Tělo jako stroj?

obrazek
30.9.2018 16:24
Praktičtí lékaři, s jakými bych se chtěl v životě setkávat, by měli být vysoce specializovaní údržbáři, lékaři v nemocnicích navíc i špičkoví opraváři.

Před 30 lety jsem při jedné ze svých zahraničních novinářských cest v podstatě ná­hodně objevil špičkovou německou firmu právě ve chvíli, kdy pořádala akci „Den otevřených dveří“. Při exkurzi po jejích provozech mne kupodivu nejvíce nenadchly její dokonale fun­gující poloautomatizované výrobní linky, čistota a kulturnost pracovního prostředí, ale rela­tivně velké, dokonale odhlučněné a krásně zařízené, členité prostory vybavené kvalitním sedacím nábytkem, s velkým televizorem, dokonalou hudební věží, knihovnou, na české po­měry luxusně zařízenou kuchyňkou, toaletou a dokonce i s ping-pongovým stolem. V různých relaxačních polohách jsme tam zastihli pětici mužů v naprosto čistých firemních montér­kách. Zprvu nepochopitelnou zajímavostí byly elektronické „píchačky“ se jmenovitými kar­tami umístěné u vchodu do této nádherné „firemní oázy“.

Nikdo z přítomných, mne nevyjímaje, otázku položenou naším průvodcem „Kdo ti muži jsou ???“, neuhodl.

Nebudu vás napínat. Byli to firemní údržbáři. Pak jsem udělal pracovníkovi pro styk s veřejností velkou radost svou otázkou, proč jsou u vchodu do centra údržby ty píchačky?

Kdybych se nezeptal, musel by si ji totiž položit sám.

„Dámy a pánové“, pravil s úsměvem, „ to je proto, že když se naše linky pro poruchu zastaví a oni musejí jít pracovat, tak mají čtyřikrát nižší hodinovou mzdu. Stojící linky pro naši společnost představují velkou ekonomickou ztrátu, takže potřebujeme zajistit takovou motivaci údržbářů, aby svou pravidelnou údržbu prováděli tak poctivě a odpovědně, aby v průběhu běžné pracovní doby nemuseli vůbec zasahovat. Na jejich odměny má samozře­jmě vliv i množství a hodnota spotřebovaných náhradních dílů. Čím levněji a dokonaleji linku opatrují, tím větší výplatu si od nás odnášejí …“

Co je lidské tělo? V podstatě složitý biologický „stroj“. Nebylo by tedy dobré starat se o něj podobně, jako o složité mechanické soustrojí? Odpověď je jednoznačná: „Bylo !!!“

Základem této péče by byla pravidelná a pečlivě preventivní „údržba“ prováděná prak­tickým lékařem. Stroje, na rozdíl od lidí, se naštěstí nechovají jako blbci. Pokud nemají po­ruchu tak spotřebují jen tolik energie a mazadla, kolik je nezbytné. Nepijí alkohol, nepřejí­dají se, nekouří, neberou drogy a chovají se mravně. Na lidi musela být větší přísnost. Ale to by šlo zařídit jen tehdy, kdyby zdravotní péče byla poskytována jako plnění skutečného zdravotního pojištění.

Jeho výše by se však odvíjela od řady faktorů. Nejnižší pojištění by platili lidé pravidelně chodící na preventivní prohlídky, dodržující lékařem rozumně doporu­čený zdravý životní styl a nepoškozující si vlastní zdraví některými z výše uvedených zdra­votních neřestí. Ideální by bylo, aby měl praktický lékař nejvyšší platby od zdravotní pojiš­ťovny tehdy, kdy by jeho třeba 300 svěřenců bylo zdrávo a nepotřebovalo čerpat speciali­zované služby, případně omezeně, jen v rámci preventivní opatrnosti. Je prokázáno, že ná­klady na léčbu včas zachyceného zdravotního problému jsou mnohonásobně nižší, než řešení v situaci již značně kritické.

Rozumně upravená pojistná pravidla by pak platila pro péči o seniory v důchodovém věku, ale i tam by se praktickému lékaři mělo vyplatit udržet si je co nejvíce zdravé. Ome­zený objem poptávky po lékařské péči by umožnil snížit absolutní počty lékařů a ty zbylé skutečně velmi dobře odměňovat.

Složitější problém je, jak podobným způsobem motivovat nikoli k léčení, ale k uzdravování, specializované lékaře v nemocnicích. Ti si ale v mnoha případech nemohou sami vybrat. Sanitka přiveze poraněné lidi z automobilové havárie, a tam už není o čem dis­kutovat. Musí se na operační sál.

V tomto případě by pojišťovny musely proplácet skutečně provedené výkony. Ale díky dosaženým úsporám v systému by přístrojové vybavení nemocnic a odměny lékařů za jejich vysoce kvalifikovanou práci mohly být na evropské úrovni.

Já osobně bych si přál dosáhnout následující situace: Platit si zdravotní pojištění, ale kromě preventivních prohlídek ho nikdy nepotřebovat. Vím však, že v běžném životě to je bohužel nemožné. Tak bych chtěl, aby pro nás všechny našli zdravotničtí odborníci nějaký přijatelný, rozumný kompromis.

Václav Husák

Vaclav Husak
PhDr.Václav Husák - novinář (ČTK, Svět v obrazech) , fotograf , potápěč, pilot, cestovatel a dobrodruh ve výslužbě. Je rovněž autorem nábytkové stavebnice Rollpa a řady dalších stavebnicových konstrukčních systémů. www.rollpa.cz Autor je expertem na vytváření a zavádění technických a organizačních inovací a aktivním vynálezcem.
Klíčová slova: pojištění, zdravotnictví

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Stejně jako že stát není firma a jako takový jej lze částečně úspěšně řídit namyšleným jednotlivcem za pomocí jeho věrných i méně věrných posluhovačů, tak nanejvýš dvě volební období, tak ani lidský organismus lze považovat za pouhopouhý stroj jen z hlediska jednoduššího vidění světa. Tento se však na základě povrchního pohledu, jeví jednoduchý i ve své nekonečné složitosti. Lze usuzovat, že jedním z projevů fonomenů současnosti tedy šířící se digitální demnce u značné části současného lidstva, se zdají být i četné velmi zjednodušující soudy. Na straně druhé však nezřídka bývá nutno z této složitosti, sem tam nějakou tu jednoduchou myšlenku, která vyřeší i složitě vypadající problém řádně abstrahovat. Ještě nyní ostatně můžeme přemítat co starořečtina vlastně nastiňovala geniálním pojmem dialektiké techné.

Jiří Volný st.

O preventivních prohlídkách mám velké pochybnosti. Mnohdy se provádějí velmi formálně a jediným efektem je transfer peněz směrem k lékaři. Navíc, pokud mám rakovinu, tak to nechci vědět a raději umřu ve spánku, bez této znepokojující informace. Představa, že by ti nejbědnější, kteří ze zoufalství pijí na žal, měli platit nejvyšší pojistné, je absolutně nehumánní. A ulevit bohatcům, kteří si pravidelně každým rokem dopřávají lázní, je velmi úsměvné. O vrozených dispozicích, rozdílném životním prostředí a pracovním nasazení ani nemluvě. Doufám, že i autor uzná, že se mu tento článek hrubě nepovedl.