Nač USA a Čína potřebují oddychový čas

china usa box
18.1.2020 15:15
Představte si dva zápasníky sumo zaklesnuté jeden do druhého, tlačí a funí, pot z nich leje, oba cítí, jak jim stále rychleji ubývá síla, ale než se zhroutí naštěstí zazní gong, ohlašující oddychový čas.

Chvilku klidu v zápasu o první místo na slunci stejně nutně potřebují také Spojené státy a Čína. Proto podepsaly ve Washingtonu ve středu 15. ledna dílčí dohodu jako první krok k ozdravení vzájemných obchodních styků. USA v ní slibují, že nezavedou ohlášena cla na spoustu čínských výrobků a zruší patnáct procent ze stávajících cel ve výši 120 bilionů dolarů. Další postihy za 200 miliard zůstávají. Čína na oplátku slibuje, že během příštích dvou let zvýší nákup amerických průmyslových výrobků zemědělských výrobků na 200 miliard dolarů, čím pomůže snížit obchodní deficit Spojených států, který v roce 2019 činil 419 miliard dolarů.

Kdo volá aleluja, že začal konec obchodní války, se raduje předčasně. Po oddychovém čase, který může být pod různými záminkami prodlužován až do konce amerických prezidentských voleb, klání bude pokračovat, protože nastolení trvalého hospodářského míru mezi obry brání tři zásadní problémy.

Prvním je čínská průmyslová politika a státní finanční podpory jejího rozvoje . Ačkoli Spojené státy šly v minulosti stejnou cestou, Číně ji dnes zazlívají. V podstatě by chtěly, aby se vzdala svého modelu ekonomického růstu, což je pro Peking nepřijatelné.

Neméně důležitou neshodou je tvrzení Washingtonu, že Čína nutí cizí firmy, aby jí předaly svoje technologické znalosti výměnou za povolení působit na východních trzích. Čína obvinění odmítá. Dílčí dohoda tento spor zaznamenala, ale i pouhá zmínka o něm narazila na vášnivý odpor Pekingu, který zapříčinil odklad podpisu dokumentu. Byl to také jeden z hlavních důvodu, proč čínský president nepřijel do Washingtonu a poslal tam svého zástupce. Si Ťin-pching přikývl ke smlouvě, ale podepsal ji vicepremiér Liou Che. Jde o gesto, jehož význam by neměl Donaldu Trumpovi uniknout.

Třetí zádrhel spočívá v tom, že mnoho špičkových technologií, které Čína opřekot vyrábí a zavádí, má jak civilní, tak vojenské použití. Americká vláda se obává, že konečným čínským cílem je přezbrojit armádu a nahradit Spojené státy jako dominantní světovou mocnost. Pravda nebo ne, Pentagon na to přísahá a žádné ujišťování z čínské strany na tom nic nezmění.

Rozdíly mezi americkým a čínským hospodářským systémem nehrály tak významnou roli dokud čínské podniky zaostávaly za americkými v technologii a výkonnosti. Jak Čína šla v obou oblastech rychle kupředu, USA se octly pod tlakem. Ten se bude zákonitě zvyšovat spolu s pokračujícím rozvojem čínské ekonomiky, protože stále více jejích podniků bude soutěžit o prvenství s americkými.

Jestli president Trump hodlá v oddychovém čase natrénovat nové chvaty, jak podrazit žlutému kolosu nohy, pánbů s námi zlý pryč. Cla nejsou řešením, protože nejsou jádrem problému. To spočívá v přemístění výroby do levnějších končin, které snížilo průmyslovou kapacitu v Americe a s ní spojenou inovaci, výzkum a vývoj nových výrobků, kupní sílu a daňovou základnu místních správ.

Trumpova vláda prohlašuje, že cla platí Čína, ale dokud Apple, Nike, Levi a všechny ostatní firmy, které se vystěhovaly z Ameriky, nebudou od vyšších cel osvobozeny, cla dopadnou na jejich výrobky z Číny, a, in fine, na americké spotřebitele. Řečeno jinak, zvyšování cel buď sníží zisky amerických firem, anebo je zaplatí američtí konsumenti při nákupu. Na Čínu mají vliv v poklesu zaměstnanosti.

Klíčovou otázkou pro prezidenta Donalda Trumpa, nad níž by se měl v oddychovém čase zamyslet, je, jak může vzkvétat země, která svoji ekonomiku dala jiné zemi a nyní ji démonizuje jako nepřítele?

Reflexe čínských vůdců bude neméně obtížná a závažná. Musí zvážit nakolik budou (ještě) potřebovat dobré vztahy se Spojenými státy v dohledné budoucnosti. Na jejich rozhodnutí bude záviset mnohem víc nežli další jednání o obchodním smíru.

Není od věci, že tato reflexe bude do značné míry založená na postupu a výsledcích práce nadnárodní brigády zhruba sto tisíc západních, zejména evropských vědců a výzkumníků, které si Čína najala, aby jí pomohli překonat USA ve vývoji špičkové technologie. Většina z nich pracuje v Huawei, druhé největší telekomunikační společnosti ve světě a předvoji čínské umělé inteligence. Amerika vytvořila první generaci velkých technologických monopolů a Čína doufá, že ji jedním skokem přeskočí a ovládne příští generaci v celosvětovém měřítku ještě v tomto desetiletí.

Jan Vítek

jan-vitek
Český novinář žijící v Ženevě ve Švýcarsku.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.