O výjimečnosti židovského národa a o ztrátě jeho výjimečnosti

židovská hvězda
11.9.2020 14:35
Židovský národ se stal v dávných dobách národem povolaným. Povolaným ze všech národů světa. Stal se duchovně povolaným. Ale žel, nakonec nesplnil to, k čemu bylo povolán. Stalo se tak přesně ve smyslu slov: je mnoho povolaných, ale jen málo vyvolených. Vyvolení jsou totiž ti, kteří dokázali i skutečně reálně naplnit své povolání k něčemu velkému. To ale židé nedokázali.

   Pojďme však pěkně po pořádku a ukažme si, proč měl židovský národ v minulosti takové výsadní postavení. Jeho výjimečnost spočívala v napojení směrem nahoru. Nebo ještě výstižněji vyjádřeno, ve výši napojení směrem nahoru.

   Nad našim hmotným a fyzickým světem se totiž nachází několik jemnějších úrovní, nebo světů. Bezprostředně nad nejhrubší hmotností, v níž v současnosti žijeme, existuje druhý svět. Jde o úroveň hmoty jemnější, než je ta naše fyzická. Tam odcházejí duše lidí po smrti, čili po odložení fyzického těla.

   Smrtí se naše duše svléká z těla jako ze šatů a nahá, obnažená, to jest taková, jaká ve skutečnosti je, odchází na druhý svět do jemnohmotné úrovně, kde je zařazena přesně podle své hodnoty. Kvalitní, čili pozitivní, ctnostné a ušlechtilé lidské duše jsou zařazeny do vysokých jemnohmotných úrovní a nekvalitní, čili negativní, nectnosti a neušlechtilé lidské duše jsou zařazeny do nízkých jemnohmotných úrovní. Tyto úrovně pojmenovala souhrnně všechna náboženství velmi výstižnými a jednoduchými pojmy: nebe a peklo.

   Nad druhým světem, čili nad úrovní jemnohmonosti, se však nachází další, ještě jemnější úroveň. Jde o úroveň království nebeského. Tato úroveň má mnoho pojmenování, jako třeba říše Ducha, indické Védy ji nazývají úrovní poznání a Buddha ji nazval nirvánou. Nazývá se také věčností, říší Světla a podobně. Do ní odcházejí maximálně zdokonalené lidské duše, které dozrály ke své dokonalosti ve vysokých úrovních jemnohmotnosti, aby potom, po opuštění hmotnosti, dále pokračovaly ve věčném, radostném a tvůrčím bytí.

   Dosažení této mety je skutečným smyslem života každého z nás. Je tím jediným na čem opravdu záleží. Každý jiný, lidmi vymyšlený "smysl života" je jen jejich vlastní představou, za kterou se ženou, a kvůli které ztrácejí drahocenný čas, určený k dosažení a naplnění skutečného smyslu našeho bytí, spočívajícím v dosažení věčného království nebeského.

   Ale to stále ještě není všechno, protože nad úrovní království nebeského se nachází ještě jemnější úroveň. Je to božská říše. Jde o nesmírně rozlehlou a vznešenou úroveň, do které však již nemá přístup žádná lidská osobnost, protože člověk je bytost duchovní, a jeho místo je vymezeno pouze v hranicích duchovní říše. No a nad božskou říší se nachází Stvořitel samotný.

   Takto to vypadá z pohledu ze země směrem nahoru. Nad pozemskou úrovní máme tedy úroveň jemné hmotnosti s peklem a nebem, nad ní úroveň věčného království nebeského, nad ní božskou říši a nad ní Stvořitele. Toto vše se nachází nad námi, obrazně vyjádřeno, nad našimi hlavami. My jsme nyní na zemi jako na dně oceánu, ale když naše duše odloží fyzické tělo a začne stoupat nahoru, pochopí, pozná a uvědomí si existenci všech těchto úrovní.

   Avšak pouze tehdy, když je ctnostná a může opravdu stoupat, protože když není ctnostná, zůstane uvězněna a nevědomá v nízkých úrovních jemné hmotnosti.

   Všechno toto je nutné znát, abychom pochopili, v čem spočívala výjimečnost židovského národa. A ona spočívala, jak již bylo v úvodu naznačeno, ve výši napojení směrem nahoru.

   Indické védy a buddhismus měli napojení do úrovně Světla poznání, do nirvány, jak to oni nazývají, čili do úrovně věčné říše Ducha a do království nebeského. Je to úroveň vznešená a vysoká, představující vrchol všeho, co může člověk při svém maximálním duchovním zdokonalení dosáhnout. Pokud se člověk dokáže skrze svůj ctnostný pozemský život vnitřně spojit s touto úrovní a s bytostmi tam žijícími, může odtud čerpat vše, co duchovně potřebuje, aby správným způsobem stoupal ve svém vývoji nahoru, a po odložení svého fyzického těla mohl vstoupit do této úrovně. To je případ Buddhy a mnoha jiných indických védských mistrů, jogínů, nebo takzvaných "světců". Jejich učení bylo čerpáno z věčné říše Ducha a pozemským lidem ukazovalo cestu, jak se do této říše dostat. V tomto se skrývá velikost a vznešenost indické duchovnosti.

   Výjimečnost židovského národa však spočívala v jeho mnohem vyšším napojení. V napojení přímo na Stvořitele a Tvůrce všeho. V napojení na Hospodina, vládce všech světů. Spočívala v pochopení, že jedině On je tím Nejvyšším, co vůbec existuje. A přestože v té době, nebo už dávno před tím existovala v Indii propracovaná filozofie Véd, vnitřní zrání židovského národa dokázalo najít napojení až k samotnému Stvořiteli.

   Je však třeba říci, že mnohé národy světa měly tušení o existenci jediného Stvořitele, a jejich tušení bylo více či méně jasné, avšak v té době dokázal jedině židovský národ vstoupit do přímého vnitřního kontaktu s Nejvyšším.

   Kontakt se Stvořitelem a vztah k němu! To bylo v těch časech na zemi něco nevídané! A právě proto se stal židovský národ povolaným ze všech národů.

   Když se Ježíše ptali, co je pro život člověka na zemi nejdůležitější, mluvil o dvou věcech. Na prvním místě zmínil lásku ke Stvořiteli a na druhém místě lásku k bližnímu. Mluvil o tom, že se máme naučit milovat svého Stvořitele celým svým srdcem, celou svou myslí a celou svou silou. Mluvil o něm jako o našem velkém společném Otci nebeském, ke kterému máme s důvěrou vnitřně vzhlížet. Všechno toto hovoří o budování úzkého vztahu duše člověka k jedinému Stvořiteli, přebývajícímu vysoko nad všemi světy a úrovněmi. O budování lásky k Němu. Takové něco nenajdete ve východních náboženstvích, zatímco budování vztahu k Hospodinu a hledání lásky k Němu je podstatou Starého i Nového Zákona.

   No a právě pro tuto svojí výšku napojení směrem nahoru byly židé povoláni k velkým věcem. Byli povoláni k duchovnímu vedení civilizace. Svou velkou roli však mohli naplnit jedině prostřednictvím skromnosti a pokory, nikoli prostřednictvím ješitnosti, domýšlivosti a samolibosti, které jsou tak velmi rozšířeny mezi všemi lidmi naší planety.

   Jejich ješitnost jim znemožnila poznat Mesiáše, a jejich domýšlivost a samolibost ho dohnala k smrti na kříži. Židovský národ tragicky selhal, protože právě pod vedením Ježíše Krista a jeho Slova se měl stát národem, který se z národa povolaného stane národem vyvoleným. Který svým životem podle učení Ježíše Krista ukáže všem národům světa vzor toho, jak mají žít lidé správně na zemi.

   V tomto všem židovský národ zklamal, ovšem paradoxně, přesto se domnívá, že jeho výlučnost stále trvá. Pyšně lpí na své výlučnosti a na své dávné povolanosti, která je však již absolutně neaktuální.

   Smutným svědectvím jeho omylu, spočívajícím v záměně duchovního vůdcovství civilizace za vůdcovství materiální jsou "Protokoly sionských mudrců". V nich se dopodrobna píše, jak dosáhnout reálné nadvlády židovstva nad světem. A i když mnozí tvrdí, že "Protokoly sionských mudrců" jsou podvrh, zarážející je, že mnohé z toho o čem se v nich píše, se také reálně uskutečňuje.

   I proto nejsou židé v oblibě! Své obrovské duchovní, mentální, organizační, podnikatelské a jiné schopnosti totiž nevyužili k šíření vlády Světla, ale naopak zneužili je, aby se oni sami stali vládci. Proto židé dávno ztratili své povolání k velkým duchovním činům, a toto povolání přešlo na jiný národ, který to také neunesl a selhal.

   Šlo o národ, který místo duchovní světovlády usiloval o světovládu mocenskou, a uvrhl celý svět o neštěstí. I v tomto národě bylo totiž živé tušení o jeho výjimečnosti, ale jeho výjimečnost nebyla zrealizována správným, čili duchovním způsobem, ale nesprávným snažením o ovládnutí a podmanění si celého světa. Ale to je už úplně jiné téma.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

  S použitím ideologie náboženství se vlastně všichni zemští národové mohou cítit jako vyvolení, protože jen oni zastávají dle svého vlastního přesvdčení tu jedinou pravou víru. Jen některým se podařilo však lidstvu vsugerovat, že oni jsou ti praví vyvolení. Vlastně zcela historicky nedávno jedni údajně vyvolení decimovali jiné jakoby vyvolené. Jejich předkové než se trvale úsidlili,vlastně různě kočovali po povrchu naší planety matičky, při setkání tu koexistovali tu se vybíjeli, k čemuž jim dodával idolegické zdůvodnění ten který klérus. Skutečností pak zůstává, že dle zákonitostí vesmíru, jsme si všichni lidé jako takoví rovni a rovni jsme si i s ostaními živočichy i rostlinami, které zřejmě z důvodu evolučních osídlili povrch naši planety, samozřejmě, že nelze vyloučit, že se takto stalo z důvodů kreacionistických, kdož vlastně ví ? Vlastně všichni my zde živoucí více méně pozůstáváme více méně z biologických buněk s týmž geneticky modifikovaným prazákladem, tu a tam proloženými mezičlánky jako viry  ( včetně těch coronovaných )či fágy a jinými podobnými, Jako zajímavé se jeví ta skutečnost, že smečky polidštěných opů  a opic, se na jedné straně honosí svou nadpozemskou vyvoleností a na straně druhé se nechají zcela lehce stádně zfanatizovat a manipulovat svými ideology, tu náboženskými, tu fašistickými tu jak sledujeme nyní proticoronavirovými. Vlastně opiem lidstva  není toliko ideologie náboženství, ale ideologie veškeré. Lidstvo snad má i ty své nejrůznější i nejhrůznější berličky zakodováno ve svém prapůvodním genomu. Do toho pak ještě nejrůznější mutace a nyní i laboratorní mutanti, předpokládáné androroboty,u mělé údajné inteligence, nanokyborgové a tak dále. Ach jo. Takto v neděli ráno.