Strávající ekonomický systém a dluh

Většina občanů vůbec nevnímá, že finanční systém je celosvětově propojen, že „visí“ nad společnostmi, kterými není téměř ovlivňován, ale naopak, on, rozvoj nebo stagnaci společností zásadním způsobem ovlivňuje. Chováme se tak, jako by ekonomický systém byl seslaný Bohem nebo jinými vesmírnými silami. Nechápeme, že je to systém umělý, vytvořený člověkem, který je možné, ale i nutné nastavit jinak, aby nesloužil zájmům jen malé skupinky lidí, ale celé společnosti.

Jako nezměnitelný fakt přijímáme fráze, že nejsou peníze, že toto a tamto musíme škrtnout, zde se musíme omezit, tamto si nemůžeme dovolit.  Vláda „rozpočtové odpovědnosti“ se ráda staví do pozice zachránce naší společnosti. Ministři zatím nevidí, že svými škrty kopou naší společnosti hrob a mnoho občanů jim k tomu tleská. Jak pošetilé, jak nemoudré, jak kontraproduktivní je toto konání. Zdá se mi, jakoby si vláda i politikové mysleli, že peníze rostou na stromech nebo na poli a nyní je jen jejich slabá úroda.Zadlužují naši společnost u cizích věřitelů monetizací deficitu státního rozpočtu pomocí státních dluhopisů a zcela opomíjí jiné možnosti, jak financovat rozvoj společnosti. Činnost politiků, napříč politickým spektrem, nás dovedla za posledních 20 let do situace, kdy ročně platíme za úroky za jejich půjčky více než 76 miliard korun, a tato částka bude růst, a to nehovoříme o té skutečnosti, že nesplácíme ani jistinu. Politici buď zcela nechápou, že peníze, které za dluhopisy dostanou, musel někdo uměle vytvořit, a tudíž platíme nemalé úroky za něco, co bychom zvládli sami stejně dobře a podstatně levněji nebo nás do pozice dlužníků a tím i ekonomické závislosti na cizích věřitelích úmyslně manipulují. Ať je to tak nebo tak, je nejvyšší čas říci rázné a hlasité – „tak takto dále už ne, pánové a dámy“!!!

Máme cca 500 000 nezaměstnaných, nevyužitou na 100% techniku a technologie, máme dostatek domácích surovin (například pro stavebnictví). Pokud sloučíme tyto tři množiny do jedné, dostaneme reálné hmotné statky – například byty, opravené silnice, opravené škody po povodních, nové silnice a dálnice, nové nemocnice, domovy důchodců, hospice atd.  Sníží se nezamětnanost, nebudeme muset platit téměř nikomu sociální dávky a naše společnost bude bohatší o nově vytvořené statky, které bude možné dlouhodobě využívat. Vláda „rozpočtové odpovědnosti“ však navrhuje škrty, škrty a zase škrty. To znamená méně peněz, a ještě méně peněz. V rámci úspor chtějí propouštět úředníky – ó jak záslužná činnost, co ale s nimi? Zvýší se nezaměstnanost, budeme potřebovat více peněz na sociální systém, kde je vláda vezme? Má snad připraven nějaký tajný plán selektivní euthanasie pro uvolněné úředníky?

Škrty, škrty, škrty - cožpak toto je cesta řešení problému? Jistě, pro lidi bez vizí, bez znalostí, bez skutečné odpovědnosti vůči společnosti jako celku, to jistě cesta je. Je to ale cesta k úpadku, ke skutečnému bankrotu a sociálním nepokojům. Myslím, že je na čase vydat se jinou cestou.

Pokud je ještě naše společnost suverénní, potom si můžeme sami rozhodnout o tom, jak nastavení tohoto systému změnit, aby systém pracoval v náš prospěch, ne pouze ve prospěch zájmů malé skupiny občanů a cizích bank.

Existuje vůbec nějaká alternativa k vládním návrhům, která by byla skutečným řešením ve prospěch celé společnosti? Existuje – http://ekonomickareforma.cz – například, kde pod odkazem „Cíl reformy“ jsou v bodech navržena opatření, která mohou, pokud budeme chtít, zahájit „Zlatý věk“ v naší společnosti.

Můžeme však učinit něco okamžitě, bez velkých změn v zákonech? Jistě, že můžeme. Můžeme změnti roizpočtová pravidla a způsob tvoření státního rozpočtu a pro financování investic na úrovni státu a samosprávných celků využít (jak jsem je nezval) "investiční bankovní poukázky ČNB". Pokud to někoho bude zajímat, mohu o tom napsat více. Ve zkratce jen - budou to poukázky emitované ČNB do oběhu (neprodávají se jako krátkodobé dluhopisy nebo bankoví poukázky) - jsou v oběhu stejně jako peníze s jedinou výjimkou - mají omezenou časovou platnost a v den expirace jsou automaticky staženy z oběhu. Do doby stažení z oběhu však umožní propojit množinu "práce" a "surovin a materiálu" a "techniky a technologie", aby mohla vzniknout množina "nových statků". Toto nám umožní vybudovat vše, co potřebujeme bez deficitu a bez zadlužování se u cizích věřitelů a následně se vrhnout na splacení státního dluhu a získat ekonomickou svobodu pro naši společnost.

Pokud následně zrealizujeme Alternativní návrh ekonomické reformy, můžeme pracovat 4 dny v týdnu po 6 hodinách, odcházet do důchodu od 53 let a čas na Zemi využít ve svůj vlastní prospěch, pro svůj duchovní rozvoj, pokud o něj budeme stát. Nemusíme dělat nikomu ekonomickém otroky a živořit. Musíme ale proto něco udělat...

Jiří Schlimbach