Na levici je konkurence potřeba

obrazek
9.10.2011 13:10
Na české politické scéně se rýsuje nová strana s ambicí oslovit široké spektrum voličů levice a levého středu, kteří nemají koho volit. Zatímco na pravici dochází ke stálým posunům, nové formace vznikají a zanikají, levé spektrum je již dvacet let zakonzervované. Právě vakuum na levici chtějí vyplnit Národní socialisté – Levice 21. století.

Volič, kterému se nelíbí ústup ČSSD od stěžejních programových tezí, dělení na různé frakce v důsledku slabého leadershipu Bohuslava Sobotky, nedůraznost s jakou největší opoziční strana hájí zájmy dolních deseti milionů proti prudkým atakům asociální vlády, a zároveň z různých důvodů odmítá dát hlas KSČM, neměl dosud možnost alternativní volby. A tak buď zůstal doma nebo volil menší zlo, odhlédneme-li od Strany práv občanů – Zemanovci, která ovšem nebyla vážně míněnou levostředovou alternativou, ale jednorázovým projektem pomsty zhrzeného expředsedy s cílem poškodit ČSSD. Strana Šloufa a Melčáka, založená ve shodě se zájmy české pravice, splnila svou roli a ubrala sociální demokracii 4,4 % hlasů. Tím, že se nedostala do Sněmovny a neobjevuje se ani v průzkumech veřejného mínění, zcela ztratila relevanci.

 

ČSSD postihl syndrom všech velkých státostran – prorůstání s podnikatelskými a zájmovými skupinami a odtrženost od problémů obyčejných lidí. Některé regionální organizace strany již mají zcela mafiánský charakter. Sociální demokracie má i svoje kauzy z minulosti, a tak je úsměvné, když se na půdě Sněmovny hádá Nečas se Sobotkou, jestli toho více rozkradla ODS nebo ČSSD. Obě tyto formace jsou de facto dvěma stranami téže mince, což potvrdily velké koalice v Praze a jiných velkých městech, jakožto i v krajích. Skutečnost, že levicoví voliči již nevnímají ČSSD jako skutečnou alternativu pravicové vládě, potvrzují průzkumy volebních preferencí, ve kterých stagnují nejen vládní strany, ale i sociální demokracie, přičemž jedinou sílící stranou je KSČM. Levicový volič se tak z nouze uchyluje k protestnímu hlasu. Z toho vyplývá, že obroda levice a levého středu je nezbytně nutná.

 

Nesdílím názor kritiků, kteří tvrdí, že strana NS – LEV 21 jen roztříští síly na levici a ubere hlasy ČSSD. Sociální demokracie si musí zvyknout, že na levici vyrůstá nový ambiciózní subjekt se silným lídrem, který bude tvrdě hájit sociální stát, postaví se proti privatizaci nemocnic a bude hlasitou a důraznou opozicí vůči pravicové vládě. Národní socialisté – Levice 21. století nechce být a nebude rychlokvasným projektem jako Věci veřejné. Je to subjekt, navazující na historické kořeny ČSNS, která vznikla již na konci 19. století a sehrála významnou roli zejména v období první republiky. Může se hrdě přihlásit k osobnostem jako byli Edvard Beneš a Milada Horáková. NS reprezentuje tradici a LEV 21 pokrok s modernitou. Ačkoliv tato strana míří na stejné voliče jako sociální demokracie, není jejím cílem ji účelově poškodit, ale naopak s ní v případě volebního úspěchu spolupracovat a stát se – jakožto programově nejbližší subjekt – jejím  přirozeným partnerem.

 

NS – LEV 21 se musí připravit na útoky pravicových a pravdoláskových médií, kterým osobnost Jiřího Paroubka leží v žaludku a není v jejich zájmu, aby zde vyrostla silná levicová strana s výrazným lídrem. Se zcela zcestnými argumenty, založenými na evidentní neznalosti věci, přišla ve svém blogu paní Zwyrtek Hamplová: „Pokud je budování nové levice hned zpočátku spojeno s vytunelováním jiné strany, a to dokonce za situace, kdy tato strana musí vylučovat předsedu, aby ustoupil a nezacláněl silnější politické celebritě, je něco shnilého na tom všem… Proč nepřipadal předseda ČSNS 2005 podivný svým kolegům v minulých letech? Proč až teď? Proč připustí, že dnes už bývalého předsedu jejich strany uráží Jiří Paroubek, který si prostě přeje, aby ČSNS vstoupila do jeho služeb? A proč by to ČSNS měla dělat? Proč popírá samu sebe a svou letitou snahu a práci? Pro jednoho politika, u kterého se teprve ukáže, zda se po něm lidem stýská?“

 

Pokud paní Zwyrtek Hamplová označuje demokratické rozhodnutí orgánů ČSNS stát se bází nového politického subjektu vytunelováním, je zjevně zcela mimo. Je to právě Jiří Paroubek, který do strany přináší kapitál, zkušenosti, nové lidi a se dvěma poslanci ji učiní parlamentní formací. Nazvat tento proces tunelováním může jen naprostý hlupák. Pan Janko se ocitl v izolaci uvnitř vlastní strany a začal kolem sebe kopat. Byl to on, kdo jako první začal Jiřího Paroubka urážet v médiích. Toho využila ústecká organizace ČSSD, nejvíce ohrožená potenciálním úspěchem nové strany, která bude mít právě v Ústeckém kraji nejsilnější bázi, a Janka zkorumpovala. Toho Janka, který jednání o vstupu Jiřího Paroubka do ČSNS 2005 zahájil, nicméně lpěl na uchování původního programu strany, se kterým ČSNS několikrát po sobě získala oslňujících 0,02 %. Všem realisticky uvažujícím lidem musí být jasné, že pokud chtějí národní socialisté ve volbách uspět a stát se z bezvýznamné pidistrany relevantní formací, nestačí jen příchod Jiřího Paroubka, ale je nezbytně nutný celkový rebranding: inovace volebního programu, restrukturalizace a modernizace strany, nové logo atd. ČSNS měla dvě možnosti: ponechat si původní program a pana Janka jako předsedu, což by jistě vedlo k opětovnému zisku 0,02 %, anebo se vydat cestou restrukturalizace a transformace s Jiřím Paroubkem a s reálnou možností, že se opět vrátí do vysoké politiky, kam patří. Paní Zwyrtek Hamplová to s národními socialisty myslí tak dobře, že by jim přála první variantu a faktické setrvání v politické bezvýznamnosti: „Ještě žádná strana nepolykala takovým až nedůstojným způsobem jinou politickou stranu – jako by pán přišel a nařídil plebejcům, že pro něj musí popřít svůj původ. I za cenu likvidace člověka, který dal ČSNS 2005 několik let života, a náhle začal překážet, když své dítě nechtěl tak levně dát. Je to zkrátka celé takové umolousané, nečestné a pohodlné… To jméno je tak zaškatulkuje, že budou mít problém uspět i v komunálních volbách, natož ve sněmovních…“

 

Blogerka hned v úvodu přiznává, že nikoho z ČSNS 2005 nezná. Ještě před tím, než zpoldila tuto snůšku blábolů bez znalosti věci, zjevně čerpajíc pouze z informací zaujatých médií, si měla s někým z ČSNS 2005 promluvit. Zjistila by, že se věci mají jinak. Mimochodem – odkdy je politická strana dítětem předsedy? A kdy strana pod jeho vedením uspěla v komunálních a sněmovních volbách? K napsání tohoto blogu paní Zwyrtek Hamplovou evidentně motivovala nenávist k Jiřímu Paroubkovi a strach z politické konkurence. Takových útoků čeká novou stranu v budoucnu ještě mnoho, ale je to dobré znamení – berou ji vážně a bojí se jí.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

catumbelan1

Lence! Dobře, vyzrálá charismatická adorantko pana Paroubka, čím se on sám nezasloužil o ten "průser", když mu psali voliči už dlouho před volbami ať udělá nutné změny. A s dobrým úmyslem. Utekl po volbách jako malý kluk a doufal, že ho budou prosit?

albert

Díval jsem se na Jiřího Paroubka v pátek u paní Drtinové a viděl jsem, že má charisma, je to někdo, kdo se dokáže postavit do čela. To Bohuslavu Sobotkovi chybí. Je to můj osobní názor, nedělám si nárok na politologický výklad. Jenže jsem současně volič a co vím  jistě, že ČSSD je pro mne nevolitelná. ČSSD bojuje proti tzv. reformám ministra financí a 1. místopředseda ČSSD obdivuje mezinárodní ocenění, které stejný ministr obdržel. Nebudu popisovat vše, co mi na ČSSD vadí, můj hlas bude protestní a možná ho obdrží strana Jiřího Paroubka. Udělal dobře, že včas reagoval, aby mohl svou prací ukázat, jestli má smysl ho volit. To, co někdo nazývá tříštění levice, je pro mě naděje, že budu mít koho volit.

 

Jen si dovolím ocenit pana Ondřeje Kosinu, jeho blogy obsahují mnoho cenných informací. Děkuji.

lenka-vaskova

Pane Sedláčku, Jiří Paroubek už není ve funkci šéfa ČSSD přes rok, co všechno na něj chcete ještě svádět? Sociální demokracii ovládli nevýrazní a nevyzrálí diletanti bez charismatu. Co si strana na svém posledním sjezdu vybrala, to má. Nevím, co pořád máte s tříštěním hlasů. Copak je ČSSD jedinou stranou v ČR, která má patent na levici? Všechny levicové strany automaticky uberou ČSSD? Kde je nějaký váš smysl pro konkurenční prostředí, pane Sedláčku?

paysan

Zareaguji krátce. Na levici není třeba konkurence. Na levici je třeba síla. Té nebude, bude-li tříštěna. Tvrdit, že sílu dodá nový nezatížený subjekt je hloupost stejná, jako že Jiří Paroubek nenese ani díl viny na tom, kde nyní ČSSD je.

novotny

Výborně napsáno, řekl bych i s citem, nikoho to neuráží.
Z uvedeného vyplývá i jedna závažná skutečnost - když ODS i ČSSD v parlamentu v poslední době naoko vzájemně křičí chyťte zloděje, a často to končívá nerozhodně, odhaluje to příčinu, proč dosud nejsou vyřešeny všechny závažné kauzy. Kdysi se proslýchalo, že všechny velké kšeftíky, zejména na MO, byly odsouhlaseny po vzájemné dohodě tak, aby obě strany dostaly svůj podíl. Osobně jsem tomu nechtěl věřit, když jsem se dozvěděl, že tomu tak bylo např. i v kauze transportérů IVECO, tedy ještě za Topolánka.