Není genocida jako genocida

Bidenova administrativa použila termín genocida v souvislosti s muslimským ujgurským etnikem v Sin-ťiangu, avšak neposkytla žádný důkaz. S tímto pojmem operoval již bývalý státní tajemník Mike Pompeo na konci funkčního období Trumpovy vlády a demokraté v tom nesmyslně pokračují, ačkoliv špičkoví právníci ministerstva zahraničí jsou velmi skeptičtí. Čínský zákrok v Sin-ťiangu měl totiž stejnou motivaci jako americký vpád do Afghánistánu po útocích v září 2001 – zastavit militantní islamistické skupiny. ČLR zažila opakované teroristické útoky v Sin-ťiangu ve stejných letech, kdy chybná reakce na 11. září vedla ze strany USA k opakovanému porušování mezinárodního práva a masivnímu krveprolévání. Přitom až do konce roku 2020 Washington klasifikoval Islámské hnutí Východního Turkestánu jako teroristickou skupinu, bojoval s ujgurskými militanty v Afghánistánu a mnoho jich nechal uvěznit. Loni v červenci OSN zaznamenala přítomnost tisíců ujgurských bojovníků v Afghánistánu a Sýrii.

Genocida je podle mezinárodního práva definována Úmluvou OSN z roku 1948. Většina zemí, včetně USA, ji začlenila do svých vnitrostátních právních předpisů bez jakýchkoli podstatných změn. V posledních několika desetiletích mnohé soudy potvrdily, že obvinění z genocidy vyžaduje přesvědčivé důkazy o úmyslné fyzické likvidaci národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny. Je problematické, když neexistují žádné přímé důkazy o genocidním záměru, například ve formě politických prohlášení, ale pouze nepřímé důkazy o tom, co mezinárodní soudy označují jako „model chování“. Co tedy může představovat důkaz o genocidě v Číně?

Zpráva amerického ministerstva zahraničí se týká masové internace asi milionu Ujgurů. Pokud by se to prokázalo, opět to není samo o sobě důkaz úmyslu je vyhladit. Jedním z pěti uznaných činů genocidy je „zavedení opatření zaměřených na prevenci porodů“. Zpráva odkazuje na čínskou politiku kontroly porodnosti. Až donedávna ČLR přísně prosazovala politiku jednoho dítěte na většinu svého obyvatelstva, nicméně vůči etnickým menšinám, včetně Ujgurů, byla liberálnější. Dnes se politika jednoho dítěte na většinové Číňany již neuplatňuje, ale přísnější opatření byla uvalena na muslimskou menšinu v Sin-ťiangu, jejíž rodiny jsou tradičně početnější oproti čínskému průměru. Přesto Sin-ťiang zaznamenává stabilní růst populace.

Obvinění z genocidy je přiživováno „studiemi“, jako je zpráva Newlines Institute, což je údajně „nestranný“ think-tank se sídlem ve Washingtonu. Při bližším zkoumání zjistíme, že jde o projekt malé univerzity ve Virginii se zjevně konzervativní politickou agendou. Jiné přední organizace pro lidská práva se termínu genocida zdržely. Peking nedávno uvedl, že by se misi OSN v Sin-ťiangu nebránil, pokud „nebude trvat na vině dříve, než bude prokázána“.

Americké ministerstvo zahraničí by mělo přestat s eskalací nepřátelské rétoriky vůči ČLR a podpořit vyšetřování situace v Sin-ťiangu v režii OSN. Obvinění jednoho státu druhým z genocidy je velmi závažné a v důsledku toho se již objevuje volání po bojkotu zimních olympijských her v roce 2022 v Pekingu. Pokud Washington nemůže toto obvinění odůvodnit, měl by ho stáhnout. Nevhodné a účelové používání tohoto termínu jen způsobuje geopolitické a vojenské napětí a znehodnocuje historickou paměť genocid, jako byl holocaust či vyvražďování Arménů nebo indiánů.