Německá SPD – chrastítko kapitalismu?

nahles spd crisis
27.10.2019 11:39
V Německu proběhlo první kolo volby nového předsedy, nebo spíš dvojice předsedů nejstarší německé politické strany SPD. SPD se nedaří oslovovat tradiční dělnickou třídu a v preferencích míří ke 14 procentům.

Volby se nakonec zúčastnilo 6 párů, z toho dva hlavní - Olaf Scholz& Klara Geywitz (22,68 procent) a Norbert Walter-Borjan & Saskia Esken (21, 04 procent) postoupily do druhého kola. Nutno ještě podotknouti, že první jmenovaná dvojice patří spíše k pravicovému křídlu strany a druhá k levicovému.

Rozřazení hlavních soupeřících dvojic na levicovější a pravicovější rozhodně není zbytečné, protože SPD se dostala (z hlediska preferencí) do jedné z největších krizí ve své dlouhé historii. Ve volbách 1998 obdržela dokonce přes 40 procent hlasů a spolu se Zelenými vytvořili normální středolevicovou (rudo-zelenou) koalici. Poté ale začali volební výsledky SPD pozvolna klesat. Vše vyvrcholilo v roce 2005, kdy byla ustanovena koalice velká, která v Německu vládne doteď. Výjimku pak tvořila druhá vláda Angely Merkelové, kterou tvořili CDU a klasičtí liberálové z FDP (černo-žlutá koalice).

Po volbách 2013 se dokonce situace obrátila a levicové strany měli v Bundestagu většinu, ale opět došlo k velké koalici pod vedením Angely Merkelové, která zcela vysála pravicové liberály.

Velká koalice je podle mě jeden z nejhorších způsobů sestavení vlády, obzvláště pokud k tomu není nějaký opravdu závažný důvod, jako to bylo období 1940 – 1945 ve Velké Británii nebo pokud by došlo k povolební bezvýchodné situaci. V Česku se o velké koalici také párkrát hovořilo, ale bránila tomu zjevná programová rozdílnost ČSSD a ODS. Miloš Zeman na toto téma například uvedl toto: „Bohužel musím konstatovat, že pan prezident má velmi špatné informace. Protože pokud tvrdí, že z útrob sociální demokracie se doslechl, že ještě před volbami se uvažovalo o velké koalici nebo o tomto typu procedurální smlouvy, tak to prostě není pravda. Protože jako předseda sociální demokracie se cítím být součástí útrob sociální demokracie, konstatuji s plnou odpovědností, že o ničem takovém se nejednalo. Takže kdybych měl, pane šéfredaktore, zachovat onu analogii s útrobami, tak se domnívám, že pana prezidenta informovalo nějaké slepé střevo.“

Zdroj: https://citaty.net/temata/koalice/

Obzvláště nepochopitelné je pak sociálnědemokratická podpora čtvrté vlády Angely Merkelové. Ve volbách 2017 došlo k nejhoršímu výsledku SPD od druhé světové války. A nejen to – v Bundestagu také poprvé od druhé světové války zasedla strana, které se profiluje napravo od tradiční konzervativní pravice. Pochopitělně i AfD procházela jistým vývojem - od roku 2013, kdy vznikla jako spíše ekonomicky liberální strana, až do současnosti s ryzím pravicově populistickým jádrem. Je dobré ještě zmínit fakt, že nemalá část voličů přešla od SPD k AfD. Podle průzkumů se okolo 20 procent voličů AfD hlásí k levici. Podobná situace na východě SRN postihla i postkomunistickou Levici. Podobný osud měla i CDU.

Vypadá to tedy, že SPD v Německu opustila své tradiční dělnické voliče a střední třídu. SPD se stala nevýrazným doplňkem německé konzervativní pravice. SPD je sice stranou, která pochází ze socialistických základů, avšak nyní je spíše stranou, která má pověst bezcílného bloudění v německém politickém systému. Zajímavé je, že když došlo ke zvolení Andrey Nahlesové do čela strany, člověk by předpokládal, že levicová politička obrátí SPD k autenticky levicové politice. Namísto toho Nahlesové došla slova a po prohraných volbách odstoupila.

SPD jako kdyby se ani nesnažila oslovovat tzv. protestní a levicové voliče. Například v Berlíně se, podle mého názoru, nesmyslně nepřidala k návrhům postkomunistické Levice, která chtěla prosadit, aby nebylo možné stanovit cenu pronájmu bytu vyšší než 8 eur za metr čtvereční. Jindy zase podporuje různé militaristické aktivity a v oblasti zahraniční politiky vůbec stojí za věcmi, které plebejským voličům radost nedělají. I díky tomu propadá mnoho lidí zklamání z politické situace a volí protestní AfD, která odmítá politickou korektnost, stojí za běžnými Němci a možná i do jisté míry i za správně fungující demokracií, která alespoň na západě země fungovala docela dobře nepřetržitě přes 70 let.

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Moderní čtyřprocentní strana směřuje ke 4% volebních preferencí. Pokud jsou špičkám SPD zájmy majitelů domů a developerů přednějsí než zájmy nájemníků, pak se nelze ničemu divit. Vypadá to tak, že si vedení strany, dříve dělnické, někdo koupil.