Míra nadhodnoty a míra zisku ...

obrazek
25.2.2015 18:56
Zaměstnanci vedle nutné práce vykonávájí „nadpráci,“ z které vzniká nadhodnota. Ta je jim však odcizena, protože si ji přivlastní kapitalista, a tím zaměstnance vykořisťuje. Zde jsou uvedeny příklady „vykořisťování“ zaměstnanců pracujících ve „službách“ (číšníci a prodavači) a „továrnách.“

Vzorec n : (k + v) se nazývá míra zisku. Míra zisku je tedy poměr nadhodnoty k celkovému kapitálu. Kapitalistu zajímá poměr nadhodnoty k celkovému kapitálu, t. j. míra zisku, dělníka na druhé straně zajímá míra nadhodnoty.

Příklad: Jsou dva kapitály po 1000 Kč

V prvním případě: k = 850 a v = 150; dělníci pracují při 8 hodinové pracovní době 3 hodiny pro sebe a 5 hodin pro kapitalistu, což znamená, že nadhodnota činí 250 Kč.

Druhý kapitál se skládá: k = 600 a v = 400. Dělníci při 8 hodinové pracovní době pracují 4 hodiny pro sebe a 4 hodiny pro kapitalistu, tudíž nadhodnota se rovná 400 Kč.

Jaká je míra nadhodnoty a jaká je míra zisku u obou kapitálů?

Míra nadhodnoty v prvním případě je 250/150 = 5/3, t. j. 166 2/3 %. V druhém případě 400/400, t. j. 100 %.

Míra nadhodnoty u prvního kapitalisty je větší – dělník je více vykořisťován. Míra zisku je v prvním případě 250/1000, t. j. 25 % a v druhém případě 400/1000, t. j. 40 %.

Míra zisku je vyšší v druhém případě, ačkoliv míra nadhodnoty je vyšší v prvním případě (a přece je absolutní velikost nadhodnoty závislá na velikosti v a stupní vykořisťování.

Absolutní nadhodnota – znamená zvýšení nadhodnoty na podkladě zvýšení pracovní doby.

V tomto případě se prodlužuje nadpráce. Dělníci pracují 8 hodin, 3 hodiny pro sebe (nutná nadpráce) a 5 hodin pro kapitalistu (nadpráce). Pracovní doba se prodlužuje na 9 hodin. Nutná práce zůstává 3hodinová, což znamená, že nadpráce je větší a tím také nadhodnota je větší.

Často se využívá ve službách (číšníci, prodavači), kde jsou zaměstnanci nuceni kromě 8 hodin pracovat ještě hodiny přes čas, které se sice platili, ale ne vždy v míře, jaká by odpovídala mzdě.

Dále existoval způsob „paušálního placení“ hodin přes čas. Kapitalista měl v úmyslu platit například 3 Kč za hodinu, t. j. týdně (48 hodin) 144 Kč. Místo toho určil 2,5 Kč, t. j. 120 Kč týdně a 24 Kč jako „paušál“ za hodinu každý den.

Platil tedy zase 144 Kč, ale za 9 hodinovou, místo za 8 hodinovou pracovní dobu. Tam, kde byla organizační roztříštěnost zaměstnanců velká, přiměl strach zaměstnanců před výpovědí, aby pracovali „dobrovolně“ zadarmo.

Relativní nadhodnota – znamená zvýšení nadhodnoty, tedy především zvýšení nadpráce, aniž by pracovní doba byla změněna.

V tomto případě dělníci pracovali 8 hodin a pracují dále 8 hodin, přesto se nadpráce zvětší z 5 hodin na 6 hodin. To je možné jenom, když se nutná práce sníží z 3 hodin na 2 hodiny.

V závodech se zvyšuje produktivita práce tím, že se snižuje počet dělníků, aniž by se vyrobilo méně. Jednotliví dělníci dostávají stejnou mzdu jako dříve, dohromady však dostávají o to méně, o co má kapitalista více nadhodnoty.

Zvýšená produktivita má za následek pokles ceny dotyčného zboží. Dejme tomu, že ceny klesnou tak, že dělník si může všechny své potřeby koupit za 2/3 toho, co dosud musel platit 2/3 dřívější mzdy, aniž by přestal platit hodnotu jejich pracovní síly.

Nutná práce klesne ze 3 hodin na 2 hodiny, ale dělník dostane za tuto nižší mzdu totéž, co dříve za vyšší; jinak řečeno: zvýšení produktivity v oborech výroby zboží pro potřebu dělníka jde ve prospěch kapitalisty.

Intensita práce

Případ I. je obvyklý, že dělník pracuje 8 hodin. Hodnota jeho pracovní síly činí 3 hodiny, takže 3 hodiny pracuje pro sebe a 5 hodin pro kapitalistu.

Případ II. znamená změnu, kterou nazveme intenzifikací práce. Dělník vykonává za 1/2 hodiny tolik, co předtím (v případě prvním) za hodinu. Jeho 8 hodinová pracovní doba je totožná s 16 půlhodinovou pracovní dobou, poněvadž jednotka se nyní projevuje v půlhodinách.

Dostává-li stejnou mzdu jako v případě prvním, tak odpovídá obnově jeho pracovní síly práce tří půlhodin. Dělník tedy pracuje 1 1/2 hodiny pro sebe a 6 1/2 hodin pro kapitalistu.

Případ I:

A 1 2 3 B 4 5 6 7 8 C

l – l – l – l – l – l – l – l – l

Případ II:

A 1 2 3 4 B 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 C

l – l – l – l – l - l – l – l – l – l – l – l – l – l – l – l - l

Zde se prodlužuje nadpráce tím, že se zkracuje nutná práce, aniž by tedy pracovní doba byla prodloužena. Z tohoto hlediska se zvýšení nadhodnoty intenzifikací práce jeví jako relativní nadhodnota.

Pracovní doba byla vlastně prodloužena z osmi pracovních jednotek na 16, při čemž každá pracovní jednotka byla zhuštěna a tím zkrácena, takže zvýšení nadhodnoty se jeví současně jako absolutní nadhodnota.

Při intenzifikaci práce může kapitalista dokonce zvýšit mzdu a přitom zvýšit nadhodnotu a míru nadhodnoty. Například: Když v našem případě zvýší mzdu o jednu třetinu.

To znamená, že platí mzdu, která odpovídá hodnotě dvou hodin (4 půlhodin A – B) místo 1 1/2 hodiny. Přes toto zvýšení odpovídá nadhodnota 6 hodinám, tedy více než v prvním případě, kdy odpovídá 5 hodinám a míra nadhodnoty vyjádřená v hodinách je 6/2 (300 %) proti 5/3 (166 2/3 %).

Stroj a hodnota - odpis

Stroj se ve výrobě nespotřebovává, ale jen opotřebovává, t. j. ztrácí část své hodnoty, kterou odevzdává do výrobku. To samozřejmě závisí na trvanlivosti a využití stroje.

Stroj sám o sobě zvyšuje produktivitu práce – snižuje množství práce nutné k zhotovení určitého výrobku. Je produktivní jen tehdy, když práce, kterou nahrazuje, je větší, než práce, kterou sám stál.

Výše mezd a užívání strojů

Kapitalistovi se vyplácí stroj tím spíše, čím větší mzdy platí dělníkům, kteří se strojem nahrazují, jinak řečeno, čím vyšší jsou mzdy za jinak stejných okolností, tím silnější pohnutky pro kapitalisty zavádět stroje, tedy zvýšit produktivitu práce.

Závěr:

To je také důvodem kvůli kterému se zvyšuje tempo práce. Proto musíme v zaměstnání plnit vyšší normy, ze kterých má zaměstnavatel zkrátka vyšší nadhodnotu! Pokud tedy máme v úmyslu hodnotit efektivitu, tak vlastník továrny (akcionář) s výplatou (dividendy) 14 milionů korun nemůže být přece 1.000krát efektivnější, než zaměstnanec s mzdou 14.000 korun.

pavelherman
Absolvent studijního oboru Politologie a Veřejná správa.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful