Pozitivní motivace...

obrazek
19.2.2021 17:09
... není. Asi ani nebude.

      Toto je, zdá se,  fakt, který denně pozoruji kolem sebe, a méédia to také potvrzují. Stojí to za drobnou úvahu. Před tím však dovolte aspoň pár vět k chvilkovému odpoutání pozornosti od titulku tohoto příspěvku.

      Během první vlny jsem jen tápal, přebíral informace zleva zprava a hledal logiku v tom, co se dělo. Dospěl jsem (jako už tolikrát v životě každý z nás) k určité představě a tedy k formulaci určité individuální strategie. Pak jsem do své logické myšlenkové konstrukce dosazoval všechny informace, které byly k dispozici. Hodnotil jsem, co do ní zapadá nebo je s ní v rozporu a proč. K tomu jsem užíval podomácku opracovaný  princip Occamovy břitvy ("Pluralitas non est ponenda sine necessitate", volně třebas takto "Nemá se brát v úvahu větší počet příčin k vysvětlení jevu, než je nezbytně nutné" či "Možnosti by se neměly bráti v úvahu, nejsou-li už nutné") a uvažoval takto: "Jestliže je logická konstrukce příčin a následků plně funkční pro zvolený účel, netřeba čekat na další informace ani je hledat, protože jsou zbytečné. [Je to analogicky stejné, jako když do konstrukce lešení, které už může sloužit svému účelu, někdo neustále přidává další a další výztuhy, Splnění účelu lešení se tím nezlepší, ba naopak, neznámé příčiny (vlastní hmotnost výztuží) způsobí zřícení konstrukce.]. Stejně tak i v případě individuální strategie jsem dospěl do bodu, kdy logika se uzavřela a napověděla tak, že další informace, bez ohledu na jejich autora, počet a vážně svraštělé čelo při jejich prosazování jsou zcela zbytečné. Nové informace už jen registruji a s povděkem kvituji ty, které potvrzují nebo vylepšují  (vylehčují i zpevňují) původní výztuhy lešení kolem staveniště, plného covidů. 

    Od konce první vlny jsem pak už jen soustavně hledal oporu pro svoji individuální strategii tak, aby byla podporována strategií společnou nebo s ní byla  v souladu.  Poté, jsem si ujasnil, že to co je pro jednotlivce, potažmo domácnost, potažmo rodinu, životně důležité a jedině možné a efektivní, to se se společnou "no řekněme strategií" neslučuje. A tedy zaujal jsem téměř stoický názorový postoj k dalšímu vývoji situace. Myslím, že jsem nebyl sám. 

       Na jedné straně jsem jen trpně registroval naprostou nudu a nenápaditost kompetentních i přihlížejících,  schopných sice názorových veletočů, ale neschopných rozpoznání špatně formulovaného cíle a  neschopných tak změnit celý svůj přístup a alespoň částečně odčinit špatné nastavení kormidla. Neschopných zbavit se starých zátěží, vyhnout se zátěžím novým -  prostě vést a provést zemi epidemií, ať je jakákoliv. Nehodlám upírat vládě to, co se jí dříve mimo epidemii či v počátcích epidemie povedlo, ale celkově to není vláda do nepohody a neoslnila ani v době  pohody. Uvědomil jsem si mj, že vláda pro svoje "strategie" nemá uzavřenou logiku a proto ani nemůže být z principu schopna posuzovat jakákoliv data objektivně. Nová data mění logickou konstrukci tím či oním směrem, ale nijak ji nestabilizují.  Pokud ovšem za nic řečeného  vláda nemůže a zemi řídí někdo jiný, beru to vše zpátky.

         Na druhé straně jsem sledoval praktický vývoj "řízení událostí" s rostoucí nechutí. Bez ohledu na slovní záplavu strategií, "chytré" nástroje a nepodložené sliby, co slina přinesla, či hektické operativní řízení - nezaregistroval  jsem jedinou (opakuji jedinou) známku upřímně míněné snahy o předcházení zbytečně těžkým průběhům a zbytečným úmrtím jednotlivců. Milosrdně ležná mlha na téma: ...až bude vakcína, tak uvidíte..... to vše ještě přikryla. 

         A tak jen nerad jsem začínal nové příspěvky na stejné, opakující se téma covidu. Hledal jsem spíše úniková témata ("Korespondenční šachy", "Jak na Nový rok, tak po celý rok" či téma pití slivovice v nových souvislostech  v příspěvku "Svět po covidu už nebude nikdy takový, jako byl dříve"). Kromě toho jsem hlavně glosoval pomocí aktualizací své staré "coviďácké" příspěvky a to jen tehdy, když nějaký titulek v méédiích zarezonoval s mým očekáváním a vydal to známé napjaté ticho těsně před tím, než je opravdu slyšet praskot ledových ker. Obvykle zůstalo jen u toho ticha.

         Přesto jsem stále optimista, ač rozený, dnes už spíše jen " v podmínce". Jednou součástí té podmíněnosti je, že se můj optimismus už netýká očekávání od vlády, bez ohledu na to, jaké týmy či odborníci pro ni pracují. V tomto bodě je na místě skepse, jinak nebudu  v tomto směru nikdy příjemně překvapen.

     Přístup k řešení covidu v naší zemi je podoben neměnnému kameni, omílanému tokem řeky. Ještě se dlouho nezmění. Vodní eroze (a kaitace)  zanechává zatím jen neviditelné stopy a povodeň, která jediná by kamenem pohnula - ta  je v nedohlednu. Zůstává zajímavé pouze to, co při přináší voda z horního toku řeky a co dále nerušeně proplouvá kolem balvanu, který si oblíbila snad jen žába k odpočinku, přičemž hmotností svého těla jej ještě více přitlačuje v bláhové naději, že pod balvanem je pramen. To aby se nevybryndal. Kolem plují po hladině bez užitku semena rostlin, aby se uchytily níže po proudu řeky a přinesly užitek. Kolem plují též kusy dřev, v nichž oko nezkušeného nerozpozná obrysy budoucích výrobků. I voda sama - podmínka života - tady ničemu neslouží, ba ani plavba není možná - koryto řeky rozdělené kamenem na dva plavební proudy je pro větší lodi nevhodné.

       Výše uvedené mi nicméně nebrání v tom, abych se k omletému kameni covidózního tématu nevracel. Ale dávám si osobní závazek, že to budu vztahovat  stále méně k samotné epidemi či k počínání vlády, ale pokud možno více k okrajovým souvislostem, které tu s námi budou stále, bez ohledu, jestli nás trápí covid či cokoliv jiného. Popřípadě ke zcela obecným , s ničím aktuálním přímo nesouvisejícím jevům. Jedním z důvodů je i moje nechuť "kopat do bezmocných či ležících bez známek života". Vím, dosavadní moje počiny tak mohly někomu připadat, ale upřímně doznávám, že jsem byl hluboce přesvědčen, že vláda jenom spí a moje šťouchance ji dodají "pozitivní motivaci" konat, neboť by si mohla uvědomit, že ještě všichni kolem nezemřeli a že to má ještě smysl zkusit. Ale dnes je jasné, že o spící vládu nejde. Nehmatný puls, ztuhlá nehybnost těl a jen lehké zachvění očních řas (těžko říci zda jde o zdání či zdálky zavanul svěží vánek, značící nové naděje) říká jasně, že zde už není pomoci ale po moci. Jediné známky života jsou činorodá armáda příslušníků nižších článků potravinového řetězce, ohledávajících terén a zdroje pro nové kolonie. Ne, u toho už nemusím být a nechci být tím, kdo se snaží marně pomoci nebo jen kopnout.

      Zpátky k hlavnímu tématu příspěvku. Dnes jen  jeden, dva příklady a zmínka o tom, co je pozitivní a co negativní motivace v našem denním životě.

      Pozitivně motivovat znamená především odměňovat, tj. konat k udržení fungování toho, co je snadno proveditelné, metodicky usměrňovat způsob provádění a tyto "ostrůvky pozitivní deviace" účinně podporovat. Vždyť kdo dnes z  "vizionářů v rozsahu výplatní pásky" vydal jediný materiál, který by popisoval vzorové typy provozů a způsoby organizace práce, které by v průběhu dalších  let mohly nerušeně fungovat bez ohledu na počet mutací covidu, aniž by přispěly k rozvoji nákazy. Čeká snad ten, kdo řídí, určuje koncepce, vymezuje mantinely a spoluvytváří hlavní rámec(právní, finanční, správní) a podmínky na to, až vyplýtvají i jednotlivci svoji energii na přizpůsobené se novým podmínkám a on pak jen rozhodne milostivě, že to mělo být jinak? Žádná vize? Vždyť je spousta provozů, kde stačí minimální, ale pouze konkrétní úpravy, aby tyto provozy obstály a byly vzorem ostatním. Nechme stranou obligátní home office, převážně robotizovaná pracoviště, pracoviště s jedním, dvěma pracovníky, architektonické a dispoziční řešení pro prodej či služby. Hledejme dále, co má být vzorem v budoucnosti a podporujme to. Každá koruna, dnes vynaložená na tuto pozitivní motivaci místo bezmyšlenkovité plošné podpory, přinese trvale ušetřené koruny budoucí podpory pracovníků bez práce a podnikatelů bez pracovníků. Nebo je tou vizí čekání, co objeví  v zahraničí? A pokud to "vláda" neumí nebo říká, že nemůže, proč to nedeleguje na ty, kdož to mají v popisu práce a jsou pro to kvalifikovaní.

     Ne pozitivní motivace není žádná. Zatím jen omezení zákazy, vyhrůžky (s oporou v psaných zákonech) - a to je motivace negativní.

      Netřeba přitom přemýšlet tak naivně, jak naivně jsem přemýšlel já, když jsem v minulosti poukazoval na  ("Úvaha s otazníky "[ http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/uvaha-s-otazniky ], či "Neuvěřitelná lehkost zátěží") nedostatek pozitivní motivace otázkami: "Které zemědělské, potravinářské, chemické, průmyslové provozy mohou fungovat nebo být změněny na "viruprosté"? Které konkrétní profese, provozy, za jakých podmínek mohou fungovat?"

      Dnes jsme dále ve znalostech i v přesvědčení, že epidemie není krátkodobá věc. Negativní motivace ( omezení ) jsou dlouhodobě nákladná a neudržitelná). Dnešní apel na občany a přehazování horkého bramboru zodpovědnosti - to také není pozitivní motivace.

     Nejen nižší účinnost negativní motivace oproti motivaci pozitivní, ale i nežádoucí důsledky jsou problémem (kupř. vyhrožování sankcemi, tresty apod. odvádí pozornost od sporného cíle opatření k trestu, vypočtenému dvojím metrem).

      Jsou výjimky. Dovedu si představit účinnou negativní motivaci jen v případě, kdy lékař osloví členy rodiny nebo jiné kontaktní  osoby s tím, že jejich 90-ti letá babička patrně zemře, pokud ji někdo z rodiny nakazí a požádá je o spolupráci, poskytne jim  podporu (On sám ji ale nemá kde brát, takže to nehrozí).

     Na závěr něco z literatury, která věnuje nejvíce pozornosti pozitivní motivaci. Ano, tušíte správně. Každá příručka pro výchovu a výcvik psů upřednostňuje pochvalu a pamlsek před trestem a špatným zacházením. Praxe potvrzuje efektivnost pozitivní motivace. Jedno je ale neméně důležité: I pro toho nejproblematičtějšího psa je třeba to, co po něm chceme, sdělit jasně, nedvojznačně a srozumitelně. Ani tomu psu se nevyplatí lhát.

 Aktualizace 20.2.2021 - zprávy z tisku:  "Divadlo, ve kterém to žije i za časů korony. Britové navrhli unikátní sál" [ https://pozitivni-zpravy.cz/divadlo-ve-kterem-to-zije-i-za-casu-korony-britove-navrhli-unikatni-sal/ ]

    Je náhoda, že když jsem to, co jsem v sobě dusil, vyplivnul v tomto příspěvku, tak hned druhý den se dočtu, že "svět nečeká"? A připočtěme k tomu to, že už delší dobu mnoho jednotlivců, živnostníků, firem (s pocitem: když nahoře nikdo nemá rozum, někdo ho mít musí" ) hledá (a koná) tak, aby se uživili i nadále. Rodí se - s apatickým přihlížením koimpotentních - inovace, týkající se nové organizace práce, prostorového uspořádání pracovišť s ohledem na šíření virů, ale třeba i rozčlenění logistických i výrobních řetězců tak, aby se předešlo zbytečným kontaktům. Nechme stranou, že to bude mít (negativní) vliv na výslednou firemní ekonomickou efektivitu i vliv (pozitivní) na celospolečenskou efektivitu, dopravou a distribuci, odstraněním počínaje zbytečnými mezičlánky a zbytečnými přesuny konče.

  Prostě "tam dole" to kvasí....    Výsleddný produkt kvašení, až bude hotový, bude překvapivě skvělý. Ale ti, kdo jen nečinně přihlížejí , se mohou nadít tak maximálně otravy CO2, coby vedlejšího produktu kvašení. Nicméně kóma je také stav existence živého organismu.

 

 

 

 

 

 

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.
Klíčová slova: COVID, pozitivní motivace

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   K zajímavému příspěvku o významu pozitivní motivace by snad bylo lze toliko připodotknout zamyšlení, z jakých vlastně důvodů nás naše proticovidová vrchnost motivuje k dodržování jí daných pravidel veskrze negativním způsobem. V procesech vládnutí se nejedná  o nic nového pod sluncem. Platí přece rozděl, zastrašuj a panuj. Proticovidově, naše protilidová vrchniost toto zlaté pravidlo vládnutí, toliko doplnila a nemalou dávku proradné lstivosti, když kdysi dobrovolnou povinnost dovedla až ad absurdum viz. proticovidové prý dobrovolné očkování. Vaše rozhodnutí zákeží sice toliko na vás -   posléze však  následují mnohá ovšem, povinnost permantního testování, karantény, ccovidové pasy  a  další vymožensti digitálního koncentráku. Samotný satanáš nejtemnější by to lépe nevymyslil.