetu. Do stočlenného parlamentu se totiž kromě Centra shody dostaly už jen pravicové subjekty.

Na druhém a třetím místě skončily dvě pravicové formace – Jednota premiéra Valdise Dombrovskise a nové uskupení Reforma exprezidenta Valdise Zatlerse – které dohromady získaly cca 40 % hlasů a již zahájily koaliční jednání. K sestavení vlády však potřebují ještě dalšího partnera. Může jím být protiruská a nacionalistická Národní aliance nebo Sdružení zelených a rolníků, jež obdrželo 11,6 % hlasů. Ve hře je i málo pravděpodobná velká koalice dvou nejsilnějších stran.

Lotyšsko zasáhla ekonomická krize velmi citelně a dosavadní středo-pravicová vláda přijala extrémně tvrdá úsporná opatření. Nezaměstnanost osciluje kolem 16 % a pobaltská země se také potýká s korupcí a prorůstáním byznysu do politiky. Po dvaceti letech od vyhlášení nezávislosti dali Lotyši poprvé největší důvěru proruské straně, která odmítá soustavné neplodné diskuse o novodobé historii Lotyšska a sovětské okupaci a chce se seriózně zabývat problémy, které obyčejné lidi skutečně trápí: zlepšení ekonomické situace a vysoká nezaměstnanost spojená s emigrací za prací do Evropy. Na vládní moci se od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 žádná proruská strana nikdy nepodílela a vždy dominovaly formace, jejichž rétorika byla vůči Moskvě odtažitá. Centrum shody odmítá euro a úzce spolupracuje s Jednotným Ruskem premiéra Vladimira Putina. Odmítá i tvrzení, že 50 let pod vládou SSSR bylo okupací. Pro levici přitom nehlasovalo jen ruskojazyčné obyvatelstvo, které tvoří 40 % populace, ale i mnoho etnických Lotyšů, zklamaných z politiky pravicových vlád a odmítajících neoliberální recepty na ozdravění ekonomiky.

 

Specifickým fenoménem lotyšské politické scény, kromě značné voličské volatility a malé konsolidovanosti stranického systému, provázené častým zakládáním nových stran, je fakt, že levice se profiluje jako proruská a euroskeptická, zatímco pravice jako vyhraněně protiruská a vesměs proevropská. Stranickému systému také dosud dominovala nacionální konfliktní linie, striktně odlišující politické strany na lotyšské a ruské. Tato linie však byla letošními volbami oslabena, protože Centrum shody dokázalo oslovit voliče obou národností.

 

Trend nové levicové vlny v Evropě ovšem potvrdily i další zemské volby v Německu – tentokrát v Berlíně, který je jednou ze 16 spolkových zemí. Zvítězila dosud vládnoucí sociální demokracie (SPD) s necelými 30 % hlasů a za druhého vítěze voleb je považována středo-levicová Pirátská strana, která s cca 9 % vůbec poprvé zasedne v zemském sněmu, kde nahradí pravicové liberály z FDP, kteří zcela propadli. Strana, která se s křesťanskými demokraty podílí na vládě Angely Merkelové, získala pouhá 2 %, což signalizuje nejen oslabení spolkové vlády jako celku, ale téměř jistý pád liberálů do propadliště dějin.

 

Sociální demokrat Klaus Wowereit se tak opět stane starostou Berlína, a to již potřetí. Dosud vládl v koalici se stranou Levice, která ovšem získala pouze 11,5 %, a tak se zřejmě novým koaličním partnerem SPD stanou stále populárnější Zelení, kteří obdrželi důvěru cca 17,5 % voličů. Rudou koalici tedy zřejmě nahradí koalice rudo-zelená. CDU se s 23,5 % umístila jako druhá a v berlínském zemském sněmu bude jedinou reprezentantkou pravice, neboť všechny formace, které překročily pětiprocentní klauzuli, se nachází od středu na levo. Berlín tak letos potvrdil svou pověst tradiční levicové metropole.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.