Teorie a praxe české zahraniční politiky

28.9.2011 12:52
Koncepce české zahraniční politiky z dílny úředníků Černínského paláce je nudný a vcelku zbytečný dokument, který deklaruje obecné cíle jako je rozvíjení přátelských a obchodních vztahů se všemi zeměmi, ukotvení ČR v euroatlantickém prostoru, podporu lidských práv apod. Praxe české diplomacie je však často v rozporu s proklamovanými ambicemi – např. rušení zastupitelských úřadů a velvyslanectví ve významných státech je v přímém rozporu s posilováním obchodních vztahů.

Hned na třetí stránce se můžeme dočíst, že „Česká republika je stabilní, demokratickou a vyspělou zemí…“

Domnívám se, že klasifikovat ČR tímto způsobem může buď vtipálek nebo člověk, který zde posledních dvacet let nežil. Česko téměř 22 let po sametovém podvodu má blíže k banánovým republikám, než k vyspělým západoevropským demokraciím. Právní stát de facto neexistuje, policejní a justiční špičky jsou propojeny s organizovaným zločinem a v korupci jsme na tom hůře než kdejaký subsaharský stát. Pokud člověk, který jde nahlásit korupční jednání na ministerstvu, je vyhozen z práce a samotný ministr nesedí v kriminále a naopak uvažuje nad tím, jak se nenápadně do vysoké politiky vrátit, asi není něco v pořádku. Drobil měl alespoň kapku soudnosti a odstoupil, ale co Vondra, který arogantně odmítá veškerá obvinění a na vládě sedí vesele dál? Vyjmenovávat zde desítky kauz je ztráta času. O existenci justiční mafie a o skutečnosti, že dosud nikdo nebyl za miliardové zlodějny odsouzen a potrestán, zde nemá smysl psát. Každý má o vyspělé demokracii asi jiné představy. Ta moje se však diametrálně liší od úředníků MZV ČR. Česká republika s máslem na hlavě proto nemá nejmenší morální právo kázat jiným zemím o tom, jak funguje demokracie a právní stát.

 „Za základní hodnoty považuje ČR mezinárodní právo a respektuje jeho normy…“ (str. 5)

Asi by bylo zvláštní, kdyby se ČR přihlásila k nerespektování mezinárodního práva. Potom ale nechápu proč v rozporu s mezinárodním právem představitelé ČR podpořili invazi do Iráku na základě prefabrikované lži o zbraních hromadného ničení? Proč Topolánkova vláda v rozporu s mezinárodním právem oficiálně uznala teroristický narkostát Kosovo, jehož vládní činitelé jsou napojeni na organizovaný zločin a obchod s lidskými orgány a narkotiky? Proč ministr Schwarzenberg navštívil libyjské povstalce a vyjádřil jim podporu? Proč ČR odmítá uznat nezávislou Palestinu? Svým jednáním ČR dokazuje, že jí nedělá problém mezinárodní právo kdykoliv pošlapat, jen aby se zavděčila Washingtonu. Vždy bude jako věrný pejsek panáčkovat před Velkým bratrem bez ohledu na vlastní zájmy. Čeští vojáci budou nadále vysíláni do misí kdekoliv na světě, aby bojovali za zájmy amerických zbrojovek a korporací.    

„Zájmem ČR je posilovat pozitivní obraz a vnímání České republiky v zahraničí.“ (str. 7)

To je jistě chvályhodný záměr. Nicméně ministr, který v červených ponožkách usne všude, kam přijede, čímž způsobí pohoršení svých hostitelů, asi nebude osoba schopná tuto ambici naplnit. Česká média jeho spaní za státní peníze vydávají za cosi originálního a roztomilého, v zahraničí už pro tento exces tolik pochopení nemají. Vzhledem k jeho podivné artikulaci mají mnozí lidé problém mu porozumět v češtině, natož když hovoří v cizím jazyce. Nehledě ke skutečnosti, že svým vyjadřováním významně přispěl k vulgarizaci české politiky.

„Česká republika se zaměří na podporu demokracie, lidských práv a základních svobod ve světě…“ (str. 7-8, 20)

Chybí však dovětek – všude tam, kde to USA považují za vhodné. Nadále tedy budeme přehlížet nerespektování lidských práv a pošlapávání práv žen v Saúdské Arábii a jiných konzervativních monarchiích, které jsou tradičními spojenci Washingtonu. Budeme se soustředit na Kubu, Čínu, Bělorusko, Írán, KLDR, Rusko a další nepřátelské režimy. Nebude nás zajímat úroveň demokracie a lidských práv v Gruzii pod vedením diktátora Saakašviliho a podpoříme její členství v NATO.

„Česká republika bude podporovat spolupráci NATO s Ruskou federací…“ (str. 12)

Jak si představují spolupráci s Ruskou federací předvedli Vondra a Schwarzenberg, když lobbovali za umístění amerického radaru v Brdech, namířeného proti Rusku, bez záštity NATO. Přátelskou politiku s Ruskem nejsou schopni provádět lidé, kteří se dosud neoprostili od studenoválečných stereotypů a stále vidí v Kremlu největšího nepřítele. Tito lidé ani nemohou přispět k posílení vzájemné obchodní výměny. Totéž se týká vztahů k Číně.

„Dlouhodobou prioritu představuje pro českou zahraniční politiku západní Balkán.“ (str. 16 – 17)

O nezájmu české vlády a naprosté pasivitě ve vztahu k západnímu Balkánu podrobně referoval Jiří Paroubek zde:  http://www.vasevec.cz/vip-blogy/jiri-paroubek-ceska-pravice-nechce-srbsko-zapadni-balkan-v-eu

Dokument zdůrazňuje i význam nově se rozvíjejících ekonomik – zemí BRICS – ale opět jsem si nevšiml, že by česká vláda cokoliv dělala pro intenzivní rozvoj vztahů s těmito zeměmi. Stále se jen stará o lidská práva v Rusku a v Číně, tím však odbyt pro naše výrobky ani kontrakty pro české firmy nezíská. S tibetskou vlaječkou na klopě nemůžou čeští politici očekávat výrazné zlepšení česko-čínských vztahů.

Od Nečasovy vlády se Schwarzenbergem na postu ministra zahraničí a Vondrou v čele resortu obrany nelze očekávat vyváženou a pragmatickou zahraniční politiku, protože toho z ideologických důvodů není schopna. Vládní koncepci tak lze považovat za prázdný a teoretický dokument, kterým se stejně v praxi nikdo nebude řídit.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   K obsahu tohoto naprosto výstižného článku mi nelze nic dodat. Snad si jen posteknout, že oblast zahraniční politiky není jedinou oblastí, v níž tato neschopná vláda naprosto selhává.