Romská otázka: Proč to jde v Anglii (Babington Community College) a ne v Česku?

obrazek
15.5.2013 13:39
Dovolím si vrátit se k romské, alias cikánské otázce. Po zhlédnutí reportáže na Aktuálně.cz, zde by mohl vzniknout dojem, že když se něco chce, tak to jde. Ten dojem, chceme-li jej převést do reality musíme podmínit tím, že chtít musí všichni, v našem případě jak minoritní komunita-cikáni, tak majoritní společnost, což se v našich podmínkách jaksi dlouhodobě nedaří.

(http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/fotogalerie/2013/05/10/romove-britanie-skola/forum-diskuse)

V reportáži je poměrně expresivně popisováno prostředí a děje v Babington Community College - školy v Leicesteru, hlavním městě anglického regionu East Midlands, které je považováno za multikulturní centrum Velké Británie. Tak se můžeme také dozvědět, jak snadno se přistěhovavší cikáni z Česka nebo Slovenska „zaintegrovali“ do prostředí školy, jak se snadno přizpůsobili pedagogickému a výchovnému systému, nebo jakých úspěchů dosahují.

Objektivně posuzováno, při pochopení reportáže automaticky vyplyne, že tomu ani jinak být nemůže. Vezmeme-li v úvahu popisované jednotlivosti pochopíme, proč tomu tak je, resp. proč tomu tak být musí. Podmínky školy pro své studenty jsou nastaveny tak, že každý absolvent, více či méně chytrý, školu zdárně absolvuje. Mnozí dokonce s výraznými úspěchy. Abychom zachovali zmíněnou objektivitu, nutno se probrat jednotlivými pasážemi reportáže.

Za pozornost však stojí informace, které se v reportáži nenacházejí, ale které doplnil pozorný čtenář v diskusi, pan Radovan Vencalek. Zda jsou stoprocentně relevantní, nemohu potvrdit, ale vzhledem k obsahu reportáže je to více jako pravděpodobné, ne-li jisté. Tedy několik slov o škole, ve které excelují cikáni z Česka, event. ze Slovenska: Babington Community College je školou, kde je 67% žáků znevýhodněných ( mají nárok na bezplatné školní stravování nebo jsou v péči obecního úřadu po dobu nejméně 6 měsíců). Babington Community College je školou, kde je celková absence 6,7% (průměr Anglie 5,7%), absence nad 15% hodin činí 10,6% (oproti 6,8% Anglie). Babington Community College je školou, kde jsou náklady na žáka 8215 liber (8215*30,565 = 251 091,5 Kč), průměr na Anglii je 5620 (171 775,3 Kč). Počet žáků na učitele ve škole 14.0 (Anglie průměr 15,6). Úspěšná zkouška při ukončení školy (nemá přesný český ekvivalent) je 45%, v celé Anglii 59,4%. Babington Community College je školou, kde je celkem 669 žáků a z toho cca 82 Romů.

V reportáži píší, že většina romských dětí v Česku a na Slovensku chodila do nechvalně proslulých "zvláštních" škol. Na Babingtonu přitom nikterak nevybočují z celkového průměru. Najdou se mezi nimi výborní i méně zdatní studenti přesně tak, jak to chodí na jakékoliv jiné základní či střední škole. Babington Community College není průměrnou britskou školou, jedná se o vysoce dotovanou školu s vysokou absencí žáků a podprůměrnými výsledky. Tyto informace jsou snad dostatečně průkazné k tomu, abychom si učinili představu a porovnání se školami v Česku.

Od dalšího diskutujícího se lze také dozvědět: „23 let jsem byl ředitelem SOU, počet žáků průměrně 220, roční rozpočet asi 20 mil. Kč. Při tomto počtu žáků a anglickém financování by rozpočet na naši školu musel být 55 mil Kč. To by se žilo“! Dalším poněkud více upřesňujícím, ale rovněž zavádějícím faktorem je skutečnost, že Babington se nachází ve zmíněném „multi-kulti“ centru Velké Británie, tedy v místě, kterému je předurčeno za vydatné finanční státní či jiné podpory za každou cenu ze žáků nebo studentů učinit vzdělance.

Pozoruhodné také je, že 82 romských dětí nemá problémy mezi místní žáky zapadnout. Důvodů pro to je hned několik. Školu navštěvuje 685 žáků, z nichž 385 jsou děti, jejichž mateřský jazyk je jiný než angličtina. Tedy většina, přesně 54% žáků jsou imigranti, kteří jsou relativně na stejné úrovni, jako cikáni z Česka nebo ze Slovenska. Tato skutečnost vlastně stírá rasové a jiné rozdíly mezi žáky (studenty), neboť výchozí i místní podmínky mají v podstatě stejné, čeští a slovenští cikáni jsou na tom snad ještě mnohdy o něco lépe, než např. děti-imigranti z afrických či arabských států (zda se to na úrovni jejich vzdělávání projevuje, je otázka).

Skutečnost, že většina žáků školy nejsou rodilí angličané a že tedy neznají anglický jazyk, kterému se musí teprve učit, že pobyt mezi mnoha jinými rasami a národnostmi je nevyhnutelná, že přístup školy je diametrálně odlišný od škol v Česku nebo na Slovensku (již z principu samotné existence a významu školy), výrazný individualismus v přístupu k žákům, nemalá finanční podpora vč. jednotného oblečení (uniformita) a celkově rozdílný přístup k žákům má být důkaz, že co nešlo v Česku či na Slovensku, v Babingtonu to jde (nebo jít musí)!

Jak již bylo zmíněno, jde o školu značně privilegovanou a finančně podporovanou. To také umožňuje zavádění jistých specifických přístupů k vyučování a žákům samotným.Z reportáže je patrné, jaké (rozdílné) podmínky ve třídách, jejich vybavení včetně počtu žáků a přístupu k nim jsou ve srovnání s podmínkami v českých školách. Navíc je tato škol prezentována jako průkopník tzv. inkluzivního vzdělání. Jeho podstata tkví v individuálním přístupu k dětem, jejichž prvním (rodným) jazykem není angličtina. To pak dává možnost, kterou uplatňuje jedna z učitelek , která říká: „Na jeden týden se s každým novým žákem doslova zavřu ve své kanceláři a snažím se zjistit základní údaje o nich, míru jejich znalostí a úroveň anglického jazyka.

Často se přitom setkávám s dětmi, které umí pouze pár anglických slov“. O tom, že by něco podobného bylo možné v české nebo slovenské škole, lze předem úspěšně pochybovat. Notabene, kdyby k tomu i ta možnost byla lze si jen stěží představit, jak by taková „individuální“ výuka probíhala (viz český film „Bastardi“). Asi nemá velký význam rozebírat všechny nuance této zcela jistě výjimečné a specifické školy, nicméně jakkoliv se zdá být tato škola velmi progresívní a úspěšná v „převýchově“ cikánů (a nejen jich), čemuž se nedaří českému a slovenskému státu po desetiletí, je to pořád jen výjimka.

Na druhé straně možná, pokud by všichni naši dobře státem placení lidé, kteří dlouhodobě řeší tuto letitou problematiku, udělali pro věc tolik, co zřejmě lidé v Anglii, mohli bychom se takovou „ bílou vránou“ chlubit (nebo prezentovat) také. Zatím co Angličané zjevně více konali než „kecali“, u nás tu bylo (a je) naopak. I když nutno přiznat, že představit si školu s více jak šesti sty imigrantů, z nichž je polovina českých a slovenských cikánů, je na naše podmínky nemožné. Jistá národní specifika jsou prostě nevymýtitelná, nezměnitelná a snad i proto, že čeští a slovenští cikáni jako komunita mají také své staleté tradice, svou hrdost, mají i svá specifika. Mezi tradice patřilo, že cikáni byli tzv. „kočovný národ“, že se živili prací jen výjimečně a krátkodobě, ale také (a to hlavně) drobnými krádežemi všeho, včetně hospodářského zvířectva a že vzdělávat se a pracovat bylo něco proti zásadám cikánských tradic.

O to všechno nebo převážně o všechno přišli a stát je nutil žít tak, jak on chtěl. Že se tomu vzepřeli, resp. vzpírají dosud je evidentní. Pokud odejdou žít do ciziny, nemají již na koho nadávat, mohou se jen na svůj osud vymlouvat. Ale pokud tam chtějí žít, musí chtě nechtě respektovat podmínky té které země. Že ani to „musí“ je vždy nedonutí podmínky akceptovat, potvrzují mnohé návraty cikánů např. z Kanady. Škola v Babingtonu je jistě zajímavá, nicméně ji lze považovat jen za zdařilý a zřejmě také drahý a ojedinělý experiment. Zatím není známo, že by podobná, notabene stejně prosperující škola v Anglii či jinde v Evropě, existovala . K tomu, aby se cikánský problém a tzv. romská otázka výše uvedeným způsobem vyřešila, bylo by zapotřebí takových „zázračných škol“ stovky nejen v Česku a na Slovensku, ale v celé Evropě. Ale to už je z oblasti sci-fi.

jiri bata
Politicky neangažovaný, levicově a sociálně orientovaný, s bohatými životními zkušenostmi z mnoha míst pracovního působení. Se zájmem sleduji a reaguji na události dnešních dnů, ke kterým se snažím objektivně, spravdlivě a pravdivě , převážně kriticky, vyjadřovat.Mou snahou je podílet se a být napomocen občanům domoci se právního, spravedlivého, ekonomicky prosperujícího, morálně čestného státu a společnosti.
Klíčová slova: školství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful

Tady je jistá nsourodost v úvaze - čeští cikáni se nepotřebujjí v Čechách učit angličtinu, aby mohli být vzdělávání v ostatních předmětech - pakliže doma koukali alespoň na televizi, pobrali z českého jazyka více, než kolik jsou poezříváni.