Skončí bulharská zkorumpovaná vláda?

Mafián Borisov

Borisov a jeho konzervativní strana GERB jsou u moci už od roku 2009 s ročním intermezzem v roce 2013, kdy jeho kabinet musel odstoupit v důsledku pouličních protestů. Po volbách v roce 2017 zahájil Borisov už třetí období ve funkci ministerského předsedy, ačkoliv se jeho vlády vyznačovaly klientelismem, úplatkářstvím a zneužíváním peněz z rozvojových programů EU. Korupce nabyla pandemických rozměrů obzvláště v sektoru energetiky a velkých infrastrukturních projektů. V zahraniční politice se prezentuje jako nejlepší přítel všech a jeden z politologů ho trefně charakterizoval jako nejvíce proamerického, proruského a proevropského státníka.

Prezident versus premiér

Poslední léta jsou v bulharské vnitřní politice poznamenána velmi napjatými vztahy mezi premiérem a prezidentem Rumenem Radevem, který byl v roce 2016 zvolen s podporou opozičních socialistů a profiluje se jako proruský politik. Bývalý komunista a generál letectva jako hlava státu významně podpořil loňské demonstrace proti Borisovově vládě v Sofii a dalších velkých městech. Osobně se protestů zúčastnil a v televizním projevu označil vládu za mafiánskou a vyzval ji k rezignaci. Premiér však pod tlakem ulice odmítl odstoupit a prohlásil, že neexistuje žádná alternativa vůči jeho vládě a „mafie ho chce svrhnout“. Současnou pravicovou koalici tvoří konzervativní strana GERB a nacionalistická aliance Spojení patrioti. Na politické scéně však došlo v poslední době k výrazným posunům a vznikla nová uskupení, kterým průzkumy přisuzují reálnou šanci proniknout do Národního shromáždění a hrát zásadní roli při sestavování budoucí vlády.

Nové politické projekty

Jedná se zejména o populistické protikorupční hnutí Tady je takový národ (ITN) zpěváka a televizní celebrity Slaviho Trifonova, které se neřadí k pravici ani k levici a sehrálo významnou roli v letních protivládních protestech. Hnutí vzniklo teprve před rokem, prosazuje prvky přímé demokracie, změnu volebního systému a zavedení volební povinnosti a elektronického hlasování, snížení počtu poslanců o polovinu (z 240 na 120), ochranu rodinných hodnot a hlubší integraci v EU. Podle aktuálního průzkumu stranických preferencí agentury Alpha Research z 15. – 21. prosince 2020 by získalo 12,2 % hlasů.

Novou centristickou formací, vzniklou v dubnu 2018 je Demokratické Bulharsko (DB) – liberální, proevropská a protikorupční aliance tří stran – Ano, Bulharsko!, Demokratů pro silné Bulharsko a Zelených. Demokratické Bulharsko, které by nyní volilo 7,3 % respondentů, se vymezuje vůči současné vládě, klade důraz na euroatlantické hodnoty a jeho prioritou je vstup do eurozóny. Třetím novým opozičním uskupením je projekt bývalé ombudsmanky M. Manolové Vstávej Bulharsko (IS.BG) založený na konci roku 2019. Její ambicí je ve spolupráci s neziskovým sektorem a občanskou společností bojovat za férové podnikatelské prostředí, proti monopolům, oligarchizaci a přebujelé byrokracii. Do parlamentu by pronikla s 5,9 % hlasů.

Tradiční strany

V čele pelotonu jsou však nadále tradiční politické strany. GERB by i přes veškeré skandály a mafiánskou pověst premiéra Borisova zvítězil s 29 % hlasů, což znamená pokles o 3,6 % oproti výsledkům minulých voleb. Nejvážnějším soupeřem mu zůstává Bulharská socialistická strana (BSP) s podporou prezidenta Radeva a 26,2 % respondentů. Stálicí politické scény je středové Hnutí za práva a svobody (DPS) hájící zájmy turecké menšiny, které by s 8,6 % skončilo na čtvrtém místě. Největší ztrátu elektorátu vykazuje juniorní vládní partner GERBu – nacionalistická aliance Spojení patrioti (UP). Ve volbách 2017 získala 9,1 % a nyní by ji volilo pouze 3,2 % respondentů, což by vedlo ke ztrátě poslaneckých mandátů, neboť je nutné překonat 4 % uzavírací klauzuli. Rozdíl mezi pravicí a socialisty se pohybuje v rámci statistické chyby, ale pokud GERB znovu zvítězí, bude jen obtížně hledat koaličního partnera, protože fakticky celé politické spektrum se proti Borisovovi vymezuje.