Nová bezpečnostní architektura Evropy – spolupráce pro XXI. století

obrazek
25.11.2011 10:53
22. listopadu jsem se zúčastnil v Poslanecké sněmovně PČR konference pod záštitou předsedy Výboru pro obranu a bezpečnost Františka Bublana. Na konferenci vystoupilo deset řečníků s dvacetiminutovými projevy. Hosté měli možnost si poslechnout odborníky a akademiky, jejichž názory se v lecčems vymykají tzv. střednímu proudu, a nahlíží na zahraniční politiku jinak než současná česká vláda, nostalgicky vzpomínající na éru George Bushe ml.

S prvním příspěvkem vystoupil profesor Oskar Krejčí, který hovořil o Ruské federaci a evropské bezpečnosti. Rozebíral konfrontační politiku NATO, která vyzbrojováním Gruzie zvyšuje napětí na Kavkaze a plánovanými základnami v Rumunsku a Bulharsku de facto zahajuje novou studenou válku. Krejčí zdůraznil, že zásluhou Bruselu a Washingtonu roste napětí ve světě a ani dvacet let po pádu bipolarity se nepodařilo vytvořit porozumění mezi Západem a Ruskou federací. Zmínil, jak jsou falešné úsměvy politiků typu Sarkozyho a Berlusconiho, kteří se dnes objímají s Kaddáfím, aby ho zítra nechali zprovodit ze světa.

 

O problematice západního Balkánu přednášel Ivan Bušniak, bývalý zahraničně-politický poradce Jiřího Paroubka. Zdůraznil, že neklid na Balkáně potrvá ještě celou generaci, protože občanská válka v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech narušila vztahy mezi národy ještě více než druhá světová válka. Nacionální nenávist je nejvyšší u mladé generace v Bosně a Hercegovině mezi Chorvaty, muslimy (Bosňáky) a Srby navzájem. Srbové tvoří většinu obžalovaných před tribunálem v Haagu, ačkoliv i muslimové a Chorvati páchali prokazatelná zvěrstva. Bušniak připomenul, že srbský národ se ocitá v situaci roku 1908 (před balkánskými válkami a po anexi Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem), zatímco Albánci mají vůbec poprvé v dějinách dva národní státy. Kosovo, Bosna a Sandžak představují hlavní ohniska radikálního islámu v Evropě. Bušniak pochybuje o tom, že současné uspořádání Balkánu je trvalé. Otazník visí nad pochybnou nezávislostí Černé Hory, jejíž třetinu obyvatel tvoří Srbové. Zdůraznil, že v budoucnu může sehrát na Balkáně významnou roli Turecko, jehož premiér Erdogan provozuje novoosmanskou politiku. Další řečník – slovenský docent Peter Juza – později dodal, že Ankara nyní upevňuje svoje pozice i ve střední Asii – v bývalých sovětských republikách – s nimiž ji spojují turkické kořeny. Ivan Bušniak svoje vystoupení zakončil úvahou, že dojde-li k rozpoutání třetí světové války, stane se její roznětkou buď dění okolo Íránu nebo nestabilní situace na Kavkazu, kde duševně chorý gruzínský diktátor Saakašvili představuje hlavní bezpečnostní hrozbu.

 

Velmi mě zaujalo i vystoupení docentky ekonomie Ilony Švihlíkové, která hovořila o dluhové krizi jako bezpečnostní hrozbě. Zmínila zhoubný vliv ratingových agentur, které snížením ratingu způsobí okamžitý nárůst úroků, čímž se stát dostává do dluhové pasti. Současná krize eurozóny, která byla od počátku nedomyšleným projektem, má podle Švihlíkové dvě řešení. Prvním je rozpad eurozóny, jenž by ovšem přinesl značná bezpečnostní rizika. Druhým je proměna v plnohodnotnou unii – fiskální i monetární, což však vyžaduje unii politickou, na kterou není žádný stát připraven. Značné rozdíly totiž existují nejen mezi státy (severní vs. jižní křídlo EU), ale i uvnitř států samotných (severní vs. jižní Itálie). Oba výše uvedené scénáře mají velká rizika (nárůst nacionalismu, rozpad celé EU). Ilona Švihlíková připomněla smrtící spirálu, do které se dostala řecká ekonomika politikou podle scénáře: škrty – pokles HDP – drastičtější škrty – hlubší propad HDP, která hrozí i české ekonomice pod vedením „nejlepšího ministra financí galaxie“ Kalouska. Nutná je především restrukturalizace dluhů, které jsou v této podobě nesplatitelné. Neformálně jsme s docentkou Švihlíkovou hovořili o situaci v Latinské Americe a shodli se na mimořádně pozitivní roli Huga Cháveze ve věci solidarity mezi latinskoamerickými státy a jeho významné pomoci Argentině při restrukturalizaci státního dluhu.

 

Na konferenci dále vystoupili Dr. Zdeněk Matějka s příspěvkem o současné roli OBSE v evropské bezpečnostní architektuře, profesor Adolf Novotný hovořil o protiraketové obraně a jejím místě v systému mezinárodní bezpečnosti, generál Andor Šándor o terorismu ve vztahu k Evropě (zmínil, že díky současné vládě je ČR v historicky nejtragičtějším stavu vnitřní bezpečnosti), Dr. Zdeněk Zbořil o politickém extremismu, docent František Škvrnda o lidské bezpečnosti na začátku 21. století a měkké síle EU (zkritizoval NATO za vedení války proti Libyi) a závěrečný příspěvek o diplomacii a její roli v předcházení konfliktům přednesl exministr zahraničí Jan Kavan.

Konferenci hodnotím jako přínosnou, užitečnou a podnětnou.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Prosím o odpověď na dvě otázky.

Proč vlastně vznikla občanská válka v Jugoslávii? Může za to historie, přiživovali to politici?

Oskar Krejčí je bývalý poradce Adamce?