Vladimír Pelc: Snaha o destrukci politické kultury

obrazek
2.6.2019 18:33
Sdělovací prostředky přinesly informaci, že skupina soukromých fyzických osob chtěla zahájit na Staroměstském náměstí v Praze výstavbu mariánského sloupu. Začala z náměstí odstraňovat dlažební kostky – dokud nezasáhla policie, která tomuto výtržnictví učinila přítrž.

Incident se stal 30. května t. r. Sdělovací prostředky přinesly informaci, že prý bylo na (znovu)postavení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze vydáno stavební povolení. Nedovedu si představit, že informace je pravdivá. Copak je možné, aby příslušný stavební úřad vydal povolení soukromé (fyzické) osobě(bám) ke stavbě čehokoli na veřejném prostranství? Navíc na veřejném prostranství výjimečném. A proti veřejnému zájmu.

Trochu historie: Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze stavěli mezi léty 1650 až 1652, vysvětil ho 13. 7. 1652 tehdejší pražský arcibiskup za přítomnosti císaře Ferdinanda III. Několik dní po vyhlášení samostatné Československé republiky, 3. 11. 1918, byl stržen. Prezident T. G. Masaryk prohlásil: Když Pražané tu sochu odstranili, jsem rád, protože ta socha byla politickou potupou pro nás.

Proč byla potupou: Nešlo o památník mariánské úcty, byl to symbol náboženské protireformace. Postaven byl jako politický symbol po podepsání Vestfálského míru, jenž znamenal konec náboženské svobody v Čechách a na Moravě, a který zabránil exulantům, např. J. A. Komenskému, v návratu do vlasti. Historik J. Pekař napsal, že mariánský sloup oslavoval vítězství nad českou reformací a nad českým státem. Byl to symbol absolutní dominance potridentského římského katolicismu, absolutisticky vládnoucího v té době u nás, jenž vyhlazoval jakýkoli byť jen náznak jiného myšlení. Byl oslavou politického propojení trůnu (státní moci) a oltáře (katolické hierarchie), symbolem tehdejší jednoty státu, národa a katolické církve, a z toho plynoucího povinného stejného náboženského vyznání všech a jejich stejné politické orientace; byl tedy symbolem totalitarismu.

Obnovení mariánského sloupu v Praze na Staroměstském náměstí by znamenalo návrat k podstatám totalitarismu – byl by oslavou bojovné náboženské netolerance, která je v zásadním rozporu s liberální demokratickou Evropou, s občanstvím, jež na militantním katolicismu, či jiném totalitárním náboženství, založeno není a být nemůže. Náboženství není fundamentem občanské národní a evropské identity, liberální společnost je založena na radikálním zrušení vztahu mezi náboženstvím a občanstvím.

Pochopitelně, že cílem organizátorů usilujících o znovupostavení mariánského sloupu je především snaha o vlastní zviditelnění. A kde jinde to je nejlepší, než na Staroměstském náměstí. A militantní katolická propaganda to podporuje. Je to pro katolíky propagandisticky mnohem vhodnější, než informovat o zvrácených sexuálních praktikách katolických kněží.

To, že skupina fyzických osob o své vůli odstraňovala na Staroměstském náměstí v Praze dlažební kostky, údajně kvůli stavbě mariánského sloupu, je důsledkem vzrůstající agresivity některých politických bojůvek snažících se o klerikalizaci společnosti a státu, o narušení základu liberálního občanství. Je snahou o destrukci liberální politické kultury.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

    Zřejmě se jedná zase o takový pokusný balónek. Jestliže to nevyšlo nyní, zkusíme to příště. Vlastně tím plní politickou vůli, vlády se u nás uchopivší sekty polistopadových zbohatlíků, kteří nás svými reakčními postoji zavlékli až na okraj začátku dalšího pokračování zkázy našeho národa, tedy další etapy základní kořeny našeho národa devastující, doby pobělohorské. Symbol naší národní poroby se jim zatím vzyčit nepodařilo, ale fakticky svým nezměrným lokajstvím vůči vládnoucí moci imperialismu, se jim již náš národ do zkázy zavléct daří, vlastně i  dost bodují ukázkovým slouhovstvím vůči mocným tohoto světa. Naději lze zřejmě spatřovat v tom, že u části našich spolubčanů zbývají snad ještě v genech zakódovány slovanské a husitské kořeny  nezlomnosti našich dávných předků