Slzy i sevřené pěsti, to byl 15. březen 1939

prehlidka okupantu 1939
15.3.2019 11:35
Sněžilo, když se ta nikým nezvaná zelenošedá masa valila ulicemi českých měst i obcí. Lidé stáli za deště a sněžení v ulicích, slzy měli v očích, nenávist v srdci. Otázky v každém z nich, co bude dále s námi ? 15. březnem 1939 skončily šťastné dny Československa (ČSR), začala šestiletá německá okupace.

Výnosem Adolfa Hitlera byl ustaven okleštěný, pokořený a všech práv zbavený Protektorát Čechy a Morava. Stali jsme se občany druhé kategorie. V březnových dnech 1939 Adolf Hitler triumfoval. Z okna Pražského hradu přijímal hold jásajících pražských Němců, na prvním nádvoří byl uvítán německými studenty vysokých škol. Nad Pražským hradem vlála standarta říšského protektora. Politici Anglie, Francie, spolutvůrci Mnichova, tehdy trapně mlčeli.

Hitlerovi se okupací ČSR a následně za několik měsíců i Polska, otevřela cesta na východ. Pro naši, tehdy ještě mladou republiku, měla německá okupace počátek v mnichovském porcování Československa. Československem byly uspokojeny územní požadavky Hitlera. Šestiletá německá okupace přinesla 300tisíc obětí, tedy popravených, umučených, zavražděných v plynových komorách, ale i desetitisíců padlých v odboji. Okupace také rozvrátila československou ekonomiku, měla i morální dopady. Měli jsme své jak kolaborující Moravce, Čurdy, tak i hrdiny, které obdivoval celý svět: Kubiše, Gabčíka, Jaroše, Fajtla, obyvatele vyvražděných Lidic, Ležáků a tisíce dalších, často bezejmenných hrdinů.

Zejména mladší generaci je nutno připomenout, že německá okupace způsobem ovlivnila poválečný vývoj Československa. Československo bylo rozhodujícím způsobem osvobozeno Rudou armádou. Zásadní podíl SSSR na porážce Německa, rozdělil i poválečnou Evropu. Tyto důsledky pociťujeme dodnes.

Evropou dnes opět pochodují pohrobci nacistů. Knihkupecké regály se prohýbají pod přívalem nacistické memoárové literatury. Hrdinové zbraní SS a wehrmachtu slaví svůj návrat do českých zemí, tito hrdinové se zabydlují v povědomí střední a mladé generace.

Za těmito „hrdiny“ zůstaly desítky milionů mrtvých, vypálené vesnice, zničená města, to se ale nedovíme…. V regálech knihkupectví si nacističtí generálové užívají svou slávu, zatím co ti naši se krčí někde v koutku regálu.

Novodobí vykladači dějin je dokonce posmrtně kádrují, kácí jejich sochy. Domácí a evropští politici spoléhají na krátkou historickou paměť našeho národa. Rodí se nové výklady výsledků druhé světové války. Z viníků se dělají oběti. Z obětí pak viníci.

Nestyďme se říci nahlas, že Československo si svoji opětnou svobodu vybojovalo! Tisíce československých hrdinů padlo v boji proti německým okupantům, zejména na východní frontě. Umírali i v leteckých soubojích nad Británií, v Africe, … Zdůrazňujme také, že český národ nepodlehl vábení do protiruského tažení, nestavěli jsme kolaborantské legie, nestáli jsme u snah o „novou Evropu“. V naší vlasti odpočívá 130tisíc sovětských vojáků, 33tisíc rumunských, 18tisíc československých, 116 amerických….. Na to také nezapomínejme!

Přemysl Votava

 

 

Foto: Němci obsazují Pražský hrad.  

 

premysl-votava
Místopředseda strany Národní socialisté.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful

 

 

Roosewelt Hitlerovi

 
V telegramu ze 14. dubna 1939 v době před invazi před 80 lety nabídl Roosevelt Hitlerovi, že pokud nenapadne zbytek Evropy, Rusko, Turecko, Irák, Arábie, Sýrii, Palestinu, Egypt a Írán, může si nechat Československo a Rakousko.
 

Rychlá odpověď

amiourful

Marek Řeznaka k 15.3.1939:

Je to těžké chápat?

Nebe je tmavé, černé jako saze
z lidí jsou škvoři, po nichž kdosi šlapá
v řekách kal plave, není prý co sázet
půda jen hoří – válka ničí chlapa
Strach všechno zmoří – pozdrav od Gestapa
Domovy tratí, kdo v nich včera dleli
Je konec trati – vyšel na neděli
Lesklá čerň holin ukazuje Západ
Inflace platí – válka mrhá těly
Země se drolí – je to těžké chápat?
Naděje prchá jako letmá fráze
Torzo je z těla, které budou sápat
Ledová sprcha nemohla zde scházet
rána, co zela, nutí bludné tápat
Potí se čela. Nehraje se na pat
Ve vzduchu visí čára, která dělí
zítřejší kdysi odstřelené děly
(Noc nebrečela, zkouší slzy lapat)
od dnešní hnisy zamořené cely
Lidskost se chvěla – je to těžké chápat?
Stavba se kácí – prý jen první fáze
pud stále nižší na dveře chce drápat
letěli ptáci slunce doprovázet
tma vládne v Říši, kde dopadá tlapa
na ty, kdo z číší vytahují nápad
že odpor bude, i když hrozby zněly
a teror všude sází na povely
Stanovit výši škod pomůže mapa
Jestli to půjde? Teď se ptáme, lze-li
mít z lidí myši – je to těžké chápat?
Tekla krev z polí – místo klasů střely
Evropu mraky holí obestřely
Rozum je srážen jak za časů hrabat
Ohavnost volí ti, kdo nezemřeli
Roubík řeč sváže – je to těžké chápat?