O půdě a vodě

obrazek
28.7.2017 19:37
Ministerstvo životního prostředí má konečně plán, jak bránit nadměrnému suchu. Již to není o sudech na dešťovou vodu, bohužel je to hlavně o přehradách, to není příliš optimální. Ale je to také o tom, že v lese by opět měli pracovat hlavně koně a o zřizování mokřadů - a bohužel je to také o zdražování vodného a stočného. Ministerstvo také hledá způsob, jak zabránit úbytku orné půdy. Tento blog slouží hlavně jako rozcestník pro články z jiných médií a od jiných autorů. "Podle údajů FAO připadalo na každého obyvatele planety v roce 1960 0,44 ha orné půdy, v roce 1990 už to bylo 0,27 ha a nyní směřujeme k číslu 0,17 ha. Úplné minimum je přitom 0,07 ha na člověka, což asi dosáhneme kolem roku 2050. Nejspíš to bude dřív, protože zastavování a eroze půdy pokračuje a dokonce se zrychluje," píše ve svém článku geolog a spisovatel Václav Cílek.

článek o ministerském plánu zadržování vody: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/cesko-ma-plan-jak-se-branit-suchu-prinasi-i-revolucni-navrhy/r~76356c40705d11e7b56e002590604f2e/?_ga=2.194373359.354840938.1500129413-1327677924.1466617207

komentář: Pavel Šrámek: Slabá náplast na velkou ránu. Potoky, řeky, retenční nádrže či přehrady to bohužel nevyřeší. Řádově daleko větší množství vody zadrží pouze a jen půda, zemědělská půda, troufnu si říci 1000x více vody. Ta pak navíc prosakuje dolů a doplňuje podzemní přirozené nádrže všude pod námi. Všude pod námi je voda, ale musí se doplňovat a zadržovat na polích. Bramborová pole například úžasně zadržovala vodu, a kde jsou brambory dnes? Vozime je ze zahraničí, silně dotované a plné pesticidů. A ani tzv ekologičtí zemědělci to nezachrání. Ti jen zatravňují a tráva sice zadrží vodu, ale slunce ji rychle vytáhne a trávníky vysychají. Potřebujeme na polích listnaté odrůdy které chrání půdu před sluncem a z půdy se tak rychle neodpařovala voda, tedy napr vojtěšku, nebo brambory atd. A hlavně a především organickou hmotu, hnůj a kejdu, prostě statková hnojiva od zvířat jako krávy či prasata. Ale kde je vzít když jsme je zlikvidovali? Nevím, kdo to na ministerstvu připravoval, je třeba pochválit aspoň jako velký posun a pokus něco dělat, ale je třeba to ještě dopracovat nebo tu za chvíli budeme mít pouště. Jak například chcete přinutit na Tachovsku německé majitele polí aby nepěstovali kukuřici do německých bioplynek?

Týden vody na CŘo: http://www.asz.cz/cs/sedlaci-v-mediich/tyden-vody-s-ceskym-rozhlasem-debata-daniela-pitka-s-ministrem-richardem-brabcem-a-dalsimi-hosty.html

K dosavadnímu plánu sudů na dešťovku: "Chtělo by se věřit, že tvůrci Dešťovky opravdu chtěli pomoci předcházet následkům sucha. Aby tomu tak bylo, musela by být srážková voda využita pouze pro zalévání, nebo přímo pro vsakování, neboť jen tak mohou být doplňovány zásoby podzemních vod. Srážková voda použitá na splachování se dostane do kanalizace a tou bez jakéhokoli dalšího využití odteče do nejbližšího toku a pak z území ČR. Je známým faktem, že jsme tzv. střecha Evropy a 95 % vod z našeho území odtéká. Chceme-li se adaptovat na vývoj klimatu a sucho s ním související, musíme maximální množství srážkové vody zadržovat a umožnit jí vsakovat.http://www.nase-voda.cz/destovka-priklad-nepouceni-dosavadniho-vyvoje/

Se sníženým zadržováním vody v krajině souvisí i to, že jsme si vyhubili žízaly. bláže o tom Václav Cílek: http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/1738343

Stát proto hodlá najít a zmapovat staré drenážní systémy rozseté v zemědělské půdě po celé republice. Jejich smyslem bylo desítky let zbavovat krajinu vody. Dají se však upravit, aby vodu zadržely, vsákla se z nich do země. Kvůli pátrání po nich se nad republiku vznesou drony, které pořídí letecké snímky, z nichž se pak vytvoří kýžená evidence drenážních systémů. Z výšky lze rozpoznat, kudy se táhne odvodňovací systém díky odlišnému vzhledu terénu. Tam, kde není povrch zakrytý stromy nebo rostlinami, lze umístění drenážní rýhy určit podle rozdílné vlhkosti okolní půdy. Je-li plocha překrytá vegetací, hraje roli, jak porost vypadá – jeho barva, hustota, výška nebo vitalita. Rostliny nad drenáží vypadají jinak.http://ceskapozice.lidovky.cz/pomoc-suche-pude-bezpilotni-letouny-maji-najit-drenazni-systemy-phr-/tema.aspx?c=A170713_171434_pozice-tema_lube

ministerský plán porit úbytku úrodné půdy: http://domaci.ihned.cz/c1-65808530-cesko-hleda-cestu-jak-zabranit-matce-vsech-pohrom-zaniku-zdejsi-orne-pudy a http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2174689-vyhlaska-ma-omezit-erozi-podle-agrarni-komory-neni-potreba ale http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/financni-urady-zvysuji-zdaneni-pozemku-ktere-zlepsuji-retencni-schopnost-krajiny.html a http://zpravy.idnes.cz/eroze-puda-sankce-zemedelec-ministerstvo-zemedelstvi-ppq-/domaci.aspx?c=A170726_170656_domaci_mav

"Neochotě připustit neakceptovatelný stav ostatně nahrává i odklad protierozní vyhlášky, která měla platit od poloviny letošního roku, jak ale přiznává ministerstvo životního prostředí, její existence se odsouvá až na příští rok. A to ještě kdo ví jestli, protože to už bude na další vládní garnituře, a je otázkou, jak se k takovému dokumentu postaví."http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/pudy-z-poli-ubyva-rychleji-nez-se-uvadi.html

„Biopaliva jsou nám prezentována jako uhlíkově neutrální zdroj, ale jejich produkce k emisím skleníkových plynů prakticky vždy přispívá,“ říká členka Královské akademie inženýrů Adisa Azapagic. „Vždycky je k ní třeba připojená výroba hnojiv. A pokud někde na zemědělské půdě začnete pěstovat energeticky zhodnotitelnou biomasu, někde jinde se musí vykácet prales, aby se mohlo pěstovat jídlo.“ Produkce biopaliv tak vede ke zvyšování emisí a škodám na životním prostředí. „Přechod z potravní zemědělské produkce na energetickou navíc zvyšuje cenu potravin,“ dodává Azapagic. „V konečném důsledku tak úspora biopalivy na životním prostředí nepřeváží nad negativními důsledky změn ve využívání půdy.“ A jak zmiňuje Roger Kemp, jeden ze spoluautorů studie, „v konečném důsledku je tak paradoxně v některých případech využívání fosilních zdrojů paliv - namísto pěstování biomasy a biopaliv - efektivnější cestou ke snižování emisí.“ http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nechme-zemedelskou-pudu-na-pestovani-potravin-kdyz-biopaliva-tak-z-bioodpadu-radi-britska-studie

 I kukuřici lze pšstovat šetrně: http://www.agromanual.cz/cz/clanky/technologie/metoda-strip-till-aneb-jak-pestovat-kukurici-setrne

 Jak zabránit erozi: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000100624/obsah/553527-problemy-s-erozi

ČT Malomocná krajina z pořadu Nedej se: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/417235100161008-malomocna-krajina/

Před čtvrt stoletím založil první čajovou biofirmu v Česku. Poté spojil podobně smýšlející lidi a byl u vzniku Pro-Bio ligy, která sdružuje bio-zemědělce a výrobce. Teď má Tomáš Mitáček, zakladatel firmy Sonnentor, další vizi: buduje první vysokou školu ekologického zemědělství u nás.http://byznys.ihned.cz/c1-65780440-vyrobce-caju-a-koreni-sonnentor-buduje-u-hodonina-prvni-vysokou-skolu-ekologickeho-zemedelstvi-v-cesku

A jak vysázet les v suché oblasti se zničenou půdou: https://www.materialtimes.com/materialy/papir/v-suchych-oblastech-se-znicenou-pudou-vyrustaji-lesy-jako-houby-po-desti.html

A ještě o bezprecedentní devastaci zavlažovacího systíému  po roce 89: http://vzdor.org/?p=3987

A o znečištění podzemních vod a i pitné vody pesticidy: http://domaci.ihned.cz/c1-65848450-pesticidy-nici-ceskou-vodu-dokazuje-rozsahla-studie-muze-za-to-pestovani-repky-naprava-prijde-na-miliardy

amiourful
Bioranger, vášnivá sběračka hovínek, z nichž po domácku kuje zlato, správce i pro nefejsbukáře otevřené stránky Alternativní ekonomické školy proti dluhovému otrokářství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

,, Získává si vás za pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Dokáže se vlichotit lidem podobným způsobem, jak to dělal ve volební kampani, když rozdával koblihy."

   Zuzana Vlasatá, Jakub Patočka. Žlutý baron. Skutečný plán Andreje Babiše: Zřídit stát jako firmu.

   Při toulkách po stále ještě líbezných krajinách země české, moravské i slezské, zejména při pohledech z dálky, snad kromě okolí větších měst, by se člověk ztotožnil s aktuálním zněním naší hymny o zemském ráji. Ovšem při podrobném pohledu z blízka, začne člověk uvažovat o fenoménu falešného pozlátka, tak typického pro současné období budování mafiánského kapitalismu. V aktuálním článku o ochraně z většího dílu již dost zdevastované půdy v Čr, na jedné straně jímá jednoho optimismus, ovšem nelze abstrahovat od hlavního predátora nejen životního postředí,který nám již dostatečně prokázal, že pro dosažení zisků jeho holdingu mi není nic svaté. Probíhají žně a kvůli přetrvávajícímu suchu se například urodí i málo  obilovin. Při pohledu na kosený ječmínek vzrůstu tak do dvaceti cm, posléze o něco vyšší pšenku, si jeden maně vzpomene na neúrodu popisovanou pamětníky v roce 1947. Když si v díle výše citovaném lzedočíst, že tato žlutá doslova zrůda, nechala v roce 2015 přípravkem Roundop jejímu konkurentovi, vypálit 116 ha dozrávající pšenice, je mu doslava na zvracení, jak z tohoto predátora a mnohých dalších kořistníků, hledicích si jen hrabat do svých bezedných kapes. Tito hrabivci zpamněli na rčení, že všeho do času, jakož i na to, že jimi všestranně drancovaná příroda jim to brzy spočítá, bohužel věšak i lhostejně většině lidstva, zahleděné do všeobjímajího konzumu.