Nákupy nebo akvizice na ministerstvu obrany?

MO
5.5.2011 09:46
Stínový ministr obrany za ČSSD Petr Hulinský slíbil v červenci 2010, že podpoří vznik Národního úřadu pro vyzbrojování za podmínky, že - cituji: „Bude kladena priorita na vysokou odbornost a profesionalitu zaměstnanců. V případě, že by ale tyto záruky, které ČSSD považuje za plně adekvátní a oprávněné, poskytnuty nebyly, bude Vondrův návrh považován za zbytečné vyhazování peněz daňových poplatníků.“ Bílá kniha byla jakýmsi prvním prubířským kamenem pro vyjádření schopností odbornosti a profesionality zaměstnanců. Nevím, čím si tuto podmínku bude stínový ministr ověřovat, ale myslím, že tady má jednoznačnou příležitost a přímé důkazy uvedené černé na bílém.

Po přečtení pasáže Akviziční systém v Bílé knize o obraně jsem docela zmaten. Z uvedených, pro laika asi těžko srozumitelných frází a motání pojmů, není patrné, co tím chtěli autoři vlastně říci. Dělají se nákupy nebo akvizice? Jen těžko se dá pochopit, kdo je uživatel, majetkový hospodář, projektový manager, ekonom, nákupčí, manager cíle a jaké mají kompetence. Co je vlastně akviziční systém a jaké plní funkce tady také nenajdete. Co je pojem technické (ještě že ne i týlové) zabezpečení v době, kdy se údajně AČR již transformovala na logistiku podle NATO? A to se dočtete u vysvětlení zkratky agentury NATO NAMSA, kdy se jednou píše o „maintenance“ jako o „údržbě“ a podruhé jako o „technickém zabezpečení“. Je vidět, že stále u nás zůstává zabředlý rusismus carských důstojníků a nelze se jednoduše zbavit zažitého pojmu „těchničeskoje obezpečenije“.

Jsou tam zřejmé i výrazné rozpory s jinými pasážemi, kde např. v pasáži Hlavní zjištění a doporučení se jako konkrétní doporučení pro akviziční systém píše: „Maximálně využívat služeb akviziční agentury NATO NAMSA…“ a následně v pasáži Akviziční systém se toto doporučení výrazně zmírňuje: „Pro své akvizice využívá Ministerstvo obrany rovněž služeb specializovaných akvizičních pracovišť NATO a EU, například NAMSA. Tento postup preferuje Ministerstvo obrany zejména u společné či konsolidované akvizice (tzn. připojení se k akvizici již probíhající v jiné zemi).“ Takže co vlastně platí?

Zoufalé je ale to, že tady není naznačen žádný postup akvizičních reforem tak, jak např. probíhal v minulosti v zemích NATO. Autoři zřejmě neměli možnost získat zdarma informace o těchto již úspěšně proběhlých a stále probíhajících  akvizičních reformách u svých partnerů v NATO v Německu, Francii, případně ve Velké Británii (o USA nemluvě).

Navrhované změny v akvizičním systému popisované v Bílé knize možná časem dosáhnou konsolidace do standardního stavu, který by tu mohl být již dávno, pokud by v armádě a MO nevládli gauneři a zloději propojení s politickými stranami. Tato konsolidace však nemůže být žádnou reformou. Akviziční reforma ve výše uvedených státech byla vždy zlepšením standardního stavu s dosažením výrazných úspor při snižujících se výdajích na obranu se současným udržením schopností ozbrojených sil.  A to se jim podařilo a daří dále s využitím pokročilých moderních logistických technologií, které úspěšně implementují do svých akvizičních systémů.

O tom však v Bílé knize nenajdete ani zmínku. Snad za pět let při jejím dalším vydání, pokud naši akviziční experti procitnou, až spáchají stejné chyby, kterých se mohli vyvarovat na základě zkušeností z jiných zemí.

novotny
Zabývám se problematikou využití poznatků moderního výzkumu a vývoje pro zlepšení stavu naší společnosti.
Klíčová slova: reformy, Vondra

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.