O těhotném muži a vousaté ženě

HUvRam
1.8.2020 14:06
Za devíti horami, devíti řekami a devíti děsně rozbitými dálnicemi byla šťastná země. Země česká, domov můj. Žili v ní lidé chytří i hloupí, pracovití i líní, zdraví i nemocní - no jak to tak bývá. V průměru se chovali docela rozumně, ale měli smůlu.

Za osmnácti horami, osmnácti řekami a šestatřiceti dobře udržovanými dálnicemi totiž bylo císařské město Ossel, ve kterém byli soustředěni ti úplně nejchytřejší lidé ze šíííroka a zdáááleka. Nutno přiznat, že objektivně vzato zdaleka nejchytřejší nebyli, ale měli dost peněz na to, aby to o sobě všude rozhlašovali. Ty peníze jim sice nepatřily, ale císařským li­dem to bylo jedno. Brali si je plnými hrstmi, aby mohli konat dobro.

A dařilo se jim to. Například místo smolných loučí a svíček nařídili veškerému obyvatel­stvu císařství používat prskavky. Ty sice při hoření strašně smrděly, nedalo se při nich číst a od jejich jisker vznikaly požáry, ale podle císařských to byl pokrok. Stejně pokrokové bylo i nařízení nahradit volské a koňské potahy, které prý svými kopyty příliš zhutňovaly půdu, řízenými hejny vrabců a špačků tahajících po poli s pomocí tenkých vláken pluhy. Sku­tečnost, že ta obrovská hejna ptáků nakonec sežrala veškerou úrodu zrní z polí sama, a na lidi už nic nezbylo, jim nijak nevadila. Prostě se o to nezajímali.

Když pak vyřešili krizovou situaci s nejednotným zakřivením okurek a banánů, objevili nový, život obyvatel císařství ohrožující problém – diskriminaci. Zjistili totiž, že v císařství je silně rozbujelá. Například i u králíků, kteří díky omezenosti svých chovatelů nedostávali ve stravě žádné maso, i když na ně měli právo. Také cirkusoví lvi byli postiženi na svých právech, když neměli vůbec žádný podíl na vyrobeném seně, zrní i kukuřici. Prostě diskrimi­nace všude, kam se podíváš.

A u lidí to bylo ještě horší. Muži byli diskriminováni tím, že nerodili děti, netrpěli při pe­riodách a nemohli si pořádně užít ani zánět vaječníků. Ženy byly zase ochuzeny o tu obrov­skou „radost“, kterou prožívají muži, jimž při usilovné jízdě na kole do kopce sjede noha ze šlapky. Nepoznaly rozkoš z každodenního holení tváří, stálého běhání na toaletu při onemoc­nění prostaty a dokonce ani rakovinu varlat.

Protože tahle diskriminace již překračovala všechny meze, byl zahájen projekt „Vr­cholná spravedlnost“. Po dlouholetých a nesmírně nákladných výzkumech améb, nezmarů, měkkýšů a některých ryb jsem se konečně narodil já. Císařští jsou ze mne nadšeni.

Ale já z toho moc velkou radost nemám. Jsem již se svou manželkou v šestém měsíci tě­hotenství, odpoledne musím jít orat se špačky a večer po mně bude chtít moje vousatá žena řádné plnění mužských manželských povinností. A tak si se slzou v oku představuji, jak nádherně si asi lidé žili v tom bývalém ráji, kdy ještě vládla pohlavní i všechny ostatní diskriminace.

   Václav Husák

Vaclav Husak
PhDr.Václav Husák - novinář (ČTK, Svět v obrazech).
Klíčová slova: diskriminace

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.