Piggly Wiggly daně

Piggly Wiggly
21.12.2015 22:21
Prohlížím si téměř sto let starý obrázkový týdeník. Listy jsou zažloutlé a chabé, na mnoha místech musela pracovnice vazačské firmy stránky slepit, aby se nerozpadly; celý ročník jsem si dal svázat do pěkného baladeku. Je to počteníčko. I když většina tenkrát slavným jmen mi nic neříká a tehdejší problémy čas odvál. Dobové kresby jsou kouzelné. Inzeráty fantastické.

Jako absolutní světová novinka je ve sloupku v únorovém čísle uváděn systém Piggly-Wiggly-krámu. Tento systém samoobslužného prodeje je nyní velmi rozšířen – samoobsluhy, supermarkety. Ale tenkrát? Některé historické prameny uvádějí, že první takové prodejny vznikly v roce 1912 v Kalifornii, snad v Los Angeles, jiné že první byla samoobsluha Piggly Wiggly Stores s kontrolní pokladnou, kterou 6. září 1916 otevřel Clarence Saunders v Memphisu ve státě Tennessee. Obrázkový týdeník určuje jako místo vzniku Chicago ve státě Illinois. V roce 1917 si prý Saunders nechal patentovat koncept Self-Serving Store, založil na tomto principu i první, svůj vlastní obchodní řetězec, a do konce 30. let minulého století bylo po celé Severní Americe 2 600 samoobslužných prodejen.

Zaujala mě základní myšlenka takového prodejního systému, která stála na počátku jeho zavedení. Obrázkový týdeník k tomu píše, že systém ten vychází z názoru, že člověk, jemuž vyjdeme vstříc s dostatečnou důvěrou, ukáže, že je jí hoden; a dodává, že jelikož se při těchto obchodech mnoho ušetří (prodavačů), mohou v nich prodávati zboží tak lacino, jako nikde jinde, a těší se velké oblibě. Krádeže, podle zpráv majitelů, nevyskytují se téměř vůbec.

Nebylo by dobré vrátit se o více než sto let nazpět nejen v podobě supermarketů, ale třeba v daních? Naše správa daní je založena na vrchnostenském poměru státu vůči daňovým subjektům, což je v pořádku a je tomu tak všude na světě. Berní úřady mají vůči daňovým subjektům dokonce silnější postavení, než orgány činné v trestním řízení vůči podezřelým z vraždy. Při podezření z vraždy musejí příslušné orgány trestný čin pachateli dokázat; v případě daňového řízení musí dokazovat daňový subjekt, že se malverzace nedopustil. Pravomoci správců daně jsou pro výkon jejich funkce dostatečné. Stačí je využívat.

Politický trend současné vládní koalice (politickým hnutím ANO, ČSSD a KDU-ČSL) je chybný: místo zlepšování činnosti správců daní kvalifikovaným řízením, což je samozřejmě nelehké, je jednodušší prosazovat plošná šikanózní kontrolní hlášení o dani z přidané hodnoty (DPH) a plošnou elektronickou evidenci tržeb (EET).

Přitom systém „Piggly Wiggly daní“ by mohl také vycházet z názoru, že člověk, jemuž vyjdeme vstříc s dostatečnou důvěrou, ukáže, že je jí hoden; samozřejmě, že na ty nehodné by daňová spravedlnost měla silně dopadnout. Individuálně, ne plošně.

 

Viz též:

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/politicka-fangle-nad-letenskou

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/eet-cili-proste-neumime

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

vladimir-pelc

Dobrý den.

Pochopení by pravděpodobně plynulo ze zkušenosti z podnikání, z provozu živnosti nebo z teoretického zájmu o tento sektor.

Za prvé: Tvrdíte, že dosud evidence tržeb byla hlášena v papírové formě. Daňový subjekt v současnosti v papírové formě „hlásí“ agregované údaje ve formě daňových přiznání k daním z příjmů, popř. k dani z připadané hodnoty, nikoli evidenci tržeb. Z těchto přiznání není zřejmé s kým je obchodováno − není to zřejmé ani z přiznání k daním z příjmů ani z přiznání dani z přidané hodnoty, tedy v případě odpočtu daně z přidané hodnoty. Individualizované údaje (konkrétní obchodní partnery) ve formě evidence tržeb může správce daně zjistit pouze při daňové kontrole u daňového subjektu – daňový subjekt je správci daně nehlásí.

Vaše tvrzení, že v současnosti je evidence tržeb hlášena v papírové formě a že správce daně (na základě takových hlášení) ví, s kým daňový subjekt obchoduje, jsou nesprávná.

Za druhé: Píšete, že byste spíše řekl, že se tímto systémem ušetří čas a peníze jak na straně podnikatelů, tak i státu. Pokud jde o podnikatele, přinesla by pro ně EET další náklady nikoli na evidenci tržeb (to dělají), nýbrž na jejich on-line transfer příslušnému správci daně. Jednoduchý příklad jsem uvedl v dřívějším článku (http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/politicka-fangle-nad-letenskou).

Pokud jde o náklady státu, dají se odhadnout na jednu miliardu při zavedení systému a půl z ní v každém roce jeho provozu. Zvýšení výnosů z daní je přitom nejisté – jediná zkušenost je z Chorvatska a tam systém elektronické evidence žádné zvýšení daňového inkasa nepřinesl.

Vaše tvrzení, že se tímto systémem ušetří čas a peníze jak na straně podnikatelů, tak i státu, je nesprávné.

Za třetí: Tvrdíte, že alespoň ČNB dostane okamžitou průběžnou informaci, v jaké výši se uskutečňuje poptávka po penězích; marně jsem přemýšlel, jak by Česká národní banka mohla z EET takové informace získávat.

Šikanózní na návrhu zákona o EET a) je jeho nelegitimita – žádná politická strana nešla do minulých voleb s tím, že takový návrh předloží, a tedy k něčemu takovému mandát voličů nedostala (podnikatelé a živnostníci jsou též voliči); b) šikanózní je proto, že místo důsledné práce státní správy (řádného výběru daní, důsledného inkasa od dlužníků – stát od nich je schopen vybrat pouze 3 %, slovy tři procenta, z dlužných prostředků, celá lihová aféra, nyní ukončena soudním rozhodnutím, byla důsledkem špatné práce celní správy atp.), jde o snahu přenášet problémy, které má řešit státní správa, na podnikatelské subjekty; c) šikanózní je plošnost návrhu zákona, jenž je tak převážně represivní – správa daní nemá být plošnou represí, neúměrným a bezdůvodným zatěžování podnikatelů, ale i všech občanů, protože náklady na uskutečňování takového zákona nás bude všechny stát zbytečné peníze; správa daní má být (případnou) represí individuální – ale jen malverzantů.

 

Zdraví Vladimír Pelc

rezjir10

Nepochopil jsem, v čem je elektronický systém tržeb šikanozní?  Dosud přece evidence tržeb byla hlášena v papírové formě. Výši tržeb i s kým je obchodováno je tedy správcům daní známo, třeba i ve formě odpočtu daně z přidané hodnoty.  Spíše bych řekl, že se tímto systémem ušetří čas a peníze jak na straně podnikatelů, tak i státu. Alespoň ČNB dostane okamžitou průběžnou informaci, v jaké výši se uskutečňuje poptávka po penězích.