Syrský poslanec exkluzivně pro Vaši věc: Pro USA je výhodné, když se Arabové zabíjejí navzájem.

obrazek
28.11.2011 18:11
Povídal jsem si s poslancem syrského parlamentu Dr. Jafarem Mouhsenem Alkheirem ze strany BAAS o aktuálním dění v jeho zemi. Českým čtenářům tento rozhovor nabízí unikátní pohled na probíhající nepokoje v Sýrii a tzv. Arabské jaro i z druhé strany, která nemá v mainstreamových médiích prostor se vyjádřit.

Vaše věc: Prezident Bašár Asad krátce po vypuknutí nepokojů zahájil reformní proces. Co je jeho obsahem?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Reformy, které prezident Bašár Asad zahájil, nejsou datované vznikem nepokojů v Sýrii, ale byly zahájeny mnohem dříve. Za posledních 5 let bylo schváleno až 600 nových zákonů, které se týkají všech oblastí společenského života a zejména ekonomiky. Tyto reformy k oživení syrské ekonomiky jsou již viditelné na vzestupu objemu HDP země a státního rozpočtu. Když se vrátíme k období nepokojů, považuji za hlavní pilíř reformního procesu tři hlavní zákony, které byly vydány:

Hlavní je zákon o politických stranách, který definuje rámec založení a působení nových politických stran. Nyní je podle tohoto zákona podáno 18 žádostí o nové strany.

Zákon o lokální správě, který deklaruje řízení společnosti a dává základ k demokratickým volbám na úrovni obcí, měst a krajů.

Mediální zákon, který zjednodušuje získávání koncesí pro všechny druhy medií. Také zde byla zrušena možnost soudního stíhání žurnalistů za jejich názory týkající se řízení státu a kritizování vládních činitelů.

Vedle těchto tří zákonů bylo vydáno několik jiných spadajících do úrovně liberalizace a řízení  státu – o volbách, o právu na shromažďování, zrušení stanného práva (již bylo uskutečněno) a spousta dalších.

Poslední krok, který integruje všechny dané zákony a dává základ k jejich korekci či úpravě, je zahájení procesů k přepsání ústavy země. Předpokládá se, že budou zrušeny hlavně ty články, které omezovaly politickou soutěž v zemi a zabraňovaly demokratickému předávání moci.

Ovšem je nutné, aby se na tomto procesu, který osobně hodnotím jako velmi důležitý a přínosný, mohly podílet všechny složky společnosti, a aby bylo pomocí referenda rozhodnuto o nové formě syrského státu. To ale odmítá opozice, která žádá odstoupení prezidenta a používá k tomu všechny možné prostředky až po ty nejkrajnější, a to je použití zbraní proti státním orgánům a lidem. Přitom ale není jasné, jaké procentuální zastoupení mají ve společnosti a jak velká je jejich podpora u lidí.

 

Vaše věc:Co v současnosti Syřané považují za největší ekonomický problém?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Na syrskou ekonomiku měly historicky špatný dopad snahy Západu ovládat Sýrii a nástroje této snahy v podobě sankcí, které trvají již přes 30 let. Tyto různé sankce ze strany USA a západních zemí měly dvojí význam. Jednak vedly ke zpomalenému vývoji syrské ekonomiky, ale na druhou stranu přispěly k jejímu osamostatnění a soběstačnosti. V současné situaci ohrožují syrskou ekonomiku dva velké faktory:

Sankce USA a Evropy se týkají přímo každého občana v Sýrii, jako jeden z mnoha příkladů uvedu zrušení používání kreditních karet pro všechny Syřany.

Dopad nepokojů ovlivňuje ekonomiku nulovou turistikou, omezením produkce ve všech sférách a oblastech, problémy v továrnách a výrobnách.

Vedle toho je snaha rebelů napadnout a poničit vládní budovy, soudy, pošty a spoje, cesty a komunikace apod.

 

Vaše věc: Kdo kromě Muslimského bratrstva tvoří opozici proti vládě prezidenta Asada a jakou má podporu lidí?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Já si myslím, že hlavní proud opozice představují lidé, kteří nejsou spokojeni s režimem a mají své různé požadavky. Tito lidé nejsou organizovaní a tím jsou snadno zmanipulovatelní více organizovanými složkami - například zmíněným Muslimským bratrstvem, wahhábisty a spoustou dalších jiných náboženských fundamentalistů, kteří jsou podporováni především ze strany Saúdské Arábie a Kataru. Nezanedbatelnou skupinu, zejména v ozbrojených nepokojích, hrají tzv. arabští afghánové, kteří přišli z Afghánistánu a Iráku do Sýrie a jsou dobře vojensky trénovanými extremisty. Je tu také nezanedbatelná skupina kriminálníků a rebelů. Také hrají roli peníze, přitékající ze Západu na podporu povstalců. Zásobují je zbraněmi, jež jsou pak použity, jak už jsem jednou uváděl, proti lidem a vojenským a státním složkám.

 

Vaše věc: Uvádí se, že od března již zahynulo 3500 lidí. Z toho však značnou část tvoří příslušníci bezpečnostních složek, zastřelení rebely. Kdy se podaří toto násilí ukončit?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Ano, máte pravdu, jsou to značné oběti na životech. Ale už jsem uvedl, čím to bylo způsobeno. Znovu zdůrazňuji, že značná část těchto obětí jsou příslušníci bezpečnostních složek a armády, která byla nasazena v některých oblastech k nastolení pořádku. Nemalá část obětí je také z řad nevinných manifestujících, kteří byli zastřeleni právě rebely a extrémními islamisty a pak se vše svedlo na stát ve snaze o jeho diskreditaci s cílem dostat společnost do krvavého nekončícího konfliktu.

Kdy se podaří toto násilí ukončit?  Je to velmi důležitá otázka. Myslím, že klíčem k zastavení nepokojů a krveprolití  je zastavení vměšování ze strany Saúdské Arábie, USA a Evropy.

Byl již nastoupen proces celospolečenského dialogu s cílem dosáhnout občanského smíru  a dohodnout se na časovém rozvrhu reforem a ujasnění budoucí podoby syrského státu.

Tomuto procesu je potřeba dopřát čas a pomoc všech zainteresovaných stran, zejména demokratického světa. Nespoléháme na spolupráci temných sil středověkých států v Zálivu.

 

Vaše věc: Jaká je role Turecka v regionu? Na jeho území se formuje opoziční syrská armáda. Kdo ji financuje a může nějak ohrozit stabilitu Sýrie?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Turecko je velký a důležitý stát v oblasti, ale nesmíme zapomínat, že je ovládán islámskými silami, které jsou myšlením blízké Muslimskému bratrstvu. A to hraje velkou roli v jeho neracionálním postoji vůči dění v Sýrii. Když k tomu přidáme mocenské úsilí Erdogana o Velkou osmanskou říši, tak pochopíme, co se děje v Turecku. Údajná Syrská osvobozenecká armáda je složena především ze žoldáků placených arabskou naftou a z peněz protékajících neoficiálními kanály od CIA a Izraele. Jsou v ní zastoupeni ve velké míře extrémní islamisté a lidé stíhaní v Sýrii za různé kriminální činy. Menší část této tzv.osvobozenecké armády jsou zběhové ze syrské armády.

 

Vaše věc: Jak hodnotíte tzv. Arabské jaro? Je to spontánní proces nebo někým řízená akce s cílem destabilizace a nastolení islámských režimů v celém regionu?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: “Arabské  jaro” možná začalo spontánním dějem, ale to co z něj zbylo dnes nemůžeme nazvat jaro, ale propad do středověku. Hnutí je dnes ovládáno především americkými mocenskými zájmy, kterým je úplně jedno, co se děje v arabském světě, hlavně, aby si udrželi kontrolu nad naftou a ostatním bohatstvím v oblasti. Naopak je pro ně výhodné, bude-li celá oblast destabilizovaná a Arabové se budou zabíjet navzájem. Dívají se na nás jako na druhořadé lidi, jsou schopni podporovat a paktovat se s islámskými extremisty, pokud slouží jejich zájmu, viz Usáma bin Ládin. Avšak v další fázi jsou schopni tuto sílu démonizovat, označit ji za teroristickou  a  využít ji k ničení v oblasti ve stejném scénáři, jak tomu bylo u bin Ládina.

 

Vaše věc: Domníváte se, že NATO zaútočí na Sýrii, podobně jako rozpoutalo válku proti Libyi, nebo tuto možnost považujete za nepravděpodobnou? 

 

Jafar Mouhsen Alkheir: V syrské kauze si osobně myslím, že NATO nezaútočí jako celek, ale v případě vytvoření dostatečně vhodných podmínek pro intervenci použije jako nástroj Turecko a Saúdskou Arábii, podobně jako v Libyi použilo Evropu. Američané se poučili z Iráku, dodnes nemůžou z iráckého močálu zajistit důstojný odchod. A jestli se Turecko a Arabové budou bít, nebude to bolet ani USA ani Evropu. Syrská armáda není slabá. Nedisponuje sice stejně ničivými zbraněmi jako armády Západu, ale může způsobit vážné ztráty jakémukoliv agresorovi. Proto ten scénář s vojenskou intervencí nevidím jako reálný v krátkém časovém rozmezí.

 

Vaše věc: Jaké byly syrsko-libyjské vztahy? Přátelil se prezident Asad s Muammarem Kaddáfím? Uzná Sýrie novou libyjskou vládu?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Mezi státy neexistuje tzv. přátelství, ale pouze zájmy. Sýrie udržovala s většinou arabských zemí dobré vztahy. Asad se díval na Kaddáfího jako na nespolehlivého partnera, se kterým je nutné udržovat vztahy pro dobro syrské věci. Co se týká uznání libyjské vlády, tak Sýrie nemá problém uznat legitimně zvolenou libyjskou vládu, pokud se situace v Libyi uklidní a dojde k volbám.

  

Vaše věc: Jak hodnotíte mezinárodní tlak vůči Íránu? Jak by se Sýrie zachovala v případě útoku na Írán?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Tlak vyvíjený na Írán nemůžeme v žádném případě nazvat mezinárodním. Je to tlak USA a Izraele s pomocí vazalů, který je vyvíjen s cílem oslabit Írán, udržovat oblast v napětí a omezit  v Íránu technický pokrok zejména v energetice. Tlak na Írán je nelegitimní a brání právu íránského  národa na budování vlastní nezávislosti na Západu.

Jak by se Sýrie zachovala? To nedokážu odpovědět. Sýrie má těsné vztahy s Íránem a obě země z toho profitují. Jsou mezi nimi podepsány různé vzájemné smlouvy, např. smlouva o společné obraně v případě napadení.

 

Vaše věc: Co si myslíte o pozastavení členství Sýrie v Lize arabských států?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Sýrie byla zakládajícím členem a iniciátorem založení LAS. Ovšem tato liga neprokázala během své historie žádné velké činy ani velkou efektivitu. Dnes po dvojnásobném vetu v Radě bezpečnosti, jež použili Rusko a Čína proti návrhu rezoluce týkající se situace v Sýrii, která by sloužila jako základ k ozbrojené intervenci v Sýrii, tak po tomto krachu Západ zkouší další možnost, a to využít LAS k případné intervenci.

Avšak ústava LAS nedovoluje pozastavení členství bez souhlasu všech členů ligy, kromě státu jehož se to týká. A jelikož to nebylo možné, šli oklikou: pozastavení účasti syrských delegací na schůzích LAS, což je komické – nebylo to pozastavení členství.

 

Vaše věc: Vzhledem k tomu, že Vaše manželka pochází z České republiky, máte možnost sledovat zpravodajství českých médií o dění v Sýrii. Jak jej hodnotíte?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Jistě, sleduji zpravodajství jak českých, tak zahraničních médií. Přenos zpráv obecně je velmi lehce zmanipulovatelný. Stačí, když jeden „známý“ zdroj vydá zprávu, ostatní média ji převezmou bez snahy o ověření, zda je zpráva pravdivá či upravená podle potřeby. Stačí, že je to známý zdroj. Domívám se, že tímto způsobem se česká veřejnost neměla možnost seznámit s nezávislým a objektivním zpravodajstvím.

 

Vaše věc: V Sýrii žijí i čeští občané. Vídáte se s nimi prostřednictvím Vaší manželky? Jak hodnotí tamní politickou situaci?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Ano, v Sýrii žije poměrně velká česká komunita, pokud to budeme brát z hladiska celé Sýrie. Jistě, že se v převážné většině známe, a to jednak ještě z dob studia, ale také i ze společných setkání, které se zde již několikrát pořádalo. Ale při běžném životě se nijak nescházíme, to by spíš mohla vědět má manželka, která společné ženské spolky navštěvuje. 

 

Vaše věc: Jaké pověsti se v Sýrii těší Česká republika? Předpokládám, že kvalitní československo-syrské vztahy jsou ještě v povědomí Syřanů…

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Máte pravdu, když se řekne Československo, každý Vám vyjmenuje několik skvělých výrobků, které si dodnes lidé u nás vybaví a někde dokonce i fungují. Jsou to auta Tatra, ČKD motory a čerpadla, traktory Zetor, křišťálové sklo a také česká bižuterie z Jablonexu. Výborně si zde vedla také značka Chirana se svými zdravotními výrobky. Ale to už je vše jen vzpomínka.

 

Vaše věc: Dokážete předpovědět vývoj v Sýrii během následujících týdnů a měsíců?

 

Jafar Mouhsen Alkheir: Osobně si mylím, že to nedokáže nikdo, ale můžeme shrnout několik faktů. Sýrie je poměrně stabilní a silný stát. Syrská armáda není slabá. Současný režim má podporu nemalé části občanů. Na druhé straně, vnější tlaky jsou obrovské a maximalizované. Sankce jsou bolestivé s vlivem na celou společnost. Sám se domnívám a doufám, že všichni si uvědomují katastrofické dopady otevřeného konfliktu a časem dospějí k tomu, že dialog bude přínosnější než zbraně.

 

 

Rozhovor připravil: PhDr. Ondřej Kosina, Ph.D.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zizulinda

Pene Matlasi,

pokud Vam vadi autor meho doporuceneho clanku a hazete ho do jednoho spolecneho pytle bez ohledu na jeho vyjadreni, tak specielne Vam posilam jeste dalsi nabidku na precteni si nazoru o deni v Syrii:

http://www.voltairenet.org/Lies-and-truths-about-Syria

 

 

zizulinda

Kdo má chuť si také ještě něco o Sýrii přečíst, tak tady to je:

 

http://www.severoceskapravda.cz/show.php?akce=1&showid=554&fb_source=message

schlimbach

Díky pane Kosino za zprostředkování pohledu z druhé strany. Mám obavu, že Sýrie bude další v pořadí po Libyi. Jsem velmi zvědav, jak se zachová Rusko. O "čistotě" zájmů USA, NATO i LAS si nedělám žádné iluze a chápu jejich snahy jako obrovské svinstvo -(

antoninsebek

Je určitě dobře, že tady dostal možnost vystoupit příznivec syrského prezidenta. Napsal jsem "možnost vystoupit", což určitě není totéž, jako "říci svůj názor". Ale s tím redakce nic nenadělá.

Stejně tak jako Arabové nic nenadělají proti růstu sociálních a společenských nepokojů. A i když nejsem žádný Američanofil, tak jsem zcela přesvědčen, že například v Sýrii Amíci prsty nemají. A jestli, tak jenom tím, že rádi by tam více vyváželi a pokud by to bylo možné, tak by si i rádi více půjčili. Sýrie zase tak moc po ropě nevoní...

Prostě - nová a bouřlivá situace v arabských zemích je  zcela logický důsledek technického rozvoje. Pokud jste byli v arabském světě, tak tam vidíte mj. to, že mládež /chlapci!/ celý den sleduje satelitní TV z celého světa. Světa plného barevných reklam, krásných děvčat, úspěšných sportovců. A nyní lze se různě a hlavně rychle a anonymně sdružovat po internetu. Ta mládež nemá celý den nic jiného na práci. Nemá před sebou nějak valnou perspektivu. Omlouvám se, ale žádný syrský automobil nebo počítač neznám. Nelze se těm mladým divit, že se chtějí mít lépe. A proto se objevují různí předáci, kteří jim to modré z nebe slibují.

S nějakým "JAREM" to arabské "jaro" nemá nic společného. Pojem "demokracie" (která však nikde na světě není a nemůže být dovedena do pravdoláskařských ideálů) je vlivem historie arabskému světu hodně vzdálen. Další vývoj bude bohužel tento:  Na bodáku to pan "prezident na věčné časy" neudrží. Dříve či později zvítězí i v Sýrii nějaký Slibotechnař. Otázkou je jen, kolik litrů lidské krve bude zapotřebí. Protože po čase nebude moci svým slibům dostát, bude hledat nepřítele. Nepřítelem bude Západ, USA a bohužel také Izrael. Přijdou zase k moci nějací muslimští bratři. A další plýtvání krví nevinných lidí.

Já bych uvítal, kdyby pan Jafar Mouhsen Alkheir sdělil: v těch 600 nových zákonech (kterými se chlubí) je především zásadní rozšíření práv  žen v tom, tom a tom. Náboženská svoboda se rozšiřuje v tom a v tom. Kde nic, tu nic. Pořád jenom středověk.