A tak si tady všichni svorně zalžeme. Aneb vyšší princip Bruselský

obrazek
3.2.2019 09:08
O posledním "škandálu" v poslanecké sněmovně Parlamentu se toho popsalo v minulých dnech dost a dost. Mainstreamová média ale celou tu v podstatě frašku líčí, ruku v ruce s některými poslanci s těmi "správnými" názory, naprosto zkresleně, až lživě.

Veřejnosti, především té, která nesleduje podrobně dění na politickém kolbišti, se předkládá celá událost v takové prazvláštní verzi. V takové, že ten největší "fuj", ten špatný a odsouzeníhodný, je jednoznačně poslanec Volný z SPD.

Proč? Protože si dovolil mít názor. Nutno podotknout, že jiný, odlišný, nesouhlasný s názorem všech těch, kteří s větším nebo menším nadšením mají povinný názor našeho Bruselského Ústředního výboru Eurounijního. Jistě je třeba také vzít v úvahu, jakým způsobem, formou, rétorikou, poslanec Volný svoje názory za kecpultíkem Parlamentu přednesl. Ale objektivně, bez dehonestujících nálepek, lživých a křivých obvinění strany, kterou poslanec Volný zastupuje. Ne kdo, ale co říkal, zapomněli poslanci poslouchat. A mainstreamová média také o tom takto referovat, popisovat. Protože poslanec Volný mluvil sice rázně, zapáleně, důrazně, ale nevybočil z norem slušného, kultivovaného, společensky přijatelného způsobu mluvy.

Ten zhoubný a ve své podstatě nešťastný dvojí až trojí reakční metr svých kolegů poslanců, ale i komentujících novinářů, se však projevil v nebývalé síle, která už překročila běžné nesouhlasení. Někteří z řad přítomných poslanců naprosto ztratili jakékoliv zábrany, překročili nepsané normy slušného chování a začali na mluvícího kolegu Volného arogantně pokřikovat, ať prý vypadne, ať skončí už a jde pryč ... Za tichého souhlasu a tolerance předsedajícího schůze. Copak bušení do lavic, to je forma protestu, která sice není úplně obvyklá, ale je ještě přijatelná, a to nejenom v našem Parlamentu. Ale aby někdo z řad poslanců svého kolegu vyháněl ze sněmovny, pokoušel se ho zcela nahlas omezovat v jeho projevu, aniž by tento mluvil jakkoliv vulgární a nepřijatelnou formou, to je hodně přes čáru a hlavně, neuvěřitelně "demokratické". To je prostě ta liberální demokracie, ve smyslu jsme si tu všichni rovní, ale JÁ, MY jsme ti rovnější. TY, VY můžete mluvit, mít názor, ale odsamsáď potamtáď.

Pokud si někdo, nedejbůh, dovolí mít jiný názor, byť kultivovaně a slušně vyřčený, vyjádřený, ale prostě jiný než jsou dané, nadiktované Bruselské principy, ven s ním! Nebude mluvit, nebude mezi námi, nebude se ubírat jinou cestou, než tou Bruselskou, pro nás vytyčenou!

Poslanec Volný neuposlechl arogantní "vyhazov" a zareagoval adekvátně sprostým výkřikům vyhazovače tím, že ho vyzval k vyřízení si tohoto bizarního sporu ven, mimo sněmovnu. A nastala mela. Co si to jenom dovolil, ten Volný, ten od Okamurovců, bránit se?! Neslýchané! Některá mainstreamová média, ale hlavně někteří poslanci to popisují jako chování se v té pověstné IV. cenové. Samozřejmě, jak jinak, takto popisují reakci napadeného a vyhazovaného poslance Volného. Zcela záměrně a podle opomněli komentovat nevhodné, arogantní, povýšenecké pokřikování z lavice, bez udělení slova, poslance Birkeho, který celý ten "škandál" rozpoutal. 

Celkově se dá říct, že chování poslanců a politiků ČSSD je v poslední době víc jak nestandardní, projevují se arogantně, namyšleně, činí politické kroky svévolně, až téměř vzniká dojem, že této zemi vládne ČSSD, že tato strana vyhrála všechny volby do všech institucí, byť je opak pravdou. Všichni ti Dolínkové, Petříčkové, ale i Hamáčkové mají zřejmě pocit, že když spolusedí ve vládě s ANO, mohou úplně vše. A že si to vychutnávají, mnohdy až spratkovitě drze.

Nechci být advokátem SPD Tomia Okamury, nebyla jsem ani jeho volič, ale toto už je zcela zjevná šikana této strany od mnohých poslanců a politiků, nutno podotknout, že nejenom z ČSSD, i takový komunista Dolejš si neopoměl do poslance Volného sprostě, vulgárně kopnout v komentáři na sociálních sítích. Nálepkování a lživé, podlé osočování Okamurovců se, bohužel, stalo v poslední době tak nějak normou. Byli-li by takoví, jak je mnozí až nevkusně nálepkují, už dávno by byla jejich strana, hnutí, zakázáno Ústavním soudem.

Budou muset časem členové SPD nosit povinně a viditelně na hrudi nějaký degradující symbol? Stanou se občany druhé kategorie?  

 

Ilustrační foto: Poslanecká sněmovna    

Chrastekova Růžena
Důchodkyně, přesídlená dobrovolně z Prahy na venkov do chaloupky, dva psiska raubíři a kocour Karel mi zpříjemňují seniorský život.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Boj o celkem tučná koryta u poslaneckých žlabů moci bývá často krutý až nelítostný a v něm jdou pochopitelně jakékoliv ohledy stranou. V u nás restaurovaném kapitalismu volné soutěže mafií došlo i k transformaci názvů institucí, kdy například název prodejen náhradních dílů k motorovýmí vozidlům zvaných Mototechny, byl upraven názvem Slibotechny náhradních dílů zbožštěné prý demokracie, myšleno zřejmě zejména pro období téměř permanentní období předvolební. Kolik jen líbivých řeči od uchazečů o poslanecké pašalíky jsme si vlastně vyslechli například o vyhlášení všeobecného referenda k základním otázkám vnitro i zahraničně politickým ? Co vše nám vlastně bylo všechno naslibováno, včetně pojednávaného zde hnutí. V polovině volebního období však sliby chyby ustoupily do pozadí a řeší se především takového prkotiny jako zda místo čísel pro občany rodných, používat číselné identifikátory. Čas zejména pro věkově pokročilejší běží čím dál rychleji. Dva dny máme již o hodinu a dvacet minut více a coby křídla šum  k nám po přezimování na pláních Afriky na  svátek Řehoře, přeletí zpět i někteří opeřenci přes Středozemní moře a proamericky atlantická odnož našich spoluobčanů bude slavit vstup do NATO. Když ponechám stranou peprnější komentáře o vstupu ČR do nyní již vekrze pro většinu lidstva jasně zločiinecké organizace, nezbývá se než zeptat našich vyvolených jak vlastně daleko pokročili v úsilí o uzákonění všelidového referenda, které by se mělo konat především o dalším setrvávání v této nanejvýše pofiderní militaristické organizaci?