Vladimír Pelc: Stravenkový paušál – pro a proti

stravenky
20.1.2020 01:03
Vládní koalice se shodla, že firmy budou moci kromě klasických papírových stravenek poskytovat zaměstnancům nezdaněný benefit vyplácený v penězích − stravenkový paušál jako alternativu k papírových stravenkám, popř. i podnikovému stravovaní. K tomu se rozvinula rozsáhlá diskuze.

Stravenkový paušál by měl stejný daňový a odvodový režim na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců, jako dosud mají papírové stravenky – v zákonných limitech by byl pro zaměstnavatele daňovým výdajem, u zaměstnanců by byl od daně z příjmů osvobozen a nebyl by součástí vyměřovacích základů pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Na zavedení stravenkového paušálu jsou názory různé.

Jak se v tomto názorovém klání, i sporech, naplňuje politicko-ekonomická rovnice charakterizovaná pojmy a vztahy „ekonomika – zájmy − politika“?

Stravenkový paušál z hlediska hospodářského provozu by byl prostý:

Pro zaměstnavatele by stravenkový paušál znamenal nižší výdaj, než mají na současné papírové stravenky-ceniny, z nichž platí asi dvě procenta z ceny stravenek jako provizi stravenkovým firmám, a dále by snížil se jejich náklad na instrumentaci s těmito ceninami (musí je přijímat, uschovávat, rozdělovat; tedy účetní a daňová administrativa). Navíc stravenky se kupují předem, jde o „utopené náklady“. Ekonomické parametry stravenkového paušálu by tak lépe naplňovaly hospodářský zájem zaměstnavatelů; politickým projevem tak je jejich souhlas s jeho zavedením; současný systém papírových stravenek považuje za vhodný pouze sedm procent zaměstnavatelů.

Rovnice ekonomika – zájmy − politika je u zaměstnavatelů srozumitelná.

 

Hoteliéři a restauratéři, podle jejich asociace, z důvodů svého hospodářského provozu, stravenkový paušál vítají; papírové stravenky jsou anachronismem ve stylu potravinových lístků, je s nimi spojena velká administrativní zátěž nejen zaměstnavatelů, ale hlavně těch, kteří je od koncového zákazníka přijímají, tedy hoteliérů a restauratérů; třetina restaurací stravenky vůbec nepřijímá, v celkovém objemu tržeb pro restaurace představují stravenky pouze patnáctiprocentní podíl. Přijímající restaurace platí z každé stravenky firmám, které je vydávají, stravenkovým firmám, mezi pěti až sedmi procenty z jejich nominální ceny. Zavedení stravenkového paušálu by pro restauratéry znamenalo snížení výdajů a nákladů obdobně, jako u zaměstnavatelů. Stravenkové firmy jsou zprostředkovatelem stojícím mezi zaměstnavatelem a restauratérem nebo obchodníkem, který za své zprostředkování vybírá provizi. Výše provize i dlouhá splatnost peněz za stravenky jsou důvodem, proč je restauratéři považují za přítěž. Ekonomické parametry stravenkového paušálu by tak lépe naplňovaly jejich hospodářský zájem hoteliérů a restauratérů; politickým projevem tak je souhlas s jeho zavedením.

Rovnice ekonomika – zájmy − politika je u hoteliérů a restauratérů srozumitelná.

 

Pro stravenkové firmy by zavedení stravenkového paušálu šlo proti jejich ekonomickým zájmům – jejich prospěchem je minimálně udržet, nebo ještě lépe zvyšovat příjmy ze stravenkových provizí. Ekonomické parametry stravenkového paušálu by působily proti hospodářskému zájmu stravenkových firem; politickým projevem tak je jejich důrazný nesouhlas s jeho zavedením.

Rovnice ekonomika, zájmy, politika je u stravenkových firem srozumitelná.

Námitky stravenkových firem: O práci přijde o práci až deset tisíc lidí. Lidé omezí stravování v restauracích, byznys se zhroutí. – Patrně tím myslí své zaměstnance; je však běžné, že při změnách v hospodářství, a tato by byla celkově efektivní, dochází ke změnám v míře zaměstnanosti v různých oborech. – Stát za zavedení stravenkového paušálu zaplatí miliardy. – Je to nesmysl, stát nic takového nebude stát ani korunu, za co by také platil. Jednorázové výdaje budou mít zaměstnavatelé a upgrade software. – Stát na daňovém inkasu dostane o mnoho miliard méně, než dosud, dojde k obrovskému daňovému výpadku. – Je to též nesmyl; zdanitelné a zdaňované peníze se nepoztrácejí, není kam. Změní se pouze výše daňového inkasa korporátní daně u různých poplatníků − Stravenkový paušál přinese pohodlí zejména zaměstnancům, protože nebudou vázaní stávajícími daňovými limity stravenek. – Opět nepravdivé tvrzení: Stravenkový paušál se bude poskytovat v rámci dosavadních zákonných daňových a odvodových parametrů, které platí i na stravenky papírové.

 

Odbory, podle předáků Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů, stravenkový paušál odmítají. Přitom jeho ekonomické parametry by lépe naplňovaly hospodářský zájem zaměstnanců, které odbory zastupují. Výdaje a náklady zaměstnavatelů na stravenkový paušál by byly nižší, než na papírové stravenky – lze předpokládat větší ochotu tento benefit vyplácet i u těch zaměstnavatelů, kteří ho dosud neposkytovali, tedy zaměstnanecký benefit rozšiřovat. Finanční podoba benefitu by znamenala nižší výdaje a náklady u hoteliérů a restauratérů − lze předpokládat větší ochotu přijímat tento benefit i těmi, kteří dosud papírové stravenky nepřijímali. Papírové stravenky mají časově omezenou platnost kalendářní rok, mnohé provozovny je pro výdaje a náklady na ně nepřijímají – to by se finančního benefitu ve formě stravenkového paušálu netýkalo. Snížení celkových výdajů a nákladů na uplatňování papírových stravenek by vedlo k rozšíření tohoto zaměstnaneckého benefitu.

Námitky odborů: Firmy mohou stravenkový paušál využít k tomu, aby odváděli sociální pojištění z menší částky a tím zaměstnanci zmenšili jeho budoucí penzi (kupř. jeden tisíc korun z dosavadního platu by zaměstnavatel deklaroval jako stravenkový paušál). − Pokud by to takto chtěl dělat, dělal by to už s papírovými stravenkami. Lze tomu zabránit kolektivním vyjednáváním, technicky pak oddělením benefitní částky a třeba podmínění jejím užitím formou platební karty. – Dojde k omezení závodního stravování. – Pokud zaměstnavatel provozuje závodní stavování ke spokojenosti své i svých zaměstnanců, nebude vyplácet stravenkový paušál stejně tak, jako dnes neposkytuje papírové stravenky. − Poklesne podíl zaměstnanců, kteří chodí pravidelně na obědy. – Funkce státu, ale ani role odborů, nespočívá v určování, zda má zaměstnanec chodit na oběd, nýbrž ve vytváření palety možností, aby na něj chodil; změna formy uvedeného zaměstnaneckého benefitu těžko množství obědvajících zaměstnanců sníží.

Rovnice ekonomika, zájmy, politika je u odborů, v případě odmítání stravenkového paušálu, nesrozumitelná.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.