Tajemství nejen „zlatého vlaku“

nazi zlato
1.9.2015 11:22
Ta zpráva překročila hranice Polska a dnes se o „zlatém vlaku“ píše po celém světě. Někde poblíž Valbřichu, v podstatě co by kamenem dohodil od českých hranic, má být ukryt vlak, který v posledních dnech války vyjel z Vratislavi … a nikam nedojel. Ztratil se.

Spekuluje se, že mohl vést různé cennosti, zejména drahé kovy, které Němci přesouvali do Vratislavy z těch částí Německa, které bylo vystaveno ničivým spojeneckým náletům. Objevily se úvahy, že mohl také převážet Jantarovou komnatu a jiná umělecká díla uloupená na Němci okupovaných územích. V neposlední řadě se objevují informace o dokumentech týkajících se vývoje německých „zázračných“ zbraní. Všechno je možné.

Oblast Dolního Slezska je „napěchovaná“ válečnými tajemstvími.

Patří mezi ně třeba Zámek Książ, v posledních letech války využívaný Gestapem. Dodnes se pramálo ví o tehdejších jeho úpravách a vybudování podzemních štol. V jedné z přístupových podzemních železničních tras vedoucích k zámku by snad vlak měl být ukryt. Připomenout je třeba i sedmdesát let po válce neodhalený účel komplexu Riese v Sovích horách.

Je jistě zajímavé, že se v této oblasti před německou kapitulací pohyboval SS Obersturmbannführer Otto Skorzeny, který tady dohlížel na nakládání se shromážděným zlatem a jeho pozdějším využitím pro poválečné nacistické sítě. Nevíme, kam zmizelo asi sedm tun vratislavského zlata, vyvezeného na polední chvíli před obklíčením města.

Záhadou je také zmizení dvou nákladních aut se zlatem z transportu, který se na noc zastavil v Kladsku. Je dodnes v nějaké podzemní štole? Nebo ho úspěšně odvezli lidé Skorzenyho? V každém případě se množství takovýchto cenností po válce objevilo zejména v Argentině jako základ různých nadací, které později podporovaly v Evropě pohrobky Třetí říše a neonacistické iniciativy. Mnohé ale svědčí pro to, že nedaleko české hranice jsou ukryty nacistické poklady.

Právě „zlatý vlak“ může být jedním z nich. Dva lidé, jeden Polák a jeden Němec, prostřednictvím advokátů sdělili, že ví, kde je vlak ukryt a tuto informaci upřesnili po příslibu 10 procent nálezného. Šéf polských památkářů Piotr Żuchowski minulý týden řekl, že na 99 procent vlak existuje a je již známo místo, kde je v podzemí sto metrů dlouhý pancéřový vlak sedmdesát let schován. Skutečnost prý potvrzují geologické radarové snímky.

Podivná německá starostlivost.

Následně však německý list "Sueddeutsche Zeitung" v komentáři Floriana Hassela uvedl, že se nejspíše jedná o letní kachnu. Své tvrzení opřel o fakt, že Żuchowski, který je současně náměstkem na Ministerstvu kultury a národního dědictví, novinářům neukázal snímky geologického radaru. Současně Hassel píše, že by bylo „logické a nezbytné“, aby vláda ve Varšavě informovala jiné státy.

Proč by tomu tak mělo být? Vcelku logické je, že Světový židovský kongres přišel s názorem, že případný nalezený židovský majetek by měl být vrácen původním majitelům nebo dědicům. Logické je, že by Rusko chtělo Jantarovou komoru nebo jiné uloupené cennosti. Co by chtělo Německo?

Hasselovo vyjádření o „logičnosti a nezbytnosti“ je pro mě podobně „logické“ jako německé důvěrné sondování v Moskvě v osmdesátých letech minulého století, zda by se tehdejší Sovětský svaz nevzdal kabátu Adolfa Hitlera, který je kdesi v moskevských trofejních archivech. Skutečné intence komentáře v "Sueddeutsche Zeitung" jsou stejně tajemné, jako štoly okolo Valbřichu a v Sovích horách.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.