Soukromá škola v Anglii náš vzor?

8.11.2010 00:28
V českých intelektuálních diskusích o globálním kapitalismu se často upozorňuje na to, že kapitalismus má různé modely, a ti, co si nepřejí systémovou změnu, poukazují na možnost „kapitalismu s lidskou tváří“ (viz autoři MRL). Vzhledem ke skutečnosti, že jsem prožil školní rok 2009/10 v pozici teaching assistant na jedné ze soukromých středních škol v Anglii, mohl bych učinit pár poznámek o tom, jak taková anglická střední škola funguje ve světle domácích debat točících se aktuálně kolem otázky státních maturit.

1)      Je-li v Anglii něco soukromé, je to skutečně soukromé. Tak jako anglikánská církev není placena ze státního rozpočtu, totéž se týká soukromé školy, která je placena ze soukromých zdrojů, tj. ze školného, které platí rodiče žáků. Protože se jedná rovněž o školu internátní, jde nejen o školní výuku, ale zároveň o ubytování, stravu ad. sportovní a kulturní vyžití žáků. Školné na „mé škole“ se pohybovalo v rozsahu 11 až 20 tisíc liber za školní rok (žáci mohou víkendy trávit doma, nebo i celý týden, pokud nebydlí daleko), tj. 330 až 600 tisíc Kč. Pokud tedy zde necháte studovat vaše dítě celých 5 let, tj. od 9. do 13. ročníku, může to vyjít na takové 3 miliony Kč. Pokud máte více dětí…
Oproti tomu typická česká soukromá škola je z 90% placena ze státního rozpočtu a je financována  na žáka, zbylých 10% platí rodiče žáků. Tito žáci si však mnohdy myslí, že snad jsou to jejich rodiče, kdo školu vlastní, a podle toho se také chovají.
2)      To, že britští rodiče platí za školné svých dětí je motivováno jistě dobře míněnou snahou zajistit pro ně co nejlepší vzdělání. Druhotnou motivací může být i vědomí, že jejich děti se stýkají se správnými dětmi z podobně lépe situovaných rodin, kteréžto známosti se mohou vždy hodit. S tím souvisí i to, že na takovéto škole musí panovat určitý pořádek a disciplína, protože jinak by žádná kvalitní výuka probíhat nemohla. Osobně jsem byl svědkem toho, jak u jednoho čínského studenta byla nalezena marihuana, a byl bez milosti okamžitě ze školy vyloučen – nic nepomohlo, kolik peněz rodiče za něj platí, že měl půl roku před absolutoriem, a že byl žákem nadaným.
Něco podobného si v našich podmínkách nedovedu představit. U nás je představa taková, že pokud rodiče platí (i když je to těch pouhých 10% nákladů), žáci nemusí dělat vůbec nic a maturitu mají zaručenou automaticky. Školní řád jakoby neexistoval a slušné chování je pojmem neznámým. Pokud náhodou nějaký učitel něco po nich vyžaduje, hned si na něj stěžují, a musí ze školy odejít. Když ne pro nátlak vedení školy, tak pro atmosféru ve třídě.
3)      Výuka na britských nezávislých školách je v mnoha ohledech jinak organizována. Týká se to nejen organizace školního roku – výuka probíhá i v sobotu, ale jsou delší prázdniny mezi semestry - ale také tím, že vše je soustředěno v jednom areálu několika školních budov a domů, kde bydlí žáci, které mají pak svého vedoucího z řad učitelů (ale může jím být např. i školní ekonom). (V mém případě těchto domů bylo sedm: a mezi nimi pak mohou probíhat různé soutěže apod.) Svoji samosprávu mají pak samozřejmě také žáci, včetně vedení jednotlivých domů, takže ti starší pak vedou mladší a pomáhají učitelům organizovat soutěže apod. Výše uvedená nezávislost škol (independent schools) ovšem neznamená, že by stát neměl právo je kontrolovat; byl jsem svědkem dosti důkladné školní inspekce.
 
4)      Co se týče hodnocení žáků, tak zkoušky GCSE pro ročník 10, 11 a A level pro ročník 12, 13 jsou vlastně tradičně osvědčenými obdobami toho, co se nyní má zavádět pod pojmem státní maturity u nás. Myslím, že tento systém zkoušek mají dobře propracovaný a je univerzální (hodnocení výsledků probíhá jinde než na dané škole), i když i v britském tisku se objevují kritické výhrady v tom smyslu, že žáci se učí spíše na testy než kvůli samotným předmětům a jejich logice.
 
5)      S odlišnou organizací školy souvisí také to, jakou roli ve škole hraje školní kaple a její kaplan. (Potažmo učitel hudební výchovy, který musí ovládat hru na varhany.) Když jsem slyšel úvodní kaplanovo kázání v tom smyslu, že shromáždění žáci jsou tou elitou, která bude jednou vládnout Británii, trochu jsem tiše skřípal zuby, když jsem ty žáky ale blíže poznal, říkal jsem si, že by to nakonec nemusela být taková katastrofa. (Většina z nich se ke mně chovala přátelsky, nebo alespoň ne nepřátelsky.)
 
6)      Odlišně je organizována i výuka většiny předmětů: např. angličtina jednak v podobě mainstream English pro rodilé Brity, a potom jako ESL (EFL, ALE, ESOL) pro zahraniční studenty, kteří ale po určité době přecházejí pod mainstream English, neboť to pro ně má také statusový charakter. Samozřejmě veškerá výuka je v angličtině, nikoliv ve spojení s národními jazyky, i když se zahraniční studenti učí často ve skupinách (Číňanů, Němců apod.) V zásadě výuka vychází z učebnic, které mají připravit žáky na IELTS.
Odlišně je organizována také výuka vědy: žáci jsou zařazeni do dvou skupin podle stupně náročnosti, takže stejný ročník nemusí probírat stejnou látku.
 
7)      Jinak je také organizována výuka uměleckých předmětů (hudba, drama, výtvarné umění), protože probíhá přímo na škole s tím, že na výuku nástrojů, zpěvu či tance docházejí tzv. peripatetičtí učitelé. (Ti si pak účtují plat za vyučovací hodinu u žáka, což jest na popisované škole 18 liber za 35 min.) U nás tomu odpovídá ZUŠ, kde tyto obory jsou soustředěny do zvláštní školy oddělené od základní či střední školy. Nemohu se zbavit dojmu, že britská organizace je v mnoha ohledech lepší. Alespoň určitě z pohledu učitele hudební výchovy, který tak má možnost určitého karierního růstu, neboť se z něj může stát hudební ředitel, který tím má pod palcem veškerou hudební agendu na škole. (A zároveň není zatížen administrativou jako ředitel školy.)
 
8)      Liší se také obsah vyučovaných předmětů, což mohu nejlépe doložit v oblasti hudby. Hudební výchovu mají v 9. ročníku všichni žáci (takže dva učitelé HV na škole si je rozdělili do čtyř skupin, a každý učil dvě), potom se mohou rozhodnout, zda si ji chtějí zvolit jako předmět, v němž budou dělat GCSE. (Obecně vzato studenti mají větší volbu ve výběru předmětů než na našich gymnáziích, kde se učí většina žáků stejné předměty.) Takže nakonec ve 13. ročníku jsme měli v hudebním oddělení 3 žáky. Do výuky je hojně zapojena moderní technika: každý žák, resp. dvojice v 9. ročníku má přístup  k PC s keyboardem, na tabuli se promítá monitor učitele, kde prezentuje např. ukázky z YouTube, DVD apod. Hodně se pracuje s filmovou hudbou, a to jak analyticky, tak i kompozičně. Práce s notačním programem Sibelius a metodický návod učitele umožnil skladatelský projekt už pro žáky 9. ročníku na podkladě dvoutónového tématu z filmu Čelisti. Velmi vděčná je také rytmická souhra v rámci Samba Band, využívající autentické nástroje z Brazílie, atd.
 
9)      S výše uvedeným souvisí poměrně slušné postavení učitele. Měsíční plat kolem 2000 liber mu může zaručit poměrně slušnou existenci – zvláště pokud bydlí a stravuje se v areálu školy, odpadají mu tyto náklady. Dále má také možnost na významné snížení školného pro svoje děti na dané škole. Kdysi jsem někde četl, že předpokladem vzniku filozofie v antice byla instituce otroctví, tedy část vládnoucí třídy, která nemusela fyzicky pracovat, mohla se oddat filozofování. Učitelé sice do vládnoucí třídy ani tehdy nepatřili – paidagógos byli vlastně vzdělaní otroci určení jako společníci a průvodci chlapců z patricijských rodin – na britské soukromé škole ale mohou alespoň využívat výhody, jaké dříve měli otrokáři. Jinak řečeno mohou využívat výhody svých žáků: mají zajištěno ubytování, stravu po celý týden 3x denně, na úklid v bytě  i na vyprání prádla je příslušný personál. Proto mě nepřekvapilo, když hudební ředitel uvažoval o tom, že by si pořídil další auto, které by měl na zábavu, vedle již stávajícího auta na práci. (Děti neměl, takže jak ty peníze vlastně utratit?)
 
10)  Na druhé straně mají učitelé řadu povinností spojených s termínem pastoral care, takže jejich mise nekončí s koncem vyučování. Jak jsem již naznačil, někteří učitelé, nebo i neučitelé nejsou ani zaměstnáni převážně na výuku, ale na dohled v žákovských domech, takže v tom případě jsou vlastně ve službě 24 hodin denně (v případě Housemastera, tedy Pána domu). To někomu může po jisté době vadit, protože nemá fakticky soukromí. Přes určitou až přehnanou či ideologicky zatíženou starost úřadů, a tedy i škol o ochranu dětí (sám jsem absolvoval dva kurzy child protection), to přesto na škole stále ještě vypadá, že ji ovládají učitelé, nikoliv žáci. V případě našich škol bych si tím již tak jist nebyl. Učitel není také zatížen zbytečnou administrativou v podobě třídních knih apod., ale má za úkol vypracovat na každého žáka, kterého učí, posudek v délce asi tří odstavců, což není špatná věc. Samozřejmě i tam se spíše chválí než kritizuje.
 
11)  Co se týče udržení kázně ve třídě, učitel může žáka vykázat, a v tom případě jde žák na detenci, tj. je na nějakou dobu vyřazen z výuky, a je zřejmě pod dozorem v jiné místnosti. (To si myslím, že je v našich podmínkách neaplikovatelné, protože by se musela vystavět vedle školy ještě jiná budova, kam by celé třídy chodily na detenci.) V zásadě jsem ale neviděl při práci hudebního ředitele tuto sankci uplatnit. Pouze jednomu žáku vyhodil knížku, kterou si při jeho výkladu četl, a pár žáků, kteří se bavili, napomínal, resp. je posadil jinam. Jak jsem říkal, ti žáci byli skutečně výkvět. Pro případ nějaké konfliktní situace má škola připraven manuál pro učitele, jak postupovat. (Tyto problémy jsem naštěstí řešit nemusel.) Samozřejmostí je školní uniforma pro chlapce i dívky (což je ale zvykem i na veřejných školách). Úspěšní žáci a týmy jsou naopak oceňováni a je učitelům zasílán seznam nadaných žáků.
 
12) Žáci měli dodržovat následující pravidla:
ARRIVE AT ALL LESSONS ON TIME
HAVE ALL NECESSARY EQUIPMENT WITH YOU
BE ATTENTIVE AND COOPERATIVE IN CLASS
COMPLETE AND HAND IN ALL TASKS AS INSTRUCTED
CATCH UP ON WORK MISSED DUE TO ABSENCE
DOING ALL THESE CONSISTENTLY WILL RESULT IN A GRADE 3 AT REPORT TIME
YOU WILL HAVE TO DO MORE TO GET A HIGHER GRADE
 
13)  Škola nejen posílá své žáky na různé pobyty v UK  i v zahraničí – populární byla např. cesta do Benátek pro studenty výtvarné výchovy, sám jsem byl s žáky hudebního oddělení v Londýně na koncertě Beethovenových symfonií – ale má také program vyhledávání studentů ze zámoří, a to především Číňanů zvláště z bývalé kolonie Hong Kong, kteří tvoří až 20% žáků, což je více než ze zemí EU (z nichž je nejvíce Němců, z východní Evropy tam byla jen jedna žákyně z Bulharska). Je to celkem pochopitelné i z ekonomických důvodů, neboť škola si tak vylepšuje rozpočet, pokud by nesehnala dostatek domácích studentů. Na školu se ovšem mohou dostat také studenti na bázi různých nadací a výměnných pobytů, kteří pak školné neplatí, což byla v mém případě jedna žákyně z Ukrajiny. Dále má škola i systém svých stipendií pro nadané žáky, které shodou okolností pobírala i žákyně a současně dcera na škole působícího učitele, což ale skutečně bylo oprávněné, neboť nadání skutečně vykazovala. (U nás by to byl pravděpodobně podvod.)
 
14) Co se týče působení zahraničních učitelů v Británii, zde je situace poněkud komplikovaná. Někde jsem četl, že v Česku na jedno volné pracovní místo připadá 15 nezaměstnaných a je jasné, že při úbytku dětí rozhodně není nedostatek učitelů. Podobná situace je i v Británii, takže proč by přijímali zahraniční pracovní sílu, když mají přebytek domácí. K tomu přistupují ještě další bariéry. Poměrně privilegované postavení mají učitelé z anglicky mluvících zemí. V rámci těchto zemí probíhá i výměna tzv. gap students. (Na mé škole byla učitelka historie z Kanady, učitel saxofonu a klarinetu z JAR a gappies z Austrálie a JAR.) Podle mých zkušeností mají největší šanci na uplatnění zahraniční učitelé matematiky, protože jejich domácí kolegové mohou získat i lépe placenou práci mimo školu. Proto z hlediska národnosti učitelů bylo vlastně oddělení matematiky na škole jako jediné mezinárodní, a také počtem největší. (Byla zde učitelka z Keni, učitel z Malajsie, učitel z Rumunska – ten se ovšem tam dostal proto, že předtím učil v USA, sám ředitel oddělení byl z Irska.) Naproti tomu učitelé cizích jazyků – kromě španělštiny – byli rodilí Angličané. Faktickou podmínkou zaměstnatelnosti pro učitele z východní Evropy je získání anglické kvalifikace pro učitele, o což je možno žádat příslušný úřad. Stejně jako podmínkou univerzitního studia včetně doktorského je vykonání zkoušky IELTS. (Státní zkouška z angličtiny z české univerzity skutečně nikoho nezajímá.)
 
15)  Závěrem bych dodal, že ani v Anglii není jednoduché býti učitelem - např. veřejné školy mají daleko horší pověst než výše popisovaná škola soukromá. (Také vláda premiéra Camerona vyjádřila odhodlání řešit zhoršující se podmínky pro práci učitelů v podobě nesoustředěného chování žáků a v kontextu klesající autority učitele). Přesto se nemohu zbavit dojmu, že jejich práce, a tím také život, vykazuje větší známky normality než u nás. Alespoň na škole, kde jsem působil, se učitelé stále převážně zabývali tím, že skutečně vyučovali, zatímco u nás mám takový dojem, že učitelé řeší místo toho „třídní boj“.
agnusgreg
Jsem v opozici v jakékoliv době a v jakékoliv straně. Mým náboženským vyznáním je nevěřící tomismus. Politicky se pohybuji v říši za zrcadlem a zase zpátky.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.