Přizdisráčství

pelc vladimír
25.11.2018 16:43
Existují situace, k jejichž popisu potřebujeme mnoho slov. Jsou situace, k jejichž charakteristice stačí slov málo. Někdy jenom jedno. Pak je popis nejpřesnější.

 Takovou situaci jsme nedávno zažili: ČSSD, účastna personálně na vládě hnutí ANO 2011 páně Babišově, personálně proto, že v ní má své ministry, při hlasování o nedůvěře této vládě Poslaneckou sněmovnu opustila. Proto, aby poslanci soc. dem. nemuseli hlasovat. Aby se nemuseli vyjádřit, zda jim vláda, v níž jsou zastoupeni, voní či zapáchá.

 K charakteristice této situace mě napadlo jediné označení, které chování poslanců za ČSSD plně vystihuje: přizdisráčství.

 Přizdisráč je člověk, který se přizpůsobí čemukoli – pokud z toho má nějaké benefity. Je to charakterově pokřivený jedinec, neschopný v krizové situaci přijmout a vydat podstatná rozhodnutí, přijmout zodpovědnost z činnosti, na níž se s výrazným profitem účastní. Je to ten, kdo se účastní a přitom se ke svému účastenství, v závažném okamžiku, přihlásit neodvažuje.

 Myslím, že po této přizdisráčské produkci je úplně jedno, jestli ČSSD je v Babišově vládě, nebo není; úvahy o tom, zda jí více uškodí účinkování v ní, nebo by bylo vhodnější do ní nevstupovat, jsou zcela zbytečné. Po tomto politickém výtvoru je to jedno: Soc. dem. není pro normálního občana volitelná. Proč? Protože je stranou přizdisráčů.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Tato jasnou a stručnou definici lze vlastně aplikovat nejen na vedení ČSSD, ale vlastně na vedení všech ostatních parlamentních stran. Co jiného lze vlastně očekávat od těch pro něž se politika stala živností. Být politickým reprezentantem by vlastně měla být především čest, že mohu zastupovat ostatní občany a ne se za takovou činnost ještě nechat platit. Všimněme si též okolnosti, že toliko u funkce prezidenta Čr platí ono kouzelné, aspoň si to myslím, 2 x dost. Pakliže se zanedbává ona důležitá rotace kádrů, nastupuje uskutečnění rčení, že moc chutná ( čím dál více ). Nelze se tedy divit, že nastává taková rozmlžená doba, kdy zároveň platí a neplatí, že 2 + 2 = 4, jako perspektivními se stávají ženomuži, z rodiny základu státu, se stává jakýsi volný partnerský svazek, vše jde koupit za peníze. Takže nastala situace kdy ze strany našeho státního vedení nám bývá tvrzeno, že žijeme v nejlepší ze všech nejlepších dob a to za situace, kdy většině přemýšlejících, musí být zřejmá prekernost situace, v níž se naše společnost nachází. Naprostý a všeobecný úpadek morálky, mravnosti, kulturnosti, právního vědomí jakož i vzdělanosti obyvatelstva, o nějaké suverenitě naší republiky si můžeme zase nechat pouze zdát, to co současní naši mocní nazývají armádou vlastně ani 14 dnů neubrání ani dva kdysi okresy a  podobně by by bylo lze pokračovat až do toho církevního (h)aleluja Takže až nám za rok budou naši mocní a jejich poskoci tvrdit, jakých vlastně úspěchů bylo dosaženo za třicet let kapitalismu ,, mafiánského " dosaženo budou tomu věřit toliko oni, jejich rodinní a několik pochlebovačů z povolání. Máme zde tedy onen fonomen začarovaného kruhu svázaného gordickým uzlem. Viz. například každý národ má takovou vládu, kterou si zaslouží a má ji z toho důvodu, že národu vládne tak špatně, že jest z toho zhlouplý natolik, že si ani jinou lepší vládu, není chopen zvolit. Poučeni z dějin víme, že spletitý uzel a to nejen z dřínovéhého lýčí, lze buď pracně rozplétat nebo účinněji rázně rozetnout.