Stalo se NATO přežitkem?

obrazek
18.7.2011 13:11
Jsou věci, o kterých se v nejvyšších politických kruzích nemluví. Staly se samozřejmostí a jakákoliv debata o nich by mohla vyvolat nežádoucí otázky či zpochybnění jejich užitečnosti nebo samotného smyslu. Do kategorie tabuizovaných témat patří v domácí politice např. existence Senátu jako drahého a zcela neužitečného odkladiště politických mrtvol a v zahraničně-politické sféře existence NATO jako dinosaura studené války.

Nemíním zpochybňovat potřebnost euro-atlantické vazby a přátelské vztahy ČR s USA. Česká republika je přirozenou součástí Západu a je v jejím zájmu udržovat korektní vztahy se Spojenými státy. Je k tomu však zapotřebí Severoatlantický pakt, který se stal podivným přežitkem a reliktem studené války, zatěžující nesmyslnými výdaji na armádu rozpočty členských zemí? Potřebují NATO k dobrým vztahům s USA Švédové, Finové, Rakušané a Irové? Čelí tyto země menším bezpečnostním rizikům než Česko a proto nejsou jeho členy?

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden varoval Českou republiku před snižováním obranného rozpočtu: „Snižování obranného rozpočtu neznamená jen snižování vašich spojeneckých ambicí, ale může negativně ovlivnit i váš příspěvek alianci do společných operací.“ Strmý pokles výdajů na obranu prý dělá z Česka pomalu, ale jistě černého pasažéra v NATO, který se jen veze, aniž by nějak výrazněji přispěl. Rasmussen apeluje na to, aby se Nečas osobně angažoval při stabilizaci českých výdajů na obranu (rozuměj válku). Obrana se podle něho neměří bezpečností, ale vojenskými výdaji. Postěžoval si, že ty americké nyní tvoří 75 % výdajů NATO, kdežto kdysi tvořily pouze polovinu. V podobném duchu kritizoval odcházející americký ministr obrany Robert Gates „absenci politické vůle v Evropě“ ve smyslu, že Evropa neudržuje vojenské výdaje na vysoké úrovni. Řekl, že NATO se proměnilo ve dvoukolejnou alianci, v níž jsou ti, kdo jsou ochotni válčit, a ti, kdo „se specializují na udržování míru a rozhovory.“ Rozumím-li tomu správně, mír je podle Gatese pro slabochy, zatímco skuteční drsňáci nakupují bomby a shazují je na lidi.

Kritikou současného stavu nešetří ani další prominentní jestřáb – náměstek šéfa NATO a někdejší ministr obrany Topolánkovy vlády Jiří Šedivý, podle kterého Česko rádo využívá výhod členství v alianci ke své bezpečnosti, ale zároveň ho škrty v rozpočtu podkopává. Jinými slovy: v situaci, kdy škrty ve všech sférách veřejného života vedou k rychlému chudnutí, snižování kupní síly a životní úrovně většiny obyvatel, musíme vynaložit miliardy na nákup dalších pandurů, greenů, letounů CASA a posílat vojáky do nesmyslných válek v režii USA. O to se má postarat lobbista amerických zbrojařských firem na postu ministra obrany Alexandr Vondra.  

Česko se při vstupu do NATO zavázalo, že bude na obranu vynakládat 2 % HDP. Letos je to ale jen něco přes procento. Problém s výdaji na „obranu“ se však začíná týkat téměř všech evropských členů NATO, o čemž svědčí průběh války proti Libyi, kterou systematické škrtání vojenských rozpočtů také ohrožuje. Jak budou např. přispívat na válečná dobrodružství Řecko, Španělsko, Portugalsko a další státy, které čelí bankrotu? Poněkud mi to připomíná situaci v Číně za vlády Mao Ce-tunga, který masivními investicemi do zbrojení a vývoje atomové bomby, které financoval z vývozu obilí a potravin, způsobil ve vlastní zemi hladomor s desítkami milionů obětí. Pevně doufám, že „Velký kormidelník“ není Rasmussenovým vzorem.    

Samotné Spojené státy mají závažné ekonomické problémy a hrozí jim bankrot. Přesto pořád chtějí vést války. Operace v Iráku a Afghánistánu stojí americké daňové poplatníky 3 miliardy dolarů týdně. Přitom je evidentní, že tyto eskapády vedly k velmi sporným výsledkům. V obou státech Američané de facto prohráli. Chudý Afghánistán se dosud nepodařilo ovládnout žádné velmoci – Velké Británii, SSSR ani USA. V Iráku panuje osm let po vylhané válce a svržení sekulárního režimu Saddáma Husajna chaos, země se zmítá v sektářských nepokojích, stává se základnou teroristů a stále více se přimyká k teokratickému Íránu. Americké zbrojařské koncerny ovšem stále potřebují nové kšefty, a proto začalo další dobrodružství „na ochranu civilistů“ v Libyi, jehož konec je také v nedohlednu.

NATO už dávno neplní účel, za kterým v roce 1949 vzniklo. Kolektivní obranný pakt západní civilizace proti útoku z vnější se změnil ve světového četníka, který slouží jako stafáž k legitimizaci válečných eskapád USA po celém světě a jako balvan zatěžuje zdecimované státní rozpočty členských zemí. NATO ničím nepřispělo k mírovému soužití v post-studenoválečné éře, ale naopak ke zvýšení napětí, zejména ve vztahu k Rusku. Na zamýšlenou instalaci amerického radaru v Brdech proto Moskva, zahnaná do kouta, reagovala plánem na umístění raket v Kaliningradské oblasti. Zemanova vláda se v roce 1999 neobtěžovala zeptat občanů na jejich názor ohledně vstupu do Severoatlantické aliance. Zatímco členství v EU lidé schválili v referendu, členství v NATO odhlasovalo několik papalášů na nejvyšších pozicích.

Už jako členská země nesla ČR o dvanáct dnů později odpovědnost za humanitární bombardování Srbska. 24. března NATO zahájilo leteckou operaci proti Svazové republice Jugoslávii, která nebyla schválena Radou bezpečnosti OSN, s cílem vyhnat z Kosova srbskou armádu a podpořit ilegální a teroristickou Kosovskou osvobozeneckou armádu, páchající etnické čistky vůči nealbánskému obyvatelstvu s cílem získat nezávislost násilím. Nálety trvaly 78 dnů a škoda byla odhadnuta na 30 miliard dolarů. Počet obětí se odhaduje na 1200 až 2500 mrtvých a cca 5000 zraněných. Vzpomeňme na slova autora pojmu „humanitární bombardování“, bývalého pacifisty a současného nejvýraznějšího jestřába Václava Havla, z roku 1985: „Navrhněme, aby Severoatlantický pakt i Varšavská smlouva zahájily co nejdříve jednání o rozpuštění svých vojenských organizací, o stažení a odstranění všech jaderných zbraní v Evropě instalovaných či na Evropu namířených a o odchodu vojenských jednotek USA a SSSR z území jejich evropských spojenců.“  

Na závěr si připomeňme prorocká slova amerického republikánského prezidenta a generála Dwighta Eisenhowera z roku 1961, jenž varoval před „katastrofálním vzestupem nelegitimní moci vojensko-průmyslového komplexu, který má neospravedlnitelný vliv na vládu. Rozšiřující se vojenský establishment, podporovaný velkými korporátními zájmy, bude jednoho dne zaměstnávat tolik lidí, že se mu podaří politický systém zkorumpovat. Tato lobby se může stát natolik obrovskou, že ohrozí naše svobody a demokratické procesy… Každá vyrobená puška je krádeží na těch, kteří hladovějí.“ Jen dodám, že to byl právě prezident Eisenhower, který se při suezské krizi v roce 1956 distancoval od britsko-francouzské agrese proti Egyptu. Skutečnost, že se stejně nezachoval Barack Obama vůči počínání Francouzů a Britů v Libyi, dokládá, že během posledních 55 let vliv zbrojní lobby nekontrolovaně vzrostl.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.
Klíčová slova: NATO, USA, zahraniční politika

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

Fosílie NATO, zejména jeho podstata, byla v článku zhodnocena, popsána velmi výstižně a zcela vyčerpávajícím způsobem. Písmeno T v této zkratce se dle mého názoru, jevilo nadbytečným již v době založení tohoto vojenského paktu. Vnitřně se doposud nemohu ztotožnit s tím, že jsem občanem státu, který se do této naprosto militaristické mašinerie začlenil. Nelze zapomenout, že naše vládnoucí politické reprezentace zradily po posledním mocenském převratu své občany dvakrát. Poprvé při rozpadu ČSFR a po druhé při vstupu do NATO. V obou případech se jednalo o rozhodnutí neposvěcená celonárodním referendem občanů. V současné době pak sestava Ká 3, zrazuje své občany  opět, bezohledným zaváděním krutých a nesmyslných antisociálních opatření, demontáží sociálního státu, soukromým si přivlastňováním nejen zbytků státního majetku, ale též veřejného prostoru a dokonce i státu. Celonárodní referendum pochopitelně opět absentuje. Tito slouhové nadnárodních korporací a finanční oligarchie snad předpokládají, že vytvoří rámec i pro přivlastňování si svých občanů,  nestačí jim pouhé zakoupení pracovní síly občana, míní si ho nakonec  přivlastnit,  jeho fyzickou podstatu pod knutou novodobého feudálního pána či otrokáře? Současné panstvo jasně ukázalo cestu kam míní zavést  většinu občanů. Zahnívající imperialismus, mele zřejmě z posledního a umírající kobyla nejvíc kope.

Josef Biczak

Ano, NATO není to, za co se propagandisticky při našem vstupu vydávalo. Vzpomínám, (v té době jsem měl ještě televizi), že tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan měl nahlas poznámku, že lze z NATO i vystoupit. !! Sklidil doma odsouzení. Avšak nyní je to aktuální. Plně  s názorem Ondřeje Koisiny souhlasím. !!! Vystoupit!! Ale Bilderberg a jeho emisar nad ČR Kníže jakoby spící,  a poslušný patolízal Saša, to nedovolí!

A radar v Brdech? Umíte si někdo aspoň trochu vyanalyzovat proč právě Brdy se Američanům zalíbily? Ne kvůli radaru, to je technicky dnes obtížně vysvětlitelné že to již skoro nic není , ovčanům snad ano. Ale tehdy jen několik informací, které bloudi z Topolánova klanu sdělili lidu o právnické smlouvě svědčilo  o tom, že by tam  bylo nezávislé a nedostupné území pouze  Američanů mimo naše právní normy se vším všudy i pro jejich vojáky a hlavně volné  podzemí ve skalním vrchovišti,  mimořádně přitažlivé pro konečně první tajnou podzemní základnu ve střední Evropě !!! A o to šlo!

A Eisenhover dobře věděl po zkušenosti s uzavřením t.zv.Grenadské smlouvy v roce 1954 co se vlastně z  tlaku vojenského průmyslu tehdy stalo a z čeho se nikdy civilní USA nemůže vyhrabat.....

Kdo chce může se dozvědět mnohem více, jen číst mimo "denní tisk" a popolárně naučnou literaturu, atd..,.....