Příběhy bezpráví IX.

Soudce zpochybňuje nadřízený soud
17.10.2019 12:00
Místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Bachratý zpochybňuje rozhodnutí nadřízeného soudu – usnesení Vrchního soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 1Co 263/2010-125, ačkoliv je pro soud podřízený závazné. Podle vyjádření advokáta Mgr. Freunda v dokumentu s názvem „Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti“ JUDr. Bachratý jako místopředseda soudu svým vyjádřením vzbuzuje u veřejnosti nedůvěru v justici, když zpochybňuje závaznost rozhodnutí nadřízeného soudu. Ačkoliv vrchní soud konstatuje, že chování soudkyně Mgr. Bastlové bylo nevhodné, sám bez argumentů vyslovuje opak.
Místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Bachratý zpochybňuje rozhodnutí nadřízeného soudu – usnesení Vrchního soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 1Co 263/2010-125, ačkoliv je pro soud podřízený závazné.

Podle vyjádření advokáta Mgr. Freunda v dokumentu s názvem „Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti“ JUDr. Bachratý jako místopředseda soudu svým vyjádřením vzbuzuje u veřejnosti nedůvěru v justici, když zpochybňuje závaznost rozhodnutí nadřízeného soudu. Ačkoliv vrchní soud konstatuje, že chování soudkyně Mgr. Bastlové bylo nevhodné, sám bez argumentů vyslovuje opak.

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692451

Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti

Podáním ze dne 14. 3. 2011 jsme podali k ministerstvu podnět k inspekci u Krajského soudu v Brně, ve kterém jsme si stěžovali na opakované nevhodné chování soudců tohoto soudu, jmenovitě JUDr. Michala Ryšky a Mgr. Dagmar Bastlové, přičemž jsme uvedli velmi rozsáhlé důvody, které nás k tomu vedly.

Tento podnět jsme ještě doplnili podáním ze dne 29. 3. 2011, ve kterém jsme uvedli nespokojenost s postupem ministerstva, když náš podnět postoupilo dne 22. 3. 2011 předsedovi Krajského soudu v Brně stran stížnosti na chování Mgr. Dagmar Bastlové. K tomuto jsme připojili též usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 3. 2011 č. j. 1 Co 263/2010-125, které naše argumenty podpořilo.

Současně jsme vyslovili obavu, že předseda KS Brno se k této záležitosti nepostaví objektivně, když naše podání směřuje právě vůči činnosti Krajského soudu v Brně, u kterého žádáme provedení inspekce ze strany ministerstva.

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692451

Dopisem ze dne 23. 5. 2011 nám bylo k naší stížnosti ze strany místopředsedy Krajského soudu v Brně JUDr. Pavlem Bachratým (zn. St 52/2011) odpovězeno a to způsobem, který není přesvědčivý, navíc je bez důvodů a obsahuje nevhodné citace, které jdou k újmě stěžovatelů. Jeho odpověď se vztahuje k postoupenému podnětu v rozsahu stížností na chování paní soudkyně Mgr. Bastlové.

Předně místopředseda soudu ani v jednom případě nereagoval na jednotlivé body našeho podání ze dne 14. 3. 2011, ve kterém jsme rozsáhle na pěti stranách popisovali její nevhodné chování. Aniž by se jakémukoli bodu byť jen slovem vyjádřil, aniž by popsal skutkové byť jen jedinou námitku a k ní se vyjádřil, jenom obecně shrnul, že žádný exces nenastal.

Údajně soudkyně Mgr. Bastlová poskytla odlišné vysvětlení námi kritizovaných momentů. Jaké vysvětlení podala a v čem byly tyto odlišnosti ani v jednom případě neuvedl. Jeho odpověď je naprosto nepřezkoumatelná, neboť postrádá důvody. Neříká nic, v čemž stěžovatelé nemají pravdu.

Sám místopředseda soudu zpochybňuje rozhodnutí nadřízeného soudu – usnesení Vrchního soudu ze dne 8. 3. 2011 č. j. 1Co 263/2010-125 a ačkoli také usnesení je pro soud podřízený závazné, uvádí, že toto usnesení, kterým byla soudkyně Mgr. Bastlová vyloučena z rozhodování, je mylné.

Dle našeho názoru zcela nepřípustně místopředseda krajského soudu kritizuje usnesení vrchního soudu tak, že vrchní soud fabuloval a přijal za prokázané skutečnosti obsažené jen v našich tvrzeních, aniž by měly oporu v obsahu spisu nebo vyjádření soudkyně Mgr. Bastlové.

Opětovně podotýkáme, že místopředseda soudu sám vytváří prostor neurčitosti, neboť ani v tomto případě neuvedl byť jen jediný důvod, v čem že vrchní soud fabuloval. Vrchní soud na devíti stranách rozvedl důvody, proč soudkyni Mgr. Bastlovou vyloučil z rozhodování a uvedl i důkazy či skutečnosti, které ho k tomu vedly.

Průkazně a přesvědčivě JUDr. Bachratý neuvedl vůbec nic, jeho tvrzení je naprosto nepodložené a navíc zpochybňuje závazné rozhodnutí nadřízeného soudu. Podle našeho názoru by v rámci hierarchie obecných soudů vůbec k takovému projevu nesouhlasu podřízeného soudu nemělo dojít, zvláště pak od představitele vedoucího státní správy tohoto soudu, který svým vyjádřením naopak vzbuzuje u veřejnosti nedůvěru v justici, když zpochybňuje závaznost rozhodnutí nadřízeného soudu. Ačkoliv vrchní soud konstatuje, že chování soudkyně bylo nevhodné, sám bez argumentů vyslovuje opak.

V tomto směru žádáme ministerstvo v souladu s ust. § 174 zákona o soudech a soudcích o přešetření způsobu vyřízení naší stížnosti místopředsedou Krajského soudu v Brně. Způsob vyřízení stížnosti je zcela v rozporu s ust. § 172 téhož zákona, který vznáší požadavek, aby orgán státní správy soudu prošetřil skutečnosti ve stížnosti uvedené. Tedy způsobem objektivním, o kterém není pochyb. Způsob vyřízení stížnosti místopředsedou krajského soudu neobstojí, neboť neobsahuje důvody a tudíž se stává zmatečným a nepřezkoumatelným.

Vyřizování stížností podle zákona o soudech a soudcích

§ 174

  1. Má-li stěžovatel zato, že stížnost na nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jim nebyl řádně vyřízena, může požádat

    a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,

    b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

  2. Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat.

§ 172

Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

Současně musíme dále pokračovat v naší stížnosti na nevhodné chování soudců uvedeného soudu. Bohužel i v odpovědi místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2011 se objevují vůči nám sdělení, které musíme považovat za krajně nevhodná ze strany JUDr. Pavla Bachratého. Jeho stanoviska adresované přímo nám, manželům Hermanovým (citujeme):

  1. kromě toho si myslím, že způsob, jakým uplatňujete ochranu svých práv (opakované stížnosti, opakované námitky podjatosti), má za cíl „odstranit“ ze soudních sporů soudce, kteří nepostupují podle Vašich představ nebo nerozhodují ve Váš prospěch. A zcela se vymykají mému chápání důvody, pro které Vašim námitkám a opravným prostředkům Vrchní soud v Olomouci vyhovuje.“

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692451

K tomuto textu uvádíme, že toto je urážlivé tvrzení vůči nám. Místopředseda soudu z nás dělá „kverulanty“ a lidi, kteří contra procesní předpis se snaží ovlivnit jednání soudu. Je to nehorázné osočení, které nemá ani v nejmenším své opodstatnění. Kdybychom byli takoví, jak uvádí místopředseda soudu, jak to že nám, jak v případě JUDr. Michala Ryšky, tak i v případě Mgr. Dagmar Bastlové, dal vrchní soud vždy za pravdu? V obou případech vrchní soud uvedené soudce vyloučil pro nevhodné chování, jak vůči našemu právnímu zástupci, tak i vůči nám samotným.

Doby, kdy lidé museli strpět jakékoli nevhodné chování, zvláště pak, jako v našem případě, je naštěstí už pryč. Účastníci řízení si mohou stěžovat na jejich chování, zvláště pak, jako v našem případě, kdy k tomu mají důvod. Odpověď místopředsedy soudu však zavání jistým pochybováním o těchto právech účastníků řízení. Ust. § 165 zákona o soudech a soudcích uvádí, že podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu.

Podání stížnosti podle zákona o soudech a soudcích

§ 165

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.

Místopředseda soudu však jednoznačně trestá nás stěžovatele tím, že nás nepravdivě očerňuje z jistých „machinací“ v soudním procesu, navíc když neuvedl ani jeden důvod, který by to potvrzoval. Je třeba takové vyjádření brát jako nevhodné a ve smyslu ust. § 164 odst. 1 zákona o soudech a soudcích toto vyřídit.

  1. Domnívám se, že tendenci Marie Hermanové zařadit se mezi časté kverulanty dokládá i kopie podání učiněného u Krajského státního zastupitelství v Brně dne 2. 3. 2011 a zejména v něm uplatněné důvody. Jsem zvědav, s jakými výhradami přijdete vůči soudci JUDr. Miloši Holečkovi, který převzal věc sp. zn. 24 C 13/2008 po Mgr. Dagmar Bastlové.“

Podání stížnosti podle zákona o soudech a soudcích

§ 164

(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.

K tomuto rovněž uvádíme komentář. Tato nevhodná slovní argumentace, kterou je rovněž třeba posoudit jako nepřípustnou ironii, není možná při vyřizování stížnosti. Tato zvolená forma je invektivní a zcela v rozporu s povinnostmi soudce s požadavky na jeho chování (§ 79 zákona o soudech a soudcích).

Zase jsme u toho, že místopředseda soudu bez jediného argumentu, konstatuje, že Marie Hermanová je osobu až kverulantní. Co vyhodnotil z podnětu Marie Hermanové ze dne 2. 3. 2011 ke KSZ Brno? Nevidíme jediný argument, který by tento podnět měl zařadit Marii Hermanovou mezi časté kverulanty.

Navíc, a to opětovně připomínáme, že právě Vrchní soud v Olomouci svým výše uvedeným usnesením potvrdil své stanovisko, že Mgr. Bastlová se vůči Marii Hermanové chovala nevhodně. Její podnět ke KSZ Brno má minimálně podporu v argumentech vrchního soudu a takový postup není postupem kverulantským.

Jestliže Marie Hermanová poukazuje, že něco není na Krajském soudu v Brně v pořádku, že se tam dějí věci, které ji, příp. jejího manžela, poškozují a navíc její argumenty podporuje v názoru nadřízený soud, pak se velmi podivujeme nad názory místopředsedy krajského soudu. Domníváme se, že právě představitel státní správy daného soudu nám z nevysvětlitelných důvodů zcela přehlíží situaci na svém soudě. I v tomto případě jde o nevhodný projev místopředsedy krajského soudu.

Manželé Hermanovi nejsou nadšeni z toho, že musejí podávat žaloby k soudu. Bohužel to, že žalované osoby je hrubě urážejí, je fakt, který byl v řízení vždy prokázán. Jejich procesní postup – podání žaloby je zcela legitimním procesním způsobem bráněných svých práv. Nelze proto na ně nahlížet jako na kverulanty, neboť jejich podání vždy měla prokazatelný, nepochybný skutkový základ.

Jsme znepokojeni s takovou situací. Bohužel až do konce života budeme spadat pod jurisdikci tohoto soudu, který již dnes nereflektuje naše důvodné stížnosti, navíc nás očerňuje a to nám i ve vztahu k pověsti, kterou o nás tento soud a jeho představitelé lživě šíří, způsobuje újmy (nejenom ve sféře práv na ochranu osobnosti, ale též ve sféře ústavně zaručených práv občanů). Bohužel jako občané nenacházíme zastání. Proto se opětovně obracíme na ministerstvo se žádostí o provedení inspekce. Důvody jsou již dnes zcela jasné a prokazatelné.

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692451

Závěrem

Z dokumentu Mgr. Freunda s názvem „Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti“ je zcela evidentní, že

Místopředseda soudu JUDr. Bachratý zpochybňuje rozhodnutí nadřízeného soudu – usnesení Vrchního soudu ze dne 8. 3. 2011 č. j. 1Co 263/2010-125 a ačkoli také usnesení je pro soud podřízený závazné, uvádí, že toto usnesení, kterým byla soudkyně Mgr. Bastlová vyloučena z rozhodování, je mylné.

Místopředseda soudu sám vytváří prostor neurčitosti, neboť ani v tomto případě neuvedl byť jen jediný důvod, v čem že vrchní soud fabuloval. Vrchní soud na devíti stranách rozvedl důvody, proč soudkyni Mgr. Bastlovou vyloučil z rozhodování a uvedl i důkazy či skutečnosti, které ho k tomu vedly.

Průkazně a přesvědčivě JUDr. Bachratý neuvedl vůbec nic, jeho tvrzení je naprosto nepodložené a navíc zpochybňuje závazné rozhodnutí nadřízeného soudu. Podle našeho názoru by v rámci hierarchie obecných soudů vůbec k takovému projevu nesouhlasu podřízeného soudu nemělo dojít, zvláště pak od představitele vedoucího státní správy tohoto soudu, který svým vyjádřením naopak vzbuzuje u veřejnosti nedůvěru v justici, když zpochybňuje závaznost rozhodnutí nadřízeného soudu. Ačkoliv vrchní soud konstatuje, že chování soudkyně bylo nevhodné, sám bez argumentů vyslovuje opak.

Zdroje:

1) Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti

2) Zákon č. 6/2002 Sb., (zákon o soudech a soudcích)

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692451

 

 

pavelherman
Absolvent studijního oboru Politologie a Veřejná správa.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.