Strašák Halík – stručná charakteristika

obrazek
6.11.2018 15:23
Tomáš Halík spatřil světlo světa zjara roku 1948. Nyní, o 7O let později patří v naší zemi mezi ty nejznámější a nejvykutálenější podvodníky současnosti. Nepotrestané.

Od roku 1972 se Halík pohyboval na režimových pracovištích StB. Dotáhl to tak daleko, že na Institutu pro výchovu vedoucích pracovníků Ministerstva průmyslu ČSR měl přístup do kádrových svazků šéfů českého socialistického průmyslu. Byl tak v ČSR fakticky nadřazen lidem jako je např. Andrej Babiš. Navíc byl zaměstnán na estébácké katedře psychologie, jež se zaobírala manipulací s lidmi. Mohl se vesele školit na podobných pracovištích východoněmecké tajné policie a přenášet nabyté zkušenosti do českého provozu. O pracoviště se velmi zajímal jeden z nejtvrdších normalizátorů Josef Korčák (předseda vlády ČSR a místopředseda vlády ČSSR a člen předsednictva ÚV KSČ), který byl v roce 1990 vyloučen z KSČ. Josef Korčák držel nad Halíkem dlouhodobě ochrannou ruku a fedroval jeho kariéru normalizačního kádrováka.

Je pozoruhodné, že se Halík rád ve svých četných různě účelově poupravených životopisech ohání tím, že byl v polovině osmdesátých let “uklizen” na Protialkoholní léčebnu. Toto pracoviště bylo totiž opět pod tvrdou kontrolou StB, neb bylo zdrojem kompromitujících materiálů. Je také zajímavé, že doc. Skála, který PL vedl, prý zásadně přijímal absolventy klinické psychologie. Pokud Halík toto vzdělání získal, jak se rád chlubí, tak se tak mohlo stát pouze na výše zmíněné katedře. Katedra však zanikla – z pochopitelných důvodů – bez náhrady, a tak Halíkovi chybí doklad. A tím starým se prezentovat – opět z pochopitelných důvodů – nechce. Tolik asi k disidentství soudruha Halíka.

Zcela podobně jako s Halíkovým disidentsvím je tomu s jeho kněžstvím, které se neopírá o žádný hmatatelný důkaz. Halík nemá záznam v matrice a nemá vystudovaný seminář. Naopak, je známo, že úzce spolupracoval s odbory StB zaměřenými na boj s vnitřním nepřítelem – církve. Byl církvi podstaven jako špicl, v rámci svého působení v DDR pod dohledem Stasi, Východoněmecké tajné policie. Návazně na školení v operativní psychologii ve výcvikovém středisku Stasi v Postupimi – Eiche u Berlína, odcestoval do Erfurtu, kde byl, za záhadných okolností, údajně vysvěcen na kněze. Dnes neexistuje ni jeden svědek, který by toto potvrdil.

Zcela podobně jako s Halíkovým disidentstvím a kněžstvím je tomu i s jeho akademickou kariérou. Halík o sobě velmi rád prohlašuje, že je teolog, sociolog, filozof, psycholog. Možná že by bylo možné jej označit za sociologa, neboť tento obor Halík skutečně vystudoval. Ostatní jeho akademické tituly byly po podrobném zkoumání shledány jako Halíkovy podvody. Halík předkládal nižší diplomy sympatizujícím úředníkům ministerstva školství jako diplomy vyšší a úředníci mu to tzv. nostrifikovali chybně jako vyšší kvalifikaci. Navíc Halík zcela neomaleně použil tu samou písemnou práci, která mu posloužila ku získání titulu ze sociologie, taktéž pro získání titulu z teologie v polské Wroclawi.

Dalších akademických podvodů se Halík dopouštěl podsouváním svých meditačních beletristických tzv. Vánočních knih Univerzitě Karlově, na které působil jako lektor, coby odborných prací, na základě kterých univerzita získávala dotace od státu. Státní komise na podnět veřejnosti provedla kontrolu a konstatovala, že Halíkovy knihy skutečně nesplňují kritéria kladená na odbornou vědeckou literaturu. Kupodivu nenásledovala ani omluva, ani vrácení všech na základě podvodně vykazovaných vědeckých výsledků chybně přidělených dotací… Avšak orgány činné v trestním řízení stále mlčí, přestože bylo v této souvislosti na Halíka podáno již několik trestných oznámení.

Etická komise University Karlovy taktéž neshledala, jak v podvodech s akademickými tituly, tak v dotačních podvodech Halíka žádné pochybení, což může být jen důkazem toho, do jaké míry jsou jmenované instituce doposud prolezlé starými strukturami, svého času vypuštěnými do porevolučního reje někdejšími komunistickými předáky typu soudruha Josefa Korčáka.

Zachovejme si právě proto Halíka, jako muzeální memento těžké doby útlaku a poroby slušnosti, demokracie a svobody našeho národa. Halík je totiž relikt zlých časů se vším všudy. Jednoho dne by mu mohlo být vybudováno mauzoleum, kde by jako odstrašující příklad mumifikován sloužil nadcházejícím generacím: "Hle, zde leží Zemský Škůdce, škodil za každého režimu". Taktéž by mohl být uveden do tuzemské síně slávy, jako ten nejúspěšnější podvodník a lhář všech dob.

Post scriptum

Halíkův stejnojmenný nadační fond, sídlící na adrese Náprstkova 2, Praha 1, vystavěný z jednorázové dotace burzovního spekulanta Templetona, někdejšího souseda dalšího slavného českého podvodníka Viktora Koženého na Bahamách, zavání taktéž podvodem. Zatím totiž nezačal vyplácet kvalifikovaným zájemcům stipendia na studia, v duchu a liteře svého účelu. Nápadné je i to, že ve správní radě fondu figuruje Halíkova dlouholetá konkubína Scarlett Vasiluková-Rešlová, a ve funkci revizora jistý střelmistr z Vlašimi, Jiří Prokop.

Podobně nedůvěryhodná je Halíkova lichá iniciativa, kterou díky vlídné intervenci svého alter-ega, někdejšího kněze Daniela Hermana, řečeného "páter vyklouz", pozdějšího kontroverzního ministra kultury s cizí agendou a velkým hladem po penězích (a to i když je "kůžička již zcela napnutá"), vyvinul v pražském Klementinu, kolem Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství, jež bylo zřízeno s laskavou finanční podporou Halíkova dvorního mecenáše, Luďka Sekyry, magnáta na trhu s nemovitostmi a někdejšího důvěrníka proslulého tuzemského gangstera, kmotra Mrázka. Byl to konec konců právě Sekyra, který se nechal slyšet, že hodlá Halíka nominovat na prezidenta. Snaha by určitě byla. Sekyra nejprve koupil kolej Harris Manchester College na Univerzitě v Oxfordu, a poté touto kolejí nechal Halíkovi udělit čestný doktorát... zcela dle příznačného rčení "já na bráchu, brácha na mně". Podle stejného estébáckého vzorce tato skupinka operovala již za komunismu. Také docioložka, Jiřina Šiklová, někdejší skalní stalinistka, další osoba z Halíkova okruhu, kdysi z politických (kádrových) důvodů vyhazovala studenty z fakulty, nyní vystupuje, stejně jako Halík v roli disidentky. Podivuhodná genderová agenda cizích vlivových sfér, je v tomto ohledu společným jmenovatelem obou někdejších protagonistů minulého režimu, Halíka i Šiklové.

Toto nechvalné bratrstvo kočičí pracky samozřejmě čítá mnoho dalších, vesměs poznamenaných pohrobků komunismu, kteří neustále pošilhávají po nějakém velkém bratru, ideálně v rámci nějaké neomarxistické agendy s lehce trockistickými aspekty, tak jak to zrovna Evropa právě zažívá, kterému by mohli prokázat dobrou službu, za dobrý peníz, tak jako kdysi, straně a vůdci, Sovětskému Svazu a přátelství s ním, kterému přísahali věrnost na věčné časy, Amen.

solis
vystudoval sociologii a politologii na belgické Vrije Universiteit Brussel (1992). Tamtéž získal postgraduální diplom (LL.M.) mezinárodního a evropského práva (1993). Absolvent letní akademie na Evropském Univerzitním Institutu ve Florencii (1992). Stážista na Evropské komisi (GŘ I.) Někdejší člen Strany zelených, aktivní v řídících orgánech základní organizace Praha 1 a Zahraniční Odborné Sekci strany. Později zakladatel a předseda základní organizace SZ Praha Suchdol, prominentní kritik politiky někdejšího předsedy SZ Bursíka, v okruhu stranické opozice. Odpůrce plánované radarové základny SSA v Brdech a účasti AČ na expedičních misích a okupaci Afghánistánu. Svého času parlamentní asistent poslankyně Olgy Zubové. Zastupitel MČ Praha 1, předseda finančního výboru MČ P1, lídr kandidátky DSZ ve volbách do EP, kandidát do Senátu za Prahu 6. Lektor na VŠMVV, přednášel komparativní politologii a konspirační teorie. Vede zde diplomové a bakalářské práce na zahraničně politická témata. Poradce místostarosty Prahy 5. Kandidát v květnových Evropských volbách 2014 za iniciativu "Ne Bruselu"

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.