Příběhy bezpráví XI.

Zproštění
4.11.2019 17:06
Okresní soud ve Vyškově vydal trestní příkaz proti majiteli skladu. Pan R. O. jako spoluvlastník pozemku povolil panu S. H. zbourání starého skladu a stavbu nového skladu, do kterého si později vyžadoval přístup.
Motto: „Přiveďte odsouzeného, ehmmmm, co to říkám, obžalovaného... pánové pospěšme si, dnes jsou na oběd ledvinky... ledvinky se, jak známo, mají jíst teplé.“ Ze soudního tribunálu ve filmu Dobrý voják Švejk.

Obsah:

1) Úvodem na vysvětlenou

2) Trestní příkaz – IT 24/2006 – 415

3) Rozsudek jménem republiky – IT 24/2006 – 444

4) Okresní státní zastupitelství ve Vyškově - O ZT 371/2005

5) Závěrem

1) Úvodem na vysvětlenou:

Bude zapotřebí si upřesnit, že se jedná o problematiku, která je občansko-právním sporem a nikoliv o trestní záležitostí (podle zákona č. 141/1963 Sb., trestní řád). Jestliže se mám v plánu s kýmkoliv (např. s manželkou, věřitelem nebo se sousedem) dohadovat ohledně vlastnictví k nemovitému nebo movitému majetku (a nejedná se tedy o krádež movité věci, ale např. o půjčku finančních prostředků), tak mohu uplatnit svoje právo u občanského soudu, kde mohu podat žalobu o určení vlastnictví (nebo žalobu na rozdělení podílového spoluvlastnictví) podle občanského soudního řádu (zákon č. 99/1961 Sb, o. s. ř.)

Jednalo se o stavbu na společném pozemku, kde S. H. s povolením pana R. O. nechal zbourat starý sklad, který se v objektu nacházel už ve velmi havarijním stavu a na uvedeném pozemku parc. č. XXX/X (umístění skryto) postavil nový sklad. Když probíhala stavba skladu, tak pan R. O. otvíral dělníkům, aby tak měli přístup k práci na stavbě. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že o probíhající stavbě musel pan R. O. vědět a tím, že chtěl měl zájem o vydání klíčů od skladu, tak mohlo docházet ke ztrátě zboží pana S. H., které se nachází v onom postaveném objektu.

Po několika letech, ale podal pan R. O. několik žalob na pana S. H. a tvrdil, že v ono období, kdy se nový sklad stavět, tak se vyskytoval pracovně na Ukrajině. Podle nepotvrzených zdrojů pan R. O. měl opustit Českou republiku kvůli tomu, že na Ukrajině místní chirurgové zvětšují mužům penisy, což se provádí způsobem, že se pacientovi uříznou nohy, aby ho měl až po zemi. Vzhledem k tomu, že pan R. O. chodí do práce po svých vlastních nohou, tak se tento zákrok zkrátka neprovedl a taková informace ohledně vycestování pana R. O. do zahraničí bude tedy nepravdivá.

2) Trestní příkaz – IT 24/2006 – 415

Samosoudce Okresního soudu ve Vyškově

vydal dne 22. května 2006 ve Vyškově podle § 314e) odst. 1 trestního řádu

následující trestní příkaz:

Obviněný: S. H. (údaje skyty) je vinen, že od 17. 12. 2001 do zahájení trestního stíhání dne 7. 10. 2005, brání v přístupu a užívání skladu nacházejícího se ve Vyškově na ulici Havlíčkova v budově bez čísla popisného a evidenčního čísla, na pozemku parcelního čísla XXX/X zapsaném na listu vlastnictví č. 5069 pro obec a katastrální území Vyškov panu R. O. a pozemků tím, že mu nevydal přes opakované výzvy klíče od vrat na pozemek, jakož i klíče od skladu,

tedy

oprávněné osobě neoprávněně brání v užívání nebytového prostoru,

čímž spáchal

trestný čin neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona,

podle § 249a odst. 2 trestního zákona za použití § 314e odst. 2 trestního řádu k trestu odnětí svobody v trvání deseti (10) měsíců.

Podle § 58 odst. 1 trestního zákona a § 59 odst. 1 trestního zákona se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání dvou (2) let.

Poučení:

Proti tomuto trestnímu příkazu lze do osmi dnů od jeho doručení podat u zdejšího soudu odpor. Právo podat odpor náleží poškozenému. Pokud je odpor podán včas a oprávněnou osobou, trestní příkaz se ruší a ve věci bude nařízeno hlavní líčení. Při projednávání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženým v trestním příkaze. Nebude-li odpor řádně a včas podán, trestní příkaz se stane pravomocným a vykonatelným. V případě, že obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.

Ve Vyškově dne 22. 5. 2006, Mgr. Zdeňka Kalová (samosoudkyně)

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696070

3) Rozsudek jménem republiky – IT 24/2006 – 444

Okresní soud ve Vyškově rozhodl v hlavním líčení konaném dne 30. listopadu 2006 předsedkyní senátu Mgr. Zdeňkou Kalovou, jako samosoudkyní, takto:

Obžalovaný: S. H. (údaje skryty) se podle § 226 písm. b) trestního řádu zprošťuje obžaloby Okresního státního zastupitelství ve Vyškově Zt 371/2005 ze dne 22. 2. 2006 pro skutek spočívající v tom, že:

od 17. 12. 2001 do zahájení trestního stíhání dne 7. 10. 2005, brání v přístupu a užívání skladu nacházejícího se ve Vyškově na ulici Havlíčkova v budově bez čísla popisného a evidenčního čísla, na pozemku parcelního čísla XXX/X zapsaném na listu vlastnictví č. 5069 pro obec a katastrální území Vyškov panu R. O., jako druhému podílovému spoluvlastníkovi ideální poloviny této nemovitosti a pozemků, tím, že mu nevydal přes opakované výzvy klíče od vstupních vrat na pozemek, jakož i klíče od skladu,

v němž byl spatřován trestný čin neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona,

neboť skutek není trestným činem

Podle § 229 odst. 3 trestního řádu se poškozený R. O. (údaje skryty) se svým nárokem na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle § 314e odst. 3 trestního řádu neobsahuje tento rozsudek odůvodnění, neboť se po jeho vyhlášení státní zástupce i obžalovaný vzdali práva odvolání.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lez podat do 8 dnů od doručení jeho opisu odvolání u Okresního soudu ve Vyškově. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Brně. Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost výroku, kteréhokoliv výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku zabrání věci, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Odvolání nemůže s úspěchem podat osoba, která se ho po vyhlášení rozsudku výslovně vzdala.

Ve Vyškově dne 30. listopadu 2006, Mgr. Zdeňka Kalová (samosoudkyně)

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696070

4) Okresní státní zastupitelství ve Vyškově - O ZT 371/2005

Uvědomění o podání žaloby

Sděluji Vám tímto, že dnešního dne jsem na Vás podal u Okresního soudu ve Vyškově obžalobu pro trestný čin neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zákona.

Zdroj: Uvědomění o podání žaloby - Mgr. Mojmír Pokorný, státní zástupce - ze dne 22. 2. 2006

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696070

5) Závěrem

Podle trestního příkazu Okresního soudu ve Vyškově ze dne 22. 5. 2006 pan S. H. bránil panu R. O. na pozemku na listu vlastnictví č. 5069 na katastrálním území Vyškov tím, že mu nevydal přes opakované výzvy klíče od vstupních vrat na pozemek, jakož i klíče od skladu, čímž se měl údajně dopustit trestného činu neoprávněného zásahu práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona (č. 140/1961 Sb., trestní zákon) a za použití § 314e odst. 2 trestního řádu (č. 141/1961 Sb., trestní řád), a to k trestu odnětí svobody v trvání deseti (10) měsíců.

Podle rozsudku jménem republiky Okresního soudu ve Vyškově ze dne 30. 11. 2006 se pan S. H. podle § 266 písm b) trestního řádu (č. 141/1961 Sb., trestní řád) zprošťuje obžaloby Okresního státního zastupitelství ve Vyškově Zt 371/2005 ze dne 22. 2. 2006 pro skutek v němž byl spatřován trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona (č. 140/1961 Sb., trestní zákon), neboť skutek není trestným činem.

Hodně lidí si plete žalobu a trestní oznámení. Policie a orgány činné v trestním řízení tady nejsou od toho, aby řešily, že vám soused, kamarád nebo jiný nevrátil půjčené peníze, nebo že vám bylo nějak jinak ublíženo, aniž by to bylo vysloveně společensky nebezpečné. Trestní oznámení nemá charakter procesního prostředku k ochraně subjektivních (soukromých, např. majetkových) práv. Více informací v článku „Stát nebude vyšetřovat někoho jen proto, že vás štve. Peníze musíte vymáhat žalobou, ne trestním oznámením“ https://www.mesec.cz/clanky/stat-nebude-vysetrovat-nekoho-jen-proto-ze-vas-stve-penize-musite-vymahat-zalobou-ne-trestnim-oznamenim/

P.S: Vzhledem k tomuto zmatenému trestnímu příkazu jen dodávám, že rozdíl mezi trestním a občanským právem rozezná i student obchodní školy, gymnázia nebo student vyšší odborné školy v oboru veřejná správa. Navíc k tomuto dodávám, že soud neměl proběhnout vůbec, když pan R. O. se stavbou původně souhlasil, chodil si ji pravidelně prohlížet a až po několika letech mu začala najednou tato stavba vadit.

Zdroje:

1) Trestní právo hmotné (starý trestní zákoník č. 140/1961 Sb., trestní zákon)

2) Trestní právo procesní (trestní řád č. 141/1961 Sb., trestní řád)

3) Trestní příkaz – IT 24/2006 – 415– ze dne 22. 5. 2006

4) Rozsudek jménem republiky – IT 24/2006 – 444 – ze dne 30. 11. 2006

Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696070

 

pavelherman
Absolvent studijního oboru Politologie a Veřejná správa.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.