Pozor - vměšujeme se do vnitřní záležitosti jiného státu

Tak vznikla OSN, s ní i Charta OSN a v ní tyto tři hlavní závazky národů, nezbytné pro zachování světového míru:

- Zásada svrchované rovnosti států.

- Zákaz použití síly a hrozby silou vůči jiným státům.

- Zásada nevměšování se do vnitřních záležitostí států.

Když si tyto závazky přečteme, nemůžeme neuznat. Ano, kdyby se např. Hitler nevměšoval do vnitřních záležitostí nejdříve Rakouska, pak Československa a nakonec Polska, od něhož vyžadoval koridor přes koridor, ke vzniku poslední války by nedošlo.

Proč z uvedených tří závazků vypichuji dnes právě závazek třetí a tedy ten o zásadně nevměšování se do vnitřních záležitostí států?

Protože je to ten závazek, který je v dnešním světě nejčastěji nedodržován, ba co víc, stal se naprostou normou současných mezinárodních vztahů, šířenou ze všech západních metropolí a ze všech západních organizací a institucí.

V Bělorusku byly volby. Nedopadly tak, jak si Západ přál, a proto Západ rozhodl, že volby byly vítězem voleb prezidentem Lukašenkem zfalšovány. Důkazy tohoto zfalšování sice neexistují, ale to Západu nevadí, on se domnívá, ale co domnívá, on prostě ví, že byly zfalšovány, a to proto, že nedopadly tak, jak si Západ přál. A jak že si je přál? Inu tak, aby Bělorusko ovládly prozápadní síly a ozbrojené síly NATO se tak dostaly tak blízko Smolenska, že by jej mohly ostřelovat i z děl.

Ježíšmárija, to by byla trefa ještě větší než Ukrajina, ale lidi v Bělorusku, kteří si možná všimli, že na Ukrajině začalo být po Majdanu tak dobře, že 20 milionů lidí se odstěhovalo jinam, prostě nevolili tak, jak by pro ně bylo dobré a blahodárné..

Ale co, nevadí, ještě se dá snad něco udělat spojeným mezinárodním tlakem, zbuntujeme EU a zbuntujeme i všechny státy v EU sdružené, ten mezinárodní tlak, když půjde ze všech stran, nemůže Lukašenkova vláda ustát. Zavedeme proti ní sankce, budeme do ní prát ze všech informačních trub, které máme k dispozici, a to tak dlouho a vytrvale, až ji sprovodíme ze světa.

Do evropského čela popisovaného vměšovacího hnutí se vedle Německa a Francie postavilo samozřejmě i Polsko, a když premiér Morawiecki pro své tažení proti Lukašenkově vládě hledal spojence též v nejbližším okolí, padl jeho zrak na českého premiéra Babiše. Což byla mistrná volba, protože tihle dva, jak prozradil sám Babiš, utvořili skvělý tandem, který okamžitě požádal Charlese Michela o svolání mimořádné porady Evropské rady k řešení nesnesitelné situace v Bělorusku. Nesešla se sice hned, protože na tempo těch dvou ani nejzápadnější západ nestačil, ale později už to přece jen vyšlo.

Vměšování se do vnitřních záležitostí jiného státu se tak i díky české účasti rozkmitalo do nejúžasnějších frekvencí, protilukašenkovský postup premiéra Babiše a tedy i postup české vlády k situaci v Bělorusku podpořila tuto středu po Senátu i česká sněmovna, bylo rozhodnuto, že zraněné z potyček v Bělorusku (ale samozřejmě jen ty protivládní), budeme letecky převážet do Česka a zde je bezplatně léčit, zkrátka, že se budeme vzdor Chartě OSN vměšovat tak, až se z Charty bude kouřit. Až shoří.

Co je nám ostatně po ní, že ano.

Lubomír Man