Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: komparace s Dánskem

Podle údajů publikovaných v (Maddison, A. The World Economy; Volume 2: Historical Statistics (2006) československá, respektive česká ekonomika v letech 1948-1968 vykazovala průměrný růst 3,72% HDP ročně a dánská ekonomika 3, 29 %.HDP ročně. V oněch letech došlo k rychlejšímu tempu růstu české ekonomiky než ekonomiky dánské v důsledku efektivnější alokace zdrojů. Tento jev nelze přičítat efektům předešlému vývoje, protože vezmeme-li do úvahy celkový růst dánské a české ekonomiky roky 1870-1970, tak HDP Dánska na obyvatele vzrostl více než šestkrát, kdežto ve stejném období vzrostl HDP Česka na obyvatele toliko třikrát. Jinak řečeno, v letech 1870-1947 česká poupátka spíše umrzala, než aby se rozvíjela do krásy.
Pokud chápeme růst HDP jako zdroj dalšího růstu, tak v letech 1870-1948 rychlejší růst HDP Dánska, jak vyplývá z výše uvedeného, nutně vytvářel lepší předpoklady pro jeho růst v dalších letech za jinak stejných podmínek. Ale v žádném případě nelze exogenní šoky z vnějšího prostředí, jimiž mohla trpět ve 20. století dánská ekonomika považovat ze závažnější než ty údery, které inkasovala česká ekonomika.
V období let 1969-1989 HDP Česka i Dánska vzrostl shodně cca o jednu třetinu při jednom poklesu české a pěti (!) poklesech dánské ekonomiky, avšak přesto v letech 1970-2000 vzrostl HDP Dánska na obyvatele dvojnásobně, kdežto HDP Česka na obyvatele méně než o jednu třetinu. Toto zvětšování odstupu jezdců v soutěži národů o výši HDP bylo dáno až poklesem úrovně HDP Česka v letech 1990-1992 o 17% a v letech 1997-1998 o 1,5 %. Tyto dva poklesy pak v absolutních číslech znamenají, že úroveň HDP Česka z roku 1989 (9 297 dolarů na osobu) nebyla překonán ani v r.2000 (9 047 dolarů na osobu), což vrhá přinejmenším žluté světlo na zvolené metody transformace české ekonomiky po r.1989 zvláště při srovnání s vývojem slovenské ekonomiky. Stabilita růstu je důležitější než tempo růstu, jak dobře věděl už jeden z našich nejlepších mezinárodně uznávaných ekonomů Josef Goldman.
Předešlá část: viz zde
http://www.vasevec.cz/blog/poznamky-k-vyvoji-ceske-ekonomiky-ve-20-stoleti-celkove-zhodnoceni/
Následující část: viz zde
Při zpracování tohoto blogu jako podkladový materiál byly použity výpočty uvedené ve výborné bakalářské diplomové práci Jana Koláře KOMPARATIVNÍ ANALÝZA EKONOMICKÉHO RŮSTU ČESKÉ REPUBLIKY A DÁNSKA Srovnání dvou členských zemí EU, České republiky a Dánsk z hlediska jejich ekonomického růstu v letech 1948-2000 [Olomouc, Filozofická fakulta 2008], kterou jsem měl čest vést. Za závěry uvedené zde nenese pan Kolář žádnou odpovědnost
Dodatek: Dle Maddisona tempa růstu dánské ekonomiky činila v letech 1820 - 1870 0.91%,ročně, v letech 1870 - 1913 1.57%, ročně, v letech 1913 - 1950 1.56% ročně, v letech 1950 - 1973 3.08% ročně, 1973 - 1998 1.86%.
Dle téhož autora tempa růstu československé ekonomiky činila v letech 1820 - 1870 0.63 %, v letech 1870 - 1913 1.38%, v letech 1913 - 1950 1.40%, v letech 1950 - 1973 3.08% a v letech 1973 - 1998 0.67% ročně.
GDP (dolar) Per Person Employed in (1990 international $)
1870 1913 1950 1973 1990 1998
Denmark 4 612 9 139 14 992 28 867 35 503 43 564
Czechoslovakia 4 741 7 262 14 445 17 263 17 726
Z této tabulky vyplývá, že růst produktivity práce v Dánsku a Česku byl shodný až do r. 1973, teprve pak se náskok Dánska se začal pozvolna zvyšovat.
Share of World GDP
Denmark 0.3 0.4 0.6 0.4 0.3
Dodatek z 5. května 2012
V r. 1906 ve svém XI. ročníku publikoval Obzor národohospodářský zprávu, která umožňuje objasnit příčiny rychlejšího vývoje české a dánské ekonomiky v poslední třetíně 19. století. Níže ji přetiskuji:
Měna obyvatelstva a vývoj zemědělství v Dánsku.
Zajímavý příspěvek k otázce, jaký má význam novodobý vývoj zemědělství pro rozvoj populace, uveřejňuje prof. Hollmann z Bonnu v Conradových „Jahrbuecher“. Jest to přiklad řečené souvislosti měny obyvatelské s rozvojem zemědělství na Dánsku, tedy zemi, kde zemědělské poměry jsou v nejednom směru daleko přehlednější a dávají lépe nahlédnouti ve vnitřní důvody odstěhu obyvatelstva z venkova než kdekoli jinde. (s.417) Nápadnou jest především neobyčejně malá hustota obyvatelstva dánského u srovnání s jinými státy, zejména Pruskem i jeho částmi s převahou velkostatků; kdežto např. v Prusku připadá na l km2 91,3 obyvatelů (v Poznaňská 63,1, Šlesvicku 67,7, Pomořansku 52,3), připadá v Dánsku na l km2 59,8 obyvatelů (v Předlitavsku 87, v Čechách 121, na Moravě 110, ve Slezsku 132). Stejně jest tomu, beře-li se vztah obyvatelstva k půdě zemědělsky vzdělané, resp. k průměru počtu obyvatelstva zemědělského, připadajícímu na 100 ha zemědělsky vzdělané půdy. Tu vidíme, že i v Pomořansku připadá na 100 ha zemědělské půdy 37,8 zemědělských obyvatelů (v Poznaňsku 50,2, v Prusku 51,7 atd.), kdežto v Dánsku jen 33,7 inaproti tomu v Předlitavsku 95,7, v Čechách 70,2 a na Moravě 79,9). A při tom všem jest Dánsko vlastní zemí rolnickou bez značnějšího zastoupení velkostatku, podobnou poměrům ve Westfálsku. Připadat' v Dánsku dle dat z r. 1895 na majetnosti do 2-5 ha celkem 1,74%, půdy, od 2-5-10 ha 9,35%, od 10 do 120 ha 73, 32% a na přes 120 ha 15,69% půdy. Ve Westfálskn dle sčítání z téhož roka zabírají zemědělské závody o výměře až do 2 ha 3,12% celkové půdy, od 2-3 ha 3,62%, od 3 do 10 ha 21,86%, od 10-100 ha 65,73% a přes 100 ha 5,67%. (Naproti tomu u nás v Čechách na velkostatek od 100 ha výše připadá víc než třetina vší půdy, totiž 37,7%, na majetek do 2 ha 5,7%, od 2 do 10 ha 15,7%, kdežto na vlastní střední stav selský s majetkem od 10 do 100 ha toliko 40, 9%. Ani v menších jednotlivostech se tu poměry mnoho nemění; nejmíň velkostatků má na př. kraj chrudimský, kde na statky přes 100 ha připadá 25,8% veškeré půdy, na statky od 10-100 ha 46%, od 2-10 ha 21% a do 2 ha 7,2%, větší střední statek vykazuje jen kraj českobudějovický, kde na statky od 10—100 ha připadá sice 51'3%, na velkostatky však zase již 36,3% vší půdy.)
Nepatrná hustota dánského obyvatelstva dá se především vyložiti dějinným vývojem dánského zemědělství. Ve stol. 18., jak na základě zevrubných dat dá se dokázati, byl to poddanský systém, vázanost k půdě, jež rozvoj obyvatelstva naprosto potlačovaly. Během 19. stol., po zrušení poddanství, rozmohlo se obyvatelstvo Dánska o 165°/o. Roční přírost obnášel 0,99%, tedy i více než na př. v Německu (0,98%), kdežto na př. v Prusku 1,1% (v Čechách obnášel průměr roční 1806 až 1900 jen 0,677o, přírost celkový 98-72%). Při tom zejména v poslední době četně obyvatelstva se z Dánska vystěhovalo. Podobně jako v jiných státech, také v Dánsku během 19. stol. nastal značný přesun obyvatelstva co do poměru obyvatelstva městského a venkovského. Na začátku stol. byly na venkově 4/5 obyvatelstva. Asi od pol. stol. však městského obyvatelstva přibývá rychleji než venkovského, takže koncem století téměř 2/5 bydlí ve městech (podobně v Čechách r. 1900 připadlo z úhrnného obyvatelstva 62,7% na osady s obyv. nejvýš 2000, 37,3% na města s více než 2000 obyv.). Za druhou polovici 19. stol. přibylo městského obyvatelstva v Dánsku o 148,38%, kdežto venkovského jenom o 22,87%. K tomu přistupuje v Dánsku ještě jiný zjev, kterýž rovněž znamená odliv obyvatelstva z venkova, totiž vznik četných nových středisk populačních s městským usazením ve venkovských okresích. Tento zjev by (s.418) vyvolán částečně převraty v zemědělství dánském, zejména soustředěním zemědělské výroby v družstvech, kteráž přitáhla za sebou živnosti okolo nich seskupené.
V: souvislosti s tím nastává převrat v poměru mezi zemědělským a ostatním obyvatelstvem. Zemědělstvím živilo se na př. r. 1840 ještě 55,37 všeho obyvatelstva, r. 1890 již jen 43,4°/o, v desetiletí 1881-90 zemědělského obyvatelstva dokonce absolutně ubylo. Tento odliv obyvatelstva ze zemědělství jest v Dánsku dokonce značnější, než na př. v Německu. Zemědělské obyvatelstvo německé vykazuje dle výpočtu. Dadeovych za léta 1882-95 ztrátu 400.000 hlav, čili 2,2%, kdežto v Dánsku absolutní úbytek od r. 1880-90 obnášel 48.000 čili 4'8%.
Je zajímavé, že ztráta lidí v zemědělství v Čechách je daleko větší; za r. 1880 máme jen ovšem data přibližná (počítáme tu dle obvyklého klíče ¾ nadennictva se střídavým zaměstnáním k zemědělství). R 1880 napočítáno dle toho zemědělského obyvatelstva v Čechách 2, 638.471, r. 1900 již jen 2,255.273. Ztráta za řeč. 20 let obnáší tedy 14,52"/o. I když připočteme k zemědělství ony osoby, jež r. 1900 udaly zemědělství jako vedlejší výdělek, obnáší přece ztráta 328580 duší čili 8,66%. Podíl zemědělského obyvatelstva sklesl ze 47,45% r. 1880 na 35,69"/, r. 1900.
Rozdíl mezi Dánskem a Německem spočívá ale v tom, že německé zemědělské obyvatelstvo dosáhlo již daleko vyššího stupně hustoty, tudíž provozování zemědělství v Německu bylo intensivnějši, když nastoupily nové poměry pro zemědělství.
Hollmann zkoumá nyní, jaký vliv měl tento úbytek obyvatelstva na produkci zemědělskou v Dánsku Tato produkce vykazuje rozhodný vzestup. Od r. 1860-80 charakterisována jest stupňováním intensity rolnictví co do pěstováni obilí. V letech 60tých mocně stoupající ceny obilní pobízejí k tomuto druhu výroby, jenž vyžaduje vzrůstající účasti lidí. Počátkem let osmdesátých nastává poklesnutí cen obilních, stupňování intensity přestává a značná část obyvatelstva se uvolňuje. Současně rozšiřuje se možnost výživy v průmyslu. Město slibuje větší vyhlídky na zdárnou existenci a část zemědělského obyvatelstva jen volně s půdou spjatého uvolňuje se a jde za příznivějšími poměry výdělkovými. Nesluší tomu ovsem tak rozuměli, že by venkov byl vylidňován. Počet závodů zemědělských značně vzrostl. Ztráta lidí dotýká se v prvé řadě velkozávodů, jež jsou nuceny hospodařiti pomocí námezdného dělnictva. Tím jest velkozávod ve své posici seslaben a na jeho místo nastupuje malorolnicky, selský závod, pracující se členy rodiny. Sociálně-hospodářská struktura, zemědělství značně se tím mění. V druhé polovici 19. stol. počet zemědělských závodů se téměř zdvojnásobil, naproti tomu obyvatelstva zemědělského přibylo jen sotva o čtvrtinu. Rozhodně tedy přibylo usedlých, s půdou spjatých existencí a současně ubylo volných živla zemědělského obyvatelstva. S touto změnou formy podnikové a ve vzájemném spolupůsobení s ní nastoupilo hnutí družstevní, kterýmž vyvolána dělba práce v rolnictví. Zušlechťování jednotlivých výrobků, které před tím rolník sám obstarával, bylo mu nyní odňato, čímž se jisté množství práce uvolnilo k tomu, aby se mohlo věnovati značnější výrobě prvotní. Současně ale tato dělba práce umožnila přebytek na pracovních silách, poněvadž práce zušlechťující zemědělské suroviny byla (s.419) soustředěna v továrním závodě, a tímto způsobem kooperativní dělbou práce " pnící strojovou bylo uspořeno na síle lidské.
Oba tyto momenty, změna formy podnikové a družstevní kooperace, vysvětlí dostatečně mohutný vzestup výroby zemědělské v Dánsku za poslední čtvrtstoletí. V letech osmdesátých nastává t. zv. přechod od pěstování obilí k chovu dobytka, čemuž sluší rozuměti tak, že pěstování obilí se více nerozšiřuje (ale také nezmenšuje), nýbrž že místo dalšího rozšiřování půdy obilní pěstuje se dobytek a stále zintehsivňuje jeho chov. Od r. 1876-98 rozmnožil se počet koní v Dánsku o 27,4%, hovězího dobytka o 30% a vepřového o 133,9%. [V Čechách obnášel za období 1881—1900 přirost koní 16, 17%, hovězího dobytkaa 7, 34% a vepřového 114%; nejnápadnějši je tedy rozdíl při dobytku hovězím (dánské mlékařství)].
Současně byla zvýšena intensita chovu dobytka zdokonalením krmení a hlídáni. Půdy věnovanéhoobilí ubylo jen relativně; při tom ale nastala změna v pěstování jednotlivých druhů obilních. Plocha pšeničná poklesla na polovici, naproti tomu ječmenné a ovesné, jejíž plodů se hlavně používá jako kimiva ve vlastních závodech, velmi značně přibylo, rovněž žita, jehož značná část, zejména v malých závodech, rovněž jest zkrmena. Zároveň se rozšířilo pěstování pícnin a racionelneji provedlo střídání plodin ve spojení se značnějším hnojením, čímž výnosy sklizně všech druhů plodin polních stouply. Tak vzrostl průměrný výnos sklizňový za léta 1875 až 1898 u pšenice o 25%, žita o 7%, ječmene 21%, ovsa 17%, bramborů o 59%, řepy krmné o 14%, sena polního o 18%, lučního o7% atd.
Přes to tedy, že materielních sil pracovních dokonce ubylo, výroby dánského zemědělství značně přibylo, při čemž hlavní zásluha náleží mniozávodu. Malý závod v Dánsku dnes průměrem chová dvojnásobný počet kusů dobytka na jednotce půdy než velkostatek a také dále pokročil v intensivnějším střídavém systému orebním. Malozávodu jest to možné na základě jeho dělby pracovní, připínající se k organisaci jeho rodiny. Tato pracovní forma má před kapitalistickou námezdnou prací v zemědělství přednost, že jest kvalitativně lepší a levnější, ježto domácnost a zemědělství se vzájemně doplňují, čímž se plněji využitkuje |pracovní síly jednotlivce, nežli ve velkozávodě. Velkostatek kromě toho následkem odstěhování svého námezdního dělnictva vůbec není s to zjednati si onoho počtu pracovních sil pro svou jednotku půdy, která jest k disposici následkem jeho organisace rodinné malozávodu. Malozávod dánský kromě toho svou družstevní organisaci zjednal si všech prospěchů a úsporných momentů, které jinak velkozávod má před podnikem malým. .
Ze zajímavých těchto vývodů vyplývá, že ani od zintensivnění moderní výroby zemědělské nelze čekati nějakých značnějších posunů ve vývoji populačním ve prospěch zemědělství a že ani při tak příznivých poměrech v rozdělení majetku pozemkového, jako je v Dánsku, nemá naprosto moderní zemědělství pro rekreaci obyvatelstva ten význam, jako moderní průmysl. T, Z.
(s.420)
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 11488x přečteno
Komentáře
V těch číslech jsem fakt věřil Té statisttice CIA. Ale už jsem to moc dlouho nestudoval.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komunisté se tedy snažili porazit Západ jeho vlastními zbraněmi, v nichž neměl konkurenta, a jak se později ukázalo, jejich šance byly předem prohrané.
Dnes ale paradoxně, po nedávném totálním vítězství Západu, naráží Západem preferované karteziánské vidění světa na své hranice. Po absolutním vítězství totiž přichází zákonitě pád.
Náš socialismus tedy neměl v době kulminování Západu šanci zvítězit. Šanci bychom měli, kdybychom (ale znáte to; kdyby byly...) přišli s něčím novým, namísto stále omílaným doháněním a posléze předehnáním Západu. Byli jsme nepovedenou kopií Západu a historicky jsme neměli šanci (i když jsem chytrý až ex post :-)).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Za komunistů šlo naše HDP hlavně na okamžitou spotřebu. Rozdělilo se to lidem, aby měli pocit blahobytu a dali pokoj. Žili jsme způsobem "po nás potopa". Svoji zemi, na rozdíl od těch Dánů, jsme rozodně jako vlastní zahrádku neopečovávali. A bohužel, ani dnes, za tzv. kapitalismu, se v našem případě nic nezměnilo. Respktive změnilo - neprojí to lidi, ale urvou si to pro sebe spřízněné kliky ve výhodných pozicích. A naše země opět utře.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Boom po válce, druhá moderna, to bylo celoevropsky období ve znamení růstu, tedy i u nás, režim nerežim. V tomto směru bych od něho abstrahoval. Veleúspěch Expa 58 atd. A zároveň v té době spousta lidí, ale zdaleka se nedá říci že celý národ, velmi trpěla. My jsme měli i horší startovní pozici, než např. ti Dánové, tak ten boom byl větší. Později to ale bylo vyvažováno velkým zaostáváním infrastruktury (zejména 70. a 80. léta), dopravní infrastruktura, moderní technologie, bytový fond, životní prostředí. To ve již psal Vlk má v tom pravdu. V tomto směru se Dánsko vyvíjelo určitě kontinuálněji, byť pomaleji. Dnes si myslím, že ale máme nejen my, ale i celá Evropa, jiné problémy. Těmi je především krize hodnot a kam a jak nasměrovat své úsilí dál.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.