Sicko

18.4.2011 12:52
Klobouk dolů před odvahou programového ředitele ČT. V top čase, tedy v neděli ve dvacet hodin, zařadil na 2.program dokument Michaela Moora Sicko. Pravda, jednička v tu chvíli reprízovala 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, Nova nabízela Česko-Slovenskou superstar, další analogové programy poutavé filmy, třeba Ať žijí duchové na Novacinema, či Harryho Potera a tajemnou komnatu na Cool. Tím bylo zjevně dosaženo, že na dvojku v osm večer přepnulo jen nepatrné procento nedělních televizních diváků. Nu což, tak se prostě také dá ovlivnit demokratická volba, že?

Však blíže k tématu. Známý a pro mnohé kontroverzní americký filmař Michael Moore se ve svém filmu Sicko zaměřil tentokrát na poměry v americkém systému zdravotního pojištění. Na příkladech několika lidí, kteří z různých důvodů potřebovali lékařskou pomoc, demonstroval Moore triky, jimiž se pojišťovny v USA snaží zabránit, aby za své klienty platily. Řadu lidí dokonce tyto instituce z malicherných důvodů vůbec odmítají pojistit jako příliš rizikové klienty. Autor se následně vydal i za hranice, konkrétně do Kanady, Francie a dokonce na Kubu, aby ukázal, jak funguje zdravotní systém tam.

Volba tématu byla natolik závažná a odhalení šokující, že bych nechal na film povinně koukat nejen všechny domácí zdravotní pojišťovny a s nimi všechny minulé i budoucí ministry zdravotnictví, včetně jejich náměstků, ale současnou Nečasovu vládu jako celek a s nimi i pořádný houf novinářů z pravicových mainstreamových médií.

Cílem této mojí poznámky není ale obsah celého dokumentu, ba ani skutečnost, že film odhaluje, kde si všichni ti Julínkové, Cikertové nebo Šnajdrové brali inspiraci pro svoje experimentální zdravotnické reformy. Chtěl bych se zastavit u dvou pasáží, myšlenek včera promítnutého dokumentu.

Tím prvním byla trefně vykreslená kritika zavedení plošného zdravotního pojištění ze strany republikánů a různých lobbystů. Jako bych se ocitl uprostřed předvolební kampaně kdesi v současných Čechách. Myšlenka byla napadána, shazována a tvrdě odmítána s poukazem na zavádění socialistických praktik, ba přímo komunismu! Zaráží, a mám to ověřeno, že i u nás, zejména pak u mladší generace, je vše s nálepkou socialistický okamžitě vnímáno jako komunistický, tedy absolutně nepřijatelný. Na takové „vymytí“ mozků opravdu stačily dvě desítky let?

Druhou sekvencí, co stála rozhodně za zamyšlení, bylo vystoupení staršího Brita, který hovořil o zavedení všeobecného zdravotního pojištění a následné bezplatné lékařské péče ve Velké Británii v roce 1948. Nejde o to, že tento muž postup tehdejší britské vlády zdůvodnil tím, že „když jsme měli na bomby za druhé světové války, bylo by smutné, abychom neměli na zajištění zdraví pro každého“. Spíše šlo o jeho další moudrá slova, jimiž tvrdil, že právě ve zbavení strachu z nemoci a zabezpečení v nouzi je podstata pravé demokracie. Ten pán uvedl, nebudu ho citovat přesně, myšlenku snad vystihnu přesně, že, „když je člověk nemocný, či trpí nouzí a je ponechán sám sobě a svým starostem, stává se zoufalým. A zoufalí lidé k volbám nechodí, což, pravda, může někomu vyhovovat...“

Proč mám pocit, že právě o to současným pravicovým vládám u nás i ve světě jde?


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Máte správný pocit. Mocenská oligarchie nepotřebuje masové volební účasti. Nezávislého a sebevědomého člověka je možné jen velmi obtížně okrádat.