První polemiky o významu Dne D a historii druhé světové války

Eisenhower  Adenaur
6.6.2019 13:57
„Především musíme objektivně doznat, že postavení p. ministra Kopeckého vzhledem k výtkám zaujatosti a stranickosti rozhlasu, které se proti němu po dvě léta už vznášejí a nabývají dokonce už příchuti ironické, není zrovna snadné a záviděnihodné. Nebožtík Goebbels to přece měl jen o něco snažší. Kritiku znemožnil, za poslech cizího rozhlasu zavřel, a když dokonce někdo takové cizí zprávy šířil, zamkla se mu ústa na věky. U nás máme ale víc svobody. Měl by z ní plynout pro rozhlas závazek, aby to dělal šikovněji než Goebbels. Nelze na jedné straně popřít, že se o to leckdy i snaží. Referuje generosně objektivně o sjezdu mladých lidovců, ač mu pod okny neslušně hulákají, dovolí mluvit v rozhlasu i p. arcibiskupovi apod. – a pak ať ještě někdo říká, že rozhlas je komunistický! K smíchu!“

Autor, skrývající se pod pseudonymem Montanus [Rozhlas ve službách propagandy.  Osvobozený našinec 24. 6 (č. 145) , s.3 (petit, článek v rámečku)] pokračoval:

Jenže lidem se nikdy nezavděčíš. Naše propaganda vychází z jistě moderního názoru (který také nebyl tak zhola neznám praotci všech ministrů propagandy), že když tu a tam se opravdu zřekne zřejmého propagačního postoje stranicko-ideologického a když tu a tam nechá v rozhlase projít i zprávy pravdivé a bez tohoto zřejmého zaměření stranického, že dá vzniknout víře v nezaujatou pravdomluvnost a nestranickost svých zpráv. Jenže my lidé ze starého světa, nenakažení ještě novým řádem, pořád se ještě držíme jedné staré zásady: jsme se svou vírou opatrní vzhledem k tomu, kdo nám byť i jen jednou selhal. Aby se to řeklo jasněji: kdo nám vědomě říkal nepravdu s úmyslem, aby poškodil druhého nebo ho připravil o dobrou pověst. Kdo poslouchal večer 21. června rozhlasové noviny, dozvěděl se, jak se také dají „dělat dějiny“. K šestému výročí vstupu SSSR do války přinesl svůj komentář i čsl. rozhlas (ne tedy rozhlas nějakého podniku soukromého, náš státní rozhlas). Vylíčil průběh války v letních měsících 1941, triumfy nacistů a – nedostavení se hlavního triumfu: pádu Moskvy. Zima 1941 znamenala zastavení německého náporu (ne vržení fronty o 400 km zpět, jak přečetl hlasatel asi omylem místo 40, tak veliké „odpoutání a vyrovnání fronty“ nastalo až hodně později.  V roce 1941 se posunula fronta zpět jen nepatrně a stabilisovala se. I to byl na tehdejší poměry značný úspěch a přivedl Hitlera a jeho generály z rovnováhy). Hlasatel přešel k líčení roku 1942. V listopadu toho roku vysvětloval Stalin, proč se ještě mohli Němci vzchopit k veliké ofensivě směrem k Volze a na Kavkaz: nebyla otevřena druhá fronta. – Pisatel těchto řádků patřil mezi první, kteří tehdy na Anglo-Američany dost nadávali. Nevěděl – jako ostatní – že datum invase bylo v podstatě mezi vedoucími státníky a vojevůdci spojenců umluveno, ač tušil – jako ostatní – že Němci jsou asi v té době přece jen pro začínající Angloameričany tvrdým oříškem, zvlášť když jim tak platně pomáhali na Dálném Východě tehdy Japonci. Hlavní je, že řeči o druhé frontě se strany Rusů i Anglosasů měly v té době význam propagační: mátly Němce i co do data invase i co do nadějí na možnou roztržku mezi Rusy a Západem už během války. Ostatně hlavní je, že Stalin západní pomoc i za války i po ní uznal a ocenil. – Než dále. Rudá armáda se vzchopila a zahájila Stalingradem řadu skvělých ofensiv. Když hlasatel líčil jejich dramatický průběh, pokračoval: a tehdy, když už se zdálo, že Rudá armáda sama osvobodí sev. a střed. Evropu a Francii (!), nadešel den 6. června 1944, Anglosasové narážejí na silně už oslabenou armádu dvou divisí a postupují rychle k Rýnu atd. (citace je přesná co do smyslu, nemůže být zcela přesná co do znění). Německá vojska z východu prchají dál se zajmout západním spojencům atd. Zkrátka, kdo poslouchá, rozuměj: 1. Rusové vyhráli válku sami (přes vděčnost, kterou svým západním Spojencům vyjádřili). 2. Angloameričané se dali do invase, až když „hrozilo“ osvobození celé Evropy od Rudé armády. 3. Práci měli celkem snadnou: copak jsou to dvě divise ! (Ze stylisace nijak neplynulo, že šlo o dvě divise toliko v invasním úseku! Proč nebyly citovány válečné údaje moskevské, které si stěžují, že západní spojenci váží v západní Evropě toliko 60 divisí, zatím co Rusko jich má na krku třikrát tolik? Náš rozhlas to podělil jinak: Rusům jich přidělil přes 200,  Anglosasům šikovnou stylisací dvě. Jak vidno, západní spojenci svou akci Rudé armádě nepomohli, ba ještě ji uškodili, neboť mohla jinak zajmout Němců daleko víc. Aby se neřeklo, že pomlouvám a insinuuji, vzpomenu ještě na záměrnější podzimní relaci, která nám zase vylíčila konec války na Dálném Východě ve výročí podepsání japonské kapitulace. Rozhlas uváděl, že když po pádu Německa vyzvaly západní mocnosti Japonsko ke kapitulaci, poněvadž není rozumného důvodu k prodlužování ztraceného boje, Japonsko odmítlo. Až dne 9. srpna – pokračoval hlasatel – vypověděl Japonsku válku SSSR, pamětliv svých závazků, že vstoupí do války s Japonskem nejpozději tři měsíce po skončení nepřátelství s Německem. Ruská vojska se rychle valila Mandžuskem atd. Japonsko vidělo, že za těchto okolností by bylo další prodlužování války opravdu bezúčelné a kapitulovalo. Japonsko tedy nekapitulovalo proto, že 6. a 9. srpna byly shozeny na Hirošimu a Nagasaki atomové bomby – o těch nebylo v relaci ani zmínky – nýbrž jen proto, že 9. srpna vypověděl válku i SSSR. Dalších poznámek k zaměňování příčin a následků snad netřeba. Jenom tolik, že je nám v takových chvílích našeho „zpravodajství“ opravdu líto – a také se ovšem stydíme, za jaké hlupáky svůj národ považuje! Třebaže se může taková naše propaganda spolehnout na kus průpravné práce svého předchůdce, přece jen by neměla do takové míry jeho výsledky, a právě snad u našeho národa, přeceňovat. Věc má pořád ještě nejzávažnější stránku: jde o rozhlas státní, tedy ne o podnik v rukou nějakého kapitalisty. A jak se může takový rozhlas bránit poctivě výtkám této zaujatosti a vyložené stranickosti ideologické, když jiné státní ministerstvo – ač má též státního tajemníka komunistu – musí jeho činnost desavuovat.    

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Skutečně není od věci přečíst si slovo vědecky fundovaného historika. Současní pseudohistorikové, podporování mediální propagadnou vládnoucí třídy našich náhlých zbohatlíků si zřejmě myslí, že nám mohou snad vrtat šrouby do hlav. Naprosto hrubým způsobem falsifikují dějiny, zřejmě vděčni za jidášský groš, kteří jim současní mocní hodí z přebujelého stolu zisků, které jim vyvstaly z polistopadové ostříhání nás, tedy jejich propagandou zhlouplého stáda. Zapomínají asi, že běžní přemýšlivý občané nejsou žádní hlupáci, kteří jim jen tak zbaští jejich odpudivou propagandu. Byť vědecky nefundovaní, neopatřeni množstvím titulů před křestním jménem i za příjmením, ovšem částečně vzdělání v dřívějších poněkud kvalitnějších školách než nyní, kteří si alespoň o vědecké historii něco přečetli v rámci samovzdělávání, jasně rozpoznají co nám současní za penězi posedlí historičtí rychlokvaškové, předkládají k věření za nesmysly. Asi to spočívá v nechvalné zásedě definované pojemem ,,Koho chléb již, toho píseň zpívej". V neposlední řadě povrchností jejich vzdělání. Tehdy i nyní.