Michal Viewegh je zpátky ve hře. A to doslova

obrazek
25.5.2015 23:17
Zpátky ve hře je nejen název nejnovější knihy jednoho z neoblíbenějších českých spisovatelů Michal Viewegha, ale také jeho osobní symbolický literární návrat. A je třeba říct, že velmi povedený.

Michal Viewegh sice po tom, co mu v roce 2012 praskla aorta a on se ocitl téměř půl hodiny v klinické smrti následkem které dosud trpí krátkodobými výpadky paměti a depresemi, napsal autobiografii Můj život po životě, ale stále to nebylo ono. Kniha totiž působila trochu „ufňukaně“. Není se čemu divit, když se v ní odrazily autorovy autentické zážitky s nemocí. Tím však nechci říct, že by na to autor neměl právo. Každý kdo si prošel závažnější nemocí ať už osobně nebo ve svém okolí, potvrdí, že nic už nebude jako dřív. Můj život po životě vyzníval bohužel pro autora nejen velmi depresivně, ale také zmateně. Jsem proto ráda, že svým nejnovějším počinem Zpátky ve hře (lepší název nemohl zvolit) potvrdil, že i po prodělané nemoci neztratil nic ze svého literárního umění – schopnost psát čtivě s nadsázkou, ironií, s jistou dávkou melancholie a pro mě zcela nově – se sebereflexí.

Zpátky ve hře je soubor třinácti povídek pojmenovaných podle poslední z nich. Ústřední postavou povídek je autorovo alter ego Oskar. Ten se tentokrát ocitá ve zcela novém prostředí – sebevědomého úspěšného muže nahrazuje zlomený stárnoucí muž, jehož opustila žena a dcera a on se s touto ztrátou těžce vyrovnává. Přestože kniha odráží také autorovo nepříliš šťastné období v osobním životě, nepůsobí už tak depresivně. Častým námětem tragikomických povídek jsou autorovy neustále se opakující problémy s pamětí. V poslední povídce hlavní hrdina dokonce uvažuje o sebevraždě, nakonec od ní po esemesce od své dcery upustí, a závěr vyznívá o poznání optimističtěji. V rozhovoru pro Českou televizi spisovatel ovšem přiznal, že on sám se však zpátky ve hře ještě necítí být. Podle jeho slov je to spíše zbožné přání jeho okolí a nakladatele. I tak ale potvrdil, že už začal pracovat na námětu chystaného románu, který by rád do roka dokončil.

Většina povídek jeho nové knihy vychází z vlastních prožitků, některé, jako například Subtilní věci chlapi nikdy nepochopí, čerpal z novinových útržků. Povídka vypráví o ženě, které zemře na dovolené manžel, ale protože si ji nechce kazit, jeho smrt nikomu neoznámí. Na vše se přijde, až když si hosté z okolních bungalovů začnou stěžovat na zápach. Zajímavá povídka je také Zmenšený muž, ve které se hlavní postava probudí po jednom z divokých večírků v těle trpaslíka a den za dnem se zmenšuje. Pozitivním faktem souboru povídek je také sebereflexe hlavní postavy. Zatímco v Povídkách o manželství a sexu Oskar hýřil sebevědomím a nevěry bral jako běžnou součást života, nyní prožívá nehranou sebereflexi, jako například v povídce Jedinej opravdovém mimoň, ve které mu bývalá žena nastavuje zrcadlo jeho nevěrného života.

Čtenáři Michal Viewegha si jeho novou knihu jistě přečtou s chutí a budou se těšit na autorovo v pořadí již osmadvacáté literární dílo.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.