Proč u nás nesmí žebrat žebráci, ale jen úspěšní vyvolení?

3.12.2013 23:07
Nejenže si myslím, že by představitelé státu, ve kterém musí lidé žebrat, měli chodit kanály, ale zároveň si myslím, že když už, tak by žebrat měli jen autentičtí žebráci. Proto nechápu, proč je tomu u nás naopak. Političtí představitelé našich měst si nepřejí, aby si lidé nejen sociálně, ale i zdravotně na dně, sami, bez pomoci zprostředkovatelů, na ulicích vyžebrali na vylepšení svých podmínek. Proto vůči nim využívají všechny možné dostupné represivní prostředky, aby jim ještě víc znepříjemnili již tak nepříjemný život. K žebrákům z řad uměleckých a modelingových celebrit, kteří si žebrotou pro ty, co žebrat nesmějí, vylepšují nejen svůj obraz, ale i stav svých peněženek, jsou naopak velmi vstřícní. Co k tomuto dvojímu metru může politiky vést?

Snaha pomoc skutečně potřebným nepochybně ne, neboť kdyby politici skutečně chtěli, aby byl v naší zemi civilizovaný pořádek, díky němuž by nikdo nemusel žebrat, pak by ho legislativní iniciativou a represivním nátlakem na šibaly přisáté na veřejné prostředky v naší zemi nastolili. Když vyškrtnu tuto možnost, pak mi nezbývá než si myslet, že si chtějí z nouze druhých, ač je jejich dílem, udělat politickou ctnost a tak podporují různé mediální akce, na kterých v luxusních róbách žebrá naše společenská a umělecká smetánka. Ta ve své nabubřelosti došla tak daleko, že je to ona kdo rozhodne komu se část (čas smetánky je také drahý) vyžebraných prostředků poskytne a za to jim musí děti z dětských domovů, slepí a jinak zdravotně postižení, něco dojemného předvést, aby je mohli v přímém přenosu hladit a se slzou v oku objímat.

Autentické lidi bez domova, tak jak je Bůh s neviditelnou rukou trhu stvořili, si však do své blízkosti nepustí. Evidentně se svého díla štítí, byť si myjí ruce pravičáckými bláboly, že naše společnost vytváří veškeré podmínky pro dobrovolnou seberealizaci každého jednotlivce. Záměrně jim uniká, že i pro nedobrovolnou. Proto na jejich přetvářku nereaguji a když už chci někoho obdarovat, tak dám peníze např. člověku, kterému koukají nohy z kontejneru, ve kterém hledá jídlo. Jestli si za ně koupí alkohol, aby na chvíli zapomenul, mi nevadí. Je to pořád lepší než se dívat, jak si naše charitativní smetánka dává za peníze poslané na charitu do nosu a místo aby politikům, kteří mají chudou na svědomí, dali najevo, že jimi opovrhují, tak se s nimi druží a jak mají možnost, tak je (=nárůst chudoby) před volbami, v roli známých tváří charity, za patřičný honorář podpoří. Že je mi z nich špatně je myslím logickou tečkou mého občanského povzdechnutí 

stvan
Není důležité co si o sobě myslím já, ale co si o mně myslí druzí.
Klíčová slova: politická kultura

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

 Pan Štván, autor vysoce myšlenkově podnětného článku, v němž hodnotí jeden z výdobytků naší stále glorifikované VLSR, tedy úspěšně se vzmáhající žebrotu, zároveň odhaluje nezměrné pokrytectví současných našich tak zvaných elit společnosti. Lze již toliko dodat, že v tomto čase adventně předvánočním se vlastně vybarvila i podstata našeho čezkého náboženského kléru a jeho podporovatelů z KDU ČSL.  Tito farizejové namísto aby studovali nejnovější encykliku jejich papa J. M. Bergoglia, alias papeže Františka a jezdili si do Vatikánu pro poučení, handrkují se v procesu Kalouskovských zlodějin o mamon. Takže církevní pretedent Bělobrádek místo, toho  aby aktualizoval na zdejší poměry  poslední papežskou encykliku,, Evangelium gaudium“, si klidně odjede na školení manažerů neoliberalismu do USA. V internetových diskusích se stále více objevuje fenomen zvracení nad našimi vyvolenými elitami.  Předmětné tvrzení  plně vystihuje objektivní i subjektivní realitu našeho zvetškeho Absurdistánu Tedy jdu opětovně,, blejt“.

 

 

 

amiourful