Přemysl Votava: Zlaté časy, kdy se mlaskalo…

namibie
1.7.2020 09:51
„To se nám to hoduje, když to platí jiní…“, to je slavný výrok feldkuráta Katze, který si za cizí peníze užíval lahůdkami obložený stůl. Ten jeho bohatě prostřený stůl, se přímo hodí na imperiální dobu, kdy koloniální mocnosti žily v blahobytu na úkor svých kolonií. Ono to zase není tak dávno, co planeta Země byla spíše anglickou obchodní a realitní kanceláří.

A to britské koloniální bohatství chránilo největší a nejsilnější loďstvo světa, Británie ždímala kolonie, kterých bylo bezpočet, kdo to dnes spočítá? Indie, Cejlon, polovička Afriky. I když pod tlakem dějin dostaly bývalé kolonie formální nezávislost a vztyčily vlajku nezávislosti, přesto dozor nad nimi zůstal. Lodě s koloniálním zbožím se dále plavily do Evropy.

Dlouho platilo to známé:  Nad britským impériem slunce nezapadá.  Tento výrok výstižně  charakterizuje ekonomické, ale i lidské drancování britských kolonií, jako byly státy Asie, či černé Afriky. Británie nebyla sama, v tom užívání si blahobytu na cizí úkor. Obdobně vládly nad „svými“ poddanými tehdejší mocnosti, jako Francie, Itálie, Holandsko, Německo, Španělsko, Belgie…  Na tyto zlaté imperiální časy  se dnes   zapomíná. Nebo se o nich „taktně“ mlčí.

Připomínám záměrně tuto dobu, kdy si vyvolené mocnosti rozdělily svět a jeho bohatství.  Vedle surovin to byly také miliony skutečných otroků, kteří putovali přes oceán do Ameriky a do dalších koutů světa. Statisíce otroků cestou zahynulo, přesto obchod s otroky byl velice výnosný. Platilo se za živé dodávky. Jakýkoliv odpor se tvrdě trestal… Sekaly se hlavy i ruce. Kdo se dnes k tomu hlásí? Bývalé koloniální mocnosti musí nést i důsledky svého imperiálního počínání!  Tedy vracet to, co kdysi ukradli, či odvezli. V mnohých státech po jejich hospodaření dodnes zůstal chaos a bída.     

Bývalé kolonie si postupně svou nezávislost vybojovaly. Za tu okleštěnou svobodu musely ale draze zaplatit. Koloniální politika Británie, Francie, Itálie, Belgie a dalších států je příčinou i té dnešní, v Bruselu tolik diskutované migrační krize. Miliony migrantů se valí do Evropy, unie je opět bezradná, místo řešení hledá zástupné téma, hledá nového nepřítele. Pokukuje opět směrem na Východ.

Při pohledu na záměrně přibarvené mediální podání protirasistických demonstrací v USA a v západní Evropě vnímám, že tyto nepokoje jsou jen rázným připomenutím koloniální politiky. Bývalé koloniální mocnosti se ke své minulosti dnes nehlásí a my ostatní, co jsme „nekolonizovali“, ani jsme neseděli u jejich plného stolu,  máme  zapomenout, nebo dokonce se s nimi v té špíně vymáchat.  Nedivme se dnešnímu účtování s minulostí… Na mnoha místech světa se kácí symboly minulosti, symboly otrokářství, kolonialismu i nesmírného lidského utrpení. Padají sochy králů, prezidentů, generálů i těch bílých otrokářů …

Přemysl Votava

 

Foto: Chování německých kolonialistů v Namibii se opakovalo později za II. světové války zejména na okupovaném území Sovětského svazu.

 

premysl-votava
Místopředseda strany Národní socialisté.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Kolónie získavali  " nezávislosť " po II. svetovej vojne, čiže pred 60 rokmi - čo je kratšia doba od konca vojny. Politika Severnej pologuli zakrývala obdobie kolonializmu jednak neokolonializmom, jednak  agresívnou propagandou dvoch slov : demokracia a sloboda. Celá spoločnosť a médiá sa vrhli na presadzovanie demokracie a slobody, čo zatemnilo myseľ temer všetkým na Severnej pologuli a zakrylo nenápadné neokoloniálne kroky bývalých kolonialistov. Napríklad : Francúzsko dnes zasahuje v Mali, Británia v Hongkongu...Nová Kaledónia vyhlasuje referendum o novej a skutočnej nezávislosti...., ktoré dopadlo tak, ako len mohlo dopadnúť.

Plán na vymazanie minulosti bol, a je jednoduchý : zahltiť myslenie ľudí novými a novými " krvavými " udalosťami, filmami s potokmi krvi a násilia, sexistickými scénami, módou, hudbou, zverejňovaním škandálov verejných osobností, naháňaním zlodejov a vrahov - aktuálne odkrývaním korupcie..... Každá udalosť je rozmazávaná donekonečna médiami a tlačou. Preto si ľudia nepamätajú ani udalosti spred 3 dní, natož spred 60, či 75 rokov. Nové násilie vymaže staré - jednoduchá psychologická zbraň. No a keď sa niečo z minulosti objaví, nastupuje prekrúcanie histórie. Prekrucovanie histórie je účinné práve kvôli slabej pamäti človeka, kvôli povrchnému vzdelaniu ( výuka dejepisu bola a je pre študentov nuda, nepotrebná - tak ako mnoho školských predmetov ). Pravda, sú ľudia, ktorí svoje názory zásadne nemenia a vývojom zostali stáť, napríklad v 50. rokoch minulého storočia.

Tak, ako každá udalosť proti " vládcom tohto sveta ", aj súčasný humbuk zanikne v potoku nových udalostí. Nájdu sa metódy ako umlčať nespokojných. Budú to doláre, vojna, nepriateľ, cenzúra, vakcína, drogy, konzum....?