O půdě a vodě

obrazek
28.7.2017 19:37
Ministerstvo životního prostředí má konečně plán, jak bránit nadměrnému suchu. Již to není o sudech na dešťovou vodu, bohužel je to hlavně o přehradách, to není příliš optimální. Ale je to také o tom, že v lese by opět měli pracovat hlavně koně a o zřizování mokřadů - a bohužel je to také o zdražování vodného a stočného. Ministerstvo také hledá způsob, jak zabránit úbytku orné půdy. Tento blog slouží hlavně jako rozcestník pro články z jiných médií a od jiných autorů. "Podle údajů FAO připadalo na každého obyvatele planety v roce 1960 0,44 ha orné půdy, v roce 1990 už to bylo 0,27 ha a nyní směřujeme k číslu 0,17 ha. Úplné minimum je přitom 0,07 ha na člověka, což asi dosáhneme kolem roku 2050. Nejspíš to bude dřív, protože zastavování a eroze půdy pokračuje a dokonce se zrychluje," píše ve svém článku geolog a spisovatel Václav Cílek.

článek o ministerském plánu zadržování vody: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/cesko-ma-plan-jak-se-branit-suchu-prinasi-i-revolucni-navrhy/r~76356c40705d11e7b56e002590604f2e/?_ga=2.194373359.354840938.1500129413-1327677924.1466617207

komentář: Pavel Šrámek: Slabá náplast na velkou ránu. Potoky, řeky, retenční nádrže či přehrady to bohužel nevyřeší. Řádově daleko větší množství vody zadrží pouze a jen půda, zemědělská půda, troufnu si říci 1000x více vody. Ta pak navíc prosakuje dolů a doplňuje podzemní přirozené nádrže všude pod námi. Všude pod námi je voda, ale musí se doplňovat a zadržovat na polích. Bramborová pole například úžasně zadržovala vodu, a kde jsou brambory dnes? Vozime je ze zahraničí, silně dotované a plné pesticidů. A ani tzv ekologičtí zemědělci to nezachrání. Ti jen zatravňují a tráva sice zadrží vodu, ale slunce ji rychle vytáhne a trávníky vysychají. Potřebujeme na polích listnaté odrůdy které chrání půdu před sluncem a z půdy se tak rychle neodpařovala voda, tedy napr vojtěšku, nebo brambory atd. A hlavně a především organickou hmotu, hnůj a kejdu, prostě statková hnojiva od zvířat jako krávy či prasata. Ale kde je vzít když jsme je zlikvidovali? Nevím, kdo to na ministerstvu připravoval, je třeba pochválit aspoň jako velký posun a pokus něco dělat, ale je třeba to ještě dopracovat nebo tu za chvíli budeme mít pouště. Jak například chcete přinutit na Tachovsku německé majitele polí aby nepěstovali kukuřici do německých bioplynek?

Týden vody na CŘo: http://www.asz.cz/cs/sedlaci-v-mediich/tyden-vody-s-ceskym-rozhlasem-debata-daniela-pitka-s-ministrem-richardem-brabcem-a-dalsimi-hosty.html

K dosavadnímu plánu sudů na dešťovku: "Chtělo by se věřit, že tvůrci Dešťovky opravdu chtěli pomoci předcházet následkům sucha. Aby tomu tak bylo, musela by být srážková voda využita pouze pro zalévání, nebo přímo pro vsakování, neboť jen tak mohou být doplňovány zásoby podzemních vod. Srážková voda použitá na splachování se dostane do kanalizace a tou bez jakéhokoli dalšího využití odteče do nejbližšího toku a pak z území ČR. Je známým faktem, že jsme tzv. střecha Evropy a 95 % vod z našeho území odtéká. Chceme-li se adaptovat na vývoj klimatu a sucho s ním související, musíme maximální množství srážkové vody zadržovat a umožnit jí vsakovat.http://www.nase-voda.cz/destovka-priklad-nepouceni-dosavadniho-vyvoje/

Se sníženým zadržováním vody v krajině souvisí i to, že jsme si vyhubili žízaly. bláže o tom Václav Cílek: http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/1738343

Stát proto hodlá najít a zmapovat staré drenážní systémy rozseté v zemědělské půdě po celé republice. Jejich smyslem bylo desítky let zbavovat krajinu vody. Dají se však upravit, aby vodu zadržely, vsákla se z nich do země. Kvůli pátrání po nich se nad republiku vznesou drony, které pořídí letecké snímky, z nichž se pak vytvoří kýžená evidence drenážních systémů. Z výšky lze rozpoznat, kudy se táhne odvodňovací systém díky odlišnému vzhledu terénu. Tam, kde není povrch zakrytý stromy nebo rostlinami, lze umístění drenážní rýhy určit podle rozdílné vlhkosti okolní půdy. Je-li plocha překrytá vegetací, hraje roli, jak porost vypadá – jeho barva, hustota, výška nebo vitalita. Rostliny nad drenáží vypadají jinak.http://ceskapozice.lidovky.cz/pomoc-suche-pude-bezpilotni-letouny-maji-najit-drenazni-systemy-phr-/tema.aspx?c=A170713_171434_pozice-tema_lube

ministerský plán porit úbytku úrodné půdy: http://domaci.ihned.cz/c1-65808530-cesko-hleda-cestu-jak-zabranit-matce-vsech-pohrom-zaniku-zdejsi-orne-pudy a http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2174689-vyhlaska-ma-omezit-erozi-podle-agrarni-komory-neni-potreba ale http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/financni-urady-zvysuji-zdaneni-pozemku-ktere-zlepsuji-retencni-schopnost-krajiny.html a http://zpravy.idnes.cz/eroze-puda-sankce-zemedelec-ministerstvo-zemedelstvi-ppq-/domaci.aspx?c=A170726_170656_domaci_mav

"Neochotě připustit neakceptovatelný stav ostatně nahrává i odklad protierozní vyhlášky, která měla platit od poloviny letošního roku, jak ale přiznává ministerstvo životního prostředí, její existence se odsouvá až na příští rok. A to ještě kdo ví jestli, protože to už bude na další vládní garnituře, a je otázkou, jak se k takovému dokumentu postaví."http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/pudy-z-poli-ubyva-rychleji-nez-se-uvadi.html

„Biopaliva jsou nám prezentována jako uhlíkově neutrální zdroj, ale jejich produkce k emisím skleníkových plynů prakticky vždy přispívá,“ říká členka Královské akademie inženýrů Adisa Azapagic. „Vždycky je k ní třeba připojená výroba hnojiv. A pokud někde na zemědělské půdě začnete pěstovat energeticky zhodnotitelnou biomasu, někde jinde se musí vykácet prales, aby se mohlo pěstovat jídlo.“ Produkce biopaliv tak vede ke zvyšování emisí a škodám na životním prostředí. „Přechod z potravní zemědělské produkce na energetickou navíc zvyšuje cenu potravin,“ dodává Azapagic. „V konečném důsledku tak úspora biopalivy na životním prostředí nepřeváží nad negativními důsledky změn ve využívání půdy.“ A jak zmiňuje Roger Kemp, jeden ze spoluautorů studie, „v konečném důsledku je tak paradoxně v některých případech využívání fosilních zdrojů paliv - namísto pěstování biomasy a biopaliv - efektivnější cestou ke snižování emisí.“ http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nechme-zemedelskou-pudu-na-pestovani-potravin-kdyz-biopaliva-tak-z-bioodpadu-radi-britska-studie

 I kukuřici lze pšstovat šetrně: http://www.agromanual.cz/cz/clanky/technologie/metoda-strip-till-aneb-jak-pestovat-kukurici-setrne

 Jak zabránit erozi: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000100624/obsah/553527-problemy-s-erozi

ČT Malomocná krajina z pořadu Nedej se: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/417235100161008-malomocna-krajina/

Před čtvrt stoletím založil první čajovou biofirmu v Česku. Poté spojil podobně smýšlející lidi a byl u vzniku Pro-Bio ligy, která sdružuje bio-zemědělce a výrobce. Teď má Tomáš Mitáček, zakladatel firmy Sonnentor, další vizi: buduje první vysokou školu ekologického zemědělství u nás.http://byznys.ihned.cz/c1-65780440-vyrobce-caju-a-koreni-sonnentor-buduje-u-hodonina-prvni-vysokou-skolu-ekologickeho-zemedelstvi-v-cesku

A jak vysázet les v suché oblasti se zničenou půdou: https://www.materialtimes.com/materialy/papir/v-suchych-oblastech-se-znicenou-pudou-vyrustaji-lesy-jako-houby-po-desti.html

A ještě o bezprecedentní devastaci zavlažovacího systíému  po roce 89: http://vzdor.org/?p=3987

A o znečištění podzemních vod a i pitné vody pesticidy: http://domaci.ihned.cz/c1-65848450-pesticidy-nici-ceskou-vodu-dokazuje-rozsahla-studie-muze-za-to-pestovani-repky-naprava-prijde-na-miliardy

1.11.2017 Nová protierozní vyhláška je prý poměrně dobrá: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/protierozni-vyhlaska-se-odklada-nyni-se-pocita-s-polovinou-2018

Tak rybník prý vůbec krajině nepomáhá: http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/david-storch-vodu-nejlip-zadrzuje-vlhka-puda-rybnik-s-mnozstvim-ryb-krajine-vubec-nepomuze--1626504

a půda nám přžestává rodit: https://www.novinky.cz/ekonomika/225746-puda-v-cesku-prestava-rodit.html

O erozi půdy od George Monbiota: Země má před sebou už jen 60 sklizní: https://blisty.cz/art/89136-zeme-ma-pred-sebou-uz-jen-60-sklizni.html

 22.1.2018: https://brno.idnes.cz/zachranny-fond-pro-zemedelce-sucho-jizni-morava-ftn-/brno-zpravy.aspx?c=A180120_377668_brno-zpravy_vh Luděk Míca: "o je tak, kdyz se sedlak stane kapitalistou...dobre vam tak a bude to jeste jeste mnohem horsi...za deset let bude poust i v polabi 

6.2.2018 Moc diobrej nápad: https://www.flowee.cz/vize-trendy/3723-proc-zacali-anglicane-sit-plevel-mezi-poli

19.9.2017 Mapa zamoření zdrojů vody v ČR: https://www.stream.cz/adost/10019123-otravena-voda-alarmujici-vysledky-testu-vody-v-cesku

5.3.2018 Velké testy kohoutkové vody: https://www.stream.cz/adost/10023202-velke-nezavisle-testy-kohoutkove-vody

9.4.2018 Zázračná vodovodní voda bez chlorování. https://www.stream.cz/adost/10024017-zazracna-voda-bez-jakekoliv-chemie

18.4.2018 V Jeseníkách se od roku 2015 rozpadají smrčiny starší 50 let: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/drsny-pohled-z-nebe-na-znicene-lesy-za-ekologickou-katastrofou-v-jesenikach-stoji-globalni-zmeny-45495?dop-ab-variant=&seq-no=1&source=hp

Z roku 2013 - Za sto let zmizela  třetina půdy a místo lánů brambor nastoupila řepka: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/2448973-promena-ceskych-poli-za-100-let-zmizela-tretina-pudy-misto-lanu-brambor-nastoupila

 29.4.2018: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/les-kurovec-lesy-cr-ochrana-zivotniho-prostredi_1804241527_sam kalamita v lesích,  ovlivňuje i stavy vody! 

7.5.2018 Vědci vyzvývají vládu ke kompletní změně lesního  hospodaření: https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/clanky/cesti-vedci-odbornici-vyzyvaji-vladu-ke-komplexnim-zmenam-v-lesnim-hospodareni

11.6.2018 Vraťte stromy na zeměldělskou půdu:http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vratte-stromy-na-zemedelskou-pudu-doporucuje-zemedelcum-odbornik/1630631

O stále schnoucí Jižní Moravě se uvažuje jako o budoucím výhradně ovocnářském kraji s tlakovou kapkovou závlahou. 

12.6.2018 mokřad zadrží v krajině víc vody, než umělá  nádrž: http://zitkrajinou.cz/voda-a-sucho/mokrad-zadrzi-krajine-vic-vody-nez-umele-nadrze/

20.6.2018 Na jižní moravě nebude vodapro lidi,natožna závlahy:https://domaci.ihned.cz/c1-66173170-na-jizni-morave-nebude-voda-pro-lidi-natoz-na-zavlahy-z-ceska-se-pomalu-stava-italie-rika-pudni-expert

23.6.2018 Voda se kvůli silnicím a pesticidům stává neupravitelnou:https://www.novinky.cz/domaci/475832-voda-v-cesku-se-kvuli-sinicim-a-pesticidum-stava-neupravitelnou-varoval-expert.html?source=FBS

28.6.2018 Půda nezadržuje  dost vody - kvůli přebytku smrků  a  chemii: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cilek-krajina-nedrzi-dost-vody-kvuli-prebytku-smrku-i-chemii/1634571

28.6.2018Rostlinou svazenkou  vratičolistou  zazelené hnojení a proti půdní erozi:  http://zitkrajinou.cz/puda/rostlina-ameriky-pokladem-ceska-pole/

17.7.2018 Jednoduchý boj proti erozi - pole, strom, pole, stromy. https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/zlinsky-kraj/2536072-pole-stromy-pole-stromy-recept-na-boj-proti-erozi-a-suchu-je-genialne

5.8,2018Republika   přišla o 700 000hektarů mokřadů a  pramenišť: https://olomouc.idnes.cz/cehovice-tune-mokrady-potok-jan-koutny-milan-smekal-sucho-voda-povodne-131-/olomouc-zpravy.aspx?c=A180618_409471_olomouc-zpravy_mip&utm_source=facebook&utm_medium=sharecd&utm_campaign=desktop

8.8.2018 30 let trvající studie dokazuje, že  organické hospodaření je lepší než konvnenční:https://www.cornucopia.org/2015/07/30-year-old-trial-finds-organic-farming-outperforms-conventional-agriculture/ česky zde: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/organicke-zemedelstvi-lepsi-konvencniho permakulturní revoluce jednoho stébla slámy uvnitř!!!!

V bohatých zemích pokrývají stromy více půdy: https://www.economist.com/international/2017/11/30/trees-are-covering-more-of-the-land-in-rich-countries

17.8.2018 Mapa volně rostoucího ovoce a bylin: https://refresher.cz/56963-Cesi-vytvorili-mapu-kde-najdes-volne-rostouci-ovoce-a-byliny-Jsou-v-ni-tisice-mist-Ceska-a-Slovenska?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Zasaďte brambory v půce srpna a za 60 dní sklidítte nádherné hlízy: https://tojenapad.dobrenoviny.sk/sadenie-zemiakov-v-polovici-augusta/

holin v Jeseníkách se přednostně zalesňují břízou: https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/clanky/dobrovolnici-budou-mit-plne-ruce-prace-semen-brizy-zkouseji-novou-metodu-pro-zalesneni

A jiný způsob, jak se vyhnout pesticidům: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/paul-stamets-jeho-prevratny-patent-jimz-muze-zachranit-svet

20.8.2018 Sucho nás trápilo i dříve, a drtivěji: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/sucho-vysoke-teploty-dusledky_1808131815_jak

Jo a nestavte z kamení věšže, kameny mají své místo a pod nimi je spousta domečeků malých ale významných organismů: https://www.respekt.cz/denni-menu/balancovani-kamenu-je-marniva-bezohlednost-vuci-prirode

21.8.2018 92% území trpí suche, ale mokřady a jejich okolí ne, je to velmi jednoduché: https://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/josefovske-louky-sucho-netrapi-umely-mokrad-prekypuje-zivotem-20180816.html

K masivnímu úhynu ryb v Nesytu za veder: Za úhynem více než sta tun ryb v největším moravském rybníku Nesyt nemuselo být pouze vedro. Nájemce, kterým je Rybářství Hodonín, do Nesytu zřejmě vysadil ryb více, než mu pravidla hospodaření a především aktuální vodní stav umožňovaly. Jednatel společnosti Oldřich Pecha uvedl, že v rybníku bylo 150 tisíc ryb."  https://www.novinky.cz/domaci/481198-za-obrovskym-uhynem-ryb-v-nesytu-nebylo-jen-vedro-rybnik-bez-vody-byl-rybami-precpany.html

22.8.2018: "Ta malá část lesníků, která se snažila ze Šumavy udělat problém českého lesnictví dnes už jasně vidí, že to problém nikdy nebyl. A že, naopak, problémem jsou hospodářské lesy. A výrazně větším."

"Problémy s kůrovcem mají i v Severní Americe. V Kanadě a USA je však již běžné, že lesníci rezignují na boj s kůrovcem a zanechávají obrovské nezpracované (nevytěžené, pozn. red.) plochy hospodářských lesů. Protože se jim to už nevyplatí. A prostě to ani nestíhají."

„V oblastech, kde probíhá masivní asanační těžba, zejména v prudkých svazích, kde se těžkou mechanizací naruší půdní povrch i vegetace, hrozí eroze půdy. Může se stát, že půdu na některých místech spláchne déšť do potoka. Myslím si, že z hlediska půdy a vody je efektivnější ponechat lokality bez zásahu, protože se ochrání půdní povrch. Je zásadní rozdíl mezi tím co dělá příroda a co dělá člověk. Lidská společnost má pocit, že lýkožrout je pro ekosystém něco strašného. Lýkožrout však z ekosystému jen odstraní dospělé stromy. Zabije je, strom uschne. Ale žádným způsobem se nedotkne přirozené obnovy lesa, podrostu a hlavně půdy, což je klíčové pro další obnovu ekosystému.“

Z rozhovoru s profesorem Miroslavem Svobodou z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské university. Stojí za přečtění celý: https://zurnal.pravda.sk/rozhovory/clanok/478734-lesnik-svoboda-na-holoruboch-viac-tratime-ako-zarobime/

23.8.2018: 

"Podstatná část problému, který dnes máme, souvisí se špatným hospodařením na zemědělské půdě, a to především po revoluci.

Řekl bych, že škody jsou větší za posledních dvacet až třicet let než v období socialistického zemědělství...(...)

Člověk dnes v krajině nevidí hlubokou orbu – zemědělci sklidí obilí a udělají mělkou podmítku.

Podrývání zhutněného podorničí je prý energeticky nesmírně náročné, proto to zemědělci nedělají.

Ale to, že se nám voda nevsakuje do půdy, je větší problém (...) Musíme ale přistoupit k půdě jinak – zkypřit ji a zhutnění postupně odstraňovat, protože chybí organická hmota v půdě.

Zhutněné podorničí je produkt této doby a současného zemědělství. Podílí se na něm nesmírně těžká technika – obrovské zahraniční traktory a těžké stroje, které po polích táhnou. 
Za mého mládí jezdily po poli lehké traktory Zetor, které půdu nezhutnily.

Jste velkým odpůrcem pěstování kukuřice. Proč?
Protože se často pěstuje na kvalitní orné půdě a jen kvůli tomu, aby mohla být zpracována v bioplynové stanici podobně jako rychle rostoucí dřeviny.

Kdyby to viděli naši dědové, zhrozili by se. Navíc je to širokořádková plodina a zejména na svazích umožňuje intenzivní erozi. Veškeré dotace do bioplynek by měly být okamžitě zastaveny a měli bychom přiznat chybu.https://ekonomika.idnes.cz/nove-nadrze-rybniky-hydrolog-bohumir-jansky-f3u-/ekonomika.aspx?c=A180818_421556_ekonomika_are

28.8.2018 S hydrologem o zeleni potocích: https://www.novinky.cz/domaci/481722-hydrolog-vratme-potokum-volnost-a-vrati-se-i-deste.html

28.8.2018 Dvid Marenčák: "Tak toto je náramě vypečené.

Pořád se tu brečí, že krajina neumí zadržovat vodu. A že za to můžou zemědělci.

Ale kdo si u těchto želbohu pouze prostých tržních ekonomických subjektů péči o krajinu a zejména tuto funkci objednal?

Nikdo.

Asi to mají v tom permanentním tlaku před krachem dělat jako koníček, ideálně zadarmo.

A teď to vypadá, že jim za to jako společnost nejen nechceme platit, ale ještě je za to trestáme, když to dělají.

To je tak na palici, až to bolí.

Semo tamo dostanou dotaci na udržování trvalých travních porostů, ale to je tak všechno, co by stálo za řeč.

Naopak dostanou dotace na to, aby pěstovali píci a kukuřici pro krmení bioplynek, které jsou sice koncepčně dobré na zpracování bio odpadu, ale topit v nich primárními surovinami a hnojivem, které má končit v půdě, to je příznak současného moderního šílenství. https://www.euro.cz/byznys/prilis-vysoka-dan-za-remizek-1417823

28.8.2018 Na Broumovsku mají projekt, jak všechno vrátit do doy před sto lety, melirace atd. Jen čekají na dotace:  https://www.ceskatelevize.cz/porady/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/218411000140828-udalosti-v-regionech/video/640284

 

 29.8.2018 Také mnoho lesníků je zděšeno novelou vyhlášky, která určuje zásady druhové skladby našich lesů a kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Vůbec nezvýšilo povinný podíl listnáčů a jedlí při výsadbě, takže jestli jí schválí, tak budou moci dál vysazovat hlavně smrky i tam, kde dnes plošně hynou. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-dal-se-maji-sazet-smrky-a-borovice-delaji-si-z-nas-legraci.

5.9.2018 Přehrad  při  suchu nepomáhají takřka vůbec: https://wave.rozhlas.cz/jak-pomohlo-nasich-165-prehrad-pri-letosnim-suchu-temer-vubec-rika-expert-na-7600840

11.10.2018 Lužní krajina na jihu Moravy: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/morava-jako-z-dob-lichtenstejnu-podnikatel-promenil-sucha-po/r~320cc7d4c89f11e899900cc47ab5f122/

18-10.2018 Na Jesenicku budují 70 tůní: https://olomouc.rozhlas.cz/proti-suchu-na-jesenicku-bojuji-vytvarenim-tuni-zadrzi-vodu-v-krajine-a-pomohou-7600249?fbclid=IwAR2zXMVng6kJvh-WoUBABgJvmBio6Gdnmtr5k5dyPJHHXIZcvER8hIATuNo

20.10.2018 Ústavní soud na základě opakovaných stížností Radka novotného a  jeho organizace Pravda o vodě potvrdil opakované protiústavní jednání Nejvyššího soudu ve vztahu k vodárenským společnostem: https://pravdaovode.cz/ustavni-soud/?fbclid=IwAR0Dn762e27vHbaDwZAl5Fr14ErFVF0nAue-PJ09aWIebR3DJyLcH1KfXIY

amiourful
Bioranger, členka Rómské demokratické strany, vášnivá sběračka hovínek, z nichž po domácku kuje zlato, správce i pro nefejsbukáře otevřené stránky Alternativní ekonomické školy proti dluhovému otrokářství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

,, Získává si vás za pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Dokáže se vlichotit lidem podobným způsobem, jak to dělal ve volební kampani, když rozdával koblihy."

   Zuzana Vlasatá, Jakub Patočka. Žlutý baron. Skutečný plán Andreje Babiše: Zřídit stát jako firmu.

   Při toulkách po stále ještě líbezných krajinách země české, moravské i slezské, zejména při pohledech z dálky, snad kromě okolí větších měst, by se člověk ztotožnil s aktuálním zněním naší hymny o zemském ráji. Ovšem při podrobném pohledu z blízka, začne člověk uvažovat o fenoménu falešného pozlátka, tak typického pro současné období budování mafiánského kapitalismu. V aktuálním článku o ochraně z většího dílu již dost zdevastované půdy v Čr, na jedné straně jímá jednoho optimismus, ovšem nelze abstrahovat od hlavního predátora nejen životního postředí,který nám již dostatečně prokázal, že pro dosažení zisků jeho holdingu mi není nic svaté. Probíhají žně a kvůli přetrvávajícímu suchu se například urodí i málo  obilovin. Při pohledu na kosený ječmínek vzrůstu tak do dvaceti cm, posléze o něco vyšší pšenku, si jeden maně vzpomene na neúrodu popisovanou pamětníky v roce 1947. Když si v díle výše citovaném lzedočíst, že tato žlutá doslova zrůda, nechala v roce 2015 přípravkem Roundop jejímu konkurentovi, vypálit 116 ha dozrávající pšenice, je mu doslava na zvracení, jak z tohoto predátora a mnohých dalších kořistníků, hledicích si jen hrabat do svých bezedných kapes. Tito hrabivci zpamněli na rčení, že všeho do času, jakož i na to, že jimi všestranně drancovaná příroda jim to brzy spočítá, bohužel věšak i lhostejně většině lidstva, zahleděné do všeobjímajího konzumu.