Před 70 lety vypukla tzv. Šoffrova aféra

šoffr
19.2.2016 16:35
Před 70 lety se odehrál první větší střet demokratických sil a komunistů v Československu v tzv. Šoffrově aféře. Major Vladimír Šoffr byl důstojníkem čs. armády, odbojář a vlastenec. Komunisté proti němu vedli těsně po osvobození republiky bezohlednou štvanici, kdy byl nejrůznějším způsobem šikanován, úředně popotahován, až skončil v roce 1948 u soudu, který jej protiprávně obvinil z kolaborace s nacisty a vojenské zrady.

Šoffr si znepřátelil komunisty svými edukativními přednáškami v rámci nově zřízeného předmětu Nauka o obraně státu na brněnské technice. V jedné z nich prohlásil, že vedoucí duchovní silou ve společnosti je inteligence a že průměrní, až podprůměrní nemají morální právo vést národ. Komunisté spustili ihned poté hysterický povyk a ve svém stranickém listu Rovnost zcela účelově obrátili smysl Šoffrovy přednášky, neboť si prý ,,dovolil" napadnout dělnickou třídu a rovněž zpochybnit zahraničně-politickou linii vázanou na SSSR.

Další přednáška se již neuskutečnila, což studenty mimořádně pobouřilo. Rozhodli se proto na protest uspořádat demonstraci před sídlem redakce, která smyšlenými obviněními Šoffra veřejně dehonestovala. 6. 2. 1946 se sešlo na Moravském náměstí asi 300 studentů před redakcí Rovnosti a začali pokojně demonstrovat. Na popud v té době agilního předsedy krajského výboru KSČ v Brně O. Šlinga bylo vysláno několik stovek dělníků z brněnské Zbrojovky, aby studenty zpacifikovaly.

Po fyzické srážce a mnoha vzájemných inzultacích, které bezprostředně potom následovaly, byly znesvářené tábory rozehnány jednotkami SNB. Někteří studenti pak museli podat policii vysvětlení. Ve skutečnosti to byli dělníci, kteří ztropili výtržnosti v rámci demonstrace, v níž posléze táhli na brněnskou techniku, aby vymetli ,,reakční" studenty z brněnské techniky.

Šoffrova aféra byla společností vnímána jako jedna z prvních konfrontací mezi demokratickými složkami národa (studenti) a komunisty, kteří nepřipouštěli a hlavně nesnesli opoziční názory. Major Šoffr, který byl na sklonku války Američany osvobozen z koncentračního tábora, měl přitom úplně jiné záměry, než jak je líčila komunistická propaganda. O to větší překvapení pro něho muselo být, jak se z přednášek mohl vyvinout vážný střet o svobodu slova a demokracii. Navíc v Brně, kde komunisté sice drželi významné mocenské pozice, ale především národní socialisté zde požívali velké popularity, když v parlamentních volbách v roce 1946 získali post primátora, jímž se stal J. Podsedník.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.