Mezigenerační solidarita - koho s kým?

19.11.2010 12:38
V minulosti po stovky generací platíval obyčej, že pokud někdo aktivně pracoval, a vydělal tři groše, tak jeden groš dal otci který již pracovat nemohl, a jeden synovi, který ještě pracovat nemohl. Systém byl dokonale stabilní a historie prokázalala, že i dlouhodobě udržitelný, a v zemích, kde žije velká část obyvatelstva tento funguje dodnes. Zkusme to porovnat se současným, aŤ již tím českým, či tím, který převažuje v západní civilizaci, zkusme si nastínit, kdo z toho má prospěch.

          Zkusme se odpoutat od osobní zkušenosti, neboť většina z nás již vstoupila do druhého poločasu fotbalového klání, který nám byl osudem předurčen, a vžijme se do role mladých lidí při vstupu do aktivního života. Mají většinou holý zadek, chtějí se postavit na vlastní nohy, k čemuž je nezřídka vede i nutnost se relokovat tam, kde momentálně seženou práci. Začnou pracovat, a chtějí si opatřit bydlení - ale zjišťují, že částka, kterou jsou schopní našetřit, zdaleka neodpovídá tomu, aby si v nějakém rozumném časovém horizontu mohli pořídit kýžené bydlení, a založit si rodinu. Při pohledu na výplatní pásku zjistí, že od prvního okamžiku do penzijního systému spolu se zaměstnavatelem odvádějí skoro třetinu částky, kterou mají uvedenu v kolonce hrubá mzda. Zamyslí se nad touto absurditou, protože jejich rodiče jsou v plném rozpuku produktivního života,  na profesním vrcholu,  a některé z nich dokonce ještě ani nestačila postihnout krize středního věku. A oni přesto do systému odvádějí peníze! Ptáte se proč? Odpověď je jednpoduchá - přeci mezigenerační solidarita že? Slyší ze všech stran, zejména od představitelů politických reprezentaci.

Takže si vezmou hypotéku, pořídí si vysněné bydlení, a kromě toho, že nadále platí do systému sociálního pojištění, tak ještě platí splátky z dluhu, který je jim patřičně navýšen o úroky komerčním bankám. Jejich rodiče mezitím dospěli k přesvědčení, že by bylo vhodné si cosi přispořit k penzi, a rozhodnou se pro finanční produkt, jehož portfolio je vázáno na trvalé hodnoty, a jsou tedy kryty jak jinak, hypotečními zástavními listy. Vím, že mezi čtenáři je spousta odborníků na finance, kteří zpochybní, že tak jednoduché to není, ale snažší ilustraci jsem zvolil zjednodušení. Takže mladí lidé, místo toho, aby jeden groš si nechali pro sebe, jeden dali svým dětem, a jeden rodičům v postproduktivním věku, tak dávají jeden groš na prarodiče, z nichž velká část již nežije, jeden groš dávají bance, z čehož mají jejich rodiče v aktivním věku půl goroše, a pro pro potomky jim už jaksi groš nezbývá. Výsledek tohoto fungování spoečnosti můžeme vidět na demografickém vývoji všech zemí, kde je parlamentní demokracie, a moderní důchodové systémy. Člověk nemusí být nadán nadprůměrnými analytickými schopnostmi, aby zjistil, že tento "solidární systém"  vede k demografickému kolapsu, a po nepříliš dlouhé úvaze zjistí, kdože na tom ve jménu mezigenerační solidarity nejvíce vydělává. Jsou to jednak banky, jejichž finanční produkty využívají v rámci úvěrů mladí lidé, a v rámci spoření lidé ve středním věku, a jsou to jednak černí pasažéři průběžného důchodového systému, což nutně nemusí být nízkopříjmoví občané, a jsou to úředníci, kteří ty finanční toky veřejného průběžného systému přerozdělují.

Pohádka o babičce, dědečkovi, synovi, dceři a chlebíčku, který jim zabezpečují lidé v produktivním věku je hezká, ale současné systémy vedou k tomu, že pro mladé lidi je chlebíček, stejně jako pro jejich dědečka a babičku, pro jejich rodiče a černéí pasažéry jsou kuřátka,  a kaviár a šampaňské jsou pro politiky, kteří tento systém vymysleli, stejně tak pro bankéře a obchodníky se životním pojištěním, a pro synaa dceru se nám již chlebíčka nedostává.

Existuje nějaká alternativa k tomuto?


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

dali
Milý Dane, všiml jsem si, že tě u mého včerejšího blogu zasáhla přímo myšlenková exploze. Mohu reagovat až nyní, byl jsem v zaměstnání, víš. Ty máš asi coby student hodně volného času. Zkus pro sebe, ale i pro své rodiče, udělat něco užitečného. Jdi např. do supermarketu na brigádu, ať si vyděláš vlastníma rukama nějaké peníze a hlavně získáš několik cenných životních zkušeností, které Tě přimějí k přehodnocení tvých fanatických názorů. Přestaň blbnout, zajdi si večer na pivo a upusť trochu páru z přehlceného mozku.
germanicus
Hmm, sakra vlku vzpomínáš si, jak si po škole začínal. Měli jste taky s Karkulí novomanželskou půjčku? Ech, čo zase táram... ********** Jinak k blogu bych ještě měl malý doplněk. Ty co budou startovat Dane po Vás, budou muset ještě splácet školný i s úrokama...
alex
Daniel Višňovský - Vyznáte se sám v sobě? Tak mám Vám Váš blog zasviňovat nebo ne. Pokud ne, netuším proč chcete zapříst nějakou komunikaci. Zkuste si to nejprve srovnat sám v sobě.
alex
Tak naposledy - pokud byste ráčil tam, kam odkazujete číst pozorně, máte tam pasáž, že tak, jak jste si vyložil ony majitele jako grazlíky v mé konkrétní citaci, jež se Vás tak dotkla, věc myšlena nebyla, že to přirovnání bylo v rovině Vašeho právního vědomí ohledně těch smluv. A to jse Vám tam připustil, že jste si to tak mohl vyložit, ale míněno to tak nebylo. Nikde jsem Vaše rodiče za zloděje neoznačil. Jen jsem si dovoli reagovat adekvátně na Vaše plky, že za socializmu tu byli zloději všichni a to jen proto, že vy jste napadl mou tchyni a tchána bez skrupulí přímo. Jen jsem napsal větu, že obvykle se lidé jako Vy takové tvrzení dovídají od svých rodičů a že obvykle lidé, kteří tvrdí, že za socialismu tu žili jen zloději, obvykle sami kradli a tím sebe sami omlouvají. Víte půvabná je Vaše logika, podle které tu kradli tehdy všichni - ovšem vyjma Vašich rodičů. Pro mne jste opravdu půvabný. Nu už jsem dokonce i MAFIÁN, NÁSILNÍK i VÝTRŽNÍK. Máte opravdu takový hezky poetický slovník. CHcete-li se ho držet - je to výsostně Vaší věcí. Pro mne jste tak opravdu jen úsměvný. A pak se skutečně setkávat nemusíme. Rozhodně Vám už další Vašeblogy zasviňovat nehodlám. Smysl to opravdu nemá - ani pro jednoho z nás.
alex
Víte pane Višňovský co je u Vás nejzajímavější? Že si Vy někoho vezmete do huby včetně těch příbuzných, začnete soudit druhé - nikoli věcně argumentovat - a když dostanete stejnou sodu zpátkyje z těch Vašich 100 kil jen uzlíček uražené ješitnosti. Já mám jeden zvyk - bavit se s tím druhým klidně jeho způsobem a to jste přece jen malý rozdíl nepostřehl. Nejsem tak přímý jako Vy, ani tak kategorický. Zkuste se od Vašich zcela zbytečných výpadů vůči tomu, kdo s Vámi komunikuje oprostit a nepochybně zjistíte, že ten druhý je zapotřebí mít také nebude. A to stejnou medicínu nepoužívám zase vždycky. Takhle na mne působíte přinejmenším jako cimprlínek - přes těch Vašich 100 kil živé váhy. Berte nebo nechte být. Vězte, že pokud u Vás budu i nadále vidět neměnící se způsob komunikace - prostě se Vám vyhnu. Co se týká vlastní věci - na svoje zbožná přání nevěřím. Co přijde, to přijde. Obyčejně sito lidé způsobí sami - Hitlera by asi taky nikdo nechtěl, kdyby lidé znali důsledky dopředu - a on to v Mein Kampfu přitom řekl. Svět se nevyvíjí podle našich přání. Krize eura je jeden takový příklad fatální chyby, jež lze charakterizovat zapřažením kobyl za vůz a která vše pozitivní vyplývající z té integrace pozdrží na hodně dlouho.
alex
Nejprve byste musel pochopit alespoň toho Bismarca. Teprve pak by bylo smysluplné bavit se o alternativách. Vy jste skutečně rychlopalník.