Senát jako personifikovaná tupost

senat kun
9.10.2019 11:15
Senát nás průběžně přesvědčuje o své zbytečnosti. Senátoři nás systematicky utvrzují o své nekvalifikovanosti.

V Poslanecké sněmovně se uskutečnil seminář o financování České televize (8. 10. 2019). Informoval o něm na svém facebookovém profilu senátor Jakub Smoljak ( viz ). Sděloval: Na půdě poslanecké sněmovny (mělo by být Poslanecké…; pozn. V. P.) právě probíhá seminář o financování České televize. Zatím vše probíhá (to je nějak moc probíhání, že; pozn. V. P.) formou grilování Rady ČT a roštování generálního ředitele ČT. Z nějakého důvodu se neřeší budoucnost, ale minulost. Třeba kolik stálo vytištění výroční zprávy na křídovém papíře, nebo večírek na karlovarském festivalu. Na otázku, jak bude dál financované naše největší médium veřejné služby, když výrobní i provozní náklady logicky narůstají, ale koncesionářské poplatky zůstávají už 11 let na stejné výši, dnes nejspíš odpověď nepadne.

Především i minulé výdaje byly výdaji, které jsme museli zaplatit. I na minulých výdajích lze dokumentovat efektivnost, spíše však neefektivnost činnosti ČT. K řešení budoucnosti je nutné znát minulost.

Avšak hlavně − v poznámce pana senátora je zakódována neschopnost produktivního ekonomického myšlení: On se domnívá, že když výrobní a provozní náklady prý logicky narůstají, patrně, že narůstat musejí, pak takovou situaci lze řešit pouze zvyšováním příjmů, nejlépe z tzv. koncesionářských poplatků (fakticky majetkových daní), protože ty jsou jedenáct let stejné. Takový primitivní názor nemá s efektivním hospodařením a ekonomickým uvažováním nic společného.

Prý je náš stát řízen jako firma. Jak se řídí firma? Když náklady v naší firmě rostly, použili jsme moderní hlídací systémy místo, po staru řečeno, vechtrů; elektronické bezpečností systémy jsou levnější, nezaspí, nepotřebují sociální vybavení v místě ostrahy. Vybavili jsme účetní část firmy modernějším softwarem. Některé činnosti jsme outsourcovali, protože jiné, specializované firmy, je poskytují levněji, než je my vytvoříme. Proč to vše? Protože se výrobní i provozní náklady zvedaly více, než příjmy z našich činností, poněvadž příjmy byly limitovány konkurencí a koupěschopností našich aktuálních i potenciálních zákazníků, a několik let zůstávaly prakticky stejné. A tak jsme, relativně, na jednotku výkonu, výdaje firmy snížili.

Panu senátorovi však nejde o to, aby ČT fungovala hospodářsky efektivně. Proč také, že? Především jeho myšlení je nekvalifikované, takže neví, jak na to. A daňoví poplatníci zvýšené výdaje ČT zacálují a politici v ní budou moci ukazovat svou mordu a předkládat své stupidní názory.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

    Základní otázkou samozřejmě zůstáva proč vlastně si máme průběžně platit naše vlastní ohlupovování ze strany po listopadovém převratu jaksi zázračně zbohatlých kdysi našich spoluobčanů, jímž sloužíme jako rohožky k očištění podrážek jejich velectěné obuvi. ČT sice zavedla částečně jakýsi prý kulturní kanál ve večerních hodinách, ale ten především slouží pro vykecávání se různých disidentů a jim podobných. Záznam nějakého skutečně hodnotného divadelního představení vysílají málokdy. Natěšen tedy člověk včera usedne k TV příjmači, aby se podíval na záznam operního představení opery Norma od skladatele  Vincenza Belliniho přímo z londýnského hlavního operního domu. Pochopitelně jeden očekává, kromě pěveckých výkonů dramatický příběh autorem datovaný do období asi 100-tého roku našeho letopočtu, kdy tehdejší Galové byli dlouhodobě okupováni ze strany nenasytného římského imperia, tedy dobových konskvencí. Ovšem když se nám předvádí jak tehdejší galské kněžky peripetie svého dramatického osudu, zpívají sice v intencích libreta, ale v kulisách soudobého dětského pokojíku  vybaveného TV příjmačem, skákací dětskou koulí a podobnými vymoženostmi nynější doby, člověk se marně pídí po důvodu, proč inscnátoři představení tak naprosto hloupě činí a děj vpravdě historický zasazují do soudobých kulis. Chtějí být zajímaví, originální, popřípadě již nyní nejsou skládany soudobé opery, takže nutno vzbudit u diváků iluzi, že se takto děje. Doba vymknutá z kloubů tedy čím dál více šílí.