Příběhy bezpráví V. – Vyhrožování před Policií ČR

Okresní státní zastupitelství - 2007
24.9.2019 10:46
Podle Okresního soudu ve Vyškově jednání pana L. B., které pokračovalo i před Policií ČR nebylo kvalifikováno jako trestný čin a přestupková komise nepozvala všechny účastníky.

Obsah:

  1. Řešení nebezpečného vyhrožování v minulosti – Okresní soud ve Vyškově

  2. Řešení nebezpečného vyhrožování v současnosti – Nejvyšší soud ČR

  3. Nebezpečné vyhrožování a pronásledování

  4. Judikatura – R IV/1967, R 38/1971-II, R 25/1983, R 21/2011

  5. Závěrem – zákaz retroaktivity, zásada volného hodnocení důkazů atd.

1) Řešení nebezpečného vyhrožování v minulosti:

Na základě protokolu o podání vysvětlení ze dne 2. 2. 2005 uvedl S. H. mladší následující skutečnosti:

Dne 23. 1. 2005 kolem 2 hodiny přišel společně se svými kamarády J. ZdeXXxx., T. KudXXxx., Zd. GrmXXxx, P. KraXXxx., bratrem P. H. a D. S. do herny, která je umístěna v suterénu motelu Ivanka v Ivanovicích na Hané.

Zde jsem si sedl se svým bratrem Pavlem a P. KraXXxx. ke stolku, který je umístěný hned před barem. Po chvilce přistoupil neznámý muž (L. B.), který mi řekl, ať s ním jdu ven. Chvilku jsem váhal, ale nakonec jsem vstal a odešel s neznámým mužem ven před motel. Ven jsme šli sami dva.

Venku se neznámý muž (L. B.) ptal, co je mezi mou matkou a paní ObhXXXXXxxxx, že na ně údajně měla oznamovat policii, že jezdí paní ObhXXXXXxxx v podnapilém stavu a že ObhXXXXXxxx je svému muži nevěrná právě s ním. O tomto jsem vůbec nevěděl. (Poznámka: Toto tvrzení samozřejmě nebylo pravdivé a sloužilo pouze jako záminka; řešily jsme v tomto období problematiku vlastního majetku, tj. budovy s rodinou ObhlXXXXxxxxx, viz. Černé ovce z roku 2005). Pak mi začal nadvávat slovy: „kryple, rozbiju ti hubu a bude to bolet,“ ať nelžu, nebo že mi rozbije hubu. Tato výměna názorů se opakovala asi 10 minut.

Poté on vzal (L. B.) mobilní telefon, kdy vytočil číslo paní ObhXXXXXxxx, nemluvil a dával mobilní telefon mně, ať si promluvím s paní ObhXXXXXxxxx sám. Toto jsem odmítl. Poté mě chytl pod krk se slovy: „Jestli bude matka něco dělat – provokovat paní ObhXXXXXxxxx, matku zabije a mě to bude bolet.“ Stále se mnou cloumal, chtěl udeřit do obličeje, ale neučinil tak, protože jsem se bránil a ránu vykryl. Po době asi 10 minut přišel jeho kamarád, kterého neznám (v současné době několikrát trestně obviněný za krádeže viz. Noviky.cz), kdy se slovy „už jej znáš“ odvedl zpět do baru.

V této době byli již venku kamarádi D. S., T. KudXXxx, Zd. GrmXXxx, bratr P. H.a J. ZdeXXxx. Tito poslední jednání neznámého muže viděli a slyšeli. Zhruba 10 minut po incidentu přijela Policie ČR, která celou věc začala prošetřovat. I za přítomnosti hlídky policie mě neznámý muž (L. B.) vulgárně napadal. Fyzickým a slovním napadením mi nenastala újma na zdraví ani škoda na majetku.

Více na webu novinky.cz Zloděj ukradl devět Octávií, skončil ve vazbě: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/kromeriz/590-7209-zlodej-ukradl-devet-octavii-skoncil-ve-vazbe-.html

Více v pořadu Černé ovce – Kolaudace ze dne 2. 8. 2005

https://www.youtube.com/watch?v=f77KYsn5_cc&feature=youtu.be

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=685426

Poznámka: Zákon č. 283/1991 Sb., zákon České národní rady o Policii ČR byl k 1. 1. 2009 zrušen a nahrazen zákonem č. 273/2008 Sb., zákon o Policii ČR s účinností od 1. 1. 2009. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích byl zrušen k 1. 7. 2017 a nahrazen zákonem č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky s účinností od 1. 7. 2017.

V současnosti již neplatný zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon (nebezpečné vyhrožování) – zrušen k 1. 1. 2010:

§ 197a

(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti.

Zdroj:https://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h5.aspx

Na základě Sdělení Okresního státního zastupitelství ve Vyškově, č. j. ORVY-262/VY-PŘ-2005 pod ZN 327/2007:

Ve shora uvedené trestní věci Vám sděluji, že jsem přezkoumal spisový materiál Policie ČR Obvodního oddělení Vyškov, č. j. ORVY-262/VY-PŘ-2005. Z jeho obsahu je zřejmé, že jednání L. B. bylo rozhodnutím policejního orgánu Policie ČR obvodního oddělení Vyškov ze dne 9. 1. 2005 postoupeno přestupkové komise Městského úřadu Ivanovice na Hané. Přestupková komise vydala rozhodnutí a jmenovaného uznala vinným přestupkem proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb. Za tento přestupek byla uložena pokuta. Ve vztahu k tomuto postupu policejního orgánu, spočívajícího v postoupení věci jako přestupku, nebylo zjištěno pochybení, a proto státní zástupce nepřijal opatření směřující ke zrušení vydaného rozhodnutí.

V případě Vašeho oznámení na L. B., spočívající v tom, že dne 23. 1. 2005 mělo být z jeho strany vyhrožováno i Vaší osobě prostřednictvím Vašeho syna S. H., byla jste policejním orgánem dne 6. 9. 2007 pod č. j. ORVY-6513/ČJ-16-2007 vyrozuměna, že stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je nepatrný, a proto nejde o trestný čin. K tomuto lze uvést, že skutečně intenzita jednání L. B. nenaplňuje zákonné znaky trestného činu, ale toliko přestupku. Vzhledem k tomu, že již uplynula lhůta 1 roku, která je zákonnou lhůtou v níž je možno přestupek projednat, nelze tedy toto jednání již nijak postihnout. V tomto postupu policejního orgánu nebylo zjištěno pochybení a nebyla tedy přijata opatření k jinému způsobu vyřízení věci.

Zdroj: https://herman.blog.respekt.cz/pribehy-bezpravi-v-vyhrozovani-pred-policii-cr/

Poznámka: Žádné trestní stíhání tedy zahájeno nebylo a celá záležitost byla řešena na úrovni přestupkového řízení Městským úřadem v Ivanovicích na Hané. V rámci tohoto přestupkového řízení však S. H. mladší ani poškozená (matka) nebyli kontaktováni a žádným způsobem vyrozuměni o výsledku uvedeného řízení, ani dokonce předvolán jako svědek. Oznamovatelce (matce) totiž bylo vyhrožováno zabitím (byť prostřednictvím syna), což mohlo u poškozené vyvolat obavu o její život, resp. zdraví.

2) Řešení nebezpečného vyhrožování v současnosti:

Pod pojem výhrůžky „jinou těžkou újmou“ lze podřadit hrozby v kvalitě srovnatelné s důsledky, které nastávají v případě usmrcení nebo těžké újmy na zdraví. Pokud jde o výhrůžku usmrcením, ta je pachatelem pronášena zpravidla výslovně (verbálně), avšak nemusí tomu tak být vždy. Lze to učinit i konkludentně, např. posunky či názornými gesty, je-li z nich hrozba smrtí dostatečně zřejmá, aby jí poškozený porozuměl a mohla v něm vzbudit důvodnou obavu. Jestliže pachatel vystupňuje svůj výhrůžný verbální projev gestem ruky, jímž naznačuje jeho adresátům podřezání krku, jde o počínání nepochybně dostatečně výmluvné, aby bylo pochopeno jako hrozba smrtí. Inkriminovaný posunek představuje lety ustálenou notorietu naznačující usmrcení (obecně) a ve výše uvedeném smyslu je chápán a posuzován dokonce i v mezinárodním měřítku.

(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.10.2013, sp.zn. 3 Tdo 1042/2013)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání o dovolání podaném Ing. Mgr. T. O., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 7 To 96/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 87/2012, tak, že podle 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá.

Z odůvodnění :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2012, č. j. 70 T 87/2012-192, byl obviněný Ing. Mgr. T. O. uznán vinným přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 /dále jen „tr. zákoník“/) na tom skutkovém základě, že „dne 24. 8. 2011 v době od 18:30 hodin do 19:00 hodin v O. – V. na ulici V., na pozemku svého rodinného domu, bez zjevného důvodu slovně napadl vulgárními výrazy na vedlejším pozemku se nacházející sousedky P. J., a J. J., kdy jmenovaným rovněž sdělil, „že už tady dlouho nebudou, o což se osobně postará, že tady skončily“, a svůj slovní projev zdůraznil gestem ruky naznačujícím podřezání krku, kdy tímto jednáním u obou poškozených vzbudil obavu o vlastní život a zdraví“. Za to byl podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře dvou měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.

Zdroj: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nebezpecne-vyhrozovani-93199.html

3) Nebezpečné vyhrožování a pronásledování:

Podle současného zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona účinného od 1. 1. 2010 se jedná o přečin (zločin) podle § 353 (podle tehdejší právní úpravy se touto problematikou zabýval zákon č. 140/1961 Sb., podle § 197a):

§ 353

Nebezpečné vyhrožování

(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) jako člen organizované skupiny,

b) vůči dítěti nebo těhotné ženě,

c) se zbraní,

d) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo

e) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

Zdroj: https://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-353/

Vyhrožování: kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to v něm může vzbudit důvodnou obavu zejména o život či zdraví. Tento trestný čin je reakcí na takto nebezpečné výhrůžky, které mohou postupem času přejít až do fáze realizace toho, čím se vyhrožuje (tedy např. k přípravě vraždy, ublížení na zdraví apod.), když do doby úpravy tohoto trestného činu nebylo možno takové pachatele postihovat dříve, než spáchali některý jiný trestný čin, např. ten, kterým vyhrožovali.

Pronásledování: Kdo dlouhodobě jiného pronásleduje, např. tím, že vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, vytrvale prostřednictvím elektronických komunikací, písemně či jinak jej kontaktuje, omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života apod. Takovým způsobem, že to v něm může vzbudit důvodnou obavu zejména o život či zdraví.

Stalking: nevhodné chování ve smyslu opakovaného fyzického sledování, nechtěných kontaktů (dopisy, maily apod.), dlouhodobého sledování aktivit nějaké osoby, nemístného oslovování včetně rodiny či přátel, což narušuje soukromí dané osoby a vzbuzuje strach. Od roku 2006 platí toto v trestním zákoně v Rakousku, od r. 2007 v Německu a od r. 2010 v České republice.

Zdroj: Právo pro gymnázia, obchodní akademie, střední a vyšší odborné školy – JUDr. Petr Hradil (podle právního stavu k 1. 1. 2015).

4) Judikatura:

K posouzení intenzity vyhrožování. - R IV/1967

Při výhrůžce zabitím bude záležet na konkrétní povaze výhrůžek, na tom, jak se pachatel při výhrůžkách celkově choval, zda nebral do rukou nějaké předměty a tak nenaznačoval úmysl uskutečnit své hrozby, nebo zda nešlo o hrozby, které nebyly vážně myšleny apod. Je třeba zjistit, zda je obviněný schopen dopustit se v podnapilém stavu násilného jednání a zda tedy jeho hrozby mohly vzbudit u poškozené důvodnou obavu. V tomto směru nejsou bez významu údaje o předchozích odsouzeních obviněného, zejména se zaměřením na to, za jakých okolností se obviněný v minulosti dopustil násilných trestných činů. - R 38/1971-II

I. K rozlišování trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a trestního zákona (140/1961 Sb.) a trestného činu vydírání podle § 235 trestního zákona (140/1961 Sb.).

Je-li pohrůžka usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou prostředkem k vynucení určitého chování, nejde o trestný čin podle § 197a trestního zákona (140/1961 Sb.), ale o trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1 trestního zákona (140/1961 Sb.)

II. Trestný čin vydírání je spáchán se zbraní ve smyslu § 235 odst. 2 písm. a) trestního zákona (140/1961 Sb.) nejen tehdy, jestliže pachatel užije zbraň k přímému fyzickému násilí vůči osobě, aby dosáhl svého cíle, ale i tehdy, jestliže užije zbraň k zastrašování pohrůžkou, že užije zbraň k fyzickému útoku vůči napadanému, nesplní-li to, k čemu ho nutí. (Nyní § 353, § 175 trestního zákoníku , § 175 odst. 1, § 175 odst. 2 písm c) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.). - R 25/1983

Při posuzování znaků trestného činu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 se nelze omezit jen na vlastní obsah slovního prohlášení pachatele. Jeho výroky je třeba hodnotit ve spojení s dalším konáním a projevy této osoby a teprve na základě komplexního posouzení situace je možné učinit závěr, zda se jedná o výhrůžky způsobilé vzbudit důvodnou obavu z jejich uskutečnění. Nevyžaduje se proto, aby výhrůžka pachatele konkrétně obsahovala slova vyjadřující vyhrožování usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou, pokud přitom činil úkony svědčící o záměru vzbudit v poškozeném důvodnou obavu z usmrcení nebo způsobení těžké újmy (např. když uváděl, že ho měl raději zabít než zmlátit, že práh jeho bytu nikdy nepřekročí, a přitom natahoval spoušťový mechanismus pistole). - R 21/2011

5) Závěrem:

Je zapotřebí si uvědomit, že v trestním právu existuje zákaz retroaktivity. Z toho vyplývá, že výše trestu musí korelovat s legislativou, která je účinná k období spáchání trestného činu, resp. přečinu. Hlavní téma přestupku narušování občanského soužití, resp. trestného činu či přečinu nebezpečného vyhrožování je zapotřebí zohledňovat podle dnes již zrušeného § 197a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, který byl v současnosti nahrazen přísnějším § 353 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon.

V případě trestního práva existuje zásada volného hodnocení důkazů, tedy OČTR (orgány činné v trestním řízení) hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení po uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. OČTR nemají obecně zákonem stanoveno jaké množství důkazů je třeba, ani jakých důkazů je třeba užít, ani jak mají být hodnoceny dle jejich síly (§ 2 odst 6. podle zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád).

Vzhledem k tomu, že tedy bylo vyhrožováno poškozenému S. H. mladšímu celkem před 5 svědky včetně bratra a pan L. B. jej chytl pod krk se slovy: „Jestli bude matka něco dělat – provokovat paní ObhXXXXXxxxx, matku zabije a mě to bude bolet“ a vulgárně jej napadal i za přítomnosti policejní hlídky, kde byli tito svědci přítomni. Jeho chování tedy vykazuje znaky nebezpečného pronásledování už jen proto, že se jeho počínání několikrát opakovalo (od roku 2010 je toto považováno za stalking) a docházelo také k zastrašování některých svědků.

V dalším případě byl obviněný Ing. Mgr. T. O. uznán vinným přečinem nebezpečného vyhrožování, když na pozemku svého rodinného domu, bez zjevného důvodu slovně napadl vulgárními výrazy na vedlejším pozemku se nacházející sousedky P. J., a J. J., kdy jmenovaným rovněž sdělil, „že už tady dlouho nebudou, o což se osobně postará, že tady skončily“, a svůj slovní projev zdůraznil gestem ruky naznačujícím podřezání krku,

P. S.: Současná legislativa umožňuje tvrdší postih v oblasti trestního práva!!! V podstatě na jedné straně existují zákony a na druhé straně je otázkou státních zástupců či soudců, jak si tyto zákony vyloží, zda tedy ono tzv. nebezpečné vyhrožování vykazuje znaky trestné činnosti či nikoliv a jedná se pouze o přestupek.

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.