Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: mezinárodní srovnání v r.1985

HDP Československo 1913-1997
4.9.2011 15:46
V tomto blogu diskutuji základní problémy růstu české ekonomiky ve 20. století z pohledu druhé poloviny 80. let minlého století ve světle mezinárodních srovnání, především těch dobových, které odrážejí subjektivní pocity pozorovatele a jeho geopolitickou a institucionální pozici.

V roce 1985 v časopisu Politická ekonomie W.Komárek ve stati „Zamyšlení nad rozvojem československé socialistické ekonomiky“ odhadl velikost hrubého domácího produktu ČSSR připadající na jednoho obyvatele na 5 tisíc USD (ceny r.1975), čímž se tento stát zařazuje mezi 20 až 25 nejvyspělejších zemí světa po boku Velké Británie, Itálie a Rakouska. Připustil, že jiné odhady přiřazují Československo ke Španělsku, Řecku a Portugalsku (s.232-233)

V r.1986 na stránkách téhož časopisu podle předpovědi V.Komárka v stati „Prognóza vyžaduje diskusi“ (1986,č.7) „realizace strukturálních změn, zvýšení efektivnosti výrobní spotřeby a rozvinutí inovačního dynamismu by umožnila, aby ČSSR na rozhraní století dosáhla ekonomické úrovně v pásmu 14-15 tis amerických dolarů hrubého domácího produktu na obyvatele (v dnešních cenách)“(s.678). Přitom podle tohoto autora tohoto stavu v letech 1983-84 dosahovaly USA, Švédsko, Švýcarko a Kanada. „Mnozí čs. ekonomové zařazují ČSSR až na úroveň Španělska, Řecka, Portugalska a Jugoslávie, tj. v rozmezí 4000–6000 amerických dolarů hrubého domácího produktu na obyvatele.“(s.683). Sám Komárek zařadil Československo „do spodní části skupiny ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (Belgie, Finsko, Japonsko, Rakousko, V.Británie, Itálie)  zhruba se 7000-8000 amerických dolarů hrubého domácího produktu na obyvatele“(s.684).

Redakční poznámka k článku zněla: „Jak z názvu vyplývá, prognostická úvaha byla napsána se záměrem vyvolat diskusi k problematice, kterou zdůraznil i nedávný XVII.sjezd KSČ. Redakce uvítá ohlasy na myšlenky i další podněty k věcným a metodologickým aspektům prognózování sociálně ekonomického rozvoje“(s.677). Na tuto výzvu odpověděl K.Janáček statí „K diskusi o dlouhodobé prognóze“ (č.9) a ukázal, že k naplnění Komárkovy vize by bylo nutné dosahovat ročního tempa růstu HDP ve výši 4,8%-5,8% a že při očekávaném 3,5%-4% růstu tohoto ukazatele by se mezinárodní postavení Československa nezměnilo.

 F.Kutta v eseji „Prognóza vyžaduje koncepci“ vyjádřil přesvědčení, že „statické makroekonomické komparace nejvyspělejších kapitalistických zemí a socialistického Československa mají pro prognózu omezený význam. Z makrostatistického rozboru tendencí přesunu činného obyvatelstva mezi národohospodářskými sektory kapitalistických zemí bez rozboru ekonomické a sociální struktury terciárního sektoru nelze dělat závěr o kvalitativně nové makrostruktuře či zcela novém místě terciárního sektoru v procesu reprodukce. Nehledě na specifika společenských systémů, musely tyto země dospět na svou nynější úroveň přes nižší etapy, spjaté s řádově nižšími rozvojovými úkoly. To platí i pro socialismus, který může a musí zrychlovat sociálně ekonomické procesy rozvíjením progresivních prvků společenského rozvoje, ale nikoli velkými skoky.“ (s.841-842,844)

Podle R.Vintrové „Kontinuita či přestavba?“ (1988,č.3, s.231) „sílí vědomí, že hledání adekvátního modelu fungování socialistické ekonomiky odpovídajícího intenzivnímu typu reprodukce, je třeba propojit s poznatky o možných směrech sociálně ekonomického rozvoje země je třeba zkoumat ve vzájemného návaznosti podobu hospodářského, jakož i širšího sociálního mechanismu na jedné straně a hlavní směry a formy působení vědeckotechnického pokroku a jeho dopady do makroekonomických proporcí, výrobní a sociální infrastruktury, se změnami v charakteru práce a dělbě práce na straně druhé.“

Po Komárkovi prezentovali své výpočty Dlouhý (1987), Nachtigal (1987), Nevařil (1988), Jonáš s Hejnákem (1989), Nachtigal (1989) a Zamrazilová (1989). Diskusi uzavřel příspěvek J.Langra „K diskusi o úrovni hrubého domácího produktu“ (1989), konstatující velký rozptyl dosavadních měření výkonnosti čs. ekonomiky od 3600 USD (Turecko) do 11000 USD (Rakousko) v roce 1985. Studie Zamrazilové ukázala, že v letech 1970-1985 došlo k relativnímu zhoršování pozice ČSSR jak vůči Rakousku, tak vůči NDR. 

Lze-li srovnat závěry Dlouhého (Nevařila) se stanoviskem (Krejčí,1968), pak v letech 1966-1980 došlo k relativnímu zlepšení (zhoršení) pozice Československa ve vztahu k Velké Británii, jejíž úroveň v r.1984 dle tehdejších výpočtů (viz Brdek, 1987,s.775) nepřevyšovala průměr Evropských společenství (země ES celkem = 100, Dánsko 122, NSR 120, Francie 116, Belgie 113, Nizozemí 105, Velká Británie 101, Itálie 91, Španělsko 73, Řecko 57, Portugalsko 46, USA 152, Japonsko 117).

 

Možná, že dnes přišel čas tuto diskusi uzavřít a objasnit výše uvedený rozptyl tehdejších měření výše domácího (hrubého) produktu (důchodu) tehdejšího Československa, který se týkal i odborných stanovisek, publikovaných tehdy v zahraničí (CIA, Světová banka). A zeptat se, jakou dodatečnou informaci nám znalost rozptylu těch odhadů úrovně hrubého domácího produktu Československa přináší.

 

Podle článku „Mezinárodní srovnání národních důchodů . Obzor národohospodářský, r.XLIIII, 1938, S.187-188, opírající se o soudobé výpočty Colinse Clarka bylo pořadí států podle výše důchodu na hlavu v dolarech, přepočtené na jednotnou základnu amerických cen pro průměr let 1925/34 následující:   

1) USA 1397; 2) Kanada 1380; 3) Velká Británie 1069; 4) Švýcarsko 1036; 5) Nový Zéland 1000; 6) Austrálie 952; 7) Nizozemí 855; 8) Irsko 770; 9) Švédsko 695; 10) Francie 694; 11) Dánsko 680, 12) Německo 646; 13) Španělsko 628; 14) Belgie 600; 15) Norsko 539; 16) Rakousko 511, 17) Československo 455; 18) Řecko 397; 19) Finsko 380; 20) Maďarsko 359; 21) Polsko 352; 22) Lotyšsko 345; 22) Estonsko 341; 23) Itálie 338; 24) Jižní Afrika; 276; 25) Bulharsko 259; 26) Rumunsko 243; 27) Litva 207 dolarů.

Československo dle údajů Klimeckého v díle O spotřebě (Praha: Orbis 1946), které přebral od Colinse Clarka bylo zhruba na konci dvacátých let na 32,6% výkonnosti USA, kdežto Rakousko na 36,6%, Německo na 46,2%, Velká Británie např. na 76,5%, Reálný důchod na hlavu činil v Československu 43, 1% amerického důchodů, v Rakousku 56,7%, v Německu 53,5%, životní náklady 76,7%,63%. Autor tvrdil, že se nacházíme v rozmezí pásma chudoby a bohatství. Jak jsme uvedli, Komárek v polovině 80. let byl větším optimistou,

Pro rok 1985 podle Maddisona (Maddison, A. The World Economy; Volume 2: Historical  Statistics 2006) pořadí výše uvedených států podle výše HDP na 1 obyvatele (PPP) (USD) bylo následující:

1) USA 20 717; 2) Švýcarsko 19 676; 3) Kanada 17 582;  4) Norsko 17 362; 5) Dánsko 17 383; 6) Švédsko 16 201; 7) Francie 15 869; 8) Austrálie 15 546; 9) Německo 15 433; 10) Nizozemí 15 286; 11) Belgie 14 946; 12) Rakousko 14 717; 13) Finsko 14 521; 14) Velká Británie 14 148; 15) Itálie 14 110; 16) Nový Zéland 13 881; 17) Španělsko 9 911; 18) Řecko 9 306; 19) Irsko 9 303; 20) Československo 8 367; 21) Maďarsko 6 557; 22) Estonsko [SSSR 6 715]; 24) Litva [SSSR 6 715]; 25) Lotyšsko [SSSR 6 715]; 26) Bulharsko 6 226; 23) Polsko 5 660; 27) Rumusko 4 159; 25) Jižní Afrika 4 148.

Pro rok 2003 pořadí těchto států podle výše HDP na 1 obyvatele (PPP) (USD) bylo podle výpočtu Maddisona následující:

1) USA 37 800; 2) Norsko 37 800; 3) Švýcarsko 32 700; 4) Dánsko 31 100; 5) Rakousko 30 000; 6) Kanada 29 800; 7) Belgie 29 100; 8) Irsko 29 600; 9) Austrálie 29 000; 10) Nizozemí 28 600; 11) Velká Británie 27 700; 12) Francie 27 600; 13) Německo 27 600; 14) Finsko 27 400; 15) Švédsko 26 800; 16) Itálie 26 700; 17) Španělsko 22 000; 18) Nový Zéland 21 600; 19) Řecko 20 000; 20) Československo [Česká republika 15 700 + Slovensko 13 000]; 21) Maďarsko 13 900; 22) Estonsko 12 300; 23) Polsko 11 100; 24) Litva 11 400; 25) Jižní Afrika 10 700; 25) Lotyšsko 10 200; 26) Bulharsko 7 600; 27) Rumusko 7 000;

Srovnání ukazuje, že v porovnání s USA, které byly jak v r. 1930 (1397 dolarů); tak i v r. 2003 (37 800 dolarů) na prvním místě níže uvedeného porovnání "závodů národů ve výši HDP", plyne, že přece jenom jsme se pozici vedoucího jezdce peletonu přiblížili.  Tristně to naopak začalo vypadat až po r. 1989. Jestliže v r. 1930 výkonnost USA převyšovala výkonnost Československa v poměru 1397 : 455 (3,07), tak v 1985 tento poměr činil 20 717: 8367 (2,5), tak v roce 2003 tento poměr činil 37 800 : 15 000 (2,52).

Ten výchozí rok volím proto,  že to byl poslední rok v němž bylo Československo zahrnuto do normálního mezinárodního trhu a tedy jsou k dispozici porovnatelné údaje. Stejně tak ten závěrečný rok 2003 je zvolen proto, aby bylo možné odstínit vliv změn zahraničně politicko ekonomické orientace Československa, respektive Česka ve 20. století na vývoj národního hospodářství. Do porovnání je tedy zahrnut transformační pokles daný strukturálním i geopolitickým adaptacím i kroky tehdejších vlád. Jak však byl tento pokles velký a proč byl tak velký, naznačují mezinárodní srovnání, prováděná k r.1985. Ale je otázkou, zda musel být tak velký.

 

Lze začít  ročenkou World Development report ( Světová banka 1986), která uvedla tato čísla GNP per capita (1984 (USD) pro námi vybrané státy následovně (v případě čísel tištěných kurzívou se jedná o můj hrubý odhad):

1) Švýcarsko 16 330; 2) USA 15 390; 3) Norsko 13 940;  4) Kanada 13 280; 5) Švédsko 11 860;  6) Austrálie 11 740; 7) Dánsko 11 170; 8) Německo [NSR 11 130]; 9) Francie 9 760; 10) Rakousko 9 140; 11) Belgie 8 610; 12) Nizozemí 8 570; 13) Velká Británie 7 860; 14) Nový Zéland 7 730;  15) Finsko 10 770; 16) Itálie 6 420; 17) Irsko 4 976; 18) Španělsko 4 440; 19) Československo 4 000; 20) Řecko 3 770;  21) Maďarsko 2 100; 22) Estonsko ; 23) Polsko 2 100; 24) Litva ; 25) Jižní Afrika 2 340; 25) Lotyšsko ; 26) Bulharsko; 27) Rumusko ;

 

Ročenka Handbook of economical statistics (r. 1986) pro rok 1985, vydávaná CIA,  člení námi uvedené státy podle výše dosaženého hrubého národního produktu do několika skupin:

1) Státy s úrovní vyšší než 10 000 dolarů: Dánsko, Finsko, Kanada, NSR, NDR, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, USA.

2) Státy s úrovní mezi 5 000 a 10 000 dolary: Austrálie, Belgie, Bulharsko, Československo, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Nizozemí, Nový Zeland, Polsko, Rakousko, Rumunsko, SSSR, Velká Británie.

3) Státy s úrovní mezi 1 000 a 5 000 dolary: Jižní Afrika, Řecko

Jejich pořadí podle výše hrubého národního produktu  na 1 obyvatele  (1985 USD) bylo následující (v případě čísel tištěných kurzívou se jedná o můj hrubý odhad):

 

1) USA 16 710; 2) Švýcarsko 15 700; 3) Norsko 14 000; 4) Kanada 13 040; 5) Dánsko 13 000; 6) Švédsko 12 000; 7) Finsko 10 500; 8) Německo [NSR 10 220 + NDR 10 4409) Rakousko 10 000; 10) Belgie 10 000;]; 11) Austrálie 10 000; 12) Nový Zéland 10 000; 12) Francie 9 280; 13) Československo 8 750; 14) Nizozemí 8 570; 15) Velká Británie 7 860; 16) Itálie 6 270; 17) Španělsko 6000; 21) Maďarsko 7 560; 22) Estonsko [SSSR 7 400]; 23) Polsko 6 470; 24) Litva [SSSR 7 400]; 25) Lotyšsko [SSSR 7 400]; 26) Bulharsko 6 420; 8) Irsko 6000;; 27) Rumusko 5 450; 18) Řecko 5 000; 25) Jižní Afrika 5000-

Pro zajímavost lze uvést, že podle této ročenky podíl východoevropských států a SSSR na světové výrobě osobních aut činil 1% a v r. 1985 8%.

Rovněž podle této ročenky 16,7 milionová populace NDR vyrobila 115 miliard kilowathodin elektrické energie, zatímco 61 milionová populace NSR 397 vyrobila 397 miliard kilowatthodin elektrické enerige.

 

Závěr

Z našeho pohledu je důležité, že v  r. 1985 si Československo v tomto peletonu národů sáhlo dokonce na třinácté místo z pohledu ročenky CIA. A podle této ročenky dosáhlo poloviny úrovně tvorby hrubého národního produktu USA. Z pohledu Světové banky však v téže době jsme se ocitli tam, kde jsme už byli někdy na počátku 30. let. 

Je zřejmé, že agent CIA postupoval při výpočtu výrobních kapacit říše dobra i  říše zla a jejich využití velmi jednoduše, vzal do úvahy výši národního produktu USA a velikost výroby elektrické energie, kterou k tomu bylo nutné vyrobit. Podle toho, kolik elektrické energie (jde o neskladovatelnou komoditu, určenou vždy k okamžité spotřebě, dané okamžitou poptávkou) vyprodukovali jednotlivé (především socialistické) státy, odhadoval velikost jejich národního produktu. Jinak k těm hausnumerům nemohl dospět a alespoň tak pěkně zdůvodnil nutnost zvyšování obranných výdajů USA. Současně mu ale tento pohled zastřel výhled vpřed, v žádném případě nemohl předvídat kolaps říše zla o čtyři roky později.

Naproti tomu puntičkářský analytik Světové banky se snažil odhadnout nikoliv potenciální velikost možné produkce fyzického objemu statků a služeb, který by byl vyroben při úrovni efektivnosti dané ekonomiky za obdobných podmínek, v nichž se rozvíjela ekonomika USA,  ale schopnost dané ekonomiky a jejího hospodářského mechanismu danou produkci uplatnit na světových trzích a nakoupit za ně banány. Ten rozptyl v hodnoceních agenta a analytika vyjadřuje velikost ztráty daný mírou autarktičnosti dané ekonomiky, tedy rozpor mezi jejími objektivními možnostmi při efektivním zapojení do mezinárodní dělby práce a subjektivně pociťovanými potřeby obyvatelstva. Každý si tak snadno může vypočítat, jaké ztráty měl každý spotřebitel v r. 1985, zapojený do rodiny socialistických států. Ale teprve kombinace pohledů agenta a analytika umožňuje vysvětlit, proč se ta rodina socialistických států tak najednou rozpadla na kousíčky a zchudla.

Maddison pak zpětně  dovodil, že díky produkci Kaplanových turbin pro ten energetický průmysl a lokomotiv ve velkých sériích pro ty trhy států Rady vzájemné hospodářské pomoci přece jenom ta skutečná situace obyvatele jako spotřebitele a výrobce byla kapánek příznivější, hlavně z hlediska využití a rozvoje jejich lidského, intelektuálního a sociálního kapitálu.

Kritika vypracování těch zpráv CIA viz zde https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/csi-publications/books-and-monographs/cia-assessments-of-the-soviet-union-the-record-versus-the-charges/tyran.html

Proč se lze dát přednost měření CIA, viz zde https://zpravy.idnes.cz/svet-cr-belorusko-vzdelani-zdravi-veda-lancet-fou-/zahranicni.aspx?c=A181005_170628_zahranicni_luka

 

Obr. Převzato z webových stránek Strany demokratického socialismu.

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10

V r. 2003 není uváděn HDP za Československo, ale za Česko a Slovensko - viz závorka.

rezjir10

Ad  pan Kulík. Takto vzato, máte pravdu, ale berte současně do úvahy změnu pozice vůči jiným ekonomikám, např. dánské, dále tu jde o to hodnocení CIA, které vyjadřovalo tu sílu čs. ekonomiky, tedy její potenciál, ale velmi špatně využitý. A o část toho potenciálu jsme přišli. Možná, že dobrým příkladem je tu osud Poldi Kladno. Navíc teh pohled toho Maddisona je pohledem ex post. A pozorovatel má tendenci přepisovat dějiny.

rku

Pane Řezníku,

možná jsem něco špatně pochopil,ale uvádíte,že v v 1985 tento poměr činil 20 717: 8367 (2,5), tak v roce 2003 tento poměr činil 37 800 : 15 000 (2,52).Zároveň píšete,že propad nastal až po roce 1989,ale z těchto čísel žádný propad vidět není-je v rozpětí statistické chyby.Také je mi divné,že v roce 2003 je uváděn HDP za Československo.

Prosím o vysvětlení.

skodovka_1

Pane Jiří, v celku s Vašimi závěry musím souhlasit. Velmi dobře zpracováno. Ale jaksi a to oba víme tato čísla o výkonnosti USA jsou dle mého názoru silně nadhodnocena a to o onen spekulativní kapitál, tedy falešná čísla bank z W.S. a to bychom se divili. Logické srovnání s výrobou elektrické energie je velmi, velmi objektivní. Teď záleží kolik jsem ji prodal přes hranice bez zabalení do hmotného výrobku. Tím myslím výkonnost NDR. Je faktem, že jejich unifikace dílů ve výrobcích v dobách RVHP byla neuvěřitelná a velice efektivní a pokud se týká aut a jejich vývoje tak dokonce byli na světové špici. Je to k neuvěření, ale dle zpovědi šéfkonstruktéra z Eisenachu jeho poslední vyvinutý vůz, protože ten byl odvezen neznámo kam a pak se  objevil, byl světový bezceler Golf.