Nizozemské volby překvapení nepřinesly

vetrne mlyny
29.3.2021 14:30
Kvůli pandemii byly parlamentní volby v Nizozemsku rozloženy do tří dnů od 15. do 17. března, aby v předstihu mohli volit senioři a ve volebních místnostech se nepotkávalo příliš velké množství lidí. Volební účast totiž bývá tradičně vysoká a i tentokrát dosáhla na téměř 79 %.

Rutte po čtvrté premiérem

Průzkumy preferencí se nemýlily a volby dopadly tak, jak se očekávalo. Zvítězil dosavadní premiér Mark Rutte, který bude již po čtvrté sestavovat vládu a vedle Angely Merkelové a Viktora Orbána se zařadí mezi nejdéle sloužící ministerské předsedy v Evropské unii. Rutteho strana uspěla přes masové a násilné protesty mládeže proti restriktivním opatřením vlády v boji proti pandemii i navzdory pseudoaféře se zpětným odebráním sociálních dávek převážně imigrantským rodinám. Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) získala 21,8 % hlasů a ještě si o jeden mandát polepšila. Podle průzkumů nebylo jasné, jestli středopravá koalice dosáhne na nadpoloviční většinu křesel, ale nakonec získala 78 poslanců ze 150, což je o dva více než před čtyřmi lety. Bude tak možné pokračovat v konzervativně-liberální čtyřkoalici na stávajícím půdorysu. Tu tvoří VVD, Demokraté 66, Křesťansko-demokratická výzva (CDA) a Křesťanská unie (CU).  

Extrémně fragmentovaný parlament

Naopak levicové strany voliče oslovit nedokázaly – Zelená levice (GL), Socialistická strana (SP) a Strana práce (PvdA) dohromady ztratily 11 mandátů. Nebodoval ani matador protiimigrační pravice Geert Wilders, jehož Strana pro svobodu (PVV) přišla o tři křesla zejména na úkor konkurenčního Fóra pro demokracii (FvD), které si připsalo 6 poslanců navíc. Wildersova partaj se tak stala až třetí nejsilnější parlamentní frakcí, protože ji přeskočili vládní Demokraté 66, jež lze označit za skokany letošních voleb. Za zmínku stojí i skutečnost, že už tak silná fragmentace Sněmovny reprezentantů se ještě umocnila, neboť místo 13 stran jich zde zasedne 17. To je dáno i faktickou neexistencí uzavírací klauzule, kdy pro zisk mandátu stačí obdržet pouhých 0,67 % hlasů. Z nových uskupení tak v poslaneckých lavicích zasednou představitelé agrárníků (BBB), sociálních liberálů (Volt), odpadlíků od krajně pravicového Fóra pro demokracii (JA21) či anarchistů (BIJ1). V souhrnu lze konstatovat, že tyto volby nebyly nikterak přelomové, ani nezpůsobily zemětřesení na politické scéně, jen posílily už tak výraznou rozdrobenost politického spektra.          

 

Politická strana / hnutí

% hlasů

Počet mandátů

Nárůst / pokles

Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD)

21,8

34

+1

Demokraté 66 (D 66)

15,0

24

+5

Strana pro svobodu (PVV)

10,8

17

-3

Křesťansko-demokratická výzva (CDA)

9,5

15

-4

Socialistická strana (PS)

6,0

9

-5

Strana práce (PvdA)

5,7

9

0

Zelená levice (GL)

5,2

8

-6

Fórum pro demokracii (FvD)

5,0

8

+6

Strana pro zvířata (PvdD)

3,8

6

+1

Křesťanská unie (CU)

3,4

5

0

Volt (sociální liberálové)

2,4

3

---

JA21 (antiimigrační, euroskeptická)

2,4

3

---

Reformní strana (SGP)

2,1

3

0

DENK (proimigrační, multikulturní)

2,0

3

0

50+ (senioři)

1,0

1

-3

Farmářsko-občanské hnutí (BBB)

1,0

1

---

BIJ1 (anarchisté)

0,8

1

+1

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.