Mohl SSSR pomoci Československu proti Hitlerovi? (2)

daladier chamberlain
25.3.2020 19:02
Doba žije Covinem19. Právem. Není důležitější události. Přesto se ve světě odehrávají i jiné věci. Vzpomínáte? Ještě před vypuknutím pandemie se začalo mluvit o tom, že se otevírají některé ruské archivy. Tedy ty, spojené s událostmi, které předcházely II. světové válce. V rámci projektu „Diplomacie vítězství“ pokračují ruská média v publikování odtajněných šifrovaných zpráv sovětských diplomatů, působících těsně před válkou v mnoha evropských zemích. Jedním z důvodů těchto kroků je i nesporný fakt, že v Evropě se množí výstupy různých historiků, kteří události těch měsíců a týdnů vykládají v jakémsi „módním“ trendu. Noviny „Vzgljad“ (Názor) se nedávno věnovaly problematice, spojené s postojem Francie a Anglie, která, jak přiložené dokumenty dokazují, v té době zabránila Sovětskému svazu pomoci Československu proti agresi hitlerovského Německa. Materiál publikujeme na pokračování.

Lehkovážnost Edvarda Beneše

Existovala vůbec šance Československo zachránit a to i s pomocí sovětských vojsk?

26 července 1938 přijalo velení Rudé armády rozhodnutí o reorganizaci Kyjevského a Běloruského vojenského okruhu, které byly Československu nejblíže a jejich proměně na Zvláštní vojenské okruhy. Rozkazem tehdejšího ministra obrany Vorošilova se začaly v Kyjevském zvláštním vojenském okruhu urychleně formovat čtyři a v Běloruském dvě armádní skupiny.

Situace se značně vyostřila v poslední dekádě září 1938. Litvinov byl plánovaně v Ženevě, kde vystoupil na zasedání Ligy národů. Přitom vedl v zákulisí celou řadu jednání, při kterých se snažil snad už naposledy přesvědčit spojence k reálné pomoci Československu, anebo se od nich alespoň dozvědět, jakou pozici k tomu zastávají.

V té době se v průběhu několika málo týdnů situace v Československu radikálně měnila. Nejen veřejné mínění, ale i některé vlivné kruhy začaly být nakloněny uzavření dvoustranné smlouvy s SSSR, která by nějak obešla dohody o tom, že Moskva může Československu pomoci jen v případě, že tak učiní Francie a tedy jedině tehdy, když taková reakce ze strany Francie bude následovat.

Zopakujme si ale, že pozice Francie byla ve vztahu k Československu klíčová a rychlá změna, ke které došlo politikou vlády Daladiera, si Čechoslováci jakoby nevšimli. Pražský hrad i nadále měl Francii za svého hlavního spojence, za jistotu, která pomůže bez ohledu na skutečnost, že Paříž změnila svoji pozici o 180 stupňů. Zdá se, že právě taková lehkovážná pozice československého prezidenta Edvarda Beneše přivedla k československé národní tragedii v roce 1938.

Velvyslanec SSR v Praze Sergej Alexandrovskij psal 15.září 1938 do Moskvy:

Místní tisk opakovaně a rád zveřejňoval povídačky o tom, že Litvinov v Ženevě uzavřel za pomoci Bonneta s rumunským ministrem zahraničí Comnenem (Nikolae Petrescu-Comnen zastával pozici ministra zahraničí necelý rok) formální dohodu o průchodu vojsk Rudé armády Rumunskem na pomoc Československu. V československé veřejnosti panuje přesvědčení, že SSSR neponechá zdejší lid zlovůli hitlerovského fašismu a poskytne pomoc za jakýchkoliv podmínek a bez ohledu na formální možnosti a překážky. Také v nejvíce demokratických kruzích, blízkých vládě, panuje rovněž přesvědčení, že spolehnout se lze buď pouze na pomoc SSSR, anebo na milost Hitlera. Zvláště bojová nálada a přesvědčení o pomoci SSSR panuje v armádě a to vojíny počínaje a vrchním velením konče. Podle všeho jsem se mýlil, když jsem sdělení velitele vojenského letectva generála Fajfra ze dne 12.září, že by bylo záhodno vyslat do Prahy budoucího velícího důstojníka sovětských sil v Československu s jeho štábem, měl jen za jeho osobní iniciativu. (Divizní generál Jaroslav Fajfr byl za I.sv.války poručíkem dělostřelectva v Rakousko-uherské armádě, vzdal se do ruského zajetí, nastoupil do letecké školy v Borispolu nedaleko Kyjeva, posléze také ukončil leteckou školu ve Francii. Sloužil v československých legiích. V roce 1938 navštívil Moskvu, aby koordinoval činnost československého a sovětského letectva, v roce 1945 velel leteckému československo-sovětského sboru. V roce 1949 byl zatčen a vězněn, rehabilitován byl v roce 1954. Zemřel v Praze v roce 1974. Ve svých pamětech tvrdil, že v roce 1938 vypracoval plán „obrany Československa za pomoci SSSR.) Dnes československý ministr obrany generál Syrový formálně vyzval našeho vojenského přidělence majora Kašuba (Vladimír Nestorovič Kašuba posléze generál poručík tankových vojsk a hrdina SSSR), abychom do Československa vyslali vojenskou misi v čele s mužem v hodnosti generála. Zopakoval tak prakticky to, co mi říkal generál Fajfr. Znovu mne také navštívil předseda Čs.legionářské obce Patejdl a mluvil o možné zradě Anglie a Francie. Ptal se mne, co se stane, když Chamberlain prodá Československo Hitlerovi. Zjevně ho zajímala otázka, zda SSSR pomůže Československu, pakliže se samotné postaví na odpor. Narážel tak na nedávný dotaz, zda by nešlo pominout odstavec smluv, kde se hovoří o pomoci jen v případě, že tak učiní Francie.“

Už v květnu 1938 přijel do Moskvy tehdejší lídr československých komunistů Klement Gottwald. Několikrát se neoficiálně sešel se Stalinem. Tím se Gottwald, v té době poslanec československého parlamentu, stal dalším neoficiálním spojovacím kanálem mezi Prahou a Moskvou. Prezident Beneš se sám koncem září 1938 s Gottwaldem opakovaně setkal, ale velvyslanectví SSSR dostalo kategorický zákaz se do toho vměšovat. Analogický zákaz putoval i na další sovětské diplomatické mise, aby nedošlo z jedné strany k diskreditaci legálních komunistických stran a ze strany druhé aby nedošlo ke vměšování do postupů Kominterny, které byly tyto komunistické strany podřízeny. Sama práce Kominterny, včetně její rozvětvené zpravodajské sítě, se nesměla nijak dotýkat oficiální diplomatické činnosti sovětského ministerstva zahraničí.

 

Foto: Československo vsadilo na Francii a Velkou Británii. Na snímku předsedové vlád Daladier a Chamberlain, kteří nás v Mnichově prodali Německu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.