Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: na prahu nového milenia: vstup do EU a jeho rizika

21.1.2011 05:04
Jak nám sdělil v novoročním projevu prezident republiky, „v letech 2004 – 2007 jsme nevyužili příznivé situace, abychom zahájili potřebné změny“. Podívejme se na vývoj české ekonomiky na počátku nového století prostřednictvím dobových komentářů a zpravodajství z r. 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.
Podle serveru ihned z 10. června 2004 ideálem české ekonomiky je růst o osm procent. Podmínkou růstu by musely být nižší daně, nízká nezaměstnanost, menší sociální dávky, rozhýbaný trh práce, méně byrokracie, či rychlejší činnost soudů, uvádí expert. Ideální česká ekonomika by mohla ročně růst o čtyři až osm procent, podle ekonomů se toho však Česká republika v nejbližší době nedočká. Pokud by si ČR poradila s velkou nezaměstnaností a razantně ji snížila, mohl by růst přesáhnout čtyři procenta, odhadla Helena Horská z České spořitelny. V ideálním stavu - tedy s efektivní státní správou, malými zásahy státu a zaměstnanci, kteří by měli chuť a možnost se za prací stěhovat - by tento růst mohl být i dvojnásobný, tedy přes osm procent. Podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška je pro růst ekonomiky důležité také institucionální prostředí. Byrokracie by měla co nejméně překážet v podnikání, soudy by měly pracovat efektivně a pokud by se přidaly i všechny ostatní jmenované ideální podmínky, mohlo by české hospodářství dosahovat růstu kolem pěti procent. Profesor Jan Švejnar podle něj uváděl potenciál až sedmiprocentního růstu. Současná česká ekonomika může dlouhodobě růst zhruba o tři procenta, což je o půl až jeden procentní bod méně než v okolních středoevropských ekonomikách, odhadl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Pokud by se podařilo zmírnit strukturální problémy trhu práce, omezit rozpočtové schodky, snížit daňovou zátěž lidí i firem a nedovolit růst jednotkových mzdových nákladů, mohl by se růst HDP podle něho vyšplhat na čtyři procenta. To by bylo o dvě procenta více, než je potenciální růst ve "staré" Evropské unii, a ČR by tak své západní sousedy dohnala asi v roce 2030. Zatím to ale vypadá, že to bude až o 20 let později.(1)
Pokud lze výše uvedené předpovědi brát vážně,tak sociálně demokratické vlády pak musely dělat zázraky. Stačí uvést následující údaje. V závorce v následujících tabulkách jsou tučně a podtrženě vyznačena ta léta, kdy hospodářská politika vlád ČSSD mohla reálně ovlivňovat vývoj makroekonomických veličin, tedy v letech 1999-2007. Efektivnost jejích politiky se mohla projevit vždy v nejlepším případě s roční či s dvouletým zpožděním. Základními nástroji vlády jsou totiž státní rozpočet a regulace ekonomiky prostřednictvím legislativy. V tomto případě mohla vláda ovlivňovat průběh ekonomického vývoje až  r. 1999.
Změny v reálném HDP oproti předcházejícímu roku v letech
4,2   -0,7  -0,7   (1,2   3,9  2,4   1,8   3,6   4,3  6,4  7,0  6,1  2,6)  -4,4  2,0  2,8  -3,1 
 
Odchylky reálného HDP od potenciálního HDP vyjádřeného v procentech potenciálního HDP 1994-2011
-1,2   1,9  3,8   1,1  -1,5 ( -2,3   -0,9   -1,0  -2,1  -2,0   -1,4  0,8  3,6  5,6)   4,3   -3,4   -4,7  -5,4 
 
Změny v nominálním HDP oproti předcházejícímu roku
 
(14,8 -7,6  -10,3  (-4,1  -5,5  -7,4  -4,7  -4,6  -9,1  -6,1  -8,1  -9,7)  -4,3  --1,5  -2,7  -4,8 
Pramen: OECD 2009
 
Bude vhodné uvědomit si mezinárodní souvislosti politiky vlád ČSSD, tohoto vzestupu bylo dosaženo spíše navzdory vnějšímu prostředí:
17. 6. 2004 server ihned konstatoval, že „Eurozóna má necelý týden po volbách nejen nespokojené voliče, velmi nízký růst ekonomiky a vysokou nezaměstnanost, ale také nejvyšší inflaci za poslední dva roky“.
3.8. 2004 ČTK oznámila,že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny v červnu činila devět procent a zůstala tak na stejné úrovni jako v květnu. V celé Evropské unii se rovněž nezměnila a činí 9,1 procenta, oznámil dnes statistický úřad Eurostat. Ekonomika eurozóny je nyní ve fázi mírného oživení, není ale schopna vytvářet dostatek nových pracovních příležitostí. V EMU je podle odhadu Eurostatu kolem 12,7 milionu lidí bez práce, celý blok 25 zemí, tedy včetně České republiky, má armádu 19,4 milionu nezaměstnaných. Údaj za červen je v souladu s odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters čekali v zemích EMU míru nezaměstnanosti beze změn na devíti procentech. Nezaměstnanost se za poslední rok měnila pouze minimálně a loni v červnu činila 8,9 procenta. Podle analytiků je neschopnost ekonomiky tvořit nová místa důvodem, že lidé méně utrácejí a růst ekonomiky tak zpomalují. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj před měsícem odhadla, že růst ekonomiky eurozóny letos zrychlí na 1,6 procenta z loňského půl procenta. Příští rok by měla ekonomika akcelerovat a růst se dostat na zhruba 2,4 procenta, odhaduje OECD. Míra nezaměstnanosti v eurozóně i v Evropské unii je výrazně nad úrovní nezaměstnanosti ve Spojených státech. Tam činí jen 5,6 procenta. Ještě lépe je na tom Japonsko, kde míra nezaměstnanosti činí jen 4,6 procenta. V Evropské unii je na tom nejlépe Rakousko a Lucembursko, kde míra nezaměstnanosti shodně činí 4,2 procenta. V České republice je 8,8 procenta (2).
Podle zprávy ČTK 28. června 2004 oznámila, že Čína v loňském roce přilákala nejvíce přímých zahraničních investic a odsunula na druhou příčku Spojené státy. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Přímé zahraniční investice do Číny sice loni mírně klesly na 53 miliard USD z 55 miliard USD v roce 2002, přesto se asijské ekonomice podařilo překonat USA a stát se největším příjemcem investic na světě. Investice do USA totiž prudce klesly na 40 miliard USD ze 72 miliard v roce 2002 a 167 miliard v roce 2001. Přímé zahraniční investice do České republiky v minulém roce podle údajů České národní banky činily 72,9 miliardy Kč, tedy 2,8 miliardy USD. Výrazně tak klesly proti roku 2002, kdy dosáhly 277,7 miliardy Kč (10,6 miliardy USD).
Server ihned to 4.6.2004 vysvětlil s odvoláním na rostoucí náklady práce. Vzhledem k růstu mezd ztrácí Česko punc ekonomiky s levnou pracovní silou. Musí proto zkvalitnit nabídku zboží a služeb a snížit vedlejší pracovní náklady. Jinak se investoři přesunou dál na východ, V Česku i letos rostou mzdy rychlým tempem - nominálně i reálně. Dlouhodobě se tak vytrácí jedna z výhod, které do země přivádějí zahraniční investory, podporují vývoz i příliv zahraničních turistů. Zejména po odbourání nejrůznějších administrativních i ekonomických hranic po vstupu východoevropských zemí do unie Česku konkuruje řada okolních zemí. Na druhé straně jiné klady přetrvávají: výhodná regionální poloha, stabilní měna, nízká inflace, relativní politická stabilita či kvalifikovaná pracovní síla. "Rychlý růst mezd tak nemusí být pro investory nepřekonatelnou překážkou," uklidňuje analytik Raiffeisenbank Miroslav Moravec. Dosud je totiž v podnikatelské sféře růst mezd v souladu s růstem produktivity práce. "Na aktuální úrovni ale není dlouhodobě udržitelný," přiznává. Růst mezd se v minulosti nevyplatil po vstupu do unie například Španělsku. V podnikatelském sektoru zatím ale obecná krize nehrozí. Produktivita letos růst mezd citelně předstihuje. Například v průmyslu vzrostla v prvním čtvrtletí o 10,8 procenta, zatímco reálná mzda stoupla v oboru jen o 6,2 procenta. Odpovídá tomu i poslední průzkum společnosti Ernst&Young, podle níž je Česko pro investory šestým nejzajímavějším teritoriem světa - na stejné úrovni s Indií. Větší zájem mají investoři ve východoevropském regionu pouze o polský trh. Jiné je to ale ve veřejné sféře. Český stát zvyšuje platy, aniž by snižoval počet zaměstnanců nebo zvyšoval efektivitu státní správy. "Stát je tak zdrojem mzdové nákazy, která může ohrozit cenovou konkurenceschopnost domácího výrobního sektoru," varuje ekonomka České spořitelny Helena Horská. (4)
Přesto  25.6. 2004 server ihned publikoval zprávu převzatou z ČTK, že měsíc po vstupu do Evropské unie je důvěra podnikatelů a spotřebitelů v českou ekonomiku ještě o něco vyšší. Podle průzkumu Českého statistického úřadu důvěra smazala čerstvý rekord z května a posunula jej v červnu na novou hodnotu. Optimističtí jsou zejména obchodníci a průmysloví výrobci, důvěru nacházejí i spotřebitelé. Podniky si chválí zejména rostoucí poptávku, a to jak domácí, tak zahraniční. V důsledku toho počítají i s růstem výroby. Optimismus v českém průmyslu je nejvyšší za několik posledních let a svědčí to o tom, že jeho expanze bude pokračovat, řekl hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Daří se strojírenství a výrobě kovů, o které je ve světě velký zájem. Výrazně pomáhá i oživení v západní Evropě, které českým podnikům zvyšuje exporty. Mezi spotřebiteli zavládla po dvou letech dobrá nálada. Jejich celková důvěra dosáhla nejvyšší úrovně od července 2002 a podle zjištění ČSÚ by se mohla dále zvyšovat (5).
Závěr
V žádném případě nelze říci, že vývoj české ekonomiky v rámci Evropské unie začal se odvíjet v situaci, kterou by bylo možné označit za příznivou. Jak tehdy uváděli ekonomičtí analytici, tak opak byl podle nich spíše pravdou. K tomu nepředvídanému růstu HDP došlo navzdory nepříznivým vnitřním a vnějším podmínkám. Někdy se odvážně uvádí, že za tím růstem byla např. liberalizace zahraničního obchodu, prosazená Klausovou vládou. Pak ale současně platí, že tento faktor nevzali do úvahy ti zde citovaní ekonomičtí analytici. Současně si lze všimnout, že rozdíl mezi potenciálním produktem, tedy produktem, který by ekonomika disponovat při plné zaměstnanosti výrobních činitelů, a reálným produktem spíše rostl. Tento jev lze také interpretovat tak, že možnosti ekonomiky díky ještě rychlejšímu nárůstu zdrojů spíše rostly. Buď tehdejší vlády dělaly reformy o stošest, a nebo se koncentrovaly na posilování stability časových preferencí jednotlivců, což je nejdůležitějším úkolem vlády.  
Pan Švejnar a další by měli alespoň ex post vysvětlit, jak a proč se tehdy mýlili v ekonomice a hospodářské politice. Obávám se, že to bude jednodušší. Experti své předpovědi upravují přesně tak, jak je jim to ku prospěchu. Čí chleba jíš, toho píseň zpívej. Je to asi tak, jako bychom pověřili děláním dlouhodobé předpovědi počasí výrobce zimního prádla. Bude zima .a chlad. Ale stejně zůstává záhadou, jak to, že onoho ideálního stavu, tj. osmiprtocentního růstu HDP bylo téměř dosaženo, zvláštně když náklady na zbytečnou byrokracii byly odhadnuty ve výši 100 mld korun firemních tržeb vládou Mirka Topolánka. Jeden by řekl, že Topolánkova vláda nebude mít co vylepšovat, nebo nebude vědět roupama co dělat.  
Následující  část 
 
Poznámky
(1)     Pokračování citace: Odborníci se shodují, že odhadnout ideální možný růst je velmi obtížné. "Ideální by bylo najít srovnatelnou ekonomiku s ČR, která zároveň splňuje ideální podmínky a poté se jednoduše podívat k sousedům," uvedl Miroslav Brabec z Raiffeisenbank. Taková ekonomika však podle něj neexistuje. Každá země je v jiném stádiu vývoje a obsahuje tolik rozdílů, že srovnání by bylo velmi zkreslené. Hrubý domácí produkt ČR se v prvním čtvrtletí zvýšil o 3,1 procenta. Analytici počítali s růstem o 3,3 procenta. Polsko šokovalo téměř sedmiprocentním růstem, Slovensko oznámilo zvýšení o 5,5 procenta a Maďarsko o 4,2 procenta.
(2)     Pokračování citace: Podle Jacquese Rupnika, ředitel výzkumu v pařížském středisku CERI „starý sociální model je nadranc. Jeho reforma - či spíš znovuvybudování - vyžaduje, abychom nově definovali, co znamená solidarita, a to jak uvnitř členských států, tak uvnitř EU jako celku. Má-li však reforma uspět, nejlepším způsobem, jak si u nových členů zajistit věrnost projektu evropské integrace, je rozšířit dnes maličko staromódní solidaritu na Východ (server ihned 26.4. 2004).
(3)     Pokračování citace: USA zažily největší propad investic ze všech 30 členských zemí OECD. Výsledky nezahrnují Lucembursko. To loni přilákalo investice ve výši 73 miliard USD. Podle OECD převážná část těchto financí přišla do země prostřednictvím holdingových společností, které přelévají finance do země kvůli nízkým daním Zpráva OECD ukázala, že celkový odliv investic z členských zemí OECD do rozvojových zemí se šestinásobně zvýšil na 192 miliard USD z 32 miliard předloni. Za vysokým tokem investic stojí hlavně snaha firem rozšířit činnost na nově vznikajících trzích, které jsou považovány za trhy se silným potenciálem budoucího růstu, získat levnější pracovní sílu a být blíže surovinovým zdrojům. Příliv přímých investic do Indie loni stoupl na čtyři miliardy USD z necelých tří miliard v roce 2002. Investice do členských zemí OECD však klesly o 28 procent na 384 miliardy USD. Výše investic se snížila nejen v USA, ale také v Japonsku, Británii či Německu. Přímé zahraniční investice do Německa klesly na 13 miliard z předloňských 36 miliard USD. Oblíbeným cílem investorů však stále zůstává Francie. Příliv investic do země se sice snížil, avšak pouze o dvě miliardy na 47 miliardy USD, napsaly agentury AP a Reuters.
(4)     Pokračování citace: Katalánsko, které je nejprůmyslovějším regionem země, opouští celkem patnáct nadnárodních firem. O práci přijde pět tisíc lidí. Firmy jako Samsung, Philips Novalux, SEAT, Valeo nebo Panasonic dávají přednost Slovensku, Polsku nebo Číně, upozorňuje poradenská společnost KPMG. Pokud některá ze zahraničních firem investovala v Česku jen kvůli nízkým mzdovým nákladům, přesune se v budoucnu pravděpodobně dál na východ, shodují se ekonomové. Lze tomu ovšem zabránit. Bude ale muset zasáhnout i stát. Problémem začíná být nedostatek některých dělnických profesí na trhu práce. Ještě větší hrozbou je do budoucna malý podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. "Bez nich bude nemožné nahradit výpadek jednoduchých zpracovatelských kapacit budováním technologicky vyspělých center služeb v době, až bude pro zahraniční investory průměrná česká pracovní síla příliš drahá," upozorňuje hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Odchod investorů za nižšími mzdovými náklady není jen obavou české ekonomiky. Třicetičlenná Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kam patří i Česká republika, se v posledním půlročním výhledu zaměřila právě na oblast mzdových nákladů a související zaměstnanosti. Obavy z přesouvání kvalifikovaných pracovních míst z rozvinutých ekonomik do zemí s nízkými náklady, například Číny nebo Indie, jsou zřejmě zatím přehnané. "Tento odliv míst měl až dosud menší rozsah ve srovnání s celkovým pohybem na trhu práce," říká hlavní ekonom OECD Jean-Phillipe Cotis. Platí to určitě alespoň pro Spojené státy, kde se v poslední době tyto obavy rozšířily nejvíce. OECD zjistila, že pouhé jedno procento z celkového počtu trvale zrušených pracovních míst souvisí s přemístěním příslušné produkce do zahraničí. Dohnat Evropu potrvá Čechům asi třicet let, Česku, Maďarsku, Slovensku a Polsku bude při nynějším tempu trvat třicet až čtyřicet let, než sníží na polovinu náskok západní Evropy v příjmu na osobu. Plné vyrovnání je nyní vzdálená perspektiva. Rychlejší dohnání náskoku by ale nemělo být mimo dosah, pokud visegrádské země začnou uskutečňovat efektivnější hospodářskou politiku. Nyní představuje rozdíl v příjmu na hlavu mezi těmito státy a OECD - anebo Evropskou unií - od třiceti devíti procent v případě Česka, po padesát pět procent v případě Polska. Organizace odhaduje, že při pokračování tempa za posledních osm let bude stažení náskoku na polovinu dosavadního evropského průměru trvat Maďarsku dvacet devět, Polsku třicet sedm a Slovensku čtyřicet let. České republiky organizace žádný počet let neuvádí, domácí ekonomové ale odhadují zhruba třicetiletou cestu k dosažení úrovně vyspělých evropských zemí. Reformy trhů práce jsou obtížné, pomohl by růst. Za brzdy vytváření pracovních míst považuje OECD nemotivující systém podpor, daně zdražující pracovní sílu, vysoké minimální mzdy v poměru ke mzdám průměrným, vysoký stupeň ochrany před propouštěním a nízkou mobilitu pracovních silV nynější situaci může být uplatnění reforem pracovního trhu obtížné, ale mohlo by být usnadněno zlepšenými perspektivami růstu, k nimž mohou tyto země dospět během několika let. K problémům řady ekonomik včetně české patří skryté daně na pracovní sílu. Zatímco lidé mají pocit, že neodvádějí státu příliš vysoké odvody ze své mzdy, náklady firem na jednotku práce jsou výrazně vyšší. Podle poradenské společnosti KPMG jsou například sociální odvody jedním z výrazných faktorů, které potlačují ekonomický růst v Evropě. V nové Evropské unii mají přitom nejvyšší skryté zdanění Francie, Maďarsko, Slovensko - a právě Česko
(5)      Pokračování citace: Češi totiž v příštích dvanácti měsících očekávají zlepšení ekonomické i finanční situace. Na druhou stranu ale počítají s tím, že stoupne nezaměstnanost. Z tohoto důvodu možná vzrostl počet spotřebitelů, kteří se chtějí proti ztrátě zaměstnání zabezpečit tím, že začnou spořit. Současnou dobu rovněž považují za vhodnou k pořizování zboží dlouhodobé spotřeby. Zájem domácích i zahraničních odběratelů o průmyslové výrobky se zvýšil a podpořil tak hodnocení celkové ekonomické situace. Dvě pětiny z průmyslových výrobců hodnotí tuto situaci za dobrou a 55 procent za uspokojivou. V příštím čtvrtletí průmyslníci počítají s oživením výroby, ale na druhou stranu i se stagnací zaměstnanosti a ekonomiky. Optimismus se šíří rovněž mezi stavaři, kterým se zlepšila celková poptávka i ekonomická situace. Pro příští tři měsíce očekávají respondenti udržení vysokého růstu stavební činnosti bez dalšího růstu zaměstnanosti. Podle dřívějších informací statistiků vylétla stavební výroba v dubnu o rekordních a nevídaných 62,4 procenta. Za tím stojí očekávané zvýšení DPH. V příštích měsících by tato anomálie měla pominout a stavebnictví by mělo růst běžným tempem. Obchodníci jsou spokojeni a nadpoloviční většina z nich považuje svou ekonomickou situaci za dobrou. Podle dalších 46 procent obchodníků situace odpovídá sezóně. Většina z nich očekává stabilní ceny, 17 procent počítá s růstem a osm procent naopak s poklesem cen. V příštím půlroce se ekonomická situace obchodníků nejspíše nezmění. Optimisticky naladěni jsou i pracovníci ve službách, i když jejich důvěra se proti poslednímu měsíci nezměnila. Lépe hodnotí pouze ekonomickou situaci, zatímco hodnocení poptávky a zaměstnanosti pokulhává. Více než třetina podniků služeb počítá s propouštěním.
rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10
Ad Racek, Tak Angeliku mám přečtenou celou a považuji ji za docela dobrý historický román. Který začíná popisem znásilnění.
racek
Sakra, pane Řezník, zas místo četby nějakého škváru s potoky krve a detailních popisů hříchu, které jsou vhodné pro úchylného staříka, jsem musel číst tenhle rozbor. Ale dobrá práce. Čím dál tím lepší. Možná že mě to přivede zpět na cestu pravou. Nebo levou, já pořád pořádně nevím, co je pravice a levice.
Jinak, liberalizace zahraničního obchodu proběhla ještě v časech, kdy byl Klaus pouhým ministrem financí. Za tím byl spíše jistý Andrej Barčák. Velmi schopný chlapec.