Necesta ke světové budoucnosti

Zeměkoule z dálky
20.9.2022 20:02
Rádi bychom směřovali do ráje, jenže vývoj pokračuje ve vlnách. A ony narůstají. Všechny revoluce bývají na škodu, z hlediska duchovního poznání. Uvolněné násilí zbrzdí klidný vývoj. Kdežto socialismus v Evropě končil převraty. Ani v ČSSR nenastala revoluce – změna roku 1989 byla nenásilná. Prezident Husák zprvu trval na dokončení svého mandátu do května 1990. Avšak brzo uznal nutnost uklidnit situaci, a odstoupil. Západ Evropy tehdy čekal, co předvedou země zbavené jednostranné politiky. Nevěděl, jak reagovat.

Mnoho lidí bylo tehdy spokojeno, jenže námitka se nabízí. Cesta zpět nebývá pokrokem. Vrátil se nám meziválečný kapitalismus 20. století. Někteří přihlédnou ke zločinům v podnikání 90. let – „divoký Východ“ – a připomenou až i 19. století. Dokonce prezident Havel, když po zkušenostech pohlédl zpět, zkusil posoudit – „jestli jsme tu revoluci nedělali zbytečně“.

*

Rok 1990. V Československu zanikaly zadýchané továrny. Původně určené k ekonomickému restartu - vybavené vzdělanými a zkušenými zaměstnanci, i když v příliš mnoha výrobních oborech. Zato se dostavila svoboda – v politice, v ekonomii. Někteří ji nesmyslně chápali i v provozu na pozemních komunikacích.

Důležitější než životní úroveň bývá výhled do budoucnosti. Věřili jsme v dobrý vývoj. Vždyť změny roku 1989 a rozpuštění vojenské Varšavské smlouvy, rozpad Sovětského svazu, to vše nabízelo nadějný další vývoj Zeměkoule. Jenže – nesplnilo se.

*

Krátce o vývoji

1988

Československý prezident Václav Havel prý v průběhu jara 1990 rozhodl, že zrušíme zbrojní výrobu. Proto měly slovenské továrny skončit se svými zbrojařskými produkty, ke své škodě.

Ne, naprosto ne. Válečný průmysl začala omezovat už federální vláda. V září pak rozhodla utlumit výrobu tanků v ZŤS Martin a to během roku 1990. Tento přístup sledoval nadějnou světovou politiku, kterou vyvolal nástup Gorbačova. Ale také postupné zaostávání našich zbrojních výrobků a jejich horší vývoz do ciziny. Neobsahovaly dost elektroniky ve srovnání s pokročilejšími výrobci.

1989

Václav Havel poskytl rozhovor sovětskému tisku. V prosinci 1989 sdělil svůj názor, že je potřeba rozpustit Varšavskou smlouvu a protipól - NATO. Havla tehdy ještě ovládaly prospěšné postupy směrované do budoucnosti.

1990

Později v průběhu roku 1990, v postavení prezidenta, pochopil jinak. Dbal důležitosti silného Západu, ke kterému náš stát směroval.

Usilovat o přesilu - takový přístup nebývá tou nejobjektivnější zásadou. Nepodmíněné názory nabízejí jinak, a to – důležitá bývá rovnováha. Ta napomáhá klidu, nenásilnému vývoji. Ať mezi státy, ať mezi lidmi jedné společnosti. Zbytečné vojenské vyzbrojování může být i tak, ale stěží spadne k horké válce.

Však Henry Kissinger už v roce 1990 předvídavě doporučoval, aby země střední Evropy získaly neutralitu. Nestalo se. V mnoha politicích přežívá vzpomínka na nebezpečí Mnichova 1938, raději tedy válčit, připravovat se na to, co si nepřejeme. Přejeme?

1991

V  novoročním projevu roku 1991 prezident Havel sděluje úmysl – Československo vstoupí do NATO. V tom směru i pokračoval. Přitom až do konce desetiletí, k roku 2000, v Rusku vládl naprosto prozápadně orientovaný prezident Jelcin. Zařazený v tehdejší době nedokázal zastavit oslabování vlastního státu. Okolí Ruské federace neohrožoval.

Gorbačov nepřesně k ČSFR: "rozšiřování NATO" vůbec nebylo projednáváno a v těchto letech nebylo předloženo. Říkám to s plnou zodpovědností. Ani jediná východoevropská země toto téma nezvedla, dokonce ani po zrušení Varšavské smlouvy v roce 1991. ---

1993

Roku 1993 představitelé Česka, Maďarska a Polska naléhají na prezidenta Clintona ke vstupu a Havel tak mluví i v americkém Kongresu.

Gorbačov: --- Rozhodnutí USA a jejich spojenců rozšířit NATO na východ bylo v zásadě přijato v roce 1993.

1997

Roku 1997 ministři zahraničí Zieleniec a Rosati žádali pro budoucnost stejná práva i povinnosti v NATO, jako mají všichni ostatní členové. Včetně přijímání jaderných zbraní a cizích vojenských základen - psala MFdnes dne 22.3.1997.               

1999

Spojené státy mohly váhat s rozšiřováním NATO, vždyť Sovětský svaz byl rozčleněn. Znovuzrozené Rusko bylo rok od roku slabší, až například koncem 90. let zastavilo vyplácení starobních důchodů. To trvalo několik měsíců, kdy důchodce dostával zdarma oběd na svém posledním pracovišti a nemusel platit za spotřebované energie, ale jinak žádný peněžní příjem. Naprostá bída. Pak stát snížil zdanění podnikatelů z obvyklé hodnoty něco přes 20 % na procent osm. Placení daní se obnovilo a stát se zvrávoral.

Nakonec v roce 1999 USA rozšířily NATO východním směrem. Podle požadavků mnoha českých, maďarských a polských politiků „nakonec“ přijalo jejich státy do NATO. Kdežto vstup podporovalo jen 38% obyvatel ČR.

Politik a politolog Kissinger řekl, že Rusko takové přiblížení bude považovat za přibližování války proti němu.

Skutečně „nakonec“?

Ne, později vstupovaly i další státy: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a Severní Makedonie.

2014

Ukrajinský parlament v prosinci 2014 vyhlásil, že se Ukrajina vzdává neutrality a chce vstoupit do NATO.

2017

Ukrajinský parlament přijímá zákon ke snaze stát se členem NATO.

2021

Mladý ukrajinský prezident Zelenskyj stupňoval svou politickou aktivitu. Opakovaně oznamoval potřebu vstupu do NATO a dokonce pořízení jaderných zbraní. Lze v tomto hodnotit jeho nezkušenost – vždyť se ví o blízkovýchodním státu, který už po léta vlastní jaderné zbraně, aniž by to přiznal. Pochlubit se? Ano, ale až po jejich pořízení, je-li důvod.

Když se ruská diplomacie dozvěděla o aktuální pomoci ze zámoří, ve prospěch ukrajinské konstrukce jaderné bomby, začal Rusko jednat. Zcela odmítlo vstup tohoto velkého blízkého státu do Aliance. Nemá se zapomínat, že politika je umění možného.

Prezident Putin, uprostřed prosince 2021, energicky žádal závazek, že se NATO nerozšíří na východ. Bylo zveřejněno, které představitele Západu politik oslovil, ve snaze vyvolat jednání.

Není pravda, že by Západ nereagoval. Za několik dní se vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg kladně ke slibu z roku 2008, že Ukrajina může vstoupit do NATO.

2022

Rusko zintenzivnilo své agresivní výhrůžky, což zapůsobilo. Těsně před napadením Ukrajiny v únoru 2022 už tento stát dával najevo, že zřejmě do NATO nebude vstupovat.

Jenže Ruská federace už přestala ignorovat dlouhodobou snahu – rozšiřovat obranný, ale i agresivní spolek a to směrem k Rusku. V posledních desetiletích někteří členové NATO válčili proti Srbsku, Iráku, Libyi, proti afghánským domorodcům. Nadále se americká armáda angažuje v Sýrii.

To vše ve shodě s postřehem T. G. Masaryka – státy pokračují těmi prostředky, kterými vznikly. U Spojených států to bylo vytlačování i vyhlazování domorodců – Indiánů. Střelné zbraně se tam dnes krutě používají i ve školách.

Ruští diplomaté již 23. února opouštěli Ukrajinu. O den později začala invaze. Kdekdo tušil, že konec bude rychlý. Jenže ukrajinské vlastenectví zastavilo takové plány.

Jaký je vlastně smysl této války? Nebo to není válka, po několik měsíců je to jen „speciální vojenská operace“ – podle ruského vyjadřování? Její původně omezené intenzitě svědčí cesty mnoha cizích politiků do Kyjeva, dokonce i manželky amerického prezidenta – alespoň kousek za hranice, v květnu t. r. Takové návštěvy by nebyly představitelné například při napadení Iráku roku 2003. Ukrajina nadále dostává plyn z Ruska, i v době této „války“. Jenže přísun dalších zbraní na pomoc Ukrajině vyhrožuje stupňováním této jakoby „neválky“.

Násilné střety znamenají zlo, které je podporované překlápěním úspěchů. Nejprve ústup Ukrajinců – pak nečekaně úspěšná obrana – dál zase pomalý, ale jistý postup dobyvatelů – nyní dodávka chytrých amerických raket pomáhá Ukrajině. Další stupňování příště, opačně?

1939

Je nějaký skrytý důvod, proč RF napadla Ukrajinu? Připomenu rok 1939. Sovětský svaz zaútočil na Finsko. Agresi zdůvodňoval nutností zvětšit území kolem Leningradu, prostě zabrat kus Finska. To je vše, anebo mohl být jiný, skrytě promyšlený důvod?

Co kdyby byla za našim světem ukrytá režie? Žijeme snad ve světě, který by nějací dirigenti provozovali? Dávné náboženské přístupy snad značí, po novém, světovou virtuální realitu? Tomu by nasvědčovaly stěží prokazatelné duchovní zážitky mnoha lidí, a také exaktní fyzikální přístupy.

Následně zkouším zdůvodnit dávný sovětský útok na Finsko jiným záměrem. Válka trvala řadu měsíců a padlo při ní 20.000 hrdinných obránců, kdežto mnohem víc sovětských útočníků. Šestinásobek. Svět držel palce finské obraně, co když však skutečný smysl útoku nebyl známý? Vždyť následkem této severské války Hitler pochopil, že SSSR je kolos na hliněných nohou a Rudá armáda je slabá. To pak přispělo k opakovaným podceněním sovětské obrany, později po červnu 1941, k německé katastrofě ve Stalingradu, k vítězství Spojenců nad nacistickým vojskem otrokářského režimu. Skrytá režie světa předem věděla, co se blíží – světová válka?

*

Podobně se nabízí možný smysl současné války. Rusko ji zdůvodňuje nutností obrany ruského obyvatelstva východu Ukrajiny, potřebou zničit ukrajinské nacisty. Jenže zásadní příčinou může být snaha zabránit riziku 3. světové války. Po vstupu Ukrajiny do NATO by zničení Moskvy bylo velmi snadné – blízkost umístění raket by byla rozhodující. Nyní však sledujeme, že riziko jaderné války se nám nevzdálilo.

Co by se asi stalo po vytlačení ruských vojsk z ukrajinského území, ať už jakkoliv uvažovaného? Ukrajina by vstoupila do NATO? Co by následovalo po několika málo letech? Vyvolání 3. světové války, možným napadením Ruska v boji o Sibiř? Přitom Aljaška také obsahuje množství důležitých surovin – jenže útočnost je Novému světu vrozená.

Někteří lidé zdůvodňují náš někdejší vstup do NATO poukazem na dnešní situaci. Nelogicky se domnívají, že ruské napadení Ukrajiny je příčinou – a následkem pak měl být vstup Česka, Maďarska a Polska do NATO v roce 1999, dávno předtím. Jenže opačně. Rozšiřování NATO, směrem k ruskému státu je příčinou. A následkem je nynější válka.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.