Prezident a Senát

27.9.2019 14:23
Nízká účast ve volbách do Senátu nijak nesvědčí o tom, že by lidu ležel osud Senátu nijak zvlášť na srdci. Zamítnutí ústavní žaloby je možná prvním krok k jeho přeměně v druhou komoru krajů. Ne příliš vysoký zájem občanů o Senát, kdy chodí k volbám především nespokojenci, může snadno vést při zachování dosavadního způsobu volby k jeho ovládnutí nedemokraty, kteří nerespektují výsledky voleb jiných ústavních činitelů.

Ústava dává možnost při podání ústavní žaloby Sněmovně suplovat výrok Ústavního soudu. Když zasedá parlament, všichni se třeste. Vítejme v prezidentském systému. Prezident nesmírně posílil a dokonce i omládl. Zamítnutí všech osmi bodů žaloby znamená legitimizaci počinů Zemana, počínaje instalací Rusnoka a konče odmítnutím jmenování Šmardy. Tyto akty od včerejšího dne nelze interpretovat jako akty, které byly učiněny v rozporu s ústavou. Excesy se staly tolerovanou normou. Zamítnutí žaloby má takovou pokoutní sílu jako změna ústavy samotné. Konec kancléřského systému. Je ale nutno vyjádřit lítost nad tím, že žaloba nebyla zamítnuta ústavní většinou.

Dnešní opozice si ale už se mne ruce nad představou, jak jednou vyhraje v tombole ten její správný politik funkci prezidenta, který s námi všemi pak zatočí. Proto také dala do placu tu předem jasně neprůchodnou žalobu.

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Historicky odůvodněně zemské zřízení v Čechách na Moravě a ve Slezsku tiež, se i pro současnou ,, post komunistickou" naší ctěnou vládnoucí vrstvu velkokapitalistů a spol.,nádale stává s menšími přestávkami, jakož též v přeneseném slova smyslu jakousi terrou incognitou. Po nastolení této Bílé hory čís. II, se jedná o vskutku zajímavý vývoj. Naši novodobí papaláši napřed kraje zrušili jako relikty prý komunismu, aby posléze tyto  vyložené nepodarky zavedli zpět. V našem blbákově se nejedná o nic neobvyklého. Ovládaný lid musí být udržován v ustavičně nejistotě a zmatku. U našich bývalých protektorů v Německu kupodivu spolkové zřízení zemské zůstalo. U nás setrvají jakési krajské pašalíky , které ani nerepektuji přirozené zemské hranice. Nakonec náš germánský soused nám okatě dává najevo skutečný stav věci, kdy spolková země bavorská nemá s ČR státní hranici, ale hranici spolkové země. Imaginární porcovací potravinářská mašinka nadnárodního kapitálu tedy dále ukrajuje kolečka salámu osvědčené již metody až dohořkého úplného konce zbavení ČR státní suverenity. Již nyní vlastně naši státní představitelé vlastně toliko zajišťují bez odmluv, přesně a včas plnění rozkazů z bruselské centrály EU, jakož i jiných středisek včetně za atlantických. Otázka co vlastně se Senátem PČR se tedy jeví v novočeské mluvě jako irelevantní.