Levicový senát začíná prokazovat svou užitečnost

10.12.2010 04:46
A to tím, že zamítl další stupiditu z osvědčené dílny naší antikomunistické veteše formátu bývalého komunisty a estébáckého udavače Štětiny (viz například zde http://slepeckahul.pecina.cz/search/label/Jarom%C3%ADr%20%C5%A0t%C4%9Btina) a funkcionáře SSM Nečase. Když už by si senátoři z levého (a dokonce i lidoveckého) spektra nezasloužili pochvalu za nic jiného, tak alespoň za to, že odmítli zákon prznící naši historii a legitimizovat mašínovské vrahy. Ano, antikomunismus zabijí. Nic hlubšího dokázat neumí. Nejde však jen o profláknuté Mašíny, kterých se inkriminovaný zákon bezprostředně týká, ti jsou jen okrajovými figurkami. Když se podíváme na historii působnosti antikomunistů, kromě překrucování dějin ve prospěch kapitálu nic dalšího než vraždění jim nepohodlných lidí (nikoliv jen komunistů) nespatříme. Stačí zmínit jména od Kolčaka přes Hitlera po Suharta a Pinocheta. Krev, vraždy, teror. Ve prospěch kapitálu.

Nechme teď zločiny kapitalismu stranou a zaměřme se primárně na tzv. zločiny komunismu. V prvé řadě je třeba natvrdo konstatovat jedno: ŽÁDNÉ ZLOČINY KOMUNISMU NEEXISTUJÍ. Věta, ze které musejí naši pravicoví svazáčci různých generací dostat psotník. Jejich hloupost, neboť nejde o žádné provokativní zvolání, ale jednoduše o prostý fakt. A skutečná fakta jsou něco, co se nikdy antikomunistické frontě nemůže hodit do krámu. A v čem tento fakt spočívá? Komunismus nikde na světě (a tedy ani u nás) nikdy nebyl, proto jeho údajné zločiny jsou stejným nesmyslem jako dejme tomu "zločiny Tramtárie". ////////////////////////////////// Ve všech zemích, o kterých se vždy mluvilo jako o "komunistických státech", šlo pouze o první pokusy o nastolení socialistické společnosti (neboli protosocialismus). Některé byly v určitých etapách velmi úspěšné (SSSR do nástupu Stalina, Titovská Jugoslávie, Kuba nebo i Československo), některé méně (Rumunsko, Albánie), některé měly i mají ve skutečnosti do socialismu blízko asi stejně jako kapitalismus do spravedlivého systému (Kambodža, Čína, KLDR - v jejím případě jde o nacionalistickou despocii). Někde se komunistické strany dostaly k moci parlamentní cestou, někde cestou pučistickou a revoluční. //////////////// Ano, za jejich vlád docházelo ke ztrátám lidských životů. S jejich statistikami se dodnes aktivně manipuluje. Předně je nutné od sebe oddělit tzv. kontrarevoluční oběti a skutečné oběti. Kontrarevoluční oběti patřily do tábora imperialistických, buržoazně-utlačovatelských nebo fašistických sil a před nimiž se Leninové či Guevarové museli bránit, aby udrželi sotva čerstvě prosazené socialistické reformy. (Podle logiky našich antikomunistických "humanistů" však asi měli zavrhnout jakékoli obranné prostředky a nechat tak své nepřátele chopit se moci byť i krvavou cestou, jako to ukázkově umožnil Allende Pinochetovi v Chile). Kdyby se měli rudí omlouvat za to, kolik zabili za občanské války bělogvardějců, nechť i všichni bojovníci proti fašistům se koukají omluvit svým "obětem". Vždyť pravičácky vzato je celá kauza velmi jednoduchá - každý má právo na obranu, pokud tedy nejde o obranu před lokaji kapitálu. ////////////////////////////////////////// Ovšem skutečné oběti je třeba označit jako nevinné, které se žádným násilím ani jinými neodpustitelnými zločiny neprovinily. Od jejich poprav by se každý poctivý moderně smýšlející komunista měl distancovat. Samozřejmě že i případy typu Horáková interpretovat jako neodvratné události studené války, což ovšem na jejich protiprávnosti nic nemění. Jsou to zločiny stejně kruté jako násilná úmrtí dělníků za první republiky, kterých mimochodem bylo takřka stejně jako 250 popravených politických vězňů za Gottwaldova prezidentství (nemluvě o tom, že jde o výrazný nepoměr k desetitisícům popravených za pravicových diktatur Franka, Suharta, Pinocheta a dalších). Jen nevzdělaný trouba nebo účelový lhář však může tvrdit, že jsou to zločiny komunismu. Jedná se o zločiny konkrétních jedinců či institucí, kteří se ve skutečnosti humanistickým idejím socialismu silně vzdálili. Nejen naše komunistická strana se dokázala už mnohokrát v historii od těchto deformací systému veřejně distancovat, nejvýrazněji samozřejmě v přelomových letech 1968 a 1989. Kolikrát se za své zločiny omluvili kapitalisté, mající na svědomí stamilióny lidských životů?! Proč se vůbec ptát, kapitalisté přece mohou všechno... //// Na zmíněných tragických okamžicích, které se zde dříve děly, má samozřejmě největší vinu J.V. Stalin, který své diktátorské pojetí "socialismu" nevybíravě vnutil i těm komunistickým stranám, které chtěly jít svou vlastní, nikoliv nedemokratickou cestou (patří mezi ně i naše KSČ, na což se zapomíná). Od té doby se stalinismus svévolně zaměňuje za komunismus. Což se marxužel týká nejen pravičáků, kteří toho vyčůraně využívají, ale i mnoha nezkušených mladých komsomolců i starých nostalgiků, kteří buď nešťastně vidí jako alternativu k dnešnímu režimu praktické zrekonstruování toho minulého (který je tím současným špiněn natolik, že kdejaký antikapitalisticky smýšlející rebel ho začne naopak fanaticky bránit viz http://www.komsomol.cz/), nebo uhranuti nespornými pozitivy předlistopadové éry především v oblasti sociálních transferů současně zcela opomíjejí jeho taktéž nesporná negativa (politické vraždy, cenzura, nefunkční direktivní plánování, atd.). Je příznačné, že jak žlučovitá démonizace minulého režimu - protosocialismu (když už jde o jeho charakteristiky, tak dle trockistů "degenerovaného dělnického státu", dle cliffovců dokonce "státního kapitalismu"), tak i jeho nekritická glorifikace nevedou společně k ničemu jinému, než k naprosté absenci racionální a objektivní analýzy naší moderní historie a následné diskuze o ní. Sledujeme jen výbušné emoce dvou extrémů, v případě toho antikomunistického jde navíc o extrém velmi velmi účelový.////// Je potěšitelné, že samotná KSČM jako taková se dokázala ve vztahu ke své minulosti dobře vypořádat. Samozřejmě, že má ve svých řadách i výše uvedené stalinistické svazáky a jednostranné nostalgiky, ti ovšem nemají na chod strany významnější vliv. I oni však mají na svůj názor právo a pokud budou s ostatními spolehlivě vystupovat proti vykořisťování a dalším neoliberálním zločinům, mohou tím i prokázat svou užitečnost bez ohledu na jejich názorovou výstřednost. Strana sama by potřebovala změny jako sůl (především v otázce větší radikalizace vymezení se vůči kapitalismu - pasivní reformismus škodí stejně jako stalinismus), ovšem postoj k minulému režimu už její čelní představitelé dokážou formulovat prakticky nejlépe, jak jen to je možné (tedy že z minulého režimu je třeba navazovat na jeho pozitiva, negativa je nutné zcela zavrhnout). Pochopitelně, že pravice a její tisk stále označují komunistickou stranu za zrůdné zločince, vrahy, Pol Potovy vnuky, atd. I kdyby se přejmenovala a třeba ještě stokrát otiskla na svých stránkách omluvu KSČ za své zločiny z roku 1989, na pozici pravičáků k ní by to nic nezměnilo. Každý, kdo bude odmítat tezi, že kapitalismus je konečná v historii, ten se musí připravit i na takové slovní blitky, jako byl výrok modrého primitiva Vidíma, který na rozumný návrh KSČM na přenechání celé historie historikům a nikoliv politikům odmítl reagovat, stejně jako by nemohl dle vlastních slov reagovat na "výzvu NSDAP o denacifikačních zákonech v Německu". (NSDAP byla antikomunistická strana velkokapitálu a zmanipulovaných středních vrstev, což jasně dokládá, že Vidímova povedená partaj je dneska její už spíše jen směšnou, byť stále nebezpečnou soft-verzí)./////// Pravičáci z Bakalovy koalice (ODS+TOP 09+VV) v drtivé většině vystudovali zdarma za minulého režimu, absolvovali tehdy hodně povrchní výuku marx-leninismu a figurovali též ve strukturách jako byl Socialistický svaz mládeže. Už tam se dokázali naučit omezenému až totalitářskému myšlení. Dnes ho aplikují v praxi. Jejich posedlost zatracovat i zakazovat vše, co nějak souvisí se socialismem a komunismem, má mnoho příčin. 1) Demonstrují tak svou intelektuální impotenci pochopit složitá a nejednoznačná témata, jako je právě marxismus a ostatní směry s ním související. 2) Léčí si tak mindráky coby bývalí kolaboranti s "komunismem". 3) Antikomunistickými kampaněmi se záměrně pokouší odvracet pozornost od současných zločinů, na kterých mají svůj lví podíl. A konečně 4) Plně v souladu se svou touhou privatizovat vše, co jde, zkouší privatizovat i tak citlivý obor, jako je historie. Sice měli vždy štěstí, že steigerwaldovská mediální fronta pilně stojí už 20 let ze zcela stejných důvodů za jejich názory, jim to však nestačilo. Potřebovali historii překroutit podle svých potřeb a prosazovat ji jako tu jedinou správnou verzi i tak nehoráznou cestou, jako je hlasováním v parlamentu. Aby to náhodou nevyznívalo moc blbě, chtělo to ještě zřídit pro tuto věc účelový rádobyhistorický ústav s rádobyhistorickými rádobyodborníky formátu někdejšího svazáčka Žáčka. Za nelegitimní Kalouskovy vlády 1 (stojící na hlasech Dalíkem zaplacených přeběhlíků) se pravici tak podařilo založit si svůj ÚSTR, který se těší tučným dotacím i dnes, kdy vláda bezohledně škrtá v sociálních transferech nejchudším. Když se tento ústav snažil celkem respektovaný historik Pernes nějak reformovat, nastal poprask, během něhož si modrá pravice ruku v ruce s pravdoláskařskou pravicí vydobyla své a za pomocí vypečeného klerikála Hermana (bez historického vzdělání, zato se správným politickým profilem) ústav opět pěkně znormalizovala. Aby mohl za pravici stále dělat špinavou práci (viz například dodnes nevyjasněné možné vydírání exposlance ČSSD Snítilého během prezidentské volby 2008, kdy byly ve hře jeho změna postoje při hlasování a důkazy o jeho spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou). Zbytek si pravičáci odhlasují v parlamentě prostou většinou. Ta jim umožnila schválit často zmiňovaný "Zákon o protiprávnosti komunistického režimu" v roce 1993. Ano, tehdejší pravicová většina vlastně povýšila na zákon takový politologicko-historický nonsens, že před rokem 89 jsme tu měli komunismus neboli "beztřídní samosprávnou společnost", jak zní jeho správná definice. Ale pozor, ve skutečnosti byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný, stejně jako KSČ, bez jejíž velkorysosti by 17. listopad by neproběhl tak hladce a Klausova vláda by se nemohla pyšnit takovými "odborníky" jako je dnešní NERVák Dlouhý. Proč takový byl "komunismus" a KSČ? Protože to tak odhlasovali poslanci tehdejší Poslanecké sněmovny, která se transformovala z České národní rady, vedlejší koleje federálního zákonodárství. Součást Klausovy koalice, ultrapravicová ODA, měla tehdy zastoupení právě pouze v ČNR. Existoval-li by v roce 1993 ještě Federál, zákon by tak hladce neprošel...//////////////// Ovšem tento zákon, který se fakticky snaží dělat pravici monopol na interpretaci minulosti, jí však nestačí. Chtělo to ještě něco drsněji antikomunistického, akorát baleného do hávu jakéhosi poděkování bojovníkům proti totalitě, a tak vznikl Zákon o třetím odboji. Moment, poděkování VŠEM bojovníkům? Ale kdež, to by se musel zákon zavděčit například i signatářům Charty 77, kteří dříve působili aktivně v komunistické straně. A dokonce na nejvyšších postech. Nelze tedy ani hovořit o odškodnění všech těch Šabatů, byť si v normalizačních kriminálech odseděli x let. Kdo by ale byl podle zákona pokládán za hrdinu? No přece naši staří známí Mašínové s nebožtíkem Paumerem, na jehož pohřbu ostatně Kalouskova vláda rozpočtové zhovadilosti s nápadem na tento zákon přišla. Každý z těchto "hrdinů" (v případě Mašínů, Paumera a spol. ve skutečnosti zákeřných a zbabělých vrahů) i skutečných bojovníků proti totalitě (tedy zřejmě i včetně někdejšího revolučního marxista Petra Uhla, který nikdy nebyl v KSČ a odseděl si skoro 10 let) musí ale získat "osvědčení", aby byl za hrdinu označen a užívat si tak všelijakých sociálních výhod (včetně příspěvků na lázně a rekreace). Kdo má to osvědčení vydávat? Ministerstvo obrany vedené miláčkem amerických zbrojařů Vondrou (disidentem, který si ale stačil za minulého režimu ještě vystudovat VŠ). Čím se bude Ministerstvo obrany při vydávání hodnocení řídit? Chvilka napětí - no přece stanovisky ÚSTRu! Ano, až takhle daleko jsme to za vlády pravicové lůzy dopracovali./////// Naštěstí ale levicovou většinou ovládaný senát učinil to nejlepší, co mohl a tento modrý paskvil zamítl. A to i s odkazem na tvrzení významných českých historiků, kteří tento zákon od začátku kritizují, i díky hlasu někdejšího politického vězně (i komunisty, samozřejmě) Jiřího Dienstbiera. To pravicovou frontu pochopitelně muselo namíchnout. Ale co, ona si to zase vyřeší po svém. Využije své 118 ve Sněmovně a prohlasuje si svůj výklad historie tak jako tak, i když prý s určitými "úpravami". Pravice si může odhlasovat co chce. Pravdu však nikdy nezmění. Pravda nejde měnit zákony. A pravda je taková, že se pravici líbit prostě nemůže....

vladajsoucna
Student, aktivista, publicista, kritik, filmař a básník radikálně levicové orientace
Klíčová slova: ÚSTR

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře