Petra Paroubková: Proč jsem vystoupila z ČSSD

Před časem jsem se v televizní show Jana Krause zmínila o záměru ukončit členství v ČSSD. Tenkrát jsem byla „pouze“ znechucena intrikami a praktikami Michala Haška a jeho týmu pracujícímu na zvolení M. Haška předsedou sociální demokracie. Fakt, že M. Hašek téměř nikdy nedrží slovo, nikdy nikam nechodí včas, obklopuje se lidmi typu Jaroslava Tvrdíka a nechá sebou manipulovat, jsem zmínila ve své knize V botičkách od Diora. Od vydání mé knihy M. Hašek svoji nekompetentnost dokonale sofistikoval. V naději, že se stane šéfem nejen provinčním, ale celostátním, nasliboval desítkám lidí ze sociální demokracie ministerské posty, dokonce již nastínil několik kandidátů na prezidenta (mimo jiné také vtipně navrhnul R. Onderku), ale to je ještě pořád nedůležité. Dokonce i jeho titul JUDr. na univerzitě v obci s asi pěti tisíci obyvateli bych mu odpustila, prostě někdy jsou ambice silnější než schopnosti.

Co, však na M. Haškovi odsuzuji, jsou mafiánské praktiky, které se pojily s volbou A. Fišery na předsedu ústecké organizace. A. Fišera si myslel, jak se nepostaví úhlavnímu nepříteli Haška a jeho družiny Jiřímu Paroubkovi prostřednictvím Petra Bendy. Jenže P. Benda již nekandidoval. O to větší zavládlo nadšení v řadách Haškových věrných. Ve zcela mafiánském stylu poslal R. Houskovi (partnerovi ústecké hejtmanky J. Vaňhové) několikalitrovou láhev skotské whisky Chivas Regal jako odměnu za neustálé předvolební očerňování dua Benda - Paroubek. R. Houska je v tom zběhlý. Když byl obviněn např. z ublížení na zdraví, svědek před soudním stáním zmizel nebo ztratil paměť. R. Houskovi dokonce jeho milá, ústecká hejtmanka, zakázala vstup na krajský úřad, aby jí nekazil "imidž". Nedivím se, s jeho vizáží a pověstí. Jen tak mimochodem, když tisk s oblibou mluvil o P. Bendovi jako o vekslákovi apod., měl se raději podívat na zmiňovaného R. Housku, u něj je to jasné i staříkovi se šedým zákalem.

To, že M. Hašek teď před volbou předsedy naprosto zmizel ve svém kraji, nikoho nepřekvapí. Nedejbože by musel vystoupit proti vládě a jejím antisociálním reformám (což bezpochyby je úkolem předsedy sociální demokracie - strany, která má obhajovat sociální práva a jistoty lidí. Ale co čekat od člověka, kterému vlastně vadí sociální stát?). Nedejbože by musel vystoupit proti korupčním skandálům vůbec nejhorší vlády, kterou tato země od pádu komunismu měla. Proč by také něco říkal? Věci veřejné otevřeně považuje za potenciálního koaličního partnera, V. Bárta jej otevřeně podpořil na post předsedy, tam je ruka v rukávě. M. Hašek jaksi pozapomněl, že z pozice předsedy strany by formoval celostátní politiku. A tam pak nejde měnit koaliční partnery jako ponožky, jak to udělal ve svém kraji. Holt někdo prostě navždy zůstane provinčním politikem, který se chce zalíbit všem. A s tím já nechci mít nic společného.

Bohužel situace v případě Bohuslava Sobotky je velmi podobná. Jako úřadující předseda strany také mlčí, snaží se být nekonfliktním. Pochválit protivládní demonstraci zkrátka nestačí. Pánové spolu drží basu a místo sebe nechají mluvit prezidenta V. Klause a jiné. Proč by kandidáti na předsedu strany, která má hájit zájmy lidí, tyto zájmy hájili? Nakonec pak mají hlavní slovo v televizních debatách komunisté a sociální demokracie tu a tam něco zakuňká.

B. Sobotka byl léta místopředsedou ČSSD, a to dokonce prvním. V té době zásadně telefon nebral po 17 hodině, o víkendech a dopřával si dlouhé prázdniny. Snad se to alespoň v době jeho kandidatury změní. A pokud ne, má přece kamaráda do deště známého právníka R. Pokorného (stejně tak má M. Hašek J. Tvrdíka). Pánové Tvrdík a Pokorný se vesele a velmi často scházejí v superluxusním hotelu Four Seasons (rozuměj, luxus jim přeji, jen z hotelu Kempinski, kterého luxus byl vyčítán J. Paroubkovi, když tam občas pracovně poobědval, vyslanci obou kandidátů na předsedu povýšili ještě do luxusnější kategorie) a jednají o rozdělení pole působnosti po volebním sjezdu. J. Tvrdík kdysi také vedl některá jednání jménem sociální demokracie. V té době byl volebním manažerem, čím je však dnes? A čím je R. Pokorný? Oba pány jsem s manželem potkala v první den loňských parlamentní voleb. Náhodou jsme je nachytali, jak se zaujatě baví o tom, co bude, pokud volby nedopadnou podle očekávání (samozřejmě očekávání mého muže, jich se to netýkalo). Když nás J. Tvrdík uviděl, zrudnul a málem omdlel. Přiběhl k našemu stolu a blekotal (promiňte ten výraz, ale nic výstižnější mě nenapadá) něco o tom, že to není jak to vypadá, že šampaňské pijí na náš úspěch a jiné blabla. Zkrátka a dobře, pánové jen změnili hotel a scházejí se pořád dál. Důvěryhodný zdroj (vlastně ono to vyplývá z logiky věci a v mém případě i znalosti charakterů kandidátů na předsedu ČSSD) říká, že M. Hašek ví, že má malou šanci vyhrát, proto se Tvrdík a Pokorným domluvili a M. Hašek se stane rád prvním místopředsedou. Samozřejmě, pokud Sobotka vyhraje. Možná se mezitím domluvili už zase nějak jinak. Hlavně, že si kluci rozumí.

Vlastně, čemu se divit. Oba chtějí být tak strašně předsedou, že tolerují nehoráznosti typu Palasova nevysvětleného miliónového penzionu, zavírají oči nad nepodloženým vylučováním členů, kteří jim nejsou prospěšní, ale takového Housku si tam drží jako veš v kožichu atd.

A s tímto novým stylem vedení sociální demokracie nechci mít nic společného. Nadále zůstávám smýšlením socialistkou, nadále mi na principech sociálního státu záleží. Ale to už nemluvím o současných kandidátech na předsedu strany.